Přehled tisku
Páteční české deníky v ekonomických komentářích kritizují možnou účast exministra Jaroslava Tvrdíka ve vedení Českých aerolinií. Věnují se také ohlášené stávce zaměstnanců finančních úřadů a zvýšeným požadavkům ministerstev na státní rozpočet.
Páteční české deníky v ekonomických komentářích kritizují možnou účast exministra Jaroslava Tvrdíka ve vedení Českých aerolinií. Věnují se také ohlášené stávce zaměstnanců finančních úřadů a zvýšeným požadavkům ministerstev na státní rozpočet.
"Tvrdíka v ČSA ne!" vyzývá nadpis komentáře Mladé fronty Dnes. Vrchní manažer letecké společnosti musí mít zkušenosti, protože mezi aerolinkami je velká konkurence a podnikání v letecké přepravě je náročný byznys. Člověk usedající do křesla šéfa ČSA by měl mít kromě perfektní znalosti jazyků také vzdělání na univerzitě anglosaského typu, protože tam jsou dnes nejlepší ekonomicky zaměřené školy, míní komentátor listu. I v České republice již máme dost lidí s touto kvalifikací, a i kdyby nebyli, kde je psáno, že ČSA musí šéfovat Čech, ptá se deník. Jaroslav Tvrdík z výše uvedeného nesplňuje nic. Na ministerstvu obrany sice po nevýrazném předchůdci působil dynamicky, ale jeho neustálé stížnosti na přepracovanost svědčí spíše o tom, že si nedokázal dobře organizovat čas a chtěl být u všeho. Dobrý manažer musí dokázat rozlišit podstatné od bezvýznamného, připomíná komentář Mladé fronty Dnes.
Vysocí státní činitelé by se měli komerční sféře vyhýbat, radí Tvrdíkovi komentátor Lidových novin. Ať Tvrdík nastoupí do Aera Vodochody, České správy letišť či ČSA, všude budou bedlivě sledovány případné vazby na jeho předchozí práci. Zájmy podniku a zájmy státu se mnohdy rozcházejí a mohl by se tak ocitnout ve schizofrenní situaci, kdy se sám těžko vyzná, za kterou stranu má vlastně kopat, píše list. Třebaže Tvrdík nedokončil v resortu obrany to, co začal, jeho činnost byla hodnocena pozitivně. "Kdyby měl tento pozitivní obraz poškodit neuváženým vstupem do komerční sféry, byla by to i další rána pro důvěru v čistotu úmyslů a činů těch, kterým je svěřena správa věcí veřejných," končí Lidové noviny.
Podle Hospodářských novin nelze pochybovat, že zaměstnanci finančních úřadů by měli brát plat odpovídající důležitosti jejich profese, tedy podstatně vyšší než dosud. Požadavek odborářů na zachování 13. a 14. platů je však špatný. Větší mzdové prostředky by měli mít k dispozici vedoucí pracovníci úřadu, aby mohli motivovat kvalitní zaměstnance. Když tedy stávkovat, tak za mzdový systém s většími pravomocemi manažerů, píší Hospodářské noviny.
Připravovanou stávku zaměstnanců finančních úřadů, kteří se rozhodli připojit k protestu učitelů, chápou Lidové noviny i jako protest žen proti mužům. Ve školství i na berních úřadech pracují především ženy, ty se nyní rozhodly mužům ve vládě říci, že takhle se nehospodaří, stojí v komentáři Lidových novin.
Ministři žádají ze státní kasy na příští rok o 35 miliard víc, než jim hodlá dát ministerstvo financí a rozpor bude řešit vláda, píše deník Právo. Koalice má ve sněmovně většinu jednoho hlasu a hrozí, že vládní kabinet se bude chtít zavděčit všem. Ministerstvo financí může problém "řešit" i navýšením očekávaných příjmů na příští rok. To by však byla velká chyba. Pouze pokud vláda přidá pouze na svých prioritách a dokáže na další požadavky říci ne, má šanci na přežití, míní komentátor deníku Právo.
Kvůli zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu o Internetu do škol je generální dodavatel projektu, firma AutoCont Online, ve válečném stavu s ministerstvem školství vedeným Petrou Buzkovou a kontrolory, uvádějí Lidové noviny. NKÚ tvrdí, že resort prohospodařil více než 884 milionů korun. AutoCont trvá na tom, že stát na projektu neprodělal. Naopak prý pro školy získal více počítačů, než předpokládaly původní záměry vlády. Vedení firmy nyní zvažuje právní kroky, jak se proti Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ohradit. Podle ředitele vnějších vztahů AutoContu Petra Cibulky je zpráva kontrolorů zmanipulovaná. Ministerstvo odmítá, že by za zprávou NKÚ stály politické tlaky. Firma má předložit důkazy, řekla mluvčí resortu Lidovým novinám.
Zájem obcí o dotace na výstavbu nájemních bytů pro důchodce a osoby sociálně nebo zdravotně slabé je nyní nad finanční možnosti státu, uvádějí Deníky Bohemia. Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo podle ředitelky odboru bytové politiky Daniely Grabmüllerové žádosti za zhruba 800 milionů korun, k dispozici pro letošní rok však má ale jen 150 milionů. Dalších 900 miliónů letos podle ní přislíbil obcím na výstavbu domů Státní fond rozvoje bydlení. Příští rok to ale bude horší, program bude financovat pouze ministerstvo, prostředky budou tedy ještě nižší než v předchozích letech. Ministerstvo žádá o 300 milionů, ale v souvislosti se snahou vlády šetřit to možná bude méně. Ještě loni měl fond bydlení a ministerstvo na dotaci obcí na výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou více než dvě miliardy korun, podotýkají Deníky Bohemia.
Naftařský magnát Karel Komárek se stane novým spolumajitelem firem Václava Fischera do konce letošního podzimu. Komárkova společnost Atlantik FT získá podíl ve Fischerově skupině umazáním téměř půlmiliardových dluhů, které koupila od Komerční banky, Českých aerolinií a České správy letišť. Píše to Mladá fronta Dnes. "Dnes jsme v pozici věřitele. Kapitálový vstup do Fischerovy skupiny předpokládáme během jednoho až dvou měsíců," řekl listu šéf Atlantik FT Miloslav Vyhnal. Atlantik zachránil Fischera před bankrotem poté, co věřitelé do jeho firem poslali exekutory. Jejich práce během několika dní skončí, podotýká list. Atlantik FT a Fischer budou mít v budoucnu v cestovní skupině zhruba stejně velké akciové podíly. "Dohoda předpokládá vyváženou akciovou strukturu," sdělil bez bližších podrobností Vyhnal. Podobně se vyjádřil i Václav Fischer. Přesné rozložení sil však zatím oba partneři nechtějí sdělit, uvádí Mladá fronta Dnes.
České firmy využívají při nákupu stojů a výrobního zařízení stále častěji možnost leasingu. Za prvních šest měsíců tohoto roku si podnikatelé pořídili na splátky stroje za 8,1 miliardy korun, zatímco ve stejném období loňského roku činil objem leasingu strojů 7,2 miliardy. Tuzemské firmy tak předčily ve využívání leasingu výrobního zařízení polské i maďarské podniky, informují Hospodářské noviny. Z celkového objemu splátkových obchodů v ČR se podíl leasingu strojů meziročně zvýšil z 17,3 procenta na 18,8 procenta. "Neustále se zlepšují podmínky, jaké leasingové firmy nabízejí," zdůvodnil trend v Hospodářských novinách tajemník Asociace leasingových společností Jiří Pulz. "Česko se v hodnotě i v počtu takto pořizovaných strojů již dostalo na úroveň Rakouska nebo Portugalska a předběhlo skandinávské země jako je Norsko, Finsko či Dánsko," doplnil Pulz. Úrovně západoevropských zemí ČR ještě nedosahuje. Tam v loňském roce podíl strojů a výrobních zařízení na leasingových objemech dosáhl 24,4 procenta, připomínají Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes píše o novém studijním oboru Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci - bude připravovat misionáře. Obor nazvaný mezinárodní rozvojová studia žádná jiná škola ve střední a východní Evropě zatím neotevřela. Duchovní otec nového oboru Pavel Nováček z přírodovědecké fakulty říká, že mnozí ze studentů o humanitární pomoci už něco vědí, s romantickými touhami cestovat jich přišlo jen pár. Původně chtěli přijmout pětadvacet zájemců, ale když se jich přihlásilo přes tři sta, vybrali jich sedmatřicet. Prosadit studium "misionář" nebylo jednoduché. Podle Nováčka trvalo dva a půl roku a museli zlomit i určitou nedůvěru. Studenti budou muset zvládnout dva světové jazyky, základy kartografie, místního zeměpisu, sociologie, diplomacie i ochrany životního prostředí. Učit je budou úředníci z ministerstev a lidé, kteří působili v diplomatických službách, dodává Mladá fronta Dnes.
