29-09-2003

Vládní koalice a její expertní týmy zvažují další krok reformy veřejných financí. Do budoucna chtějí umožnit podnikům, aby za své zaměstnance platily nižší pojistné, píší Hospodářské noviny. Vláda si od snížení vedlejších nákladů práce slibuje snížení nezaměstnanosti. Podnikům by zůstávalo více peněz na investice a mohly by tak zaměstnávat více lidí. Hospodářské noviny upozorňují, že peníze z pojistného v současnosti představují téměř 40 procent celkových příjmů státu. Nahradit jejich část by mohlo zdražení potravin, respektive zvýšení daně z přidané hodnoty, která je zatěžuje. V současné době je tato daň pětiprocentní, zatímco základní sazba činí 22 procent. Pokud by například vypadlo třicet miliard korun z pojistného, bylo by nutné zvýšit DPH u potravin na deset procent. Úvahy o snížení pojistného v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil premiér Vladimír Špidla. Zvyšování cen potravin si ale část sociální demokracie dokáže jen stěží představit, upozorňují Hospodářské noviny.

Češi si v neděli připomněli svátek svého patrona, zavražděného knížete Václava. Jak píší Lidové noviny, oslavy byly výjimečné tím, že církev teprve podruhé za více než tisíc let převezla ostatky světce z Prahy do Staré Boleslavi, místo Václavovy smrti. Na otázku, co zbylo z tisíciletého svatováclavského kultu se pokusil odpovědět průzkum veřejného mínění. A naznačuje, že téměř nic. Agentura CVVM zveřejnila například žebříček historických postav, kterých si lidé nejvíce váží. Svatý Václav skončil na 26. místě - za zpěvákem Karlem Gottem, hokejistou Jaromírem Jágrem a za kosmonautem Vladimírem Remkem. První tři místa obsadili prezident Masaryk, Karel IV. a Jan Hus. 28. září se dostalo mezi svátky před třemi lety a ani v Poslanecké sněmovně to svatý Václav neměl lehké. Tehdejší premiér Miloš Zeman například prohlásil, že svatý Václav dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem. Narážel tak na Václavovu ochotu odvádět pravidelné dávky saskému panovníkovi Jindřichu I. Výsledkem hlasování byl kompromis. 28. září je sice státním svátkem, ale jméno Václav se tam nevyskytuje. Slaví se tedy Den české sátnosti. Svatováclavská tradice tedy skomírá, ale ještě úplně nevymřela. Svědčí o tom i to, že když se loni z pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze začala ztrácet bronzová písmena, desítky lidí volaly na magistrát v obavě, že je to pro český národ zlé znamení. Přibližně o dvě stě milionů korun žalují Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku členové Rodinné záložny. Jak píše deník Impuls, nelíbí se jim, že stát na tuto kampeličku uvalil v roce 1999 nucenou správu. Členové se domnívají, že záložna na tom nebyla tak špatně a bylo ji možné zachránit. Jak uvedl jeden z nich Drahoslav Honek, právě nucená správa odčerpala aktiva potřebná pro další fungování. Brněnský hotel Modrá hvězda, který jsme kupovali za zhruba 40 milionů korun, prodal nucený správce za pět milionů. Akce slovenského Doprastavu prodal za zhruba sto milionů, přestože v té době byla jejich hodnota nejméně dvakrát vyšší, tvrdí podle Impulsu Honek.

Současnou situaci, kdy čekání na operace v nemocnicích umožňuje prostor pro korupci, chce změnit ministryně zdravotnictví Marie Součková. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedla, že nemocnice budou muset zveřejňovat čekací lhůty, a budou jasná kritéria, kdy může být člověk operován přednostně. "A navíc nabídneme možnost, že kdo by chtěl mimo pořadí, nechť si tento nadstandard zaplatí. Klidně pomocí připojištění. Ale rozhodně ne v rámci normální pracovní doby dané nemocnice," uvedla Součková. Ministryni k tomu nutí skutečnost, že po vstupu do Evropské unie budou lidé moci jezdit na operace i do ciziny, což by stát vyšlo draho. Budou dána jasná kritéria, jak dlouho má pacient čekat a kdy už může požadovat provedení zákroku v cizí zemi, kde by čekal méně, řekla listu Součková.

Úplné zrušení přijímacích zkoušek na střední školy navrhuje podle Lidových novin ministerstvo školství. Místo toho by měli žáci devátých tříd vyplňovat jednotné všeobecné testy, jejichž výsledky by posílali spolu s přihláškou na střední školy. Nový způsob by měl začít platit do pěti let. Jak uvedla mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová, hlavní výhoda nového systému spočívá v jeho objektivnosti. Otázkou však je, zda najdou střední školy dostatek kantorů a financí i v případě, že "jejich" přijímací limit splní výrazně víc žáků, než očekávaly - a všichni budou chtít studovat, uzavírají otázkou Lidové noviny.

Bižuterie Česká mincovna bude likvidovat mince, které přestanou od listopadu platit a hliníkový šrot odprodá. Podle Hospodářských novin se firmě ozvali již dva zájemci, jeden z České republiky a druhý z Německa. Na likvidaci si jablonecká firma půjčí v Německu speciální lis, který drobné rozdrtí a pak zformuje do balíků. Podle generálního ředitele Miroslava Jotova je to nejrychlejší metoda, během hodiny se rozdrtí tři tuny mincí. Znehodnocovat se mince začnou hned, jak v listopadu přivezou první kamiony desetníky a dvacetníky stažené z oběhu. O jejich zrušení rozhodla centrální banka loni v říjnu. Hlavním důvodem bylo, že desetníky a dvacetníky lidé už prakticky nepoužívali k dalšímu placení a staly se mincemi na jedno použití. Výrobní cena těchto mincí je přitom vyšší než jejich nominální hodnota, připomínají Hospodářské noviny.

Majitelé penzionů a provozovatelé vleků ženou ceny nahoru, aby stihli v období krátké české zimy vydělat. Týden v Alpách pak může v určité části sezony vyjít levněji. Letáky s těmito nabídkami už se objevují v poštovních schránkách Plzeňanů. Píše to regionální Plzeňský deník. Nízké ceny v Alpách zdůvodňuje Jaroslava Skálová z plzeňské cestovky World Travel tím, že majitelé ubytovacích kapacit a vleků mají před a po hlavní sezoně akční ceny, aby přilákali méně movitou klientelu. Také ostatní cestovní kanceláře potvrzují, že zájezdy do Alp jsou levné do poloviny prosince a pak až od konce března. V mezidobí jsou ceny vyšší až o sto procent. Česká centrála cestovního ruchu vysvětluje dražší české zimní zájezdy tím, že čeští podnikatelé mají na výdělek mnohem kratší dobu, neboť sníh v Jeseníkách, Krkonoších a na Šumavě vydrží méně. Vlekaři navíc často vydělávají na umělé zasněžování.

Pálí se všechno, píše deník Právo. Jablka, švestky, hrušky, broskve, meruňky i rybíz. Ale hitem jsou jahody, přesněji řečeno jahodovice. Obchodní ředitel páleničářské společnosti Rudolf Jelínek z Vizovic Lumír Zakravač říká, že lidé jsou především zvědaví, jak to chutná. Destiláty jdou rychle na odbyt, přestože jejich cena je v porovnání se slivovicí dvojnásobná. U Jelínka tak nyní z neobvyklých surovin vyrábějí šestnáct druhů pálenek. Ke kuriozitám patří pálenka z borůvek, malin a piva či destilát z jedle. Registrovaných pálenic je v Česku 680. Jen za poslední dva roky jich přibyla stovka. Důvodem je 50ti procentní úleva na spotřební dani, kterou žádná jiná evropská země nemá.

Pověstná pivní břicha jsou prý jen legenda. Jak píše Mladá fronta Dnes, žádný důkaz toho, že se po pivě tloustne, neexistuje. Říkají to autoři britské studie, uskutečněné na vzorku dvou tisícovek mužů a žen z České republiky. Ti byli vybráni proto, že právě v Česku je spotřeba piva nejvyšší. Ke svému vlastnímu překvapení vědci neobjevili žádnou výraznější souvislost mezi holdováním pivu a tloušťkou. Ženy, které pijí pivo pravidelně, byly naopak v průměru dokonce o něco hubenější. Pití piva je tak podle vědců spojeno s dalšími aspekty životosprávy a právě ty mohou mít na svědomí pivní bříška.

29-09-2003