30-09-2003

Mnichovská konference - zleva: Chamberlain (Velká Británie), Daladier (Francie), Hitler (Německo), Mussolini a Ciano (Itálie), Foto: CTKMnichovská konference - zleva: Chamberlain (Velká Británie), Daladier (Francie), Hitler (Německo), Mussolini a Ciano (Itálie), Foto: CTK Úterní tisk připomíná 65. výročí Mnichovské dohody, kterou podepsali v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa a která rozhodla nejen o budoucnosti Československa. Na úkor malého státu uprostřed Evropy měla zabránit válce, ale poměr sil ve prospěch nacistického Německa změnila natolik, že se stala jejím počátkem.

Případ poslance za ODS Petra Kotta, který v pátek ve sněmovně propásl údajně kvůli alkoholu důležitá hlasování, zaujímá přední místa na stránkách listů. Především uvažují o tom, zda Kott v úterý na mimořádném jednání klubu občanských demokratů vyhoví výzvám stranických organizací a vzdá se poslaneckého mandátu. Tisk se také zamýšlí nad tím, že volení zástupci mohou na pracovišti konzumovat alkohol. Zákoník práce pro ně neplatí, nelze je tedy postihnout.

Deníky také obsáhle informují o procesu se skupinou vysokých důstojníků Státní bezpečnosti (StB) obžalovaných z podílu na akci s krycím názvem Asanace. Jejím cílem bylo donutit vytypované signatáře Charty 77 k odchodu ze země. Lidové noviny si kladou otázku, kdy veřejnost uslyší rozsudek v kauze Asanace. Obžalovaní bývalí estébáci tvrdí, že vůči obětem nepoužívali násilí, připomíná autorka glosy. "Tempo, v jakém podobné procesy probíhají, by slabší povahy dohnalo k zoufalství. Soudy si stěžují na přetíženost, a možná mají i pravdu, ale stejně je těžké pozorovat, jak se jasné případy vlečou celá léta," poznamenává komentátorka Lidových novin.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) připravil vlastní vizi energetické koncepce. Ta je pravým opakem energetické politiky, kterou před časem představilo ministerstvo průmyslu a obchodu, a stojí proti zájmům velkých firem. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. Koncept kromě zachování těžebních limitů v severních Čechách odmítá výstavbu dalších jaderných elektráren, informují HN. Na téměř dvojnásobek proti návrhu MPO by se podle Ambrozkova návrhu měl také zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny. Obnovitelné zdroje by se podle návrhu MŽP měly na spotřebě elektřiny v roce 2030 podílet 18 procenty, zatímco návrh z dílny MPO předpokládá 10procentní podíl. Ministr životního prostředí chce i to, aby zůstaly zachovány těžební limity v severních Čechách, připomínají HN. Ambrozek totiž v pondělí při své návštěvě Mostecka řekl, že ministerstvo životního prostředí nepodpoří případné zrušení ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Koncepce ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana naopak rozšíření limitů na těžbu hnědého uhlí ani výstavbu nových jaderných zdrojů nevylučuje. Ambrozkův i Urbanův návrh by měla vláda projednat na konci roku, poznamenávají HN.

Vstup do Evropské unie přinese větší tlak na to, aby byly v České republice více uplatňovány zásady ochrany osobních údajů. V rozhovoru pro dnešní Právo to řekl předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt. Evropské předpisy jsou totiž podle něj nejpřísnější na světě a z toho vznikají i spory třeba se Spojenými státy. Neuwirt připomněl poslední případ zjišťování podrobných údajů o pasažérech leteckých společností, což USA zdůvodňovaly bojem proti terorismu. Evropská komise tento problém vzala jako problém evropského občana a již se dostavily i výsledky. USA odstoupily od předávání takzvaných citlivých osobních údajů, třeba údajů o zdravotním stavu.

Nejistá většina vládní koalice v Senátu může ještě přinést změny v reformě veřejných financí. Podle Hospodářských novin senátoři naznačují, že budou naléhat na některé úpravy v balíku zákonů představujících základ finanční reformy. Robert Kolář (US-DEU) podle listu řekl, že součástí vládní koalice není Klub otevřené demokracie, v němž kromě unionistů jsou i senátoři, kteří nejsou členy Unie svobody. Proto podle něj nemůže vláda počítat s tím, že jí projde vše jako ve sněmovně. "Já myslím, že nikdo z našeho klubu nechce vládě škodit, ale my jako klub nejsme součástí koalice," zdůraznil i předseda klubu Edvard Outrata.

Zhruba třetinu z téměř šesti a půl tisíce nově postavených bytů v posledním roce si nekoupili lidé proto, aby se do nich sami nastěhovali. Nemovitost jim slouží jako investice, na které v době nízkých úroků v bankách chtějí vydělávat, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku dnes investice do bytu, považovaná za atraktivní i z hlediska bezpečnosti, vynese několikanásobně více než úspory v bance. Například z koupě dvoumilionového bytu může majitel ročně získat po odečtení nákladů téměř 90 tisíc korun. Tímto tempem se mu investice zaplatí za 24 let, a poté mu navíc zůstane byt, jehož cena může být mnohem vyšší než nyní. Výdělky v řádu desítek procent však od této investice čekat nelze, navíc příznivé časy pro trh s realitami nebudou trvat věčně. "S takovou výnosností jako dnes už nemůžeme do budoucna počítat," cituje MfD šéfa realitní kanceláře Ivo Gavlase.

Elektronické mýtné by se mohlo začít na silnicích v České republice vybírat již v příštím roce. Podle dnešního Práva to připouští ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský. Podmínkou ovšem je, že bude uplatněn poměrně jednoduchý, a tedy nepříliš nákladný model, píše deník. "V Rakousku se nyní zavádí systém rádiového spojení, který při vybírání mýtného uplatňuje už čtrnáct evropských zemí. Jeho zavedení v České republice by se dalo završit v průběhu roku 2004. Evropská komise ale pro elektronické mýtné prosazuje aplikaci podstatně dražšího navigačního družicového systému Galileo, jenž má být zaváděn v letech 2005 až 2008," cituje deník Šimonovského.

30-09-2003