23-10-2003

Zpravodajství a komentáře tisku se stále zabývají kroky vládní koalice směřující k řešení krizové situace ve zdravotnictví. Deníky se rovněž rozepisují o rozhodnutí vlády nakoupit stíhačky pro armádu bez výběrového řízení. Pokud jde o financování ve zdravotnictví, například komentátor Práva v zásadě nic nenamítá proti podstatě systému, jímž je solidarita. Zároveň ale dodává, že "naše solidarita nekončí jen u těch vážněji nemocných, ale přispíváme i na některé lékaře, kteří mají relativně málo práce, na provoz poloprázdných lůžkových oddělení nemocnic, na palác Flora, v němž sídlí část Všeobecné zdravotní pojišťovny, a někteří dokonce na zaměstnavatele, kteří za zdravotní pojištění strhávají, ale pojišťovnám neplatí." Autor píše, že nechce tvrdit, že "úděsná platební nekázeň, která vypukla hned v prvních letech budování kapitalismu v Česku, je jedinou příčinou krize zdravotnictví. Je však sama o sobě přinejmenším jednou z příčin, a navíc notně přispívá k neprůhlednosti systému, takže znesnadňuje rozlišení ostatních." Podle komentátora za to nesou vinu všechny dosavadní polistopadové vlády, které nedokázaly národní hospodářství z chronické platební neschopnosti vyléčit.

 

Mladá fronta Dnes konstatuje, že kvůli zaváhání ministryně zdravotnictví Marie Součkové získalo ministerstvo zemědělství na dotace 1,3 miliardy korun, které měly původně dostat zadlužené nemocnice. Podle deníku šlo o peníze z malé privatizace ležící na zvláštním účtu Fondu národního majetku, které byly určeny pro zadlužená zdravotnická zařízení. O vyplacení částky se stačilo přihlásit po dohodě s vládní koalicí pomocí několikařádkové novely zákona, která by peníze z účtu uvolnila. "Mohl to udělat vlastně úplně kdokoli ze zákonodárců, i když se mluvilo o tom, že by to mělo jít zadluženým nemocnicím. Nejrychlejší byli zemědělci," řekla Mladé frontě Dnes Eva Nováková z tiskového oddělení ministerstva financí. Totéž ministerstvo na volné peníze již na jaře upozornilo vedení zdravotnictví. "Do úřadu jsem nastupoval v dubnu. Vzpomínám si jen, že se to tu tehdy řešilo. Problém byl v tom, že se nám nedařilo dohodnout s kraji na celkové částce, kterou nemocnice dluží, a tedy na požadované sumě," sdělil listu náměstek ministryně zdravotnictví Jaroslav Civín. Mezitím se podle MfD o penězích dozvěděl ministr zemědělství Jaroslav Palas. "Jednal o tom se (ministrem financí Bohuslavem) Sobotkou. Pak mě požádal, abych ve prospěch zemědělců novelu předložil," uvedl sociálnědemokratický poslanec Petr Zgarba. Novela platí od srpna. Ministerstvo tak z uvolněné částky pokrylo zemědělcům dotace za škody na úrodě způsobené lednovými mrazy, píše deník. Součková to prý ale vidí jinak. "Každý resort občas dostane peníze navíc. Zemědělci dotaci potřebovali. Mně také vláda schválila šest set milionů korun na zvýšení zdravotního pojištění dětí a důchodců, s nimiž se původně nepočítalo," řekla ministryně.

 

Ministr obrany Miroslav Kostelka (vpravo), foto: ČTKMinistr obrany Miroslav Kostelka (vpravo), foto: ČTK V souvislosti s tahanicemi kolem nákupu stíhaček Lidové noviny konstatují, že vzdušný prostor nad republikou střeží čtyři nadzvukové stíhačky a i ty budou mít v roce 2005 dolétáno. Dalším pokusem, jak ochránit české nebe, má být nákup 14 stíhaček "z druhé ruky". Rozum ale zůstává stát podle komentátora nad tím, že se na tyto stroje nebude konat výběrové řízení. Rozhodnout o výsledku má komise, kterou vybrala vláda. "Nelze nikomu soudně vysvětlit, že se má výběrové řízení dělat jen pro akvizice menšího významu, kdežto při nákupech vysoce nákladných komplexů výběrového řízení není třeba," poznamenává autor. Ten se zároveň domnívá, že sama komise sice nemůže být předmětem sporu. "To, co dráždí, je fakt, že nestranickost komise má být zástěrkou skrývající podezřelost metody výběru,." Podle autora to, že někdo není v žádné straně, ještě neznamená, že je nestranný, objektivní, nezávislý a neovlivnitelný. "U tak zásadně významného procesu, jakým je výběr letounů pro nadzvukové letectvo, je třeba především dbát na koncepčnost a průhlednost metody. O to se vláda nepostarala," uvádí se v komentáři.

Mladá fronta Dnes zase poukazuje na fakt, že zatímco vláda rozhoduje o koupi starších západních stíhaček, odcházejí z armády piloti, kteří s nadzvukovými stroji umějí létat. Kvůli této situaci je podle listu rozezlen ministr obrany Miroslav Kostelka. "Mrzí mě, že velení letectva nezajistilo, aby piloti věděli, na jaká místa s nimi počítáme," řekl ministr deníku. "Generální štáb mi hlásí, že o dvacet míst, s nimiž počítáme pro piloty čtrnácti letounů, nejeví nikdo zájem. A já zrovna v té chvíli čtu, že ti, které bych ve stíhačkách rád viděl, odcházejí do civilu," tvrdí Kostelka. Připouští zároveň, že letectvo není jediným místem v armádě, kde chybějí informace. Stává se to i u pozemního vojska. "Je to pro mne varování. Ještě víc si to pohlídám," dodává ministr. Velitel letectva Jan Vachek, který je rovněž na odchodu, však namítá, že v době, kdy se piloti rozhodovali odejít, jim ještě nemohl nadzvukové stroje nabídnout, protože místa prostě nebyla. Mladá fronta Dnes připomíná, že příprava jednoho špičkového letce přišla daňové poplatníky až na 300 milionů korun. Mnozí z pilotů vystudovali letecké školy v USA, všichni hovoří anglicky. "Místa jsou a já je pilotům nabídnu," prohlásil podle listu velitel základny v Náměšti nad Oslavou Martin Hejra.

 

Pocit ohrožení ve společnosti dokládá podle Mladé fronty Dnes průzkum, při kterém vyjádřilo 57 procent občanů, že není spokojeno se svou bezpečností. Ministr vnitra Stanislav Gross hodlá reagovat na rostoucí pouliční kriminalitu zvýšeným počtem policistů v přímé službě a novým rozložením služeben, aby byly blíže k nezákonnému dění. Pomoci by mohlo také již dnes možné zkrácené trestní řízení, píše deník. Domnívá se, že lidem by ostřejší přístup nevadil. Například jen čtvrtině občanů připadá trestání obecné kriminality přiměřené, ostatním se zdají tresty mírné. Komentátor se zamýšlí nad tím, zda budou nová opatření nějak výrazně účinná. Jisté podle něj je, že intenzivní přítomnost kompetentních policistů na známých místech "rejdů" kriminálních živlů je žádoucí. "Slovo kompetentní je třeba zdůraznit. Pokud se policista nedomluví s okradeným cizincem, utrpí často okradený po prvním šoku hned druhý, tentokrát kulturní. Češi už si skoro zvykli, a to je zlé," uzavírá komentář v Mladé frontě Dnes.

 

Ekonomické komentáře čtvrtečního tisku se věnují poslednímu vývoji na trhu českých cestovních kanceláří a všímají si také výsledků zářijového obchodu se zahraničím. Obchodní bilance skončila v září nečekaným přebytkem 0,8 miliardy korun, hlavní příčinou byl o čtvrtinu nižší dovoz ropy. "Za vším hledej ropu" hlásá titulek komentáře Hospodářských novin k výsledkům zahraničního obchodu. Podle deníku statistická čísla zase jednou zamotala ekonomům hlavy. Jak ale deník poznamenává, při druhém pohledu už leckteré dobré zprávy tak úžasně nevypadají. Výsledek obchodní bilance byl nejlepší za posledního půldruhého roku. Byla by to dobrá zpráva, kdyby k této události došlo z důvodu vynikající úspěšnosti českého zboží na zahraničních trzích, argumentují HN. Jediným důvodem zářijového vzepětí byl souhrn událostí při dovozu ropy. Částečné předzásobení tuzemského trhu v minulém měsíci, omezení kapacity ruského ropovodu, nízké světové ceny a navíc silná koruna vůči dolaru - to všechno způsobilo, že dovoz ropy klesl. Bez "ropného" vlivu se struktura obchodu mění k lepšímu jen velmi pomalu, poznamenává deník. Například růst vývozu vysoce zhodnoceného zboží téměř stagnuje a podíl vývozu do Německa vůči jiným evropským zemím dokonce začal klesat.

 

Trh tuzemských cestovních kanceláří čekají v příštím roce dvě nepříjemné věci, míní Lidové noviny. Zdraží se jim povinné pojištění proti úpadku a navíc ho získají jen ty "vyvolené". Antimonopolní úřad totiž rozhodl, že pojišťovny nesmějí cestovky pojišťovat společně, ale každá za sebe. Těch, které se k tomu odhodlají, však bude poskrovnu. Ministerstvo pro místní rozvoj se zatím snaží uklidnit paniku na trhu, zakrýt vlastní podíl na současné situaci však nemůže, píše deník. Nový zákon, který měla v létě schválit vláda, bude na jejím stole až teď na podzim, podtrhují LN a dodávají, že zákon tak bude platit nejspíš až od května příštího roku. Mezitím nejspíš několik set cestovek skončí, soudí list. "Ale jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré. Alespoň se pročistí český trh, který je se svou tisícovkou cestovek celkem raritou," uzavírají LN.

 

Jičínská radnice se přijetím vyhlášky o veřejném pořádku dostala do rozporu se zákonem. Část vyhlášky, která stanovuje, že na území města je v neděli a o svátcích dopoledne zakázáno pustit cirkulárku, sekačku na trávu či jiné hlučné zařízení, je podle odborníků protizákonná a město ji bude muset z vyhlášky vypustit. Informuje o tom čtvrteční vydání Mladé fronty Dnes pro Královéhradecký kraj. "Město se snaží vyhláškou upravovat něco, čím se už zabývá občanský zákoník, který říká, že nelze obtěžovat sousedy nad únosnou mez. Takový postup, jaký zvolila jičínská radnice, je podle Ústavního soudu nepřípustný," řekl listu Vladimír Vomáčka z oddělení dozoru ministerstva vnitra v Trutnově. Podle Vomáčky mohou města vyhláškami zakázat pouze některé činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek, ohrozit životní prostředí nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku. "Ale to není tento případ," upozornil Vomáčka. Novou vyhláškou se tak bude zabývat královéhradecký krajský úřad, který by měl město upozornit na pochybení a požadovat nápravu. "Pokud nás krajský úřad nebo orgán dozoru na chybu ve vyhlášce upozorní, samozřejmě ji odstraníme. Určitě za zachování tohoto ustanovení nepůjdeme bojovat k Ústavnímu soudu," konstatoval jičínský místostarosta Jiří Vitvar. Obdobnou vyhlášku schválili před čtyřmi roky i zastupitelé obce Krásné na Chrudimsku. Jejich vyhlášku zrušil okresní úřad a jeho verdikt potvrdilo oddělení dozoru ministerstva vnitra v Pardubicích. Obec však poté obešla všechny obyvatele obce a uzavřela s nimi písemnou dohodu o zákazu hluku v neděli, kterou podepsalo osmdesát procent lidí v obci. "Dohoda sice nemá právní význam a její dodržování si nelze vynutit žádnými sankcemi, ale jako zbraň proti hlučným sousedům se docela osvědčila. Občas se ještě ozve cirkulárka nebo motorová pila, ale sekačky už dnes ve sváteční dny neslyšíme. Dokonce i lidé, kterým se vyhláška zprvu nelíbila, začínají oceňovat, že je v obci větší klid," dodal starosta Krásného Jaroslav Kučera.

 

Globalizace zabolí jako revoluce, předvídá v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny Larry Ellison, po Billu Gatesovi "dvojka" v počítačovém světě a zakladatel softwarové firmy Oracle. Podle něj budeme svědky přesunu mnoha pracovních míst po celém světě. Dopad internetu se totiž ještě zdaleka neprojevil naplno. A bude enormní - vůbec poprvé se ve Spojených státech i v západní Evropě bude týkat kancelářských profesí stejně jako dělnických. Hodně pracovních míst se přesune do Rumunska nebo Indie. Ellison očekává brzký propad cen počítačů a souvisejících služeb. V souvislosti s prodlužující se délkou života pak bankrot zdravotnictví a sociálních služeb. Na obé utrácíme čím dál víc, říká v Hospodářských novinách, a o to méně bude k dispozici například na školství. Pokud nevyléčíme některé z chorob stárnutí, bude ekonomický dopad "delšího života" pro společnost devastující, soudí Ellison v Hospodářských novinách.

23-10-2003