24-10-2003

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, jak zákonem ocenit dílo prezidenta Edvarda Beneše. Navrhovaný zákon by měl jen jako kdysi u prezidenta Masaryka suše konstatovat, že se prezident Beneš zasloužil o stát. Proč však mít takový zákon, ptá se komentátor. Nynější parlamentní snaha zákonem připomenout prezidenta Beneše je pochopitelná tím spíše, že vstup do unie významně omezí naši státní suverenitu. Tradiční odpůrci české státnosti, zejména její poválečné obnovy Edvardem Benešem, vidí v této omezující změně příležitost, jak postupně dosáhnout starých cílů. Například početné majetkové žaloby bývalých českých Němců na ČR, adresované Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku, se již připravují.

 

O utrpeních českého soudce, nad nimiž se nedávno na stránkách Lidových novin zamýšlel ministr spravedlnosti, by se dal napsat román. Nářky občana, coby účastníka soudního řízení, ale podle komentátora tohoto deníku nikoho nezajímají. V právním státu musí mít občan zajištěn kvalitní proces, verdikt v rozumné době, neboť zaplatil nemalý soudní poplatek a z jeho daní žije soudce. Nezajímá jej, kdo za neuspokojivý stav justice může, zda ministr, poslanec, soudce nebo snad všichni dohromady. Proč se nedaří zajistit, aby soud pro občana právo nejprve v rozumné době nalezl a poté vykonal? Zejména proto, že soudní řízení v Česku je příliš "upachtěné", odpovídá autor komentáře.

 

V době, kdy se hledá v rámci reformy veřejných financí ve státní kase každá koruna, unionistický senátor Ondřej Feber prosadil v ústavněprávním výboru Senátu zvýšení platů poslanců a senátorů o 13 tisíc korun měsíčně. Informuje o tom deník Právo. Mnozí senátoři vládních stran jsou zděšeni, míní návrh zamítnout a naopak podpořit vládní zákon, jímž se platy ústavních činitelů na tři roky zmrazí. Febera ve výboru podpořili jeho straničtí kolegové a ODS. Feber argumentuje, že od Nového roku se prudce zvýší špičkové platy státních úředníků. Míní, že by měla být zachována rovnost a že by tudíž činitelům mělo být přidáno také.

 

Mladá fronta Dnes se zabývá problémem eutanazie. Ta v Česku sice není povolena, mnozí lékaři a sestry však přiznávají, že občas více či méně urychlí umírání nevyléčitelně nemocného člověka. Podají jim třeba vyšší dávky morfia, nebo ukončí další intenzivní léčbu. Zdravotníci o tom nemluví rádi, neboť jde o citlivé a tabuizované téma. Nadto nepanuje shoda v tom, co je eutanazie a co ponechání přirozené smrti. Zastáncem eutanazie je například chirurg Pavel Pafko. Člověk má podle něj mít právo rozhodnout si své věci. Odpůrci eutanazie ale varují před jejím zneužitím. Zakladatelka hospiců Marie Svatošová tvrdí, že pacienti nepotřebují asistovanou sebevraždu, ale lepší péči.

 

Česká vláda se podle deníku Právo nebude obracet na Sudetoněmecké krajanské sdružení se žádostí, aby jeho pražská kancelář ukončila činnost. "Je trvalou a zásadní politikou vlády nejednat s touto organizací za žádných okolností," řekl premiér Vladimír Špidla při čtvrtečních parlamentních interpelacích ve sněmovně. Zřízení kanceláře označil za kontraproduktivní a zbytečný krok, který v komunikaci mezi ČR a sudetskými Němci nepřinese nic pozitivního. Špidla dále upozornil, že kancelář byla otevřena podle obchodního zákoníku jako soukromá společnost a vykonává činnost uvedenou v obchodním rejstříku, tedy vydavatelskou, nakladatelskou, reklamní, marketing a činnost informačních a zpravodajských kanceláří. Její označování za velvyslanectví je podle Špidly v rozporu se zápisem v obchodním rejstříku a nemůže být naplněno.

 

Lidové noviny uvádějí, že Památník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka odhalí příští pátek v ruském Petrohradu choť českého prezidenta Livia Klausová. Učiní tak na nádvoří prestižní Státní univerzity. Podle Československého ústavu zahraničního, který projekt realizoval, je památník také darem k letošnímu třístému výročí založení Petrohradu. Masaryk byl v petrohradské univerzitě v roce 1916 jmenován čestným profesorem.

 

Foto: CTKFoto: CTK Vojáci jsou přesvědčeni, že nízkým služným za základní vojenskou službu je stát ponižuje a diskriminuje. Podali proto na stát žalobu, v níž chtějí, aby jim stát doplatil rozdíl mezi pársetkorunovým armádním "kapesným" a zákonem stanovenou minimální mzdou. Jak ale uvádějí Lidové noviny, soudce Vladimír Hašana je jiného názoru a žalobu zamítl. Vojáci se hodlají odvolat a chtějí případ dostat až k Ústavnímu soudu. Jedině ten má totiž pravomoc rušit ustanovení v zákonech. A vojákům se nelíbí zákon o základní vojenské službě, který mizivé služné, pohybující se mezi 500 a 700 korunami, upravuje. "Nezpochybňujeme základní vojenskou službu jako takovou. Je to naše občanská povinnost, a proto ji vykonáváme," řekl před soudem zástupce vojáků Petr Mikeš. Upozornil také, že pracovní doba vojáka se nepohybuje kolem osmi, nýbrž kolem dvanácti hodin denně. To všechno považují on a čtyři desítky jeho rozhořčených kolegů za protiústavní. Petr Mikeš proto soudci Hašanovi vyjmenoval několik článků z Listiny základních práv a svobod, které podle něj stát při uplatňování současné praxe základní služby porušuje.

 

Čeští poslanci jsou uraženi. Jak připomněla Mladá fronta Dnes, reportéři České televize je v pondělním pořadu Fakta připodobnili k termitům - agresivnímu hmyzu, který si "jen" buduje pevná hnízda a nepracuje. Poslanci téměř všech parlamentních stran chtějí reagovat tím, že veřejnoprávní televizi odmítnou zvýšit koncesionářské poplatky a příjmy z reklamy. "Jestli někdo bez relevantních důvodů označí senátory a poslance slizkým hmyzem, nemůže čekat vstřícnost," řekl dokonce i ministr kultury Pavel Dostál, který návrh na zvýšení koncesionářských poplatků parlamentu předkládá. Zvýšení poplatků z 75 korun na 95 navrhuje vláda. Ta chce televizi také zvýšit příjmy z reklamy. Janeček, který za vyšší příjmy u poslanců lobbuje, se za redaktory nepostavil. "Zařazení takového žánru do pořadu reportážně-publicistického charakteru není z dramaturgického hlediska šťastným počinem," řekl.

 

Česká republika nadprůměrně přispěje ve srovnání s podobně velkými zeměmi na obnovu Iráku. Lidové noviny upřesňují, že souhrnná částka představuje 1,37 miliardy korun. Kromě více než půl miliardy korun, určené na podporu obnovovacích projektů českých firem, spadá do pomoci ČR i přítomnost polní nemocnice nebo působení českých expertů v irácké správě. Z 520 milionů, kterými bude Česko dotovat jednotlivé projekty, bude podle ministerstva zahraničí letos uvolněno 120 milionů, v dalších dvou letech to bude vždy po 200 milionech. O projekty na obnovu válkou zničené země mají české podniky značný zájem. "Registrujeme asi čtyři sta projektů. Postupně se ale ukazuje, že to bude běh na dlouhou trať. Jednotlivé firmy proto utvořily několik sdružení, aby při jednáních zlepšily své šance," popsal náměstek ministra zahraničí Jan Winkler.

 

Odborníci jásají jako děti, napsala Mladá fronta Dnes. Ve věži brandýského zámku se při opravách našly vzácné staré hodiny. Unikátní jsou tím, že je sestrojil autor proslavené pražské Lorety. "Je to stejné, jako kdyby se zčistajasna našel nějaký Rembrandtův obraz, o kterém nikdo doposud neměl ani tušení. Nevěděli jsme, že ještě existuje jiné dílo hodinářského mistra Petera Neimanna," říká majitel proslulé pražské hodinářské firmy Ludvík Hainz. Nečekaně objevený poklad pochází z roku 1702. Stroj, který léta nefungoval, teď projde renovací. Na původní místo se však nevrátí. Sem by měl přijít nový, moderní stroj. "Nechat hodiny tam, kde byly, by bylo jako jezdit rolls-roycem pro rohlíky," vysvětluje Hainz. Město v zámku opravuje sály v hlavním patře, kde byly všechny císařské ložnice už od dob Ferdinanda I. Přístupná je zatím jen jedna polovina zámku, ale to se se začátkem sezony v příštím roce změní. Především se však věž i celý zámek vrátí do původní neorenesanční podoby z roku 1874.

 

Snaha olomouckého arcibiskupství ovládnout za každou cenu český trh s mešním vínem se pomalu hroutí. Jak uvedly Lidové noviny, brněnský krajský soud zamítl žalobu, kterou se arcidiecéze v podstatě snažila ovládnout společnost Arcibiskupské vinné sklepy, v níž má čtyřicetiprocentní podíl. Právě tuto firmu se snaží arcidiecéze šéfa České biskupské konference Jana Graubnera zničit od té doby, co v roce 2001 založila společnost podobnou, v níž má ale sedmdesátiprocentní většinu. V komplikovaném případu už padlo množství žalob a řeší se i trestní cestou.

 

Majitel největší české cestovní kanceláře Václav Fischer zůstává ve vedení svých společností. I po kapitálovém vstupu společnosti Atlantik IB bude Fischer předsedou představenstva cestovní kanceláře. Hospodářským novinám to řekl Fischer, který tak bude i nadále hlavním obchodním partnerem například pro hoteliéry. Jednání o kapitálovém vstupu podnikatele Karla Komárka, který stojí za společností Atlantik IB, dosud nejsou zcela uzavřena. Podle vyjádření zúčastněných stran by mohla skončit do dvou týdnů, uvádí deník.

 

Spor mezi ministrem vnitra Stanislavem Grossem a exministrem Jaroslavem Tvrdíkem na jedné straně a týdeníkem Respekt na straně druhé začne v polovině příštího měsíce projednávat soud. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Gross a Tvrdík se rozhodli společně zažalovat Respekt, který informoval o jejich údajných telefonických kontaktech se správkyní nevěstince André v pražských Nuslích. Politici žádají omluvu a odškodnění půl miliónu korun, který prý chtějí dát na charitu. Respekt počátkem května uvedl, že na seznamech policejních odposlechů za několik uplynulých měsíců figurují tři současní ministři a nejméně devět poslanců. Telefonovali jim totiž lidé podezřelí z různé trestné činnosti, kteří jsou odposloucháváni. Na seznamech se tak prý ocitli také Gross a Tvrdík.

 

Řidiči se naučili obelstít systém povinného ručení, všímají si Lidové noviny. Ti, kteří zavinili dopravní nehodu, a měli by proto zaplatit na povinném ručení v dalším roce více peněz, jednoduše uzavřou pojištění u jiné pojišťovny. Skutečnost, že v minulých letech způsobili škody, v podstatě zamlčí. Zákon to totiž motoristům neudkládá. U nové pojišťovny pak dostanou základní sazbu povinného ručení. Kolik takových klientů je, pojišťovny netuší. Pojišťovny proto volají po registru motoristů. Z něj by bylo možné určit, zda nový žadatel v minulých letech způsobil nehodu, a měl by tak mít dražší povinné ručení.

 

Lidové noviny také uvádějí, že od příštího roku začne platit zcela nový systém státní podpory hypoték. Nové vládní nařízení z dílny ministerstva pro místní rozvoj je už skoro hotovo. Pro získání podpory už nebude hrát roli věk, aktuální úroková sazba či fakt, zda si zájemce kupuje nový či starý byt. Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec listu řekl, že v současnosti platí dvě vládní nařízení. Ta budou existovat stále, aby mohly být vypláceny podpory na hypotéky uzavřené do konce roku. Do budoucna však bude platit pouze jedno vládní nařízení, které bude vycházet z principu, že každý má právo čerpat podporu hypoték na své první bydlení. Zájemce pouze doloží, že za posledních pět let nebyl vlastníkem nemovitosti určené k bydlení. Podpora se bude žadateli vyplácet maximálně po dobu 15 let úvěru do výše jeden a půl milionu korun.

24-10-2003