Přehled tisku

Karel Srba, foto: ČTK

Komentáře pondělních listů se obsáhle zamýšlí nad otázkou, zda je správné vysílat soudní proces s Karlem Srbou v přímém televizním přenosu. A jejich autoři se přiklánění spíše k názoru, že vysílání jednání soudu správné není. Z kolize dvou základních práv, tedy práva na informace a práva na spravedlivý proces, dostalo v případě rozhodování o Srbově procesu přednost to první, píší Hospodářské noviny.

Karel Srba,  foto: ČTK
Komentáře pondělních listů se obsáhle zamýšlí nad otázkou, zda je správné vysílat soudní proces s Karlem Srbou v přímém televizním přenosu. A jejich autoři se přiklánění spíše k názoru, že vysílání jednání soudu správné není. Z kolize dvou základních práv, tedy práva na informace a práva na spravedlivý proces, dostalo v případě rozhodování o Srbově procesu přednost to první, píší Hospodářské noviny. "Bylo by záhodno vědět proč. Bohužel, rozhodnutí přišlo nejen nečekaně, ale navíc jeho zdůvodnění je více než chabé," myslí si autor. Rozhodnutí České televize podle něj jistě vyprovokuje debatu na téma, zda i rozhodování soudu může být "masovou zábavou", či je třeba vždy bránit jakékoli možnosti, že skrze nátlak diváků bude dotčena podstata spravedlivého procesu. "Diskuse je dobrá. Tento přenos je špatný," tvrdí Hospodářské noviny.

Také komentátor Mladé fronty Dnes si myslí, že by přímý přenos spíše neměl být vysílán. Připouští však, že existují i dobré a pochopitelné argumenty pro. Pokud je vysoký ministerský úředník podezřelý z plánování nájemné vraždy novináře, týká se to celé veřejnosti, píše. Veřejnost se přitom o soudních jednáních dozvídá jen pár řádek v novinách a nemá možnost si učinit celkový obraz. "Navíc i to, co na papíře může vypadat důvěryhodně, se náhle jeví jako lež, když vidíte aktéry procesu své obhajoby či obžaloby pronášet vlastními ústy," domnívá se Mladá fronta Dnes. Přesto by však nebylo dobré měnit soudní proces v televizní show. Každý, na koho se zaměří kamera, se totiž stává hercem. Zájmem herce ale je učinit co nejlepší dojem - a mezi dojmem a pravdou může být velký rozdíl, píše list. "Přítomnost veřejnosti na soudu (a tedy společenská informovanost i kontrola) je zajištěna i bez televize. Kromě žalobce a obhájce jsou tu přece i zástupci médií. I bez přímého přenosu tedy není co ztratit," soudí komentátor.

Z jiného úhlu pohledu posuzuje televizní přenos redaktor Lidových novin Jaroslav Plesl. Podle něj je rozhodnutí vysílat odvolací soud velkou chybou ředitele zpravodajství České televize Zdeňka Šámala. Ten tvrdí, že jde jednak o věc výrazně obecného zájmu, jednak se mohou diváci na vlastní oči přesvědčit, jak funguje česká justice. Redaktor Lidových novin ale soudí, že Šámal netuší, co chce divákům naservírovat. "Z odvolacího řízení se divák o obecně zajímavém případu nedozví skoro nic, neboť úkolem soudu druhé instance je prozkoumat zákonnost prvoinstančního rozsudku a buď jej potvrdit, anebo vrátit k přezkoumání. Nelze čekat dlouhé výpovědi obviněných ani svědků, nic moc zajímavého neřekne ani státní zástupce, ani obhajoba. Hlavní práci odvedou soudci druhé instance při studiu spisu, kde kamery České televize pochopitelně nebudou," konstatuje redaktor Lidových novin Jaroslav Plesl. Zároveň si ale klade otázku, co je veřejný zájem. "Pokud nakonec Šámal od vysílání přímého přenosu neupustí, dostane se do pasti, z níž není úniku. Jak totiž příště zdůvodní, který případ je společensky tak důležitý, že má jeho projednávání přenášet v přímém přenosu Česká televize? Bude to soud s manželi Stodolovými, kteří měli velmi zavrženíhodným způsobem zavraždit a oloupit víc než desítku důchodců? Bude to soud s karlovarskými policisty, kteří měli společně se státní zástupkyní chránit před stíháním syna jednoho z nich? Bude to proces s mužem, který nedávno v autě zabil tři těšínské policisty? Bude to snad proces se senátorem Vladimírem Železným, případně kuponovým magnátem Viktorem Koženým? Troufám si předpovědět, že po odvysílání odvolacího řízení v případu Karla Srby už Česká televize žádný proces vysílat nebude, protože její snaha vyústí do ztracena. Efekt nebude žádný, zbyde jen trapné ticho," tvrdí Jaroslav Plesl v Lidových novinách.

Právo komentuje prohlášení politiků, mimo jiné premiéra Vladimíra Špidly, kteří se vyslovili proti vysílání přímého přenosu. Vláda by se podle komentátora měla vyhýbat radám, co a jak má Česká televize vysílat. "Kdo neuznává, že členové vlády a představitelé politických stran - pokud nejsou vysíláním přímo poškozeni - mají k programu ČT na veřejnosti mlčet, ohrožuje svobodu slova," konstatuje autor. Podle něj také "novináři, kteří dnes píšou o tom, že veřejnost má právo vidět hnusné darebáky, připomínají zdůvodňování přímých rozhlasových přenosů z vykonstruovaných procesů konce 40. a začátku 50. let." Komentátor Práva zároveň dodává, že ani obžalovaný nebyl zbaven občanského práva, "podle něhož se obrazové a zvukové záznamy sice mohou bez svolení dotčené fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem pro televizní zpravodajství, toto použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby."


Lidové noviny se zamýšlí nad úterním výročím 28. října. Tento den se oficiálně považuje za hlavní český politický svátek; list se však ptá, proč tomu tak vlastně je. "Proč tolik oslavovat vznik státu, který už zanikl?" píše komentátor. Z hlediska dnešních událostí se totiž podle něj toto výročí jeví jako zcela mrtvé. "Pro Českou republiku, tedy zemi, v níž dnes žijeme, jsou ale důležitější jiná data," myslí si LN. Tento stát vznikl 1. ledna 1993. A počátek dnešního režimu, obnovení demokracie, se váže k jinému dni, který se také slaví státním svátkem, připomíná autor. Hlavním českým politickým svátkem by podle listu mělo být právě výročí 17. listopadu 1989.


Komentátor deníku


Hospodářské noviny informují o tom, že stále více firem u nás si své zaměstnance předchází pojištěním. Nejrozšířenější formou finančních zaměstnaneckých výhod jsou příplatky na penzijní připojištění. Podle průzkumu společnosti STEM je svým pracovníkům poskytuje nebo o nich uvažuje plná polovina firem. Výrazně roste také zájem podniků hradit zaměstnancům životní pojištění. Tento trend k nám přichází ze západní Evropy, kde se stal už běžnou součástí zaměstnaneckých výhod, vysvětlují Hospodářské noviny.


Ani tři roky poté, co padla první obvinění ze stamilionového podvodu na někdejší šéfy strojíren ČKD Praha holding, není v kauze jasno, konstatují Lidové noviny. Zjistily, že případ převzal v pořadí už čtvrtý policista. První toho měl moc, druhý odešel na jiné místo a policejní rada, který měl vyšetřování naposledy na starosti, se z něj pro podjatost vyloučil. Listu to potvrdil vedoucí oddělení odboru hospodářské kriminality pražské služby kriminální policie a vyšetřování Miloslav Kocián, důvody ale neprozradil. Odmítl však názor, že by za tím byly průtahy ve vyšetřování, které kritizovalo i státní zastupitelství. Lidové noviny připomínají, že policie viní z rozsáhlého podvodu bývalého generálního ředitele a předsedu představenstva ČKD Jiřího Marouška, jeho někdejšího spolupracovníka Petra Formánka, člena představenstva Josefa Boudu a místopředsedu představenstva společnosti Inpro Františka Horáka. Stíháni jsou kvůli operaci s téměř 13-ti procenty akcií ČKD, které Inpro prodala přes prostředníky do zahraničí. Čtveřice, které hrozí až 12 let vězení, se podle policie neoprávněně obohatila zhruba o 276 milionů korun.


V jiném článku si Lidové noviny všímají, že nenávratně pryč je doba, kdy předvánoční atmosféra v obchodech trvala jen měsíc. Letos tuzemské obchodní řetězce rozjely předvánoční kampaň už v říjnu. Podle odborníků se navíc toto období bude v budoucnu ještě prodlužovat. Konkurence je totiž tak vysoká, že žádný z obchodníků nechce zůstat pozadu.


Jaroslav Míl,  foto: ČTK
Elektrárenské odbory, které kritizují vládou organizovaný prodej dolů a nesouhlasí se sesazením Jaroslava Míla z vrcholových funkcí v ČEZ, nebudou stávkovat. Chtějí ale veřejnost informovat o tom, jak stát špatně hospodaří. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to uvedl František Haman, odborový předák Jaderné elektrárny Temelín a člen dozorčí rady ČEZ volený zaměstnanci. "Kdybychom šli do stávky, ohrozíme konečné spotřebitele. Energetici dosud nikdy nevypnuli elektřinu. Ta forma protestu proti odvolání Míla bude jiná. Budeme tento týden informovat veřejnost o tom, jak stát špatně hospodaří," řekl HN Haman. Deník dále uvádí, že elektrárenské odbory chtějí svými protesty podpořit své požadavky vůči vládě. Kabinet totiž podle nich firmě ČEZ znemožňuje rovnou účast v soutěži o privatizaci státního podílu v Severočeských dolech a Sokolovské uhelné. Zástupcům odborů se zároveň nelíbí, že stát sesadil předsedu představenstva a generálního ředitele ČEZ Jaroslava Míla z funkcí. "Odvolání pana Míla považujeme za nešťastné a víceméně dodnes si ho neumíme vysvětlit, protože za doby pana Míla ČEZ byl prosperující společností, která víceméně vzkvétala," řekl již v pátek novinářům předseda odborů v Elektrárnách Poříčí u Trutnova Luděk Prokop, dodávají Hospodářské noviny.


Ve hře o novelu zákoníku práce, kterou má tento týden definitivně schvalovat Poslanecká sněmovna, a jejímž hlavním smyslem je mimo jiné omezit uzavírání smluv na dobu určitou, by mohly být podle Mladé fronty Dnes také tzv. zlaté padáky pro řadové zaměstnance. Novela zákoníku práce také umožní, aby si 'zlatý padák' sjednali nejen manažeři jako dnes, ale i řadoví zaměstnanci, píše. Podle deníku si firma bude moci se svým pracovníkem dohodnout, že až u ní přestane pracovat, bude loajální a nezačne pomáhat konkurenci. Za to mu musí až dvanáct měsíců vyplácet odměnu odpovídající minimálně jeho průměrnému výdělku, informuje MfD. Zmiňuje také návrh sněmovního výboru pro sociální politiku, který by zaměstnavatelům uložil, aby odborové organizaci ve svém podniku přispívali třemi desetinami procenta z ročního objemu peněz vyplacených na mzdy. Nicméně nejdůležitější změnou, kterou MfD rovněž vyzdvihuje, je to, že firmy asi budou moci nejvýše dva roky zaměstnávat lidi na dobu určitou. Pak by se z takového úvazku měl stát pracovní poměr na dobu neurčitou. Mimo jiné by to mělo znamenat, že ředitelé škol by v budoucnu neměli propouštět kantory na letní prázdniny, jak se to někde děje.


Desítky lidí hlavně na Liberecku a Frýdlantsku již třetí měsíc marně čekají na bezdrátové připojení k internetu, za které zaplatily tisíce korun. Zákazníci se nechali zlákat výhodnou nabídkou libereckého sdružení Iwicom. To se ale k poskytnutí služeb nemá, ačkoliv podle smlouvy už měli jejich zákazníci dávno internet využívat. Podnikatelé slibují nápravu, uvádí liberecká příloha pondělní Mladé fronty Dnes. Zkušenosti klientů jsou podle deníku ve většině případů naprosto shodné. V srpnu objevili nabídku nově založeného sdružení Iwicom, které nabízelo nepřetržité bezdrátové připojení za 700 korun měsíčně. Podmínkou bylo ale zaplacení téměř 4000 Kč za aktivaci a instalaci přijímacího zařízení. "Podle smlouvy jsem měl být připojen do konce srpna, internet doma ale stále nemám," řekl deníku jeden z nespokojených zákazníků Karel Pičman. Za sdružením Iwicom stojí podnikatelé Daniel Boháč a Milan Benda, kteří se v létě spojili a začali nabízet internetové připojení za výhodné ceny. Dnes, jak tvrdí, oba litují, že se vůbec potkali. "Prostě jsme se pohádali a rozešli," řekl deníku Boháč, který měl na starosti technickou stránku. Tvrdí, že na něj Benda udělal podraz, a tak ze sdružení vystoupil. Administrativu a obchod měl na starosti Benda. "Nelíbila se mi politika pana Boháče, tak jsem ze sdružení vystoupil, už s tím nemám nic společného," oponuje Benda. Klienty ale hádky obou podnikatelů nezajímají. Chtějí internet nebo peníze, píše liberecká mutace Mladé fronty Dnes.