Přehled tisku

Komentáře pátečního tisku si všímají rozhodnutí Sněmovny, která odložila návrh na zvýšení poplatků za veřejnoprávní televizi. Deníky se vyjadřují také k víkendovému sjezdu KDU-ČSL. Lidové noviny komentují vznik nového senátorského klubu a Mladá fronta Dnes se vrací k situaci ve zdravotnictví.

Televizním poplatkům se věnují Lidové noviny. Je to podle listu vůbec poprvé, kdy se nedávno zvolený ředitel veřejnoprávní České televize Jiří Janeček utká s politiky. Právě na nich totiž záleží, zda televizi zvýší koncesionářské poplatky, protože bez takového zvýšení prý televize nepřežije ve zdraví už jen půl roku. Zdejší televizní poplatky jsou nejmenší v Evropě. V přepočtu platí Češi necelých 29 eur ročně, zatímco třeba Dánové 284 a Rakušané 222 eur. "Jenže jak si na svou stranu poslance získat, a zároveň jim tím nedat kontrolu nad médiem, klade si list otázku a uvádí, že "zákonodárcům očividně není proti mysli, že tu moc mají." Podle Lidových novin je argumentem většiny odpůrců zvýšení televizních poplatků údajná přezaměstnanost v České televizi. Analýza, kterou si dalo vedení televize vypracovat však označuje tento názor za pouhý mýtus. Ukazuje se totiž, že produktivita práce je v České televizi zhruba dvakrát vyšší než například u italské RAI či německé ZDF, a dokonce více než pětkrát vyšší proti kolébce veřejnoprávnosti a velkému vzoru všech televizí, britské BBC.

Na jiném místě Lidové noviny soudí, že pokud se České televizi podaří rušením mnoha pořadů vyprovokovat poslance ke zvýšení koncesionářských poplatků, patří jejímu řediteli Jiřímu Janečkovi titul šachista roku. Pokud ne, hrobař desetiletí. Poté co zbudou televizi jen pořady vynucené zákonem a pár diváckých atrakcí, nebude totiž už těžké přesvědčit veřejnost, že ČT vlastně nepotřebujeme, píše list.

V komentáři Práva tvrdí autor, že návrh ministra kultury Pavla Dostála na omezení reklamy v České televizi v nejsledovanějším čase je její likvidací. Reklama ve veřejnoprávní televizi je dnes nutností, a to až do doby, kdy zákon zpřísní vysílací podmínky rozhlasových a televizních stanic, včetně programové skladby, a umožní jejich postih a odebrání licence, stojí v komentáři.


Logo KDU-ČSL
Nastávajícímu lidoveckému sjezdu se věnují Hospodářské noviny. KDU-ČSL je z ideového hlediska v komatu, její přitažlivost se blíží nule a při životě je udržována více méně svým tradičním voličským zázemím, míní autorka komentáře. Ani jeden z kandidátů na jejího předsedu nenabízí dramatickou vizi. Strana přitom sehrává stále roli "doplňku", a tak musí často ohledně svého programu přistupovat ke kompromisům. Také její voličská základna stárne. Podle pragmatické úvahy by měl být předseda strany ve vládě, to by mohlo pomoci Cyrilu Svobodovi, píšou Hospodářské noviny.

Také v komentáři Lidových novin se tvrdí, že věrohodný program je pro lidovce zjevně větší problém než volba nového předsedy. Průměrnému členovi KDU-ČSL je 62 let a "protipotratovou a homofobní" politikou si strana srdce mladých nezíská, upozorňuje list. Těžko toho dosáhne "nepřirozeně se tvářícími politiky v oblecích..ležérností a vtipkováním," dodávají Lidové noviny.


Politici dostali stát v oblasti zdravotnictví do bezvýchodné situace, míní Mladá fronta Dnes. Stát jako garant zdravotní péče dá nemocnicím a pojišťovnám miliardy, ale nemůže jim přikázat protislužbu v podobě rušení lůžek a ordinací. Nepatří mu totiž. Třináct let zákonodárci vědí, že se u nás péče zneužívá i nadužívá, lůžek je moc a s léky se plýtvá, ale řešit to začnou až ve chvíli, kdy podstatnou část vlivu předali krajům a pojišťovnám, upozorňuje komentář Mladé fronty Dnes.


Proč je na tom nemocnice v Pelhřimově, na rozdíl od ostatních zařízení na Vysočině, relativně dobře? Tak právě to zjistil audit firmy HZ Praha, který mají k dispozici Hospodářské noviny. V Pelhřimově se totiž šetří - mimo jiné i na mzdách. Přesto se tam, na rozdíl od Havlíčkova Brodu nebo Jihlavy, zatím nerebeluje. Pelhřimovští totiž už před časem jako jediní alespoň částečně pochopili, kam se nemocnice na Vysočině řítí. Závěr zprávy zní: Pokud se manažeři zdravotnických ústavů nezačnou chovat jako šéfové soukromých firem, žádná dotace situaci nemocnic nezvrátí. Ke dnu je totiž netáhnou jen staré dluhy, ale i vysoké náklady na mzdy a nedostatečná kontrola hospodaření. Hospodářské noviny píší, že závěr auditorů tak kontrastuje s myšlenkou vlády, že Vysočinu a jiné kraje vyvede z potíží státní oddlužení.


Právo zjistilo, že se státní podnik Česká pošta příští rok nejspíš přemění na akciovou společnost. Tuto transformaci má umožnit zákon, který připravuje ministr informatiky Vladimír Mlynář. Pošta je pro potenciální investory lákavou nevěstou. V médiích se například objevily informace, že o ni usiluje Deutsche Post. Ta je vlastníkem společnosti DHL, která vybuduje na pražském Chodově datové centrum, a investovat do něj chystá 15 miliard korun. Kdyby Deutsche Post ovládla Českou poštu, nesporně by to urychlilo návratnost této gigantické investice. Právo doplňuje, že pošta je jediným držitelem licence na celoplošné poskytování základních poštovních služeb u nás.


Všechny deníky si všímají vytvoření nového senátního klubu. Ten potřebuje mít podle zákona alespoň pět členů. Jeho vznik inicioval senátor Vladimír Železný, když se spojil s dalšími čtyřmi nezařazenými senátory, z nichž tři byli zvoleni za komunistickou stranu. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, Vladimír Železný tak vlastně pomohl komunistům, aby poprvé v historii druhé parlamentní komory měli svůj klub. Deník připomíná, že díky jeho existenci získají senátoři nárok na vlastní kancelář, sekretářku a služební auto pro předsedu. Ten navíc dostane každý měsíc zhruba 50 tisíc korun na provoz kanceláře. Podle Mladé fronty Dnes ale mohl mít Železný všechny tyto senátorské výhody i tehdy, pokud by se připojil ke kterémukoliv existujícímu klubu.

Senátor Vladimír Železný ze seskupení Nezávislí  (vpravo) a jeho kolega Jaroslav Doubrava z KSČM,  foto: ČTK
Na jiném místě Mladá fronta Dnes uvádí, že různé získané výhody jsou překvapivě dostatečným důvodem k založení trucklubu. "I když jde o svorky a pár tisíc korun, tak je diskriminace nezařazených zákonodárců hloupá," píše autor. Podle něho není senátor bez klubu menší ani horší senátor, tak proč by měl mít méně prebend než klubový kolega. Autor ale zároveň nepovažuje svorky za dostatečný důvod k tomu, aby se antikomunista, za kterého se Železný považuje, shlukoval se členy KSČM. "Protože KSČM není strana, se kterou se sluší být v jednom klubu," uvádí se v Mladé frontě Dnes.

Podle komentátora Lidových novin má vidina senátorského klubu zřejmě nějakou magickou přitažlivost, když se kvůli ní dokázal spojit "bývalý všemocný pán TV Nova" Vladimír Železný s komunisty. "Volič jen kroutí nechápavě hlavou. Kvůli vařiči na kafe a úřednímu telefonu se spolčit s komunisty? Ale takové to skutečně je. Vznešeně se tomu říká reálná politika," vysvětluje Ondřej Neff v deníku.


Vrátí se doba, kdy se horkotěžko stíhaly nákupy cestou z práce, nebo v sobotních frontách? Ptají se Deníky Bohemia. Bojovně naladěné odbory jsou rozhodnuty protlačit parlamentem zákaz prodeje v neděli, o svátcích a po desáté večer. Většině nakupujících ale nynější prodejní doba vyhovuje. Hypermarkety tvrdí, že spokojení jsou i prodavači. O práci přesčas prý stojí, protože ji mají finančně ohodnocenou. Odboráři poukazují na to, že ve Francii a v Německu se svátky a noc ctí. U nás by ale francouzské a německé firmy prodávaly neustále. Odpůrci ovšem poukazují na Spojené Státy. Tam jsou velké obchody otevřeny z 99 procent nepřetržitě. Jedním z hlavních argumentů je, že tak šetří na nákladech za hlídání prázdného obchodu před nájezdy lupičů. Tolik Deníky Bohemia.


Podle Mladé fronty Dnes dostal první muž ČSA a exministr obrany Jaroslav Tvrdík první vážné varování od svého bývalého vládního kolegy, šéfa financí Sobotky. Tvrdík po svém příchodu zahájil ve vedení leteckého přepravce personální čistky. Ty zatím smetly na deset manažerů. Při dalších výměnách už ale Tvrdík nebude moci do nejvyšších manažerských pater dosazovat lidi, které si sám vybral. Poslední dozorčí rada ČSA na popud ministra Sobotky schválila zásadní změnu. Sobotkovi se prý nelíbí, jaké lidi si nový šéf ČSA vzal do týmu. Ministr se podle informací Mladé fronty Dnes obával toho, že křeslo viceprezidenta pro financování obsadí Tvrdíkův poradce Radek Šnáb. Ten za minulé vlády pracoval jako poradce Sobotkova předchůdce Jiřího Rusnoka a byl autorem návrhu na vstřícný postup státu vůči investorovi zkrachovalé IPB, japonské Nomuře.


ČSSD chybí vnitrostranická diskuse o dalším směřování strany, soudí komentář Práva. Strana sice ujišťuje své voliče, že je pro ni prioritou sociální stát, ale pragmatismus ministra financí Bohuslava Sobotky táhne stranu spíše doprava. Miloš Zeman se nepopulárních krokům vystříhal a ty nakonec padly až na Špidlovu premiérskou hlavu, píše komentátor. Premiér působí dojmem, že skrytě s odklonem od sociálního státu souhlasí, ale přiznání se vyhýbá jako čert kříži. "Jestli pak se straničtí analytici zabývají možností, že i toto může být jedna z příčin poklesu volebních preferencí ČSSD?" ptá se komentátor Práva.


Právo se také pozastavuje na tím, proč je pro české politiky tak velký problém najít prostředky na údržbu památníku Jana Amose Komenského v nizozemském Nardenu, když Sněmovna v druhém čtení rozpočtového zákona dovedla například nalít celkem 60 milionů do aquaparku v Bublavě. Přitom, jak uvádí Právo, jde v případě památníku o částku 75 tisíc eur, která se rovná nákupu pouhých dvou tří ministerských či poslaneckých automobilů. Autor soudí, že "nakonec se nějak ten půltřetí milión upatlá, trapnost problému však už zde je. Nepoškodí ovšem pověst Komenského."


Radní v Jindřichově Hradci povolili pořádání vánočních trhů a stánkového prodeje s teplým alkoholem na náměstí Míru, ačkoli zastupitelstvo již v létě vyhláškou zakázalo pití alkoholu na veřejných prostranstvích. Radní tedy sami sobě dovolili vyhlášku porušit, píše ve své páteční jihočeské příloze deník Mladá fronta Dnes. "Obávám se, že lidé si budou myslet, že je to jako v Kocourkově. Mám rád atmosféru Vánoc, ke které toto patří, ale stovky lidí se budou ptát, jak je možné, že městská akce má z vyhlášky výjimku," řekl listu zastupitel Vladislav Burian, který už při hlasování o vyhlášce upozorňoval na její problematičnost. Místostarosta Alfred Němec uznal, že pití punče v kelímku na ulici nové vyhlášce odporuje. "Ale tam, kde je to radou města povoleno, se pít na veřejnosti může," tvrdí Němec, který odmítl srovnávat zahřátí horkým nápojem při předvánočním trhu s tím, když bezdomovci konzumují na lavičkách levné víno a obtěžují kolemjdoucí žebráním o peníze.