26-11-2003

Ať už jsou názory na druhého československého prezidenta Edvarda Beneše jakékoliv, v jednom panuje obecná shoda: Měl mimořádnou historickou smůlu. Píší Hospodářské noviny. Aktuálně-politická smůla provází pro změnu zákon, který má ocenit jeho zásluhy o stát. Poté, co ho poslanci nestihli projednat na schůzi předchozí, byl během schvalování programu té současné odsunut až na leden. Poslanci tím jistě nechtějí vyjádřit své pochyby o potřebnosti navrženého zákona. Co je náhle přepadlo, je pochybnost, zda pro přijetí "Lex Beneš" nazrála správná doba. Přesněji, zda je vhodné odsouhlasit ho krátce před rozhodováním rakouského parlamentu o přijetí deseti zemí, včetně České republiky, do Evropské unie. Čeští zákonodárci říkají tímto úskokem o sobě samých víc, než by jim mělo být milé.

Pohnutky předkladatelů jednovětého zákona byly od počátku předmětem oprávněných spekulací. Není jejich návrh jen infantilním popíchnutím některých německých a rakouských politiků? Taktický posun hlasování mění "ošklivé" podezření takřka v jistotu. Poslanci teď navíc připomínají malé kluky, kteří se o přestávce rozhodnou, že neoblíbenému spolužákovi po škole "zavaří", chvíli před "exekucí" je ale přepadne strach. Ať už si o Edvardu Benešovi myslíme cokoli, takovou "poctu" si opravdu nezaslouží.

 

MF Dnes uvádí, že tradiční svátek MDŽ neboli Mezinárodní den žen, připadající na 8. březen, se včera znovu vrátil do kalendáře. A některé další svátky se v něm nově objeví. Poslanci večer schválili novelu zákona o státních svátcích. Novým významným dnem tak bude například 27. leden coby vzpomínka na oběti nacismu. Je to den osvobození koncentračního tábora Osvětim. Největší zájem však vzbudil jiný termín - 27. červen. Ve sněmovně se už předem očekávala "výživná" debata jako v předchozím druhém čtení, kdy se nevybíravě pohádali komunisté s lidovci. 27. červen navrhla KDU-ČSL jako Den vzpomínky na oběti komunismu. Ke sváru však nakonec nedošlo. Naopak, šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik dokonce vyzval k umíření s lidovci. "Vždyť nás marxisty i vás křesťany spojuje společná snaha o řešení sociálních problémů společnosti," prohlásil. Z lavic, kde sedí poslanci ODS, se v tu chvíli ozval potlesk a ironické bučení: "Už je to tady!" V říjnu to však lidovec Josef Janeček od komunistů schytal, když přišel s návrhem, aby se 27. červen slavil jako vzpomínka na oběti komunistického režimu (tehdy v roce 1950 nechali komunisti po vykonstruovaném procesu popravit Miladu Horákovou). Komunistické poslankyni Jitce Gruntové se to nelíbilo, a když pak Janeček na oplátku zpochybnil její kvality coby učitelky dějepisu, komunisté to přijali jako urážku kolegyně Gruntové a předvolali ho před disciplinární komisi. "Jako správní stalinisté mě chtěli potrestat. Kolegové z KSČM odmítají uznat komunistické zločiny," řekl včera Janeček a odmítl přistoupit na nabídku usmíření. Na návrh Karla Šplíchala z ČSSD se státní svátek 8. května bude nově jmenovat Den vítězství místo dosavadního Dne osvobození. Přibyl i 11. listopad jako Den válečných veteránů. Všechny změny začnou platit jen tehdy, když předlohu podpoří i Senát a podepíše prezident Václav Klaus.

 

Každý den dostane každá česká rodina do své poštovní schránky v průměru tři nevyžádané reklamní letáky. Pokud se naplní odhady odborníků, může letos počet nevyžádaných letáků roznesených do schránek poprvé překročit hranici tří miliard kusů. Píší HN.
"Počet letáků každý rok roste. Největší podíl na tom mají velké obchodní řetězce. Navíc se zkracuje i interval pro vydání nového letáku. Ještě nedávno to byly dva týdny, teď už se nové reklamy roznášejí každý týden," sdělil ředitel Asociace direkt marketinku a zásilkového obchodu Tomáš Hájek.
O co více letáků lidé ve schránkách nacházejí, o to méně jim podle marketinkových průzkumů vadí. "V loňském roce přijímali lidé reklamní letáky nejlépe od let 1997 a 1998, kdy měli vůči nim největší výhrady," uvedl Martin Ráž z agentury Incoma, která se na spotřebitelské průzkumy specializuje.
Před pěti lety lidé přitom dostávali do schránek několikanásobně méně reklamy než nyní. "Zákazníci se naučili pracovat s cenovými informacemi z letáků," míní Ráž. "Velmi často se nám ozývají zákazníci, kteří nespadají do oblasti distribuce našich letáků a rádi by je dostávali," dodává Jana Čižmárová ze společnosti Baumax. V počtu nevyžádaných letáků doručených za rok do jedné domácí schránky se Česká republika už dotahuje na západoevropské státy, kde má tento druh reklamy dlouhodobou tradici. Tisíc letáků vyndává každoročně ze schránek například průměrná rakouská nebo nizozemská domácnost.

Zatímco zákazníci hypermarketů si na pravidelné dodávky reklamních ceníků až do schránek zvykli, ekologové proti nim protestují. "Většina se jich tiskne na papír s lesklým nátěrem, který k přírodě moc šetrný není," říká Milan Návoj z ekologického sdružení Arnika. Typické současné letáky mají podle průzkumů agentury Incoma osm barevně potištěných stran. Na jejich výrobu se spotřebuje přes dvacet tisíc tun papíru.

Roznášení letáků nezastavil ani zákon o regulaci reklamy platný od loňského roku. Odmítnutí letáků musí lidé nejdříve výslovně napsat na svou schránku a ani pak není jisté, že se při porušení této výzvy úřadům podaří vypátrat toho, kdo reklamu roznáší. Za vkládání nevyžádaných letáků udělili kontroloři letos pouze dvě pokuty.

 

Letošní Vánoce budou skutečně mimořádně bohaté. Uvádí MF Dnes. Podle posledních odhadů totiž Češi v obchodech utratí před koncem roku zhruba o deset miliard korun více než loni. Přes pokladny obchodů tak v posledním čtvrtletí proteče přes 230 miliard. Svou roli v tom hraje i fakt, že lidé letos začali s vánočními nákupy mnohem dříve. "Posunulo se to z listopadu na říjen, nebo dokonce září," řekla Iva Petrová z agentury TNS Factum. Podle průzkumu této firmy každý Čech letos za dárky utratí v průměru 4930 korun. Největší zájem je o elektroniku, levnější mobily, knihy a kosmetiku.

 

Je nám to líto, posteskl si včera ministr průmyslu Urban poté, co korejská automobilka Hyundai dala před Českem přednost Slovensku a Polsku. Uvádí LN. Jenže lítost není pro tuto situaci ta správná emoce, stačilo by chovat se racionálně. Korejci se tak zachovali: Polsko má ve srovnání s Českem nepoměrně větší trh a Slováci lákají investory nízkými daněmi. Pokud se Hyundai rozhodne pro ně, bude to jasný signál, že tato cesta je správná. Česká vláda místo skutečné reformy veřejných financí včetně snížení daní pro investory "láká" poměrně přežitými pobídkami, které v konkurenci nízké daňové zátěže okolních států neobstojí. Ony desítky tisíc korun, které vláda zbytečně zaplatila za zapůjčení policejního vrtulníku kvůli prohlídce průmyslové zóny, jsou v tomto světle opravdu slabým lákadlem.

 

Ukázka ze seriálu 'Nemocnice na kraji města po dvaceti letech'Ukázka ze seriálu 'Nemocnice na kraji města po dvaceti letech' Ještě několik dílů a v seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech se určitě musí objevit i prezident Václav Klaus. Uvádí ve své poznámce MF Dnes. Musí, protože kromě drog - a ty zcela jistě přijdou - se už v televizním hitu objevilo naprosto všechno, co podle tvůrců (žijí zřejmě na Měsíci) hýbe společností. A tak doktor Novosad (v jedné chatové diskusi na internetu přejmenovaný vtipně na Homosada) přijel v posledním dílu v noci mercedesem k luxusní vile primáře Blažeje (kde jsou ti naši chudí doktoři?) a dal mu do ruky výpověď. Je prý "takovej divnej". Jistě, divnej, je homosexuál, touží po svém partnerovi, a tak musí rychle pryč. Rodina Pěnkavových zase přijíždí do superluxusního sídla romských podnikatelů za desítky milionů a stydí se, že nemají mercedesy jako oni. Ale kůži má ta jejich holka Kamila i tak nějakou "divnou". Karl Sova und Katty Sova (či Sovová?) přijíždějí mercedesem (jak jinak) do své luxusní vily (jak jinak) a pořádají večírek, který má odstartovat privatizaci nemocnice. Ukázka ze seriálu 'Nemocnice na kraji města po dvaceti letech'Ukázka ze seriálu 'Nemocnice na kraji města po dvaceti letech' Zcela náhodou jsou to čeští emigranti (jak jinak), kteří se spojili s neúspěšným trotlem z dob komunismu (jak jinak) doktorem Cvachem. Vše se to odehrává za přítomnosti německých (jak jinak) kapitalistů. Mezitím zápletka s novinářem, který je sice pořádný pitomec (on to ten Miloš Zeman říkal dobře!), ale umí v tom zatraceně chodit. No a samozřejmě trochu erotiky: klíčí milostný vztah mezi kuňkajícím a vzdychajícím primářem Blažejem a mladou energickou lékařkou. Teď se ještě hádali, příště už si budou rozepínat košilky. Někam se však ztratil primář Sova starší alias Ladislav Chudík, který před spuštěním dílka poskytl mnoho rozhovorů, léčí nás reklamou na klouby, ale zapomněl sdělit, že v televizním hitu vlastně nehraje. Chybí pouze pár sudetských Němců, nějaký Benešův dekret a Hojdarův odposlech. Zachránit to už může pouze šiřitel dobré nálady Václav Klaus. Pane prezidente, zjevte se, prosím! Už se to nedá bez vás vydržet...

26-11-2003