04-12-2003

Ministr financí Bohuslav Sobotka (vpravo) diskutuje s premiérem Vladimírem Špidlou během několikahodinového hlasování o pozměňovacích návrzích ke státnímu rozpočtu na příští rok, foto: ČTKMinistr financí Bohuslav Sobotka (vpravo) diskutuje s premiérem Vladimírem Špidlou během několikahodinového hlasování o pozměňovacích návrzích ke státnímu rozpočtu na příští rok, foto: ČTK Komentáře tisku se věnují státnímu rozpočtu, který prosadila v Poslanecké sněmovně vládní koalice. Při jeho schvalování demonstrovali před parlamentem studenti a vysokoškolští pedagogové, kteří nesouhlasí s výší prostředků určených pro vysoké školy. Hospodářské noviny soudí, že výrazně jiný rozpočet, než jaký sestavila vláda, navrhnout nelze. Ten, kdo tvrdí opak, buď lže, nebo nezná zákony. Prostor, v němž se vláda při sestavování rozpočtu pohybuje, je totiž menší, než se všeobecně soudí. Vláda si však mohla tento prostor zvětšit. Bohužel příliš neuspěla - její snaha o reformu mandatorních - tedy ze zákona povinných - výdajů je nedostatečná. Poslanci postupovali chybně i při rozdělování těch prostředků, s kterými lze manipulovat. Je dobře, že jim to vysokoškoláci připomněli, uvádí Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes píše, že schodek státního rozpočtu na příští rok by se dal pochopit, jestliže by vláda použila peníze na financování vědy, školství, počítačového průmyslu a infrastruktury. Jakýkoli náznak vize však kabinetu chybí a výdaje, kvůli kterým má rozpočet schodek 115 miliard, půjdou na zbytnělý sociální a penzijní systém. "Výsledkem malé představivosti vlády a chyb opozice je sekera, která svým způsobem vězí v peněžence každého z nás," zdůrazňuje komentátor Mladé fronty Dnes.

foto: ČTKfoto: ČTK Česká vláda experimentuje s vysokými školami jako cikán s koněm, kterého chtěl odnaučit žrát, píše v komentáři Právo. Kůň ale těsně před koncem pokusu pošel. Autora komentáře také zajímá, zda by čeští politikové byli ochotni pracovat za 15 až 20 tisíc, jako to dělají vysokoškolští profesoři. A to na rozdíl od mnoha politiků musí vysokoškolský pedagog něco umět, míní deník. Co přiměje české talenty k návratu ze zahraničních škol? V době nesvobody stovky znamenitých českých mozků utekly za svobodou a důstojnou existencí. Jsme na dobré cestě tento exodus vidět opět. Zkušenosti totiž naznačují, že vláda bude nemocné české školství léčit aspirinem, podotýká Právo.

 

Česká republika nemá jednotnou strategii, jak řešit romskou problematiku, píšou Hospodářské noviny. Vlády se za posledních deset let vzchopily pouze ke třem vážnějším pokusům. I k nim byla česká exekutiva dotlačena zvenčí. První dva pokusy provedly vlády Václava Klause a Miloše Zemana, když musely řešit migraci Romů do Kanady a západní Evropy. Letos na jaře vládu přiměly k činu zprávy o zesilující migraci východoslovenských Romů do České republiky. Zabránit jí chtějí ministři pomocí několika byrokratických opatření cizinecké policie a sociálních úřadů. Takové rozhodnutí je polovičaté a nic neřeší, tvrdí komentátor Hospodářských novin.

 

Prezident Václav Klaus udělí ještě před Vánoci první milost. O tom, kdo ji dostane, nechce zatím hovořit, informuje Mladá fronta Dnes. "Je to velice těžké. Opravdu totálně přesvědčivý případ v ruce nemám. Je mi také jasné, jak propíraná ta první milost bude," řekl Klaus během své návštěvy Švédska. Po zvolení do čela státu totiž prohlásil, že milosti bude udělovat jen výjimečně. Klaus postupuje výrazně odlišně než jeho předchůdce Václav Havel. Ten milostmi nešetřil a za udělení mnoha z nich si vysloužil kritiku. Zatímco Havel rozhodoval s pomocí úředníků ministerstva spravedlnosti, nyní se žadatelé obracejí přímo na prezidentskou kancelář. Podle ředitele tiskového odboru Hradu Petra Hájka se Klausův tým zabýval již více než 900 žádostmi.

 

Obtěžují vás vyzvánějící telefony s nabídkami nejrůznějšího zboží, spoření nebo průzkumy? Podle Mladé fronty Dnes nebude už jedinou zbraní vyvěšení telefonu. Ministerstvo informatiky totiž navrhuje nový zákon na omezení nevyžádané nabídky. Od příštího roku by se tak v telefonních seznamech mohla objevit značka černého trojúhelníčku označující osoby, jež nechtějí být oslovovány s nabídkami nejrůznějšího zboží či průzkumy. List připomíná, že v současnosti je možné se nechtěným telefonátům bránit jen tak, že si člověk zaplatí za to, že nebude v telefonním seznamu uveden. Největší dopad bude mít připravovaná změna na firmy, které se specializují na to, že pro své zákazníky obvolávají domácnosti s nabídkami zboží a služeb. Seznamy kontaktů získávají hlavně od společností, pro které lidi obvolávají, což jsou banky, pojišťovny či zásilkové obchody. O svou existenci se však firmy, žijící z telefonátů, zatím nebojí. Češi totiž nejsou v situaci jako například Američané, kteří mají takových hovorů i pět za večer.

 

Deníky Bohemia jsou zděšeny hladinami cholesterolu českých dětí. Hamburgery, počítače a televize už nesou své smrtící ovoce. Zvýšená hladina cholesterolu i u dětí je totiž hlavním rizikovým faktorem srdečně - cévních onemocnění. Klinika dětského a dorostového lékařství totiž uskutečnila ojedinělý projekt - vyšetřila 274 dětí z Prahy a Brna. Výsledek je šokující - v Praze mělo vysoký cholesterol 48 a v Brně 44 dětí. Žádné z nich přitom neužívalo léky na snížení hladiny cholesterolu. Lékaři se proto obávají, že není daleko doba, kdy na infarkt budou umírat i školáci.

 

Policejní radary ukrýt nebo ukázat? Na tuto otázku hledaly odpověď Hospodářské noviny. Britský ministr dopravy nařídil minulý týden policii, aby před řidiči neskrývala radary měřící rychlost. Jen tak podle něj splní svůj smysl - tedy varovat před rychlou jízdou. Ministr vzkázal Britům, že policie nechce jejich peníze, ale zachráněné životy. Česká policie si o tom myslí, že prevence je sice výborná, ale sankce taky. Když musí řidič sáhnout do peněženky, dobře si to pamatuje a dá si příště pozor. České policejní radary tak i nadále zůstanou skryty před řidiči v civilních favoritech zaparkovaných u silnice. Výjimkou jsou zlínští policisté - na internetových stránkách zveřejnili údaje o všech svých čtyřech automobilech s radary, včetně poznávacích značek. Prevenci totiž zlínští považují za levnější než represi.

 

Po vstupu Česka do Evropské unie by se podle Lidových novin mohla zvýšit prestiž němčiny oproti francouzštině. Průzkumy mezi východoevropany, kteří se ucházejí o úřednická místa v Bruselu, naznačují, že mnohem víc zájemců o práci v unii hovoří německy než francouzsky. Ovšem nejvíce vládnou žadatelé angličtinou - je to rovných 84 procent. Co se Čechů týče - starší 15ti let nejvíce ovládají němčinu, na druhém místě je u nás znalost ruštiny, třetí příčku má angličtina. Tou vládnou především mladí lidé do 29-ti let, naopak ruštinu ovládá generace 30-ti letých až 60-ti letých. Francouzština či španělština se u nás vyskytuje jen sporadicky.

 

Už půl roku neplula po Labi do zahraničí nákladní loď. Hospodářské noviny píší, že šest největších rejdařství odhaduje škody způsobené nedostatkem vody v korytu Labe na 200 milionů korun. Důvodem krize lodní dopravy na Labi je jednoznačně počasí - po loňských povodních je to naopak letošní extrémní pokles hladiny. Někteří rejdaři už museli začít propouštět zaměstnance nebo nařídili závodní dovolenou, zpožďují výplaty mezd, mají problémy s povinnými odvody státu. A to přesto, že o zakázky nemají nouzi.

 

Neplatiče, kterým hrozí odpojení plynu a elektřiny, udělala z poctivých důchodců v Silůvkách na Brněnsku místní poštovní doručovatelka. Jak píše Právo, peníze, které za zaplacení inkasa od nich vybrala, dál už neposílala. Případem, který nemá odboby, se už zabývá policie. Zatím je škoda kolem půl miliónu korun, ale zdaleka to není uzavřené. Pošta má v Silůvkách, vesnici přibližně se sedmi sty obyvateli, otevřeno zhruba necelou hodinu denně. Staří lidé, kteří už tolik chodit nemohou, byli rádi, že jim sousedka v poštovní uniformě usnadnila placení. Dokonce jim dávala potvrzené ústřižky ze složenek. Teď čekají důchodce chudé Vánoce. Aby před blížící se zimou neměli studené radiátory a tmu v domě, musí sáhnout do peněženky a dluhy plynařům a energetikům zaplatit ze svého. Ti totiž na rozhodnutí soudu čekat nebudou.

 

Lidové noviny spočítaly, že o nadcházejících Vánocích bude třetina dárků pořízena na splátky. Během roku se přitom podobným způsobem nakupuje pouze čtvrtina zboží. Na splátky se nejčastěji nakupuje zboží v ceně od pěti tisíc do padesáti tisíc korun. Jde hlavně o elektroniku, osobní počítače, DVD a mobilní telefony. Podle ekonomů roste objem poskytnutých úvěrů během posledních dvou let poměrně razantním tempem. Život na dluh ulehčují především nízké úvěry. Zadluženost českých rodin však podle analytiků stále ještě nepředstavuje žádné riziko.

 

Mladá fronta Dnes zkoumala kuchařské umění českých mužů. Unikátní průzkum ukázal, že ženy se naučily vařit od matky, mužové většinou od svých otců. Na rozdíl od ženy muž vaří bez receptu, podle své fantazie, má patrně větší odvahu k experimentům. Na běžné vaření jsou ale v českých kuchyních pořád ještě ženy - 67 procent se jich ohání v kuchyni samo a jen v každé páté domácnosti se u sporáku střídají oba partneři. Třetina Čechů přiznala, že neumí vařit. Zato v počtu kuchařských knih jsme přeborníci. Většinou mají lidé doma pět kuchařek, někomu jich však leží v policích až dvacet.

04-12-2003