11-12-2003

V centru pozornosti zpravodajství i komentářů čtvrtečních novin stojí rozhodnutí Poslanecké sněmovny, podle kterého by měli pachatelé domácího násilí v budoucnu počítat s přísnějšími postihy. Poslanci ve středu schválili předlohu, podle níž má být domácí násilí považováno za nový typ trestného činu. "Jestli nové paragrafy o domácím násilí a hrozba až osmiletým vězením pomohou alespoň ve dvou případech, uchrání-li jediného člověka od bití či zabití, nebudou zbytečné," píše Mladá fronta Dnes. Podle Hospodářských novin je hlasování ve sněmovně jen prvním krokem. Podotýkají totiž, že ochranu státu potřebuje každý fyzicky i psychicky týraný jedinec. "Například ochrana seniorů je možná v ještě zanedbanějším stavu než ochrana žen," soudí deník. Právo se domnívá, že potírání násilí, jak ho činí zákony a policejní a justiční praxe, je v České republice na úrovni středověku. List připomíná, že fyzický útok proti člověku bývá nejprve vyšetřován jako přestupek a až po zhodnocení zdravotních následků může být přehodnocen na trestný čin. "Dokud lidská důstojnost neznamená nic ve srovnání s boulí nebo nedejbože se zlomeným prstem, nepomohou proti násilníkům ani nejpřísnější tresty," míní autor poznámky.

 

Česká ekonomika jede jako dráha, konstatují Lidové noviny a jedním dechem varují: po dnešní radosti z růstu hrubého domácího produktu mohou přijít starosti. Výkonnost ekonomiky je totiž tažena nákupy občanů, a to zejména na dluh. To je situace ne nepodobná stavu z roku 1996, rok před měnovou krizí, připomíná list. Spotřebitelská poptávka roste už řadu měsíců: velmi podstatný indikátor, kterým je dovoz a prodej osobních automobilů, trhá rekordy už dávno. Navíc už dva měsíce za sebou poskočila inflace víc, než předpokládala centrální banka, a to největší zdražování nás čeká po Novém roce. Národní banka podle Lidových novin dlouho přehlížela neochotu vlády provést zásadní změny v hospodaření veřejných financí a teď je v situaci, kdy bude muset přiznat, že pokud se nestane nic neočekávaného, může inflace vybočit na konci příštího roku z vytyčeného koridoru, a ona už nemá nástroje, jak tomu zabránit. Podle deníku proto vzroste nutnost udělat pořádný zásah do státních financí a jejich deficit začít stlačovat mnohem rychleji. To je však zřejmě nad politické schopnosti této vládní koalice, konstatují Lidové noviny. Je otázkou, dodává deník, zda finanční trhy prominou Česku další masivní nárůst makroekonomické nerovnováhy, nebo přijde trest.

 

Lidové noviny si také všímají zastavení trestního stíhání dvou bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří se podle obžaloby pokusili týráním a vydíráním přimět ke spolupráci dnes šestašedesátiletého římskokatolického faráře Václava Altrichtera. Pětačtyřicetiletý Jiří Mlejnecký a o jedenáct let starší Oldřich Krkoška se podle Okresního soudu v Novém Jičíně sice dopustili zločinu, který si zaslouží trestní stíhání a soudní proces, jejich jednání však již bylo promlčeno. "Rozsudek novojičínského soudu zní přímo jako výzva: klidně své pravomoci zneužívejte, úřední činitelé! Spravedlnost je pomalá, než se k vám dostane, budete už beztrestní," píše autorka úvodníku LN.

 

Lidovečtí ministři Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek budou ve vládě hlasovat pro pořízení švédských stíhaček Jas-39 Gripen. Podle deníku Práva se na tom dohodli s ostatními členy předsednictva KDU-ČSL. Šéf strany Miroslav Kalousek listu řekl, že lidovci nákup gripenů přímo nepodporují, stojí však za názorem odborné komise, která tuto volbu doporučila. "My jsme nenašli žádný politický důvod, abychom změnili doporučení odborníků. Já se domnívám, že změna tohoto doporučení by byla nešťastným politickým krokem," poznamenal Kalousek. Právo připomíná, že o předsedovi vlády a ČSSD Vladimíru Špidlovi se naopak soudí, že by dal z politických důvodů přednost americkým strojům. Vhledem k tomu, že s pořízením gripenů souhlasí i někteří sociálnědemokratičtí ministři, to však podle deníku vypadá, že vláda nakonec rozhodne ve prospěch švédského výrobce. Pořízení gripenů podporuje i ministr obrany Miroslav Kostelka.

 

Případy dětské prostituce na Chebsku, na něž upozornila německá nevládní organizace Karo, se podle odborníků nepotvrdily. S odvoláním na výsledky terénního šetření to v rozhovoru pro čtvrteční

 

 

Ministerstvo vnitra zamítlo žádost slovenského podnikatele Patrika Pachingera o politický azyl, píší Hospodářské noviny. "Pro udělení azylu nebyly žádné důvody," cituje list vyjádření šéfa odboru azylové a migrační politiky Tomáše Haišmana. Pachinger, který ve své vlasti čelí obvinění z podvodu a zločinného spolčení, se proti rozhodnutí ministerstva odvolal ke Krajskému soudu v Ostravě. Podnikatel zdůvodňoval žádost o azyl tím, že je pronásledován v souvislosti se svým obviněním, za kterým prý stojí slovenské politické špičky. Podle slovenské policie se Pachinger dopustil trestných činů spolu se známým slovenským miliardářem Jozefem Majským. Případ souvisí s nebankovními fondy Horizont Slovakia a BMG Invest, které nalákaly tisíce Slováků na vysoké výnosy a loni zkrachovaly. "Tiší společníci", jimiž se vkladatelé do fondů stali, o své peníze přišli. Na Pachingera byl vydán zatykač 9. října a o den později ho zadržela česká policie v uprchlickém táboře. Jeho případem se v úterý v neveřejném zasedání zabýval ostravský krajský soud. Rozhodnutí o případném vydání obviněného podnikatele slovenským úřadům odročil na konec ledna.

 

Deník Právo zaznamenává, že policie ve středu vyslýchala ministra kultury Pavla Dostála v souvislosti s vyšetřováním kauzy výstavby dálnice D47. Protikorupční služba zjišťuje, zda rozhodnutí vlády Miloše Zemana udělit zakázku na výstavbu dálnice neprovázely úplatky. Dostál, který byl členem Zemanova kabinetu, listu řekl, že přidělení zakázky bylo správné a že pro něj sám hlasoval. "Myslím, že jde o zbytečnou kriminalizaci rozhodnutí vlády," ohradil se ministr. Dodal, že o průhlednosti zadání svědčila tehdejší diskuse kabinetu, z níž byl pořízen zvukový záznam. "Pokud má pan ministr (dopravy Milan) Šimonovský podezření z korupce, měl by předložit nějaké důkazy," podotkl Dostál. Případem se policisté začali zabývat na základě rozhovoru, který poskytl médiím Šimonovský. Podle něho byla smlouva uzavřena předčasně. Policie hodlá vyslechnout všechny členy bývalé Zemanovy vlády. Zemanova vláda loni v červnu bez výběrového řízení rozhodla, že dálnici z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím postaví za 125 miliard korun konsorcium Housing and Construction. Smlouvu uzavřel tehdejší ministr dopravy Schling, aniž předtím vypsal výběrové řízení na investora. Podle něj však šlo o pilotní projekt, a proto nebylo možné tendr vypsat. Schling je podle policejní vyšetřovací verze v okruhu podezřelých. Podle obvodního státního zástupce Pavla Suchánka, který na vyšetřování kauzy zpočátku dohlížel, policie vyčíslila minimální případnou škodu na 650 milionů korun. Suchánek již dříve uvedl, že při právní kvalifikaci trestného činu může jít o různé formy úplatkářství nebo porušování povinnosti při správě cizího majetku. Špidlova vláda letos v dubnu rozhodla, že dohodu se společností H&C vypoví a projekt realizuje sama. Namísto 125 miliard plánovaných H&C by měl projekt vyjít na 80 až 85 miliard korun a termín uvedení do provozu by se měl zkrátit o rok na konec roku 2008.

 

Skupina turistů na Václavském náměstí v PrazeSkupina turistů na Václavském náměstí v Praze Podle Lidových novin připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj dvě novely zákona o cestovním ruchu. Novely se liší pouze v podmínkách vykonávání průvodcovské činnosti. Zatímco průvodci trvají na přísné regulaci, cestovní kanceláře chtějí co největší liberalizaci. Souboj cestovních kanceláří a průvodců tak rozhodne vláda, konstatují Lidové noviny. "Ministerstvo pro místní rozvoj při diskusi o úpravě průvodcovské činnosti zaznamenalo dva vyhraněné názory na tuto věc. Oba návrhy se odlišují pouze v tom, zdali je pro průvodcovskou zkoušku nutná také zkouška ze základů českého jazyka," cituje deník mluvčího resortu Petra Dimuna. Průvodci chtějí více regulací, protože se obávají, že po vstupu do EU by prakticky každý občan zemí unie, který složí zkoušku ve své zemi, mohl provádět v ČR bez znalosti jazyka i reálií. Provozovatelé cestovních kanceláří nesouhlasí. Podle majitele cestovní kanceláře Miki Travel Tomio Okamury jde o nesystémovou a nevyhovující věc. "Návrh navíc více méně kopíruje současný živnostenský zákon, kde jsou průvodcovské zkoušky uzákoněné už dnes, ovšem dají se nahradit buď tříletou praxí či vzděláním v oboru. To je podle mých zkušeností dostačující," tvrdí Okamura. Podle cestovních kanceláří podobná úprava pouze vytvoří průvodcům monopol, který povede k růstu cen a snížení kvality služeb. Průvodci však nesouhlasí. "Průvodce totiž musí jakýkoli problém, který turistovi vznikne v České republice, řešit také v češtině: nemocnicemi počínaje a úřady konče," citují LN Bohumilu Pokornou ze Sdružení průvodců.

 

Energetický regulační úřad od Nového roku sníží ceny, za které musí distribuční firmy vykupovat elektřinu z větrných elektráren. Majitel větrné elektrárny zprovozněné po 1. lednu 2004 dostane za kilowatthodinu jen 2,70 Kč, zatímco letos to byly tři koruny. Pro majitele je to letos již druhá špatná zpráva. Od ledna se všechny ekologické výrobky včetně větrných elektráren přesunují do základní 22procentní sazby daně z přidané hodnoty. Píšou to Hospodářské noviny. ERÚ výkupní ceny snížil údajně proto, že nové elektrárny mají proti starším typům lepší výkon, jsou levnější a vyrábějí elektřinu i při slabším větru. "Ceny jsou sice od ledna nižší, ale výnosnost zůstane zachována," citují HN Stanislava Trávníčka z ERÚ. Výkupní ceny z ostatních obnovitelných zdrojů zůstávají přibližně stejné jako letos. "Snížení výkupních cen je už druhá podpásovka," komentoval to starosta Božího Daru Jan Horník. Boží Dar plánuje stavbu tří větrných elektráren. Zvýšená DPH pro tamní radnici znamená, že se cena z původně plánovaných 150 milionů korun zvýšila o zhruba 25 milionů korun. Snížení výkupních cen může návratnost této investice prodloužit o několik let. Josef Štekl z České společnosti pro větrnou energii upozornil, že zatím neexistuje záruka, že se cena další rok opět nesníží. Právě zvýhodněná výkupní cena je zatím hlavním důvodem, proč obce a firmy plánují stavbu větrných elektráren.

 

Lidové noviny informují o tom, že stát měsíčně zaplatí 16 milionů korun na mzdách zaměstnancům, kterým je nevyplácí jejich podnik v konkurzu. Takovýchto lidí navíc poslední dobou přibylo. Na začátku roku nevyplácelo mzdy 183 společností, nyní je jich už víc než 500. Podle mluvčí ministerstva práce Kateřiny Prejdové vyplatily úřady práce od ledna do listopadu 179 milionů korun. Tyto mzdové nároky se týkaly zaměstnanců z 517 firem. Zaměstnanec, jehož podnik je v konkurzu a nedostal výplatu, se může obrátit na úřad práce. Má nárok až na tři platy za poslední půlrok, během kterého nedostal svou mzdu. Takto vynaložené peníze však stát dostává zpět těžko. Firmy jsou většinou ve vážné situaci a je obtížné z nich vymáhat dluhy, píší LN. "Je nutné upozornit na to, že úřady práce nejsou jedinými věřiteli těchto společností. Z toho vyplývá, že úroveň vrácených finančních prostředků odpovídá úspěšnosti vymáhání těchto pohledávek v konkurzním řízení," vysvětlila Prejdová. V horší pozici jsou však zaměstnanci firem, jejichž majitel kromě toho, že nevyplácí mzdy, navíc zmizí a nereaguje na výzvy ke spolupráci. Takové podniky tvoří kolem pěti procent. V těchto situacích sice stát vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy, ale pouze ve výši minimální mzdy, dodávají LN.

 

Rakouský podnikatel Barak Alon již neovládá firmu BCL Trading, která v minulosti připravila Komerční banku fingovanými obchody s obilím a ocelí o osm miliard korun. Rakouský soud poslal BCL minulý týden právě na návrh KB do konkurzu. Píše to čvrteční Mladá fronta Dnes. Komerční banky vyhrála na jaře u rakouského obchodního soudu spor o náhradu části utrpěné škody v objemu 216 milionů korun. Protože BCL nezaplatila, skončila v konkurzu. Sám Barak Alon čelí kvůli fingovaným obchodům s Komerční bankou obžalobě z podvodu. Alon od poloviny letošního ledna seděl ve vazbě v Maďarsku, kde čelil trestnímu stíhání pro podezření z podvodu v Postabance. Maďarsko ho poté vydalo do Rakouska. Od záři je na svobodě, protože rakouský soud dospěl k závěru, že již nemůže ovlivňovat vyšetřování. Od Komerční banky si začal půjčovat v roce 1996, kdy v stál čele banky Richard Salzmann. Banka mu postupně půjčila 250 milionů dolarů, o které přišla. Alon měl dobré kontakty na české politiky, podotýká MfD. Bývalý ministr financí Ivo Svoboda ho pověřil vymáháním ruského dluhu. V případu dluhu u Komerční banky je v současné době obviněno tehdejší představenstvo banky a bývalá ředitelka odboru Jiřina Kaplanová.

11-12-2003