02-02-2004

Titulní stránky novin se věnují hlavně výsledkům nedělního jednání vládní koalice, která se dohodla na změnách v dani z přidané hodnoty. Shodují se, že daňové změny povedou k dalšímu růstu cen. Hospodářské noviny zároveň tvrdí, že výrazná reforma veřejných financí je nad síly této koalice. "Jakýkoli dohodnutý parametr reformy se dá popsat spíše jako plížení kupředu než razantní útok na zavedený drahý stát, nadměrné přerozdělování a příliš vysoké daně. A i to plížení tolik vyčerpává koaliční schopnosti a možnosti kompromisu, že je koalice neustále na pokraji kolapsu," tvrdí list.

Podle mínění Lidových novin měla nedělní dohoda o DPH spíše předvolební jádro. Vláda vzhledem k daňovým změnám vybere víc peněz, než na svou daňovou reformu potřebuje. "A tak hned po socialisticku přerozděluje. Dva tisíce na dítě, tisíc na důchodce. Jednorázově. A shodou okolností jen pár dnů před volbami do Evropského parlamentu. Takže to skoro vypadá, že nečekaně hladká kolodějská dohoda měla spíš předvolební než skutečně reformní jádro," domnívají se Lidové noviny.

Podle deníku Právo si kritiku zaslouží styl jednání. "O záležitostech, které přesahují rozměr jednoho volebního období, a k těm výše nebo dokonce počet daňových sazeb nepochybně patří, by vláda měla hezky poklidně rokovat ve svém obvyklém čase. Jinými slovy, o takových věcech by se nemělo jednat narychlo v neděli. Zejména ne pod tlakem mediálního rozruchu kolem zdražení plenek, nedomyšlených nápadů a po změnách názorů rychlejších než kalendář," míní Právo. Nedělní výsledek se podle deníku zdá být překvapivě dobrým kompromisem a opozice proti němu bude těžko hledat kloudný protiargument. "Obávám se však, že vzápětí vypukne velké přehodnocování. A Koloděje budou příští neděli zase volné," napsal deník Právo.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross, foto: ČTKMinistr vnitra Stanislav Gross, foto: ČTK Na více než 205 milionů korun přijde v příštích třech letech státní pokladnu vybudování nového vládního utajeného spojení. Jak píše Právo, nejvyšší státní představitelé si pak budou moci od roku 2006 předávat na dálku i ty nejtajnější informace bez obav, že by se mohly dostat do nepovolaných rukou. Ministr vnitra Stanislav Gross totiž počítá s kompletním přebudováním vládního utajeného spojení. Ačkoli ministři většinou vítají nový systém, málokomu se chce přispět na jeho financování ze své resortní pokladny. Do sporu se tak již dostal Gross s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

 

Nejvyšší mzdy v Česku vyplácejí svým zaměstnancům telekomunikační firmy Český Mobil a T-Mobile následované počítačovými firmami, bankami a pojišťovnami. Za nimi se nacházejí dovozci aut a farmaceutické firmy. Průměrné mzdy se v těchto firmách pohybují nad úrovní 30.000 korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, mobilní operátor Oskar platí v průměru přes 40.000 korun, což je víc než u ostatních operátorů. Výdělky v moderních oborech táhne vzhůru stále malý počet specialistů. Žádány jsou i ekonomické profese, jako je hlavní účetní nebo daňový specialista. Se vstupem zahraničních firem vyrábějících díly pro auta roste poptávka i po projektových a strojních inženýrech.

 

Komentář Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad prací policie v souvislosti s diskutovanými kriminálními kauzami. Souhlasí s opětovným otevřením případů zejména tehdy, kdy se objeví noví svědci. Jako příklad uvádí autor kauzy Jaroslava Liznera odsouzeného pro korupci a Jiřího Kajínka, který si odpykává doživotní trest pro dvojnásobnou vraždu. Pokud jde o Liznera, který od počátku tvrdil, že je nevinnou obětí komplotu, zprostil nyní ministr vnitra Stanislav Gross mlčenlivosti policejního agenta, který podporuje Liznerovu verzi. V případě Kajínka zase nový očitý svědek vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly soudy. "Nemůžeme a nechceme spekulovat o tom, zda jsou Lizner a Kajínek oběťmi, nebo vychytralými zločinci, kteří zneužívají svou popularitu. Je však jisté, že policie pracovala špatně a procesy byly neúplné," domnívá se komentátor. Nejde o to dávat odsouzeným věčně novou šanci, ale v obou případech se velmi pravděpodobně stala chyba. A ta má být napravena, tvrdí autor komentáře Mladé fronty Dnes.

 

Podnikatel Václav Fischer, který v pátek opustil stejnojmennou cestovní kancelář, uvažuje o návratu do podnikání v turistice. Chtěl by založit cestovní kancelář specializovanou na prodej zájezdů na poslední chvíli. Informují o tom

 

Severočeská energetika se vzdala záměru postavit vedení velmi vysokého napětí přes Lužické hory. Obce, ochránci přírody a občanská sdružení tak po více než pěti letech svůj boj vyhráli, uvádí Mladá fronta Dnes. Vedení, které mělo zásobovat elektřinou Šluknovský výběžek, mělo Lužickými horami procházet v širokém průseku. Tomu se bránili ochránci přírody. Pro obce znamená záměr nejen zničení krajiny, ale také omezení vlastnických práv, nemožnost rozvoje cestovního ruchu a obavy z ohrožení zdraví elektromagnetickým zářením, obávala se starostka Svoru Jaroslava Petrboková.

 

Odborníci odhadují, že ceny osobních aut porostou během příštích tří let o 20 tisíc až 100 tisíc korun kvůli vyšší bezpečnosti. Vyšší ochranu cestujících požaduje návrh Strategie bezpečnosti silničního provozu, který připravilo české ministerstvo dopravy. Jak uvádějí Hospodářské noviny, ministerstvo chce do roku 2010 snížit počet mrtvých i škod na silnicích na polovinu. Pokud vláda strategii v únoru schválí, bude bezpečnostní výbava, která je zatím za příplatek, povinná. Kromě airbagů a bezpečnostních pásů pomáhají chránit cestující také systémy regulující brzdy a motor. Ve vozech vyšších tříd je tento systém k dostání za příplatek. U většiny malých aut však nelze lepší bezpečnostní systémy dokoupit vůbec. Vybavení malých aut na požadovanou úroveň bezpečnosti včetně nově vyvíjených zařízení pro bezpečný odstup od jiných vozidel může přijít až na sto tisíc korun. Součástí ministerské strategie jsou i další opatření, například zúžení vozovek v obcích, výstavba kruhových objezdů a lepší dopravní značení. Tímto způsobem by se měla snížit rychlost projíždějících aut a následkem toho i výše škod z případných nehod. Do roku 2010 si tyto úpravy podle odborníků vyžádají 20 až 40 miliard korun.

 

Žít za 127 korun na den, to nejde, shrnul pro Lidové noviny senátor Zdeněk Bárta experiment, při kterém se spolu s dalšími třemi politiky snažil měsíc žít za minimální mzdu. Základní plat poslance je bez příplatků 46.500, zatímco minimální mzda 6.700 korun. Co přitom politici zjistili? Ztratili svobodu. Museli omezit koníčky, začali chodit pěšky, nemohli do kina ani do bazénu, a dokonce ani do lékárny pro léky, které běžně berou. Obraceli v ruce každou korunu ne dvakrát, ale desetkrát. Do limitu se většinou nevešli. Senátor Bárta utratil víc o tisíc korun. Jak uvedl, dvakrát jel do Prahy autem a telefonoval. To byly největší položky. Na druhou stranu přiznává, že to pro něj byla cenná zkušenost. Podle poslance Stanislava Křečka stačí 6700 korun jen na přežívání, nikoliv na důstojný život. Rozhodně si nemyslí, že by se za tak krátkou dobu vžil do kůže člověka, který s tak nízkým platem žije dlouhodobě. To potvrzuje i psycholog Karel Humhal. Zároveň si ale myslí, že podobné experimenty nejsou zbytečné.

 

Obraz znázorňující vejce, jehož autorem je Josef Šíma, byl vydražen za sedm milionů korun. Jak píše Právo, ze dvou třetin zaplněný sál v pražském Paláci Žofín napjatě sledoval dražební souboj. Dílo, zobrazující velké vznášející se vejce, autor namaloval v roce 1927 a bývá v odborné literatuře různě nazýváno. Dražba začínala na částce 6,5 milionu korun. O malbu na plátně o rozměrech 140 na 70 centimetrů bojovali dva čeští sběratelé. Zájemci nebyli v soudní síni přítomni, oba dražili zcela anonymně pomocí telefonu. Šímovo vejce se na českém cenovém Olympu usadilo na druhém místě. Dražší zůstal pouze Emil Filla a jeho Zlaté rybičky.

 

Čeští přírodovědci (zleva) Daniel Nývlt, Petr Mixa a Bedřich Mlčoch, foto: ČTKČeští přírodovědci (zleva) Daniel Nývlt, Petr Mixa a Bedřich Mlčoch, foto: ČTK Čeští polárníci vyrazili do Antarktidy připravovat stavbu první české trvalé polární stanice. Ta by měla být hotová příští rok. Jak píší Lidové noviny, expedice jede zkoumat ostrov Jamese Rosse. Čtyři geologové a jeden botanik se budou zabývat geologickou historií ostrova, změnami klimatu a znečištěním antarktického životního prostředí. Chtějí tak přispět k diskusi o tom, do jaké míry odpovídá za současné klimatické změny člověk. Vědci, kteří už na Antarktidu odjeli, budou zatím spát ve stanech a ke kontaktu s civilizací budou mít satelitní telefon. Na nejjižnějším kontinentě je právě léto a teploty se pohybují kolem nuly.

02-02-2004