Přehled tisku

Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla, foto: ČTK

Tématem komentářů je především poslední vývoj v nejsilnější vládní straně ČSSD. Na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru uhájil premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla svoji politiku před vnitrostranickou opozicí. Krize v ČSSD po týdnu splaskla jako bublina, konstatují například Lidové noviny. Dopis nespokojených poslanců kritizující nedostatečnou komunikaci ve straně měl prakticky jen jeden efekt - Vladimír Špidla se mohl přesvědčit, že za ním většina straníků stojí.

Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Tématem komentářů je především poslední vývoj v nejsilnější vládní straně ČSSD. Na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru uhájil premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla svoji politiku před vnitrostranickou opozicí. Krize v ČSSD po týdnu splaskla jako bublina, konstatují například Lidové noviny. Dopis nespokojených poslanců kritizující nedostatečnou komunikaci ve straně měl prakticky jen jeden efekt - Vladimír Špidla se mohl přesvědčit, že za ním většina straníků stojí. Komentátor se domnívá, že sociální demokraté nejsou hloupí, pokud jde o udržení jejich dobře placených křesel a jistého vlivu. A to za současné situace mohou jen se Špidlou v čele.

Odepisovaný premiér zlikvidoval další vzpouru, píší rovněž Hospodářské noviny. "Od nástupu do úřadu se každou chvíli zdá, že dny vládnutí šedivého historika jsou 'právě teď' sečteny. Skrze média troubí k útoku zuřiví straníci, analytici varují před rozpadem a Špidla vypadá, jako by neviděl, neslyšel a snad dokonce spal. Opak bývá pravdou," domnívá se list. Špidlova pozice je sice podle listu stále poměrně slabá; lze ale s jistotou říct, že premiér je mnohem silnější, než vypadá.


Evropská unie není spokojena s tím, jak je v České republice kontrolováno hospodaření měst a obcí. Jen asi u čtvrtiny peněz, s nimiž obce hospodaří, je totiž možné nezávislou kontrolou zjistit, zda byly utraceny v souladu s předpisy. Unie upozorňuje, že do takového prostředí přestane uvolňovat peníze z dotačních fondů, píší


Největší americký výrobce letadel Boeing, který po šestiletém neúspěšném působení odchází ze zbrojovky Aero Vodochody, bude podle Hospodářských novin z firmy v každém případě odcházet jako vítěz. Zatímco jeho dosavadní partneři - český stát i největší tuzemská zbrojovka - počítají své ztráty, Boeing na působení ve vodochodském podniku vydělal. Jeho zisk letečtí experti odhadují mezi jednou až čtyřmi miliardami korun. V případě kontraktu pro českou armádu, dodávkách 72 bitevníků L-159, byl Boeing zároveň dodavatelem i finalistou výroby. Zisky mu plynuly z marží, které získal při nákupech avioniky. Skutečně dosažené příjmy a zisk ovšem Boeing podle Hospodářských novinúzkostlivě tají a jeho zástupci odmítli na jakékoliv dotazy reagovat.


Viktor Kožený,  foto: ČTK
Česká policie po letech vyšetřování objevila další podezřelé obchody, o něž by mohla rozšířit obvinění bývalého šéfa harvardských investičních fondů Viktora Koženého. Píší to Lidové noviny s odvoláním na dobře informovaný zdroj. Těmito informacemi byl podle listu zaskočen žalobce Nejvyššího státního zastupitelství, který nad kauzou vykonává dohled. Podobné odhalení po letech by podle něj nesvědčilo o kvalitním vyšetřování případu. Kožený nyní čelí také v USA obvinění ze zpronevěry 182 milionů dolarů. V přepočtu zhruba pět miliard korun vylákal Kožený podle žalobce před šesti lety od amerických investorů s tím, že je výhodně investuje při privatizaci v Ázerbájdžánu. Koncem loňského roku Kožený oznámil svůj úmysl kandidovat do Evropského parlamentu.


Na základních a středních školách v Jindřichově Hradci se od roku 1995 zdvojnásobil počet žáků, kteří mají zkušenost s drogami. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedl městský protidrogový koordinátor Milan Týmal. Podle deníku Mladá fronta Dnes radní zjištěné skutečnosti překvapily. "V roce 1995 o droze ve svém okolí vědělo 38 procent školáků, loni už 69 procent. V roce 1995 drogy zkusilo 15 procent školáků, loni 33 procent. Ukazuje se, že i u nás, kde se možná cítíme trochu jako na venkově, hrají drogy neblahou roli," cituje list místostarostu Alfreda Němce. Strměji stoupá počet dětí a teenagerů, kteří o drogách vědí a znají, kde se dají získat. Čísla jsou pro radní alarmující, jedno pozitivum ale v sobě přece jen zahrnují - nárůst těch, kteří se k droze vracejí, je mírnější.


V jehelníček, z něhož budou trčet stovky sloupů větrných elektráren, by se už letos měly začít měnit Krušné hory. Jak píše Právo, dvě firmy zde chtějí postavit až 180 větrníků za celkem dvanáct miliard korun. Ocelové tubusy elektrárenských věží se budou montovat v Chomutově. Podle Pavla Kliky z elektrárenské společnosti ČEZ je výroba elektřiny z větru sice ekologická, ale drahá. Upozornil také na zákon, který má podle něj výrobcům elektřiny z větru garantovat zisk i s úroky. Šlo by tak o jediné bezrizikové podnikání u nás a také ČEZ by se kvůli němu zřejmě pokusily proniknout s větrníky do Krušných hor. Lidé na jejich úbočí se zatím nedokázali shodnout, jestli jsou pro ně požehnáním nebo pohromou. Chudé obce tvrdí, že se díky příjmům z elektráren mohou stát soběstačné. Proti stavbě naopak protestují zemědělci, ekologové a chataři. Zemědělci se bojí, že přijdou o pastviny a louky. Odborníci připouštějí, že vysoké elektrárny naruší vzhled krajiny.


Praze škodí korupce. Jak píše Mladá fronta Dnes, kvůli tomuto velkému problému dostalo hlavní město čtyřku z pětistupňové škály a celkově skončilo na 57. místě ze 130 metropolí světa. Podle průzkumu britského ústavu Economist Intelligence Unit, který měl za úkol seřadit světové metropole podle pohodlnosti života pro cizince, přesto patří Praha do kategorie měst, ve kterých čekají na cizince jen malé a ne časté problémy. Z konkrétních údajů průzkumu snižuje kvalitu života v Praze také hrozba násilných činů, nezdravé ovzduší, špatná dopravní infrastruktura či podmínky pro bydlení.


Již nyní poměrně drahé lístky do kina se v létě ještě zdraží. A to i přesto, že se patrně nezvýší daň z přidané hodnoty u vstupenek na kulturní akce, jak původně navrhovala vláda. Kina však chystají zdražení, protože přijdou o jiné příjmy, píše Mladá fronta Dnes. "Vyšší daň z občerstvení, zvýšení autorských poplatků, nárůst poplatku do fondu na podporu kinematografie, zákaz tabákové reklamy v kinech, nedávný nárůst daní z benzinu," vypočítal v listu šéf řetězce Village Cinemas Tomáš Palička položky, které sníží příjmy a zdraží provoz kin. Zdražování hrozí podle listu hlavně v malých městech, která nemají dostatek peněz na dotace ztrátových kin. Cena vstupenek ve vícesálových kinech se již téměř dostala na západoevropský průměr, který se pohybuje kolem 180 korun. Do kin přitom chodí stále více diváků. Loni jich bylo celkem 12 milionů a filmové tržby poprvé v historii přesáhly miliardu.


Světoznámý architekt Daniel Libeskind,  foto: ČTK
Světoznámý architekt Daniel Libeskind bude v Praze projektovat Muzeum Salvadora Dalího. Jak uvádí deník Právo, celá stavba by se měla vznášet nad Prahou a nabídnout impozantní pohled na město. V komplexu by měla být i surrealistická restaurace a apartmány pro ubytování umělců. Za ambiciózním projektem stojí známý pražský galerista, původem z východoslovenské Sniny, Miro Smolák. Muzeum by mělo vyrůst v blízkosti jeho galerie na pražském Strahově nákladem 300 až 400 miliónů korun. Peníze chce získat od bohatých mecenášů ze Španělska, Ruska i Česka. Libeskind, mimo jiné autor Věže svobody, která se začíná stavět v New Yorku na místě zničeného Světového obchodního centra, má celý projekt představit už v květnu.