04-03-2004

Čtvrteční český tisk mimo jiné rozebírá odchod poslance Tomáše Vrbíka z Unie svobody-DEU a glosuje uvedení normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana v televizi Prima.

 

Za Evropskou unii, za údajné kontakty v Bruselu i za projekty zaručeně schválené Evropskou komisí se začali schovávat někteří podvodníci. Pomocí honosně vyhlížejících názvů a někdy i s podpisem opravdového bruselského úředníka, který o tom ale nemá ani potuchy, se snaží vylákat z firem peníze. Píše to deník Právo. "Obrátila se na nás firma, abychom prověřili společnost, která jí přímo nabízela, že sežene úvěr přímo z Bruselu na spolufinancování projektu na čerpání dotací ze strukturálních fondů. V Evropské komisi však o ní vůbec nevěděli. Ukázalo se, že prakticky neexistuje," popsala Právu ředitelka pražského Evropského informačního centra (EIC) Marie Pavlů. Společnost, která s nabídkou přišla, se prý zaštiťovala podpisem vysokého úředníka Evropské komise a tvrzením, že přímo na tento projekt Brusel vyčlenil peníze do zvláštního projektu. Informační centrum se setkalo i s případem, kdy razítko z Bruselu sice bylo pravé, ale jinak šlo o podvodnou snahu vylákat peníze. K varování se připojila i vládní agentura CzechTrade, která připravuje registr certifikovaných poradců. "Pokud se z nějakého důvodu chystáte využít služeb lobbistické společnosti přímo v Bruselu, opravdu se přesvědčte, že tam má své lidi a sídlo a že své aktivity nevyvíjí pouze v ČR," doporučil podle deníku Právo mluvčí CzechTrade Jan Herget.

 

Ekonomické komentáře novin si všímají hlavně středečního rozhodnutí vlády, která zastavila prodej Severočeských dolů. Podle Hospodářských novin nemusí zastavení soutěže na prodej Severočeských dolů nutně znamenat, že privatizace skončila neúspěchem. Může to naopak být jediné dobré rozhodnutí, které vláda v tomto případě učinila. Soutěž o státní podíl v dolech byla vypsána s tolika omezujícími podmínkami, že budila podezření ještě dřív, než byla vyhlášena. Místo závodu o nejvyšší cenu kabinet odstartoval absurdní klání, tvrdí komentář Hospodářských novin. Deník poznamenává, že když kritici při vyhlášení soutěže vládu pranýřovali za to, že doly prodává pod cenou, byli odbyti tím, že cena není prioritou. Ale najednou prioritou je. "Vítězí tedy pragmatici, pro které je příjem rozpočtu důležitější než pokusy ovlivnit zaměstnanost? Je část ministrů tak nespokojena s vývojem soutěže, že raději prosadila její zrušení? Pomohly personální změny v elektrárenské společnosti ČEZ k obnovení zavržené myšlenky, že je dobré ji zase posílit - tentokrát majoritním vlastnictvím dolů? Můžeme jen spekulovat a čekat, co bude dál. Vláda by si měla uvědomit, že s růstem pochyb o tak důležité soutěži rostou i pochybnosti o ní samé," varují Hospodářské noviny.

Lidové noviny zpochybňují vysvětlení, které vláda poskytla. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban to zdůvodnil, že žádný z uchazečů nenabídl částku, kterou vláda požadovala. To ale není pravda, jeden z uchazečů ji přímo nabídl a druhý chtěl cenu zvýšit. Vláda nicméně pokračuje v prodeji Sokolovské uhelné, za kterou management firmy nabídl nižší cenu, než činil tržní odhad. Takže Urbanovo zdůvodnění nesedí, píšou Lidové noviny. Severočeští sociální demokraté o tamní horníci, kteří hrozili, že půjdou do stávky, pokud vláda doly prodá, by měli nyní zapřemýšlet nad tím, jak bude vláda plnit pokladnu, když nezvládá jednu privatizaci za druhou. Možná by na to mohli odpovědět lobbisté, kteří tento výsledek privatizace dolů považovali za hotovou věc již před několika týdny, dodávají Lidové noviny.

 

Jiný komentář toho listu se věnuje pokračujícím sporům o to, kdo ovládá většinu ve vysílací společnosti CET 21 a tím pádem i v televizi Nova. Vladimír Železný se podle tisku nevzdává a tvrdí, že mu náleží 60 procent firmy. To, co bude následovat, je i zkouškou našeho právního řádu. Celý dosavadní příběh TV Nova je tak opředen mlhovinou českých specifik, že se v něm sotva kdo vyzná, soudí Lidové noviny. Příběh ztrácí na atraktivitě, protože kotrmelců bylo přespříliš. "Škoda, že muž s jeho (Železného) schopnostmi se nenarodil do normální doby, která by v normálních podmínkách normálně využila jeho kapacitu k normálnímu prospěchu všech!" uzavírají Lidové noviny.

 

Sloupek deníku Právo chválí vládu za to, že ve středu odložila jednání o energetické koncepci. Těžko se dá cokoli rozvážně a bez emocí posoudit, když pod okny hlučí demonstrace, a hlavně když se sami posuzovatelé dělí na dva nesmiřitelné tábory, jimž jde víc než o posouzení obou koncepcí o prosazení té své, píše Právo. Podotýká, že energetická koncepce je rozhodnutím, jehož důsledky pocítí potomci za čtvrt století, tedy v době, o níž nikdo nemá valnou představu. "Připadá mi tedy nesmírně odvážné, když se dnes ministr Urban snaží získat jakýsi certifikát veřejného zájmu pro další těžbu uhlí, která v té době třeba už nebude potřebná. Právě tak odvážná jsou ovšem optimistická tvrzení protistrany o možném snižování energetické spotřeby. Nejhorší je ale bojová atmosféra,která rozhodování ovlivňuje, jenže co se divit po zkušenostech, které máme například s Temelínem," napsal Jiří Franěk v deníku Právo.

 

Lidové noviny zaujalo rozhodnutí poslance Tomáše Vrbíka opustit Unii svobody-DEU. Vedla jej k tomu údajně dlouhodobá nespokojenost s jejím směřováním. V poslaneckém klubu US-DEU ale Vrbík zůstane. Vrbíkův odchod vypadá podle listu na první pohled zmateně, má však svoji logiku. Tento poslanec je kvůli svým liberálním postojům už dlouho trnem v oku mnoha mocným kolegům, kteří mají funkce ve vládě nebo ve sněmovně. Vrbík jim nyní vzkazuje, že má jejich způsobu vedení strany plné zuby, píše deník.

 

Major ZemanMajor Zeman Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad rozruchem, který vyvolalo uvedení normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana v české soukromé televizi Prima. Kriminalisté začali prověřovat, zda vysílání seriálu nelze považovat za trestný čin. Vlastně jsme pořád na pokraji jakéhosi etického středověku. Nesmíme se dozvědět, co psal Hitler a jaké oslavné filmy o sobě dávali natáčet komunisti. Zakazuje nám to stát, poznamenává autor sloupku v Mladé frontě Dnes.

 

 Dětská nemocnice v Motole Dětská nemocnice v Motole Komentátor deníku Právo se vrací k úvahám o tom, jak pomoci chátrající motolské nemocnici. Připomíná, že v úterý se tyto úvahy časově překrývaly s jednáním Bezpečnostní rady státu o modernizaci vládní letky. Autor poznámky oceňuje, že premiér Vladimír Špidla po večerním jednání rady uvedl, že peníze na nové letouny vydány nebudou. Porušil tím sice svá zaběhnutá pravidla, ale výsledek podle komentátora stojí za to. Dalším krokem by mohly být peníze pro rekonstrukci Motola. "Záleží nemocným dětem a jejich rodičům na tom, zda by to bylo porušení ideologických či byrokratických postupů?" ptá se autor komentáře. Připomíná v této souvislosti Špidlova slova o tom, že rekonstrukce je záležitostí "běžných rozpočtových prostředků a posouzení dané situace je věcí ministryně zdravotnictví".

 

Nevysoký, vcelku sympatický mladý muž, nápadný jen velkolepým tetováním na obou pažích, tráví vleklé dopoledne v opavské psychiatrické léčebně se sluchátky walkmana na uších. Jmenuje se Jiří Straka. Známý je spíše pod přezdívkou spartakiádní vrah. Mladé frontě Dnes se s ním podařilo mluvit, moc sdílný však nebyl. V roce 1985 ještě jako šestnáctiletý hornický učeň znásilnil šest žen, z nichž čtyři zavraždil. Má za sebou devět let vězení a deset let ochranné psychiatrické léčby. Teď má velkou šanci, že ještě letos léčebnu opustí a začne vést pod dohledem psychiatrů život na svobodě. "Po kastraci a prodělané mnohaleté léčbě už není nebezpečný," říká ředitel opavské psychiatrické léčebny Ivan Drábek. Zprávy o tom, že má Straka volný režim a mohl by chodit na vycházky do města, lidi v Opavě děsí. Sám Straka tvrdí, že si do budoucna nedělá vůbec žádné plány. Podle psychiatra má Straka velkou šanci žít normální život.

04-03-2004