Přehled tisku

Václav Klaus

Plán vládní koalice prosadit přímou volbu prezidenta a klouzavý mandát poslanců jsou hlavními tématy středečních českých novin.

Václav Klaus
Koalice se v úterý shodla na tom, že vláda by po prázdninách předložila návrh změn volebního systému. Prezidenta by napříště neměl volit parlament jako dosud, ale lidé v přímém hlasování. Koalice chce do ústavy zavést i takzvaný klouzavý mandát. Člen parlamentu, který je zároveň ministrem, by dočasně ztratil poslanecký mandát a nastoupil by za něj náhradník. Kdyby z vlády odešel, mandát by získal zpět. Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda má právo volby hlavy státu všechen lid. "Má to mouchy: co když vrtkavý lid zvolí nějakou Dolly Ňadro?" píše. Připomíná, že zastupitelská demokracie, které se dává často přednost před demokracií přímou, má pojistky chránící před zbrklostí a populismem. "Bere však lidu právo, které chce. Pana prezidenta budu volit já - je převažující mínění voličů," je přesvědčen komentátor. Přání voličů je jediný pádný argument, jinak podle něj platí, že způsobů, jak zvolit prezidenta, je mnoho a všechny jsou dobré. "Sbor volitelů, všechen lid, poslanci, vybraná rada dědků či bab. Každá metoda má své háčky, finty, taktiku, strategii a výsledek: někdo je hlavou státu," shrnuje. K návrhu na zavedení klouzavého mandátu poznamenává, že by šlo o dobrou změnu. "Je nepraktické, aby měl jeden zadek dvě židle, a hlavně: rozdíl mezi ministry a poslanci má být spíš větší a viditelnější, než aby splývali," soudí Mladá fronta Dnes.

Deník Právo se zamýšlí nad ústavní žalobou na prezidenta Václava Klause pro velezradu, kterou připravil senátor Zdeněk Bárta. Senátor viní prezidenta z toho, že nedostatečným výběrem kandidátů na ústavní soudce blokuje činnost Ústavního soudu. Tím podle Bárty narušuje demokratické principy soudní ochrany základních práv a svobod a soudní kontroly ústavnosti. Komentátor listu se obává, že pomalost při Klausových návrzích lze vyložit i jinak - jako pečlivost, která má prospět demokratickému řádu. Je-li tedy chystaná žaloba pro velezradu právně pochybná, je o to větším plácnutím do vody. Klausovi jen získá další sympatie, dodává autor glosy v deníku Právo.


Náměstka ministra financí Jaroslava Šulce evidovala komunistická Státní bezpečností (StB). Šulc je vedený v jejích seznamech jako takzvaný držitel krycí adresy, tedy jako člověk, který půjčoval komunistické rozvědce svoji poštovní schránku. Píšou to Hospodářské noviny. Náměstek má podle listu přesto čisté lustrační osvědčení. Držitel krycí adresy totiž není výslovně zmíněn v lustračním zákoně, který spolupracovníkům Stb zakazuje práci ve vysokých funkcích. Na dotaz, zda rozvědka skutečně používala jeho adresu a chodila si k němu pro poštu, Šulc podle deníku odpověděl, že si již nepamatuje. "Nemůžu to ani vyloučit, ani potvrdit, protože si na to při nejlepší vůli prostě nevzpomínám," uvedl. Případem se podle Hospodářských novin již začal zabývat ministr financí Bohuslav Sobotka. "Ministr osloví ministra vnitra, aby mu případ vysvětlil, a pak rozhodne, jak bude postupovat dále," řekl listu Sobotkův mluvčí Marek Zeman. (Ministr Sobotka svého náměstka Šulce ve středu odvolal z funkce - poznámka redakce)


Jadernou elektrárnu Temelín, jejíž výstavbu provázela vlna protestů z Rakouska i od tuzemských ekologických aktivistů, zřejmě čeká rozšíření. Píše to Mladá fronta Dnes, podle níž ministerstvo průmyslu a obchodu i elektrárenská společnost ČEZ poprvé připustily, že elektrárnu rozšíří. Podle listu by ČEZ zhruba za rok mohla požádat státní úřady o zahájení několikaletého řízení, na jehož konci má být povolení k dostavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny. "Vypadá to, že elektrárenská společnost ČEZ v nějaké historicky dohledné době požádá Státní ústav pro jadernou bezpečnost, aby zahájil povolovací proces na stavbu dalších jaderných bloků," cituje náměstka ministra průmyslu a obchodu a člena dozorčí rady ČEZ Martina Pecinu. Ta podle něj nastane zhruba za rok, kdy budou na světě nové jaderné reaktory, které vyvíjí několik světových firem. Na rozšíření svých jaderných aktivit se prý pomalu začíná připravovat i ČEZ. Podle mluvčího Ladislava Kříže společnost například nyní podporuje studie možného příštího využití jádra k výrobě elektřiny. Případná žádost o rozšíření Temelína však podle něj nepadne v nejbližších měsících, ale vzhledem k nedostatku jiných zdrojů nelze vyloučit její podání v budoucnu. Také nové vedení ČEZ podle Mladé fronty Dnes tvrdí, že stavby dalších bloků jsou nyní jen ve stadiu úvah. "V současné době se nevedou konkrétní jednání o pokračování výstavby Temelína," řekl listu šéf ČEZ Martin Roman. I to ale deník označuje za posun - až dosud ze sídla elektrárenské firmy znělo jasné ne s odůvodněním, že více než sto miliard na pokračování temelínské ságy firma nemá, píše Mladá fronta Dnes.


Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve spolupráci s krajskými úřady podle Lidových novin přitvrdilo v boji proti nelegální reklamě podél silnic. České silnice totiž lemují tisíce poutačů, aniž by úřady daly povolení k jejich instalaci. Silničáři proto začali v těchto dnech načerno postavené billboardy masově likvidovat. Například jen na českobudějovicku za posledních několik týdnů zaměstnanci českobudějovické správy ŘSD odmontovali a odvezli 150 reklamních billboardů a cedulí, které stály bez povolení u jihočeských vozovek první třídy. Zástupci Asociace venkovní reklamy tvrdí, že jim tvrdý postup vůči majitelům nelegálních billboardů vyhovuje. "Jestliže chceme podnikat v nějakém transparentním prostředí, samozřejmě vítáme, když z trhu zmizí nekalá konkurence," řekl Lidovým novinám předseda asociace Alexandr Křížek. Podle odborníků by ale i legálních reklamních poutačů mělo být mnohem méně, protože mohou rušit pozornost řidičů a přispět k dopravním nehodám. Podle Lidových novinČesko patří v počtu reklamních poutačů vedle důležitých komunikací k vůbec nejzatíženějším zemím Evropy.


Tažení proti výtržníkům na fotbalových stadionech má už jeden výsledek. První "fotbalový divák" byl v Opavě odsouzen za nacistické hajlování k módnímu trestu - odpracuje si 200 hodin veřejně prospěšných prací, píše komentátor deníku Právo a pokračuje: Což o to, ten trest vypadá pěkně, ale nelíbí se mi. Už proto, že je takový sametový. Ne že bych měl kruté choutky, opravdu chuligánům ze stadionů nepřeji vězení. Stačí, když zaplatí škodu, co způsobili. Jen si myslím, že má-li být trest výchovný, měl by vychovávat, a u veřejně prospěšných prací, třeba u zametání ulice, si tím zrovna nejsem jistý. Tu jejich práci pro veřejnost taky bude muset někdo kontrolovat a ten někdo za to bude muset od státu dostat plat. Z našich daní, a přitom za nic nemůžeme. Skutečně výchovný trest pro chuligány z fotbalových stadionů si ale dovedu představit. Místo 200 hodin zametání nechal bych je 200 hodin - pochopitelně ne naráz - hrát na hřišti povinně fotbal. Ti ostří chlapci by se konečně dověděli, k čemu vůbec slouží sportovní zařízení, kam si oni chodí "rozbíjet držky", a možná by tím byli upřímně překvapeni. Zjistili by, že přeběhnout hřiště po délce je daleko větší námaha než vypít deset piv. S údivem by poznali, že mrštit z hlediště plechovku po rozhodčím je daleko lehčí než ztlumit ze vzduchu balon, než přesně přihrát na dvacet metrů, nebo než se z takové dálky trefit mezi tyče, soudí komentátor deníku Právo.