28-05-2004

Z obav před terorismem by podle Mladé fronty Dnes mohly být výrazně posíleny pravomoci tajných služeb. Ty by podle náměstka ministra vnitra Miloslava Koudelného měly mít například právo získávat informace o konkrétních osobách od bank či od leteckých dopravců. Tajné služby by měly mít přístup i k databázím o zdravotním a sociálním pojištění občanů. Na tyto informace se zatím vztahuje nejpřísnější ochrana osobních údajů. Představy ministerstva vnitra podle listu vyděsily některé poslance. Předseda výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím z ODS zdůraznil, že je naprosto nepřípustné, aby se tajné služby mohly dostávat k tak citlivým informacím ze soukromí občanů, aniž by předtím proti nim nebylo zahájeno trestní stíhání. Dá se tedy čekat, že nad konkrétním návrhem zákona se v parlamentu strhne bouřlivá debata. Konkrétní návrhy chce ministerstvo vládě předložit do konce tohoto roku.

 

Málokterý český politik je tak kontroverzní jako dr. Edvard Beneš, uvádí se v komentáři Lidových novin. Právě tento pátek uplynulo od narození druhého československé prezidenta 120 let. Kroky, které během svého života podnikl, však nenechávají lidi lhostejnými ani dnes. Pro jedny je Beneš symbolem demokracie a národní nezávislosti, druzí jeho jméno spojují s "Benešovými dekrety", které jsou pro ně ztělesněním veškerého zla. Edvard Beneš skutečně do českých dějin zasáhl tak zásadním způsobem, jako málokdo. Spolupráce s T. G. Masarykem v odboji a při vzniku Československé republiky, Mnichov, funkce exilové hlavy státu za 2. světové války i komunistický převrat v únoru 1948 - to jsou milníky jeho působení. Puči komunistů nemohl Beneš samozřejmě zabránit. Avšak tím, že Gottwaldovu nátlaku bez odporu ustoupil, puč vlastně legalizoval. Podobný vývoj si jistě nepřál. Vedle Mnichova byl ale únor 1948 druhou tragédií, které již neměl sílu čelit. Zemřel 3. září 1948 jako zlomený, nešťastný muž, který prohrál, co prohrát mohl, uzavírá komentář Lidových novin.

 

Policisté z pražského hlavního nádraží bezdůvodně odváděli do své služebny nevinné lidi, a dokonce je i bili, píše Mladá fronta Dnes. Čtrnáct železničních policistů je proto obviněno ze zneužití svých pravomocí, někteří navíc i z hanobení národa a rasy a omezování osobní svobody. Podle mluvčí ministerstva vnitra Věry Duškové Inspekce ministra vnitra postupně získala důkazy o jejich provinění, které předala státnímu zastupitelství. Na policisty, kteří na nádraží slouží, se přitom Inspekce zaměřovala několik měsíců. Proti policistům, kteří jsou podezřelí, že se k zadrženým chovali násilně, svědčí i videozáznam, který Inspekce tajně natočila. "Policisté proti předvedeným lidem, z nichž dva byli bezdomovci, použili údery dlaní a v jednom případě policista poškozeného muže nakopl," uvedl pražský státní zástupce Michal Zachystal. Bezdomovci, kteří přebývají na pražském hlavním nádraží, tvrdí, že se s kopáním a dalšími fyzickými útoky ze strany železniční policie setkávají často. Muž, který na nádraží bydlí už sedm let, řekl, že letos v únoru policisté donutili jeho ženu jít spát mimo nádražní budovu. "Vykopali ji ven, umrzla tam," posteskl si asi padesátiletý bezdomovec, který nechtěl prozradit své jméno.

 

Srpen 1968Srpen 1968 Jak uvádí Mladá fronta Dnes, někdejší komunistický prominent Karel Hoffmann se definitivně stal prvním odsouzeným za spolupráci se sovětskými okupanty v srpnu roku 1968. Nejvyšší soud odmítl stížnost jeho advokáta, a tak spor skončil. Hoffmann, který byl odsouzen na čtyři roky za vypnutí rozhlasu v noci z 20. na 21. srpna 1968, se navíc v létě znovu může obávat "pozvání" k pobytu ve věznici. Nástup trestu mu totiž byl původně odložen ze zdravotních důvodů, ale jen o půl roku. Pokud to povolí lékaři, nastoupí Hoffmann 9. srpna. "Čekal jsem to. Je to symbolický dárek k mým osmdesátinám," řekl Hoffmann. Bývalý šéf Ústřední správy spojů a obdivovatel sovětského diktátora Leonida Brežněva se dožívá osmdesátky 15. června.

 

Advokát knížete Františka Oldřicha Kinského Jaroslav Čapek se podle Lidových novin ostře opřel do české justice. Na tiskové konferenci, kde představoval webové stránky s informacemi o svém klientovi, prohlásil, že někteří soudci Kinského kauzy jsou podjatí. Důvod? Jsou majiteli pozemků či chalup v německém pohraničí, a jedná se často o majetky po válce konfiskované Němcům, takže soudci jsou při rozhodování v kauze Kinský svými rozhodnutími přímo dotčeni. Kdyby Kinskému vyhověli, zpochybňovali by podle advokáta poválečný proces, a tak by si podřezávali větev i pod sebou. Kinský se u mnoha českých soudů domáhá rozsáhlých majetků po předcích, které mu stát zkonfiskoval po válce na základě Benešových dekretů.

 

Tři podvodníci ošidili desítky milovníků umění a obrali je o šest milionů korun. Podle Mladé fronty Dnes jim totiž prodali dokonale zfalšované obrazy nejznámějších českých malířů. Jeden z obviněných maloval obrazy Jana Zrzavého, Václava Špály, Kristiána Kodeta a dalších malířů hlavně z 19. a 20. století. Obrazy pak prodávali jako pravé v galeriích, na aukcích i přímým zájemcům. Namalovat obraz trvalo padělateli zhruba dva dny, dostával za to až patnáct tisíc korun. Padělky Zrzavého podvodníci obratem nabízeli až za šest set tisíc. Padělatele v pondělí zatkli policisté v Brně. Je to největší případ padělání obrazů v historii české kriminalistiky. Policisté hodlají prověřit také pravost obrazu Josefa Šímy Vejce, který byl letos vydražen za rekordních 6,7 milionu korun.

 

Šlo o přátelský podvod, tvrdí v deníku Právo studenti pražské FAMU Filip Remunda a Vít Klusák, kteří natočili českou filmovou reality show Český sen. Pro podvedené připravili v Praze předpremiérovou projekci. Všichni ti, kteří loni přišli 31. května na otevření neexistujícího hypermarketu Český sen, mohou zdarma zhlédnout výsledný snímek tuto sobotu. "Je to film plný nepříjemných otázek, které se týkají nás samotných. Tito mladí tvůrci prokázali, že jim záleží na tom, kam se naše společnost ubírá," uvedl dramaturg Jan Gogola ml. za Českou televizi, která v tomto trochu riskantním projektu stojí jako koproducent. Film Český sen vzbuzuje už dnes velkou pozornost na zahraničních festivalech a u zástupců zahraničních televizí. "Nejde jenom o ty české nepříjemné otázky a problém konzumentství. Už jsme také slyšeli, že to je vynikající metafora pro Evropskou unii," uzavřela Irena Taskovski, která se stará o propagaci filmu v zahraničí.

 

Zákonodárci bojují proti násilí v televizi. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, skupina senátorů se chystá zakázat televizím, aby vysílaly scény obsahující násilí. Senátor Daniel Kroupa má v úmyslu nejprve připravit novelu trestního zákona. Ten už sice postih za šíření scén zobrazujících násilí umožňuje, podle senátora to ale není dost zdůrazněné. Navíc chce spolu s kolegy změnit i zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, aby televize směly vysílat odvážné erotické a akční filmy až po půlnoci, a ne od dvaadvaceti hodin jako teď. O tom, že násilí mezi dětmi roste i kvůli akčním filmům, psychologové a dětští lékaři nepochybují. Potíž je hlavně v tom, že své nepřátele ve filmech čím dál častěji kopou, mlátí a střílejí kladní hrdinové, s nimiž se děti ztotožňují. Nejnáchylnější k "okoukávání" brutálních triků svých hrdinů jsou děti ve věku od dvanácti do čtrnácti let. Nedokážou ještě odhadnout důsledky jednání. Zato vědí, že na ně soudy až do patnácti nemohou, píše se v Mladé frontě Dnes.

28-05-2004