Přehled tisku

Bohuslav Svoboda, foto: ČTK

Lékař pražské vinohradské nemocnice Jan Karas, který v úterý srazil v areálu nemocnice dvouletou Lucii Šimrovou, dostal výpověď. Ačkoli mu naměřili 3,29 promile alkoholu v krvi, řekl, že pil až po nehodě, aby zvládl stres z toho, že porazil matku s dítětem. Šéf vinohradské gynekologicko-porodnické kliniky Bohuslav Svoboda Karasově verzi, že pil až po nehodě, nevěří.

Bohuslav Svoboda,  foto: ČTK
Lékař pražské vinohradské nemocnice Jan Karas, který v úterý srazil v areálu nemocnice dvouletou Lucii Šimrovou, dostal výpověď. A poprvé také promluvil. Píše Mladá fronta Dnes. Ačkoli mu naměřili 3,29 promile alkoholu v krvi, řekl, že pil až po nehodě, aby zvládl stres z toho, že porazil matku s dítětem. A že mu selhaly brzdy. Nadřízení mu však moc nevěří, podle náměstka ředitelky nemocnice Leoše Kabáta vypovídají o Karasově opilosti i svědci z řad personálu nemocnice. Kromě toho někdejší Karasův nadřízený, primář nemocnice Bulovka Martin Fuchs, potvrdil MF DNES informace, že lékař měl sklony k pití už dřív. "Když se včera ta zpráva objevila, řekli jsme si: To bude Jan Karas," uvedl Fuchs. Před necelými šesti lety se s ním rozešel právě kvůli pití. "Osobně jsem ho sice neviděl opilého, žádný malér neudělal, ale tušení jsme měli. Zřejmě to uměl maskovat," řekl Fuchs. Lékař podle něj udělal první krok sám a dal výpověď. Šéf vinohradské gynekologicko-porodnické kliniky Bohuslav Svoboda včera řekl, že to nevěděl. Karasově verzi, že pil až po nehodě, však nevěří. "To by musel v rekordně krátké době, než přijela policie, vypít alespoň litr tvrdého alkoholu," řekl deníku.


Čeští rolníci pronikají na západ Evropské unie. Podle Hospodářských novin se tak začínají potvrzovat předpoklady, že po vstupu do unie a pádu cel se levnější produkce uplatní na západě. První kontrakty uzavřeli výrobci mléka. Německé Sasko má zájem o několik set tisíc litrů mléka denně a platí až 9 korun za litr, u nás je to o korunu méně. V důsledku to však může zvednout výkupní ceny v Česku, tím budou i potraviny dražší. Rolníci svou produkci vyvážejí za vyšší ceny přesto, že od českého státu berou miliardové dotace. Žádná pravidla unie jim v tomto exportu nebrání. Jen letos přitom čeští farmáři získají na dotacích 25 miliard korun. Chování českých farmářů dopadá zejména na domácí zpracovatele. Nelíbí se ani jejich protějškům ze sousedních zemí.


Domácí firmy už letos podle deníku Právo vyplatily svým akcionářům na dividendách téměř 30 miliard korun. Stát ale zatím na svůj výnos z dividend čeká. Z vyplacených dividend totiž státu připadne od právnických i fyzických osob - tedy akcionářů - daň 15 procent. Ne každá právnická osoba je ovšem povinna daň zaplatit. Osvobozeny jsou díky harmonizaci s normami Evropské unie dividendy vyplácené té mateřské společnosti, která má ve své dceři minimální účast 25 procent.


Hospodářské noviny píší, že Česko je realitní ráj. Doporučení odborníků z mezinárodních společností doslova zní - investujte peníze do České republiky. Investory láká především nejlepší kombinace míry zhodnocení peněz a stability prostředí. Nejzajímavější pro zahraniční firmy je Praha, nejen její geografická poloha, ale i vysoce kvalifikovaná síla s dobrou znalostí cizích jazyků a také peníze z fondů Evropské unie určené pro místní infrastrukturu. Míra návratnosti dosáhla loni u nás osmi procent a blíží se tak hodnotám většiny zemí původní evropské patnáctky. Podobně lákavé pro investory jsou i Maďarsko a Polsko.


logo ČSOB
Velké české firmy se předhánějí v dostizích, kolik ze svého zisku pošlou majitelům. Jak píše Mladá fronta Dnes, protože mezi vlastníky českých podniků čím dál více dominují zahraniční firmy, putují miliardy ven z Česka. Letos je to na výplatách dividend rekordních 70 miliard korun. Podle ekonomů je to určitá daň za rozvoj české ekonomiky. Nejvíce si připíší belgičtí majitelé ČSOB. Největší česká banka - téměř celá vlastněná belgickou KBC - rozhodla o výplatě dividendy 9 miliard 700 milionů korun. Zahraniční majitelé však vyměňují české koruny v tuzemsku a každá velká směna oslabuje českou měnu.


Na transplantaci orgánů nyní u nás čeká přes osm set pacientů. Deník Právo u České transplantační společnosti zjistil, že i když se situace v dárcích trochu zlepšila, mnozí z těchto pacientů se operace nedožije. Nejvíce lidí - 620 - čeká na transplantaci ledviny, 68 pacientů na nové srdce. V posledních letech se úspěšně rozvíjí i program dárcovství od živých dárců - je možný jen u párových orgánů, tedy u ledviny od pokrevních příbuzných, a u štěpů jater. Co však nefunguje, ačkoliv podle zákona by tak už dávno mělo být, je registr odmítačů orgánů. Ten, kdo si po své smrti nebude přát darovat orgán, vyplní formulář. Lékaři budou mít povinnost do registru před každým zákrokem nahlédnout.


Lidové noviny si udělaly průzkum schopnosti poskytnout první pomoc. Závěr je varovný - neumíme to. Na silnicích jsou proto stále vidět situace, kdy trpící lidé v havarovaných vozech bezmocně sledují projíždějící vozy. Přitom zákon hovoří jasně - poskytnout pomoc je povinností. V opačném případě hrozí různě dlouhé tresty odnětí svobody. Jen svědkovi nehody může hrozit až rok vězení, přímému účastníkovi pak ještě o dva roky více. Lidé neposkytují první pomoc, protože se to nenaučili v dětství. Podle zdravotnických odborníků totiž po zrušení brané výchovy příprava obyvatel pro život v mimořádných situacích silně pokulhává.