Přehled tisku

Mirek Topolánek (vlevo) a Stanislav Gross, foto: ČTK

Prakticky všechny deníky informují ve výrazné podobě na titulních stránkách o překvapivé schůzce úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse a expremiéra Miloše Zemana. Také komentáře pondělního tisku se zabývají především událostmi spojenými s vládní krizí.

Vladimír Laštůvka,  foto: Autor
Podle komentátora deníku Právo by bylo možné v souvislosti se setkáním Stanislava Grosse a Miloše Zemana považovat za Grossův úspěch to, že Zeman slíbil, že "už nebudou knížecí rady z Vysočiny". Mohli by si tak oddechnout všichni ti, kteří jsou pro zklidnění celé situace. Komentátor Práva ale dodává, že do jiného světla staví situaci reakce sociálnědemokratických poslanců Vladimíra Laštůvky a Jana Kavana, pro které je schůzka příslibem toho, že program nové vlády nebude pravicovější než směřování Špidlova kabinetu. "Z tohoto hlediska vypadá Zemanův souhlas sejít se s Grossem jako pokus o návrat do hry za jiných okolností, leč se stejným cílem - dosáhnout Grossova neúspěchu při ustavení nové vlády a pádu úřadujícího předsedy, který by se už nikdy plnohodnotným předsedou nestal," uzavírá Právo.

Právo se také pozastavuje nad současnou rolí ODS ve vládní krizi. Podle deníku občanští demokraté nepotvrdili svůj úspěch z evropských voleb a byli zatlačeni do pozadí Stanislavem Grossem, šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem a prezidentem Václavem Klausem. "Ve vedení ODS zoufale chybí taktici schopní uvažovat několik tahů dopředu. Nezvládají to, co uměl (a stále umí) právě Klaus a jeho někdejší souputník Miloš Zeman, kteří dokázali své soupeře dotlačit tam, kde je chtěli mít, přinutit je odkrýt karty. Zatímco Gross se tomu úspěšně učí, Topolánek stojí na místě a stále jen opakuje: chceme předčasné volby, což může i voliče jednou omrzet," domnívá se deník.

Mirek Topolánek  (vlevo) a Stanislav Gross,  foto: ČTK
Pondělní deníky informují o tom, že někteří sociálnědemokratičtí poslanci váhají svým podpisem stvrdit, že podporují koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Kladou si také podmínky, za kterých by byli ochotni vládu chystanou úřadujícím šéfem ČSSD Stanislavem Grossem podpořit. Podle Lidových novin patří mezi největší odpůrce podpisové akce předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. "Žádný bianco šek zásadně nikdy nepodepisuji. Dokud nebude zřejmé, jak bude vládní prohlášení vypadat, není možné o ničem hovořit," řekl Laštůvka deníku. "Tak jako předseda Kalousek řekl, že nepodpoří vládu nalevo od Špidly, já zase nepodpořím vládu napravo od Špidly," dodal ještě podle Lidových novin Laštůvka.

Stejný názor má podle Práva i exministr zahraničí Jan Kavan. "Nejde mi o personální složení vlády, ale o to, aby ty důvody, které vedly ke zklamání, rozčarování a problémům uvnitř ČSSD, byly odstraněny. Jeden z nich je odklon od politiky ČSSD," řekl Kavan Právu. On sám pak bude navíc před podpisem žádat ujištění v tom, že nedojde k privatizaci veřejných služeb, že se případně budou zvyšovat pouze daně přímé a že zahraniční politika státu bude vyvážená a srozumitelná, především ve vztahu k Iráku a Střednímu východu. Deník přitom upozorňuje, že Kavanův požadavek je v rozporu s podmínkou KDU-ČSL a US-DEU, které jsou proti růstu daní z příjmů.

Hospodářské noviny si v souvislosti s "podpisovou akcí", kterou by měli vládní poslanci vyjádřit svou loajalitu koalici ČSSD, KDU- ČSL a US-DEU kladou otázku, proč má být ruka zvednutá při hlasování méně závazná než podpis a zároveň na ni i odpovídá. "Poslanec je podle ústavy odpovědný jen svému svědomí. Pro případné odpadlíky by ale jistě bylo složitější vysvětlovat vlastnoruční podpis pod něčím, k čemu se po pár měsících nechtějí znát."


Na našem území možná vyroste raketová americká vojenská základna, informuje Mladá fronta DNES. Měla by být zaměřena na obranu před případným napadením ze strany nepřátelských zemí. V této souvislosti se mluví o Íránu a Sýrii. Američané vyjednávají o základně tajně a pod hlavičkou NATO. Podobné vojenské zařízení přitom dosud není umístěno nikde za hranicemi Spojených států. Pokud by bylo Česko k umístění základny vybráno, musela by její výstavbu nejdříve povolit vláda, cituje Mladá fronta dnes ministra obrany Kostelku. Ve hře je také Polsko a Maďarsko. Experti se domnívají, že konečná volba padne na jiný stát než Česko. Základna, která by měla umět sestřelit prolétající rakety, by měla v Evropě vyrůst do dvou let. Už teď je jasné, že pokud by volba padla na Česko, narazí iniciativa na politický odpor v parlamentu. Proti už se vyslovil například sociálnědemokratický poslanec Laštůvka. Podle Jana Vidíma z ODS by ale základna zvýšila bezpečnost naší země. Tolik Mladá fronta DNES.


Hospodářské noviny se v ekonomickém komentáři zamýšlejí nad působením nové vlády. Podle autora má před sebou Česká republika dva promarněné roky. Vláda i na příští rok chystá rozpočet s deficitem, který i se ztrátou konsolidační agentury výrazně přesáhne sto miliard korun. Tato cesta však podle autora komentáře vede pouze do pekel, k rozvráceným veřejným rozpočtů. Zavedení úsporných opatření se podle něj nedá očekávat ani od nové vlády. "Její otcové přece mají zcela jiné cíle - vylepšit před volbami, ať už budou kdykoli, nízké preference svých partají, případně se pokusit o zázrak resuscitace," píše autor. Očekávat se podle komentátora nedá ani pokus o penzijní reformu, ani razantní omezení přebujelého státního aparátu, ani snahy o podstatné změny financování vysokého školství.


Součástí vakcíny proti obrně, kterou byly v minulých desítkách let očkovány děti ve východním bloku, mohla být i látka nazývaná OPIČÍ VIRUS SV40. informují o tom Lidové noviny. Problém se neobjevuje poprvé. Vědci se domnívali, že kontaminované vakcíny byly v oběhu od 50.let do roku 1963. Jenže v novém čísle časopisu New Scientist se objevily nové znepokojující informace. Podle vědců je možné, že vakcíny byly virem kontaminovány až do roku 1981. Teprve tehdy začali lékaři ve východní evropě očkovat vakcínou světové zdravotnické organizace, která virus neobsahovala. Pokud by byly tyto závěry pravdivé, tak by byly riziku nákazy vystaveny stovky miliónů obyvatel východní evropy. Čeští vědci jsou ale k informacím skeptičtí, a použití nebezpečných vakcín u nás vylučují. Virus může zřejmě způsobit rakovinné bujení. Dosud se to ale nepodařilo prokázat, uzavírají Lidové noviny.


Ministerstvo zemědělství se rozhodlo zrušit státní Zemědělskou vodohospodářskou správu, jejíž hlavní náplní je ochrana krajiny proti povodním. Činnost správy by měly převzít státní podniky Povodí. Jak píšou Hospodářské noviny, před zrušením vodohospodářské správy varují odborníci, kteří se zabývají prevencí proti záplavám. Ministerstvo zemědělství podle listu popírá, že by zrušení správy souviselo s informacemi, že její ředitel Josef Šíma zvýhodňoval při zadávání prací některé firmy. "Zrušení správy je systémový postup, který nesouvisí s informacemi v tisku," sdělil listu ředitel odboru komunikace ministerstva Pavel Kovář. Deník uvádí, že na Šímův zásah dostala téměř polovinu zakázek společnost Eko-les rekultivační, která nemá na vodohospodářské stavby vybavení. Ta zakázky obratem za provizi poskytla dalším firmám. Eko-les byl v minulosti spojen s lidmi kolem současného ministra zemědělství Jaroslava Palase, tvrdí deník. Řada pracovníků správy je podle Hospodářských novin přesvědčena, že zrušení správy s více než čtyřmi sty zaměstnanci je odvetou ministra za to, že někteří z nich sami na praktiky při zadávání zakázek upozornili. Zrušení správy je totiž v rozporu s koncepcí vodního hospodářství, kterou přitom vláda schválila minulý měsíc, píší Hospodářské noviny.


Přes čtvrt století nebyl Radomír Šebesta doma u svých rodičů. Až tuto sobotu se muž, který v roce 1978 unesl letadlo na lince Praha - Brno do německého Frankfurtu nad Mohanem, mohl podívat zpět do vlasti. Prezident Václav Klaus mu v červnu udělil milost, píše pondělní Mladá fronta DNES. "Přijel jsem na českou hranici, v žaludku se mi to zmáčklo a jen jsem čekal, co bude za problémy," řekl Šebesta listu. Co když o jeho omilostnění celníci nebudou vědět a ihned ho jako muže odsouzeného ještě komunistickým režimem pošlou do vězení? Ale celník jen mávl rukou, že může jet dál. I tak se Šebesta neustále ohlížel, jestli za ním nejede žádné auto. Šebesta byl až do omilostnění vzdušný pirát a "německou", tříletou, část trestu si odseděl. Před domem v lázeňské čtvrti Karlových Varů znervózněl. Chvíli seděl na nedaleké zídce a z kuchyně přitom začaly vonět maminčiny řízky. Nakonec se do domu, kde prožil dětství, odvážil. "Kdo by neměl radost, když syn přijde po tolika letech domů," radovala se maminka Oldřiška Šebestová. Podle Mladé fronty Dnes mohl Šebesta v sobotu prezidentovi za milost poděkovat přímo. Klaus zde byl na filmovém festivalu. Jenže, jak říká, "asi bych se k němu přes jeho ochranku neprobojoval."


Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross získal titul doktora práv na škole, kde je zaměstnána řada jeho známých. Podle děkana Západočeské univerzity však na tamní právnické fakultě politik žádné výhody neměl. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle deníku ve správní radě univerzity sedí například plzeňský biskup František Radkovský. Zná se jak s Grossem, tak s jeho manželkou, která pomáhá shánět finance pro jeho diecézní charitu. Dále je ve správní radě i Grossův přítel podnikatel Antonín Koláček nebo kolega z poslaneckého klubu ČSSD a náměstek ministryně školství Václav Pícl. Také ve vědecké radě fakulty jsou zastoupeni Grossovi známí, například bývalý kolega z vlády Jaroslav Bureš nebo ministrův náměstek Pavel Zářecký. Podle děkana Západočeské univerzity Milana Kindla však personální vztahy Grossovo studium nijak neovlivnily. "Ty personální vztahy v tom roli vůbec nehrají. Naopak jedna z nejúpěnlivějších žádostí pana Grosse byla snaha utajit to celé před náměstkem Zářeckým," řekl listu Kindl. Grossova rigorózní práce se podle deníku věnuje ekonomice a jmenuje se Vývoj organizace finanční správy od roku 1918. Velký důraz v ní autor klade na popis stavu ministerstva financí od nástupu vlády ČSSD. "Ta práce patří mezi velmi dobré," dodal Kindl. Naopak Grossova diplomová práce, kterou napsal na pražské právnické fakultě, je prý slabá. Podle Hospodářských novin nechal týdeník Respekt práci posoudit několika expertům, kteří ji označili za podprůměrnou. Z velké části byla prý navíc opsána - Gross totiž těžil ze zpráv, které do sněmovny zasílá centrální banka.


Ilustrační foto
Majiteli a šéfovi realitní kanceláře Centa Stanislavu Kindlovi hrozí trestní stíhání. Firma totiž podle policie vybírala peníze od klientů, i když její vedení vědělo, že krachuje. Realitní kancelář dluží desítkám lidí několik milionů korun, přesto pod jiným jménem podniká dál. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Určitě je to na stíhání. Brali peníze na svůj účet a už neměli. Nyní tam (peníze) nejsou," řekl deníku policista, který případ vedl. Spis nyní míří k vyšetřovateli, který může podnikatele obvinit. Majitel a šéf Centy Stanislav Kindl od začátku část viny svaluje na své kolegy. "Spousta evidence se ztratila, ale už víme, který pracovník zpronevěřil peníze," řekl deníku Kindl. "Dělám vše proto, abych se s lidmi vyrovnal, dávám do toho i své peníze," dodal ještě. Chce jim prý vyplatit 10 procent hned a dál se vyrovnat tak, že by 70 procent ze zbylých dluhů vzal z firmy na sebe a vyplatil je do dvou let osobně. Jeho nabídky se však většině zákazníků zdají nepřijatelné. Podle Mladé fronty Dnes přes tyto problémy realitní kancelář funguje dál, ale pod jiným jménem. Na telefonech Centy jsou vzkazy přepojující klienty dál. Na internetu jsou zveřejněny nabídky bytů, které dřív nabízela Centa, ale teď je prodává firma Realitní dům patřící bývalému pracovníku Centy. Firma podle deníku není ještě ani zapsána v obchodním rejstříku, ale uvádí identifikační číslo totožné s tím, které má Centa. Realitní kancelář Centa loni zaujala přední místo v pronájmech bytů a patřila jí také jedna z předních příček v prodeji nemovitostí. Loni prodávala měsíčně zhruba 20 bytů a osm domů či pozemků. Za měsíc dokázala pronajmout až 80 bytů. Jako jedna z prvních velkých pražských kanceláří začala zakládat i pobočky mimo metropoli.


Češi se vracejí k dovoleným na chalupách, píší deníky Bohemia. Podle posledního sčítání lidu je u nás 169 tisíc trvale neobydlených objektů.Mimoto existují desetitisíce rekreačních chat. Letošní průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že téměř dvě pětiny lidí považují za nejlepší dovolenou právě pobyt na chatě. Trend nezměnily ani ničivé povodně, které se silně podepsaly na některých rekreačních oblastech. Zvyšování poptávky po chatách a chalupách hlavně na venkově zaznamenávají i realitní makléři. Zájem je hlavně o objekty, ve kterých by se dalo v budoucnu i trvale bydlet. V některých obcích už dnes díky chalupaření rostou počty obyvatel. Na český venkov přineslo chalupaření dobré i špatné návyky. byly sice zachráněny tisíce staveb, ale životní styl městských lidí změnil i tvář života na venkově, píší deníky Bohemia.


Obyvatelé Chebu organizovaní v místní Romské pracující společnosti vyzvali vedení města, aby jim přenechalo část veřejných zakázek. Zajímají se především o pravidelný úklid a údržbu ulic a veřejných prostranství, píše Mladá fronta Dnes v regionální příloze. "Nechceme žít z almužen pro nezaměstnané, ale živit své rodiny poctivou prací," řekl listu předseda společnosti Bartoloměj Duna. Romové podle něj vytvořili vlastní firmu, protože u většiny zaměstnavatelů údajně narážejí na rasové předsudky. "Úklid a další údržbu města budeme provádět levněji než městské technické služby Chetes," uvedl Duna. Argumentuje příkladem Českého Krumlova, kde radnice již řadu let využívá služeb úklidové společnosti Dezidera Dunky. Lidé kolem Bartoloměje Duny z Chebu chtějí dostat podobnou šanci. Podle starosty města Jana Svobody ale v technických službách Chetes pracují také Romové. "Když jim vezmeme práci ve prospěch Romské pracující společnosti, nic se tím nevyřeší," uvedl Svoboda. Vedoucí městského odboru komunálního hospodářství Jaroslav Boček Mladé frontě Dnesřekl, že se Cheb snaží dávat nezaměstnaným romským dělníkům co nejvíce zakázek. "Jsou to ale jen příležitostné práce," dodal Boček.