Přehled tisku

prechod_chodci2.jpg

Naprosto neuvěřitelně zakročil dopravní policista v Plzni proti chodci, který přecházel na červenou. Jak píše deník Právo, místo domluvy, nebo udělení pokuty za nerespektování pravidel, začal střílet. Poté, co muž nereagoval na jeho výzvu, vystřelil strážce zákona nejdřív varovně do vzduchu. Vzápětí, když se chodec rozeběhl na druhou stranu ulice, namířil služební pistoli přímo na něj a dvakrát zmáčkl spoušť.

Naprosto neuvěřitelně zakročil dopravní policista v Plzni proti chodci, který přecházel na červenou. Jak píše deník Právo, místo domluvy, nebo udělení pokuty za nerespektování pravidel, začal střílet. Poté, co muž nereagoval na jeho výzvu, vystřelil strážce zákona nejdřív varovně do vzduchu. Vzápětí, když se chodec rozeběhl na druhou stranu ulice, namířil služební pistoli přímo na něj a dvakrát zmáčkl spoušť. Jedna z kulek přitom zasáhla projíždějící auto. Zavrtala se do jeho bočního sloupku, což zřejmě řidiči vozu zachránilo život. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Případ už začala šetřit inspekce ministra vnitra.


Premiér Vladimír Špidla odepsal britské spisovatelce Joanne Rowlingové, která kritizovala používání klecových a síťových lůžek v českých léčebnách. Jak píší Lidové noviny, předseda vlády ji v dopise uklidňuje a vysvětluje, že v Česku nejsou lidé mučeni ani drženi v klecích. "Síťová lůžka nebo lůžka opatřená mřížemi jsou lůžka, která slouží výlučně k ochraně těžce mentálně postižených nebo psychiatrických pacientů se závažnou duševní poruchou, jakož i jejich okolí. Na těchto lůžkách jsou pacienti jen po dobu nezbytně nutnou pro zvládnutí akutního stavu," napsal premiér. Dále podotýká, že ministerstvo práce a sociálních věcí už dříve připravilo nový metodický pokyn, jehož cílem je úplný zákaz klecových lůžek a minimalizace používání síťových lůžek. Špidla zvolil podle tisku podstatně mírnější tón než prezident Václav Klaus, který spisovatelce vzkázal, že se Česká republika "nenechá peskovat odkudsi ze světa na základě neplnohodnotných informací". Písemnou odpověď Hrad ještě připravuje. "Čekáme na to, až dorazí poslední podklady. Dopis bude velmi věcný," řekl Lidovým novinám mluvčí prezidenta Petr Hájek.


Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že armáda nechává vojáky účastnící se válečných misí bez pomoci při návratu a aklimatizaci na "normální život". Nejde přitom o maličkost, píše list a připomíná několik případů z poslední doby, kdy vojáci nezvládli aklimatizaci po návratu z války. Nejčerstvější je případ bývalého člena mise v Bosně, který přepadl s pistolí a granátem banku v Havlíčkově Brodě a po neúspěšné loupeži spáchal sebevraždu. Podle psychologů se hodnoty některých veteránů změnily natolik, že v míru neumějí žít. Jen Sdružení veteránů eviduje desítky bývalých vojáků, kteří mají po návratu z války problémy s drogami, alkoholem nebo se dostali do konfliktu se zákonem. Přesto stát zatím nemá propracovaný program, jak jim pomoci. Experti upozorňují, že v péči o veterány značně zaostáváme za vyspělými zeměmi Severoatlantické aliance.


Tisk se vrací k jednání výkonného výboru ČSSD. Komentátor Práva se pozastavuje nad tím, že členové ČSSD v poslední době nevybíravě útočí na svého koaličního spojence - lidovce. Předseda lidovců Kalousek má pravdu, když říká: my jsme vládu nerozbili, rozbila ji krize ČSSD. A druhá část pravdy: bez lidovců Stanislav Gross vládu nesestaví, píše list. Pokud vládu nakonec přeci jenom sestaví, má před sebou dvě cesty. Buďto udělá nezbytné reformy, to je zdravotnictví se spoluúčastí, penze s povinným šetřením a možná i školy se školným a bude mít ve volbách potíže. Neudělá-li to, nebude důvod volit stranu, která chce zvítězit jen proto, aby zvítězila. Snad by ČSSD nemusela ztrácet čas kopáním do spojenců, které nutně potřebuje, píše Právo.


Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) chce změnit rozhodnutí vlády a parlamentu z letošního jara a navrhuje nižší daň z přidané hodnoty pro stravovací a ubytovací služby. Jak píší Lidové noviny, ministerstvo chce nižší sazbou daně podpořit podnikatele v cestovním ruchu. Restauratéři platí 19procentní DPH od května, hoteliéry tato změna čeká od ledna příštího roku. Majitelé restaurací tvrdí, že kvůli vyšší DPH se řada z nich dostala do problémů a musí propouštět zaměstnance. Snížení DPH pro restaurace a hotely podporuje kromě ministra Němce ODS. Jak podotkl její stínový ministr Vlastimil Tlustý, sám Němec však pro novelu zákona o DPH, která vyšší daň pro hotely a restaurace zvyšuje, na jaře hlasoval. Nižší DPH pro stravovací a ubytovací služby by znamenala výpadek příjmů státního rozpočtu. Na příští rok se počítalo s tím, že by vyšší DPH přinesla pět až sedm miliard korun.


Půl roku poté, co stát oddlužil nemocnice ve správě krajů, mají tato zdravotnická zařízení téměř stejné dluhy. Na základě dosud nepublikovaných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informují Hospodářské noviny. Nemocnicím chybí v současnosti více než 4 miliardy korun. Když je vláda koncem roku 2002 předávala krajům, měly dluhy jen o málo větší. Vláda pak dala na jejich oddlužení téměř 3,5 miliardy korun. Podlehla hejtmanům, kteří si stěžovali, že kraje dostaly nemocnice zatížené miliardovými dluhy. Ministr financí podle listu nakonec poslal víc peněz, než bylo třeba. Kraje totiž při vypracovávání seznamu dluhů sečetly všechny závazky nemocnic a takovou částku požadovaly po státu. Zcela přitom zanedbaly aktiva - pohledávky i peníze, které měly nemocnice uloženy v bankách.


Evropská komise neuspěla ve snaze zavést jednotné označení výrobků ze zemí Evropské unie. Půl roku poté, kdy svůj záměr veřejně oznámila, od něj ustupuje, protože firmy o značku nemají takový zájem, jaký čekala. Jak píší Hospodářské noviny, komise nyní připravuje nový návrh, který by firmám umožnil značku "Vyrobeno v EU" používat jen budou-li o to mít zájem. "Ukázalo se, že národní značky kvality mají silnou pozici a pro zákazníky jsou srozumitelnější než jednotné evropské označení. Komise nenašla podporu ani u většiny členských států, ani průmyslových kruhů," cituje list činitele komise, který si nepřál být jmenován. Největší odpor měly vůči značce Made in EU firmy v Německu. Komise chtěla jednotnou unijní značkou kvality nahradit národní symboly ze dvou důvodů. Lépe by se zamezilo nekontrolovanému prodeji asijských výrobců po národními značkami a prohloubila by se identita evropských firem.


Lidové noviny rozebírají údaje o růstu maloobchodních tržeb. Zmiňují se o tom, prodejcům aut, kteří zažívají těžké časy, nepomohlo ani květnové snížení DPH z 22 na 19 procent. Optimisticky sice předpokládali, že zákazníci po prvním květnu vezmou autosalony útokem, to se ale nestalo. Nových automobilů se naopak prodalo méně. Najít důvod není složité. Lidé se bojí vysoké nezaměstnanosti a dopadů Sobotkovy daňové reformy na svou peněženku. "I ekonomové varují: důvěra spotřebitelů neustále klesá. Proto se nelze divit, že pokud lidé nevěří vládě, potažmo celé ekonomice, raději neutrácejí a velké výdaje raději odkládají. A ani v případě aut nebudou samozřejmě dělat výjimku," shrnuje komentář Lidových novin.


Katolický kněz, který má milenku. Že to nejde dohromady? V Česku existují i takoví. Jejich příběhy však patří k největším tabu katolické církve, píše Mladá fronta Dnes. Už když Řehoř Zywczok z Tábora skládal před deseti lety kněžský slib, tušil, že slibuje něco, co bude velmi těžké dodržet. O tom, že nakonec od římskokatolické církve odešel, rozhodla definitivně osamělost, které čilil, když žil na faře. Pak se mu začaly ženy líbit a zamiloval se. Nakonec "přestoupil" ke starokatolické církvi. Ta sňatky povoluje. Dnes má manželku a dvě děti. Vedle mnohých kněží, kteří dodržují celibát, existují i někteří, kteří stále slouží mše, ale přitom mají přítelkyně. Podle biskupa Václava Malého je kněží, kteří nakonec odešli z církve a oženili se, asi jedno procento. Zároveň připouští, že je do budoucna možné, že celibát bude dobrovolný. Kardinál Miloslav Vlk ho naopak na sobotní mši obhajoval.


Matematika a fyzika vysokoškolákům příliš nejde. Jak píší Lidové noviny, skoro polovina studentů technických oborů končí už v prvním ročníku. Původně chtěli studovat práva a společenské vědy. Jenže to u přijímaček nevyšlo a oni museli zvolit náhradní variantu. Třeba techniku nebo pedagogiku. Studium jim však nešlo a nebavilo je. Centrum pro studium vysokého školství nedávno mezi posluchači technických fakult provedlo šetření. Z něj například vyplynulo, že studenti mají potíže se zvládnutím matematiky nebo fyziky - tedy předmětů, které jsou pro studium klíčové. Například na Univerzitě Karlově loni neuspěla více než polovina posluchačů matematicko-fyzikální fakulty, kteří byli v prvním ročníku. Něco, co původně studovat nechtěla studuje třetina všech vysokoškoláků.