22-07-2004

Vladimír Špidla, foto: ČTKVladimír Špidla, foto: ČTK Odstupující premiér Vladimír Špidla dostal nabídku na post eurokomisaře. Nyní záleží pouze na něm, zda ji přijme. Informují o tom Mladá fronta DnesLidové noviny. Končící předseda vlády by tak nahradil dosavadního člena Evropské komise za Českou republiku Pavla Teličku, proti kterému brojí zejména křesťanští demokraté. Pozici eurokomisaře nabídl Špidlovi podle Mladé fronty Dnes úřadující předseda ČSSD a zřejmě budoucí premiér Stanislav Gross. "Toto místo jsme mu skutečně nabídli a on to teď zvažuje. A je velmi pravděpodobné, že na to přistoupí," řekl deníku zdroj z ČSSD obeznámený s vyjednáváním. "Stejně jako jeho spolupracovníci bych se klonila k tomu, aby funkci eurokomisaře přijal. A to proto, že si udělal v Evropě jako premiér skvělé renomé, má vynikající kontakty," sdělila list premiérova manželka Viktorie Špidlová. Odstupujícímu premiérovi podle Mladé fronty Dnes nahrává situace, která v současnosti kolem eurokomisaře existuje. "Telička nikdy naši podporu mít nebude, Česká republika je schopna vygenerovat komisaře, který by měl politický mandát," řekl ve středu předseda lidovců Miroslav Kalousek. Nepotvrdil zároveň spekulace, že by místo mohl zaujmout lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Podle Lidových novin by se Teličkově výměně nebránili ani unionisté. "Pavel Němec si na Teličku moc nepotrpí. Nelíbí se mu, že Telička v rozhovorech pro média občas Česko shazuje," řekl listu nejmenovaný člen US-DEU blízký vedení strany. "Kdyby Špidla měl zájem, byl by dobrým eurokomisařem. Rozhodně se ho ale nechceme zbavovat," citují Lidové noviny nejmenovaného ministra za ČSSD. Telička podle středečního vyjádření vnímá debatu o dalším obsazení úřadu komisaře v souvislosti s vládní krizí v České republice. Vychází nadále z toho, že byl jmenován do roku 2009 a že z profesionálního hlediska mu nemůže nikdo nic vytknout.

 

Autor komentáře deníku Právo si všímá, že úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross v komunikaci s médii i politiky předčí své dva předchůdce Vladimíra Špidlu a Miloše Zemana. Nastane však bezesporu i v české politice okamžik, kdy pouhá výborně zvládnutá komunikace k vysvětlení nemilého obsahu nebude stačit, upozorňuje Právo.

 

Stanislav Gross (vlevo) s Bohuslavem Sobotkou, foto: ČTKStanislav Gross (vlevo) s Bohuslavem Sobotkou, foto: ČTK Lidové noviny píšou v souvislosti se sestavováním rozpočtu o stomiliardovém neúspěchu. Je sice pravda, že ministři na středečním zasedání vlády neprosadili požadované zvýšení výdajů o desítky miliard, ale to je podle deníku jediná dobrá zpráva o státním rozpočtu. "Za úspěch totiž rozhodně nelze považovat víc než stomiliardovou sekyru státních financí v době, kdy tuzemská ekonomika slušně roste a příznivý vývoj se očekává i v příštím roce. Smutnou jistotou státního hospodaření se totiž stává schodek, ať už ekonomika roste, nebo zažívá propad," stojí v komentáři Lidových novin. Deník zdůrazňuje, že veřejné finance nepotřebují drobné kosmetické úpravy, ale rychlý a hluboký řez do sociálního, důchodového a zdravotního systému. "K tomu zatím ale nenašla odcházející vláda dost odvahy. Jde totiž o nepopulární a bolestné kroky, které politici nemají v oblibě," dodává komentář. Pokud nenašla odvahu k rychlým úsporám ani Špidlova vláda, lze jen stěží očekávat hledání úspor od případného Grossova kabinetu. Na nutné reformy tak mohou všichni zapomenout. "A bylo by chimérou si myslet, že dluhy státu se nemusí platit. Nakonec je totiž ve vyšší inflaci, zpomalení ekonomiky a znehodnocení kurzu měny zaplatí všichni. Především by se potíže českého hospodářství dotkly těch, kteří jsou nejvíce zranitelní. tedy sociálně slabých, které právě ČSSD hodlá bránit," shrnuje komentář Lidových novin.

 

Vladimír Železný a Jana Bobošíková, foto: ČTKVladimír Železný a Jana Bobošíková, foto: ČTK Už tři dny se může bývalý šéf televize Novy Vladimír Železný cítit jako plnohodnotný evropský poslanec. Zároveň však může také začít přemýšlet, zda mu kolegové z europarlamentu odeberou poslaneckou imunitu a on bude dál stíhán v České republice za několik trestných činů. Píše to Mladá Fronta Dnes. Do Štrasburku půjdou hned dvě žádosti. První pošle Městský soud v Praze, u něhož se bývalý ředitel Novy zpovídá z celního úniku za 6,8 milionů korun. "Chceme ji podat co nejdřív. Ještě řešíme, jak má vypadat," řekl místopředseda pražského městského soudu Bohuslav Horký. "V Česku takovou záležitost nikdo zatím neřešil a není proto zcela jasné, kdo smí žádost poslat. Mělo by se to brzy vyjasnit." Druhou hodlá podat pražské městské zastupitelství kvůli případům, ve kterých je Železný obviněn z poškozování věřitele. Exředitele Novy, který už jednou jako český senátor o imunitu přišel, může uklidňovat jedna věc. Pokud se začne europarlament jeho případem zabývat, bude to až za několik měsíců. "Předseda Evropského parlamentu musí žádost projednat na nejbližší schůzi," uvedl Jiří Kubíček z pražské informační kanceláře Evropského parlamentu. "Ta nadcházející bude až v září a je otázka, zda tam žádost do té doby vůbec přijde," dodal. Železný, který tvrdí, že zákon nepřekročil, se žádostí neobává, dodává Mladá fronta Dnes.

 

Komentáře čtvrtečních deníků se věnují snaze vlády ostřeji potírat obchod s dětmi i dětskou pornografií. Nejúčinnější ochranou před pedofily je fungující rodina, přesto je iniciativa vlády, která se rozhodla vytáhnout do boje proti těmto zvrhlíkům, podle Mladé fronty Dnes chvályhodná. Pokud bude fungovat správně policie i justice, nebudou pronásledováni neškodní popletové či zvědavci, kteří na stránky s pedofilní tematikou na internetu narazí, ale uvíznou v síti opravdoví pachatelé, pak je to krok správným směrem, píše list. Autorka komentáře také připomíná, že dosud mohla dostat televize za odvysílání pár sprostých slov stejnou pokutu, jako distributor dětského porna.

 

Mladá fronta Dnes v souvislosti s případem policisty, který vystřelil po chodci přecházejícím na červenou, připouští, že po pochybení jednotlivce, byť závažném, nelze hned stínat hlavy vedení resortu. Podotýká však, že seznam prohřešků policistů je už "dlouhý, hořký a výsměšný". Politici by proto podle listu měli začít debatovat, zda policejní prezident na svou práci stačí.

 

Právo ve svém komentáři reaguje na podezření, že reportéra České televize Jiřího Hynka chtěla skupina lidí kvůli jeho práci zastrašit a možná i zabít. "Ten, kdo vyhrožuje novináři smrtí, neútočí jen na lidský život, ale na podstatu demokracie, bez svobodné a nebojácné žurnalistiky nepředstavitelné," připomíná deník. Česká televize ale ve středu večer popřela zprávy o tom, že jejímu redaktorovi Jiřímu Hynkovi bylo vyhrožováno vraždou. Podle mluvčího ČT Martina Krafla se Hynek stal v souvislosti se svou prací na kauze týkající se konkurzního soudce Jiřího Berky terčem zvýšeného zájmu určitých osob. "Nikdy mu ale nebylo vyhrožováno vraždou," sdělil Krafl. Deník Právo ale na svých informacích trvá.

 

Příběh o hrdinství Čechů, ale i o zradě a kolísání v čase heydrichiády, který vypráví pražská výstava Atentát, končí, píše Mladá fronta Dnes. "Vlastně měl skončit už třikrát, ale lidé nám to nedovolili. Jejich zájem o okolnosti atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl a stále je obrovský. Chystáme však novou expozici, které musí tento příběh ustoupit," říká Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu v Praze. Brzy se tak výstava ocitne v bednách putujících do Británie, kde je o ni velký zájem. Takhle celou ji lidé již nespatří. Za dva roky vidělo expozici téměř osmdesát tisíc lidí. K častým návštěvníkům patří Britové, Němci, Američané, ale i Skandinávci. Zvláštním fenoménem jsou Rusové, kteří objevují pro ně neznámou historii protinacistického odboje. Příběh atentátu je natolik silný, že se lidé k němu vracejí i několikrát. "Jedna návštěva jim nestačí. I mne v některých pasážích výstavy mrazí - a to ji znám detailně," vysvětluje ředitel ústavu Aleš Knížek. K unikátům expozice patří poslední vůle parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zneškodnili Heydricha. Napsali ji těsně před tím, než nasedli do letadla a zamířili do okupovaného protektorátu. "Prosím, aby bylo postaráno o mou rodinu. A v případě mého úmrtí uvědomte Ednu Elison," píše Kubiš. Téměř to samé i Gabčík - jen dívka se jmenuje Lorna Elison. Až ze závětí se tak dozvídáme, že parašutisté si v Británii namluvili sestry, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Aero Vodochody doufá, že jeho podzvukové proudové stroje L-159 Alka by se mohly stát výcvikovým letounem amerického vojenského námořnictva. O této možnosti se však dá těžko hovořit, pokud český stát nepřistoupí na podmínky, které si klade americký Boeing pro odhod z Aera. S odvoláním na nejmenovaný zdroj to píše Právo. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Srba však deníku potvrdil, že jednání s Boeingem pokročilo. "Není už na mrtvém bodě. Obě strany vyjádřily názor, že je ho třeba urychleně dokončit. Právníci se nyní zabývají definitivní formulací dohody," řekl Srba. Zda Česko zaplatí Američanům vysoké odstupné za odchod z Aera, závisí podle Srby na formě ukončení smlouvy. "Akcie Aera však bude prodávat Boeing a není naší povinností je koupit. Jsme ochotni tak učinit, ale pouze za symbolickou cenu, například za jeden dolar či korunu," řekl. Mluvčí Aera Vítězslav Kulich Právu řekl, že firma o kontraktu na dodávku L-159 s letectvem USA v současné době nejedná, jednání se však týkají jiných oblastí. "Jde nám o účast v projektech na zajištění pokročilého a operačního leteckého výcviku," uvedl Kulich. Podrobnější informace odmítl sdělit s tím, že jde o citlivé obchodní téma. O tom, že by Boeing měl z Aera odejít, rozhodla letos v únoru vláda. Boeing svůj odchod podmiňuje miliardovým odstupným. Stát naopak požaduje odchod bez kompenzací, protože na začátku roku vypověděl Aeru záruky na úvěry, v důsledku čehož zaplatí za závazky podniku v následujících dvou letech z rozpočtu až 9,3 miliardy korun.

 

Vysoce postavený úředník ministerstva financí Karel Bidlo je registrován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti. Bidlo je ředitelem odboru státního závěrečného účtu a patří k odborníkům přes státní rozpočet. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. V květnu musel svou funkci kvůli stejnému prohřešku opustit náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. V seznamech StB je Karel Bidlo veden jako takzvaný držitel krycí adresy komunistické rozvědky. Takoví lidé souhlasili s tím, že na jejich jméno a adresu docházela ze zahraničí pošta od špionů, píše list. Ze stejného důvodu byl evidován právě i Šulc. Bidlo, který je momentálně na dovolené ve Francii, se k případu odmítl Mladé frontě Dnes vyjádřit. Kategorie držitelů krycích adres StB nespadá do takzvaného lustračního zákona, který znemožňuje spolupracovníkům StB, aby pracovali na vysokých postech státní správy. Bidlo proto má podobně jako bývalý náměstek Šulc negativní lustrační osvědčení, tedy že nebyl spolupracovníkem StB. "Je to již druhý případ a pan ministr (Bohuslav Sobotka) ho určitě podrobí důkladné analýze. Pak rozhodne o dalším postupu," řekl listu mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. "I pan Bidlo, jak jsme si ověřili v osobním spise, má čisté lustrační osvědčení. A náš pan ministr proto požádá ministra vnitra Stanislava Grosse o vysvětlení, jak je to celé možné," dodal Zeman. Bidlovo jméno je uvedeno na oficiálních stránkách ministerstva vnitra s krycím jménem "Monet". Podle experta na archivy StB badatele Radka Schovánka není možné, aby byl držitel krycí adresy tak zvaným "nevědomým spolupracovníkem StB". "Museli vědět o tom, že jejich adresa je využívána StB," prohlásil pro MfD. Připustil však, že držitel krycí adresy se nedopouštěl nějakých zásadních zločinů jako klasičtí agenti. "Je to úplně něco jiného než udavač, který donášel na své známé," řekl badatel.

 

Restaurace, které dosud prodávaly zbytky jídel chovatelům zvířat, by měly od letošního května za likvidaci těchto zbytků platit. Důvodem je nařízení EU, které zakazuje krmit hospodářská zvířata právě kuchyňským odpadem. Jak informují Lidové noviny, řada provozoven však nařízení nedodržuje. Odpad, nespotřebovaný lidmi, končí v žaludcích hospodářských zvířat. Dříve obvyklý způsob, kdy si přímo z jídelen odváželi zbytky jídel zejména chovatelé prasat, je nyní pod hrozbou přísné pokuty zakázaný. Nařízení Evropské unie z roku 2002 reagovalo na epidemie smrtelných onemocnění dobytka a také na celosvětovou snahu o zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat. "Není to jen z toho důvodu, že lidská kořeněná jídla nejsou pro zvířata vhodná. Prostřednictvím zbytků z kuchyní se třeba na prasata může ale přenášet i řada vážných nemocí," řekl listu ředitel Krajské veterinární správy v Českých Budějovicích František Kouba. Vepřům podle něj nemůže také prospívat, když se například živí zbytky vepřové s knedlíkem a dopouštějí se tak kanibalismu. Jídelny a restaurace by dnes měly ze zákona za likvidaci zbytků platit specializovaným firmám. Tyto firmy musí místo zkrmování zbytků nedojedené zbytky kompostovat nebo pálit.

 

Platební karty jsou stále oblíbenější, píší Hospodářské noviny. Nejčastějším místem, kde se kartami platí, jsou hypermarkety, prodejny oděvů a obuvi, čerpací stanice a obchody s elektronikou. Alespoň jednou týdně takto u nás platí třetina majitelů karet. Na rozdíl od zahraniční se ale u nás kartami málo platí v restauracích, pokračují Hospodářské noviny. Nejde o to že by Češi v restauraci kartou platit nechtěli. Jen málo podniků ale takovou možnost vůbec nabízí. Poplatky, které restaurace odvádějí bankám, mohou totiž být až 5 procent z tržby. A to je pro podnikatele moc. Provozovatelé platebních karet i přesto počítají s tím, že do pěti let převáží hlavně ve velkých městech elektronické platby nad platbami v hotovosti.

22-07-2004