16-08-2004

Stanislav Gross a Mirek Topolánek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (Foto: ČTK)Stanislav Gross a Mirek Topolánek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (Foto: ČTK) Pondělní český tisk se věnuje hlavně spekulacím o minulosti šéfa úřadu vlády Pavla Přibyla. Přibyl se v roce 1989 údajně podílel na zásazích komunistické moci proti demonstrantům. Komentátoři se také vrací k nedělnímu pořadu České televize Otázky Václava Moravce, v němž vystoupil premiér Stanislav Gross a předseda ODS Mirek Topolánek.

Podle Lidových novin "premiér obhajuje svou personální politiku dětinsky". Jeho argumentace úspěchy Pavla Přibyla v policejních složkách je scestná. Osobnostem, které protestují proti jeho působení v úřadu vlády, vadí totiž něco zcela jiného. Gross jasně neřekl, co konkrétně Přibyl dělal při potlačování demonstrací v roce 1989. I kdyby tak učinil, většina protestujících otázku působení Přibyla v křesle šéfa úřadu vlády vnímá politicky. Uvažují nad otázkou "jak vysoko může stát bolševický pohůnek v demokratické administrativě," uzavírá list.

Šéf úřadu vlády Pavel PřibylŠéf úřadu vlády Pavel Přibyl Hospodářské noviny rovněž komentují Přibylovo působení v úřadu vlády. Stanislav Gross musí vědět, že politika - kromě fakt - pracuje i se symboly a důvěrou, míní deník. Grossova obhajoba Přibyla však tyto skutečnosti pomíjí a je jen slovní ekvilibristikou. Grossova vláda přitom bude důvěru velmi potřebovat, píše list.

Deník Právo se vrací k nedělnímu pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Premiér Stanislav Gross v debatě vystupoval jako mediálně obratný politik a hbitě využil neznalosti předsedy ODS Mirka Topolánka, který se dožadoval rozpočtového provizoria, i když by to pro Česko znamenalo "harakiri". Autora komentáře však "Gross znechutil obhajobou Pavla Přibyla, kterého sám jmenoval do funkce šéfa úřadu vlády".

Mladá fronta Dnes přirovnává pořad České televize za "něco na pomezí reality show a zábavné estrády". Gross v pořadu vsadil na "civilní herectví a odzbrojující úsměv", Topolánek se zase snažil navázat na strategie expremiérů Václava Klause a Miloše Zemana - lamentování a schopnost vzít si slovo a nikomu ho už nepřepustit. Oba aktéři pořadu však neřekli nic nového, shrnuje jejich účast komentátor.

 

Komentář Hospodářských novin se zabývá vládními záměry týkajícími se nakládání s penězi z budoucí privatizace státního majetku v souvislosti se stále častěji zmiňovanou penzijní reformou. Deník připomíná názor premiérova ekonomického poradce Jana Mládka, podle kterého je důchodová reforma úkolem až další vlády. Pokud na tento názor vládní koalice přistoupí, bude to podle deníku jednoznačně chyba, jejíž důsledky ponesou další generace. Pokud si za něco politiky platíme, pak za to, aby v těch nejpodstatnějších věcech dokázali dohlédnout dál než k příštím volbám, uvádějí Hospodářské noviny. Pokud se má stát jedním z pilířů reformy systém individuálních účtů z penzijních fondů, je třeba vytvořit masivní rezervní fond, s prostředky v řádech nižších set miliard. Stát může vytvořit masivní rozpočtový přebytek, to je ale u nás představa iluzorní. Nebo ukládá stranou příjmy z těžby ropy či zemního plynu - jenže nejsme ani Norsko, ani Kuvajt. Jediným mimořádným příjmem, který máme ještě k dispozici, jsou příjmy z privatizace," uvádí komentář. V tom případě by sebeobranná výzva společnosti vůči vládě měla znít: dokončete privatizaci Telecomu a na další státní majetek nesahejte, vyzývá list. Přenechte starost o privatizaci vládě, která bude mít odvahu schodek penzí řešit. Utratíte-li prostředky z privatizace, pak čestně přiznejte, že za 15 let nebude mít vláda na státní důchody už žádné peníze, shrnují Hospodářské noviny.

 

Komentář Lidových novin zmiňuje analýzu ministerstva práce, podle které se rodiny s nízkými příjmy a důchodci měli v prvním letošním čtvrtletí kvůli reformám Špidlovy vlády nejhůř. Naopak rodiny s vyššími příjmy si polepšily. Vítěz posledních voleb namlouvá, že žijeme ve fungujícím sociálním státě. Co se ale reality týče, žijeme ve státě, kde vládne česká sociální demokracie, komentují to Lidové noviny. Bezradné ČSSD podle deníku škodí i to, že co nedělá, například nedůraznost při reformě penzijního systému. Připravuje se tak o voličské procento důchodců, které se radši oddává komunisty režírovanému snění o lepších zítřcích. Zpráva Škromachova ministerstva práce by měla ze všeho nejvíc být ČSSD výstrahou za pět minut dvanáct připomínající, že by měla v rozpočtových úvahách intenzivně myslet na rozpor mezi zdroji a sliby, uzavírá komentář Lidových novin.

 

Česko se v Evropské unii zařadilo mezi bohatší státy, které dávají práci velkému počtu cizinců, jeho obyvatelé však do zahraničí za výdělkem příliš nejezdí. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, vyplývá to ze studie Českého statistického úřadu, která by měla být zveřejněna v nejbližších dnech. Statistici zkoumali čísla do konce roku 2003 a přinesli nové argumenty českým diplomatům, kteří na evropské scéně zkoušejí rozbít obavy z odlivu Čechů na západ, uvádí deník. Obavy z masivního odchodu Čechů do Německa, Rakouska nebo jinam na západ jsou podle ČSÚ liché. "Příchody za prací do České republiky převyšují téměř sedmkrát odchody za prací," cituje deník spoluautorku studie Drahomíru Dubskou z ČSÚ. Podle analýzy lze čekat, že ani po odstranění bariér volného pohybu se situace nezmění. Pohyb opačným směrem bude významnější. V tuzemsku loni pracovalo na 140.000 cizinců, z toho nejčastěji Slováci nebo Ukrajinci. Počet Ukrajinců loni poprvé překročil polovinu počtu všech cizinců s pracovním povolením. Čechů pracujících v cizině je podle ČSÚ méně, jejich počet se pohybuje kolem 23.000. Z toho 15.000 lidí pracuje v cizině legálně. Pokud by pokračoval trend posledních šesti let, vzrostl by v příštím roce počet českých zaměstnanců v cizině proti loňskému roku o polovinu. "Přesto česká práce neohrožuje pracovní trh EU," uvedla Dubská.

 

Zločinci, kteří svým svědectvím pomohou odhalit síť svých kompliců a přispějí k usvědčení špiček podsvětí, možná získají beztrestnost a novou identitu. Vládní koalice chce do českého trestního zákona zavést institut takzvaného korunního svědka. Soudci by pak mohli chránit zločince, kteří spolupracují s policií, před mstou kriminálního podsvětí. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Ministr vnitra František Bublan listu řekl, že novela o korunním svědkovi má jeho podporu. Novela byla původně i v první verzi programového prohlášení nové vlády. Nakonec však padla za oběť krácení textu, píše list. "Novelu zákona, která korunního svědka zavede, stihneme připravit i do půl roku," vyjádřil se v Mladé frontě Dnes poslanec za ČSSD Radim Turek. Úprava by měla napomoci zejména obvinění špiček zločineckých skupin. O tom, zda svědectví zločince je natolik cenné, aby si zasloužil státní ochranu a prominutí trestu, by měl rozhodovat soudce. List i ministr Bublan připomínají, že podobná praxe úspěšně funguje v zahraničí. Například v Itálii pomohla odhalit šéfy mafie, uvádí deník.

 

František Oldřich Kinský má v rukou dopis, který zpochybňuje sympatie jeho otce Oldřicha k nacismu. Podle šestašedesát let starého dokumentu Oldřich Kinský odmítl pomoc vězněnému rakouskému nacistovi a také se o nacistech nelichotivě vyjádřil. Píšou o tom Lidové noviny. František Kinský se domáhá majetku, který byl jeho rodině zabaven po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Dopis z července 1938 napsal jistý rakouský nacista Nacionálně socialistickému leteckému sboru. Upozorňuje v něm na to, že Kinský v roce 1934 odmítl pomoc vězněnému nacistovi Kurtu Zechnerovi. "Za nacionální socialisty intervenovat nemohu, těm patří porazit je a pověsit," cituje Kinského pisatel dopisu a dodává, že tato slova je ochoten odpřísáhnout. Několik měsíců poté údajně nacisté poslali Kinskému dopis, v němž mu sdělují, že hodlají udání prověřit. Kinský krátce poté umřel na infarkt. Oldřich Kinský zemřel během návštěvy nacistických důstojníků "za velmi podivných okolností", tvrdí advokát jeho syna Františka Kinského Jaroslav Čapek. Skutečností však zůstává, že Kinskému byl vystrojen velkolepý nacistický pohřeb. Údajně existuje také fotografie, na které Kinský vítá v Sudetech Adolfa Hitlera, upozorňuje list. Kinský podal u různých soudů celkem 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Dosud pravomocně vyhrál pět sporů, čtyři prohrál, připomínají Lidové noviny.

16-08-2004