Přehled tisku

Zdeněk Kořistka, foto: ČTK

Také v úterý byla hlavním tématem zpravodajství i komentářů většiny českých deníků kauza unionistického poslance Zdeňka Kořistky, který podle svých slov dostal nabídku deseti milionů korun za nepodpoření nové vlády.

Zdeněk Kořistka,  foto: ČTK
Jestliže se občan dozví o trestné činnosti, má ji ohlásit policii, připomínají v souvislosti s Kořistkovou kauzou Hospodářské noviny. Podle deníku je proto správné vyčítat unionistickému poslanci, že tak v aféře, v níž figuruje, neučinil. Jak je však možné, že pokus o uplacení Kořistky policii neoznámil ministr spravedlnosti Pavel Němec, jehož o tom Kořistka informoval dříve než média? Kdo jiný by měl v takové situaci jít víc příkladem než ministr spravedlnosti? ptá se list.

Komentátor deníku Právo míní, že korupcí není jen "pytel s miliony", ale i snaha přetáhnout před důležitým hlasováním ve sněmovně poslance z druhého tábora. Stačí podle něj slíbit zařazení na volitelné místo v nové straně či velvyslanecký post. Není to výsada ODS. Ani koalice z tohoto hlediska se neposkvrněným početím jistě ohánět nemůže, podotýká komentátor deníku Právo.

Podle Lidových novin při podobných korupčních případech zůstávají pochybnosti, i když hlavního aktéra načapají s kufrem nacpaným bankovkami. V téhle "Kořistkově aféře" máme právo pochybovat o všem. Počínaje již chováním hlavního aktéra, dodává deník.

Jak uvádějí Hospodářské noviny, korupce je asi všude, hůře se jí však daří tam, kde i privilegovanost má meze, kde je samozřejmostí přísná kontrola a kde zákon opravdu platí pro všechny. A je takové Česko? ptá se list. Ústavní činitelé se už léta brání omezení absurdně široké imunity, politické krytí, kterého se dostává vlivným gaunerům, se označuje za obranu před kriminalizací úspěšných, státní zástupci, kteří nazvou věci pravým jménem, jsou zastrašováni hrozbou vyhazovu, vypočítává.


Mladá fronta Dnes se mimo jiné vrací k personální obměně v čele Úřadu vlády. Pavla Přibyla, který v pátek odstoupil z vedení úřadu kvůli tomu, že v roce 1989 vedl policisty proti odpůrcům komunistického režimu, nahradí bývalý disident Aleš Šulc. Schopný manažer má želízko v každém ohni, komentuje rozhodnutí premiéra Stanislava Grosse autor poznámky.


Majetková přiznání by podle ministra vnitra Františka Bublana neměli podávat pouze ústavní činitelé, ale i jejich rodinní příslušníci. Povinnost přiznávat majetek by se navíc vztahovala na celou státní správu. O návrhu nového ministra informují Hospodářské noviny. "Chceme, aby se to vztahovalo i na rodinné příslušníky, protože dost často se to stává, že je majetek převáděn třeba na manželky," řekl listu Bublan. O tom, že by měli nechat nahlédnout do svých majetkových poměrů nejen poslanci, ale i komunální politici, úředníci a policisté, se mluví už delší dobu. Novinkou je právě stejná povinnost pro příbuzné, upozorňuje deník. Lidé by podle Bublanova návrhu měli odevzdávat soupis majetku každé tři roky. Zahrnoval by dary a honoráře, jejichž hodnota přesáhla 25.000 korun, či movitý majetek za více než půl milionu. Pouhý výčet by podle deníku nestačil a kontrolovaní by navíc museli doložit, jak jmění nabyli. V programovém prohlášení nové vlády se přitom mluví pouze obecně o "majetkovém přiznání pro veřejné činitele", připomínají Hospodářské noviny. Bublan však musí podle listu počítat s odporem některých pravicových poslanců. "Směřuje to k politice 'velkého bratra'. Každý bude sledovat každého," namítl stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Souhlasí pouze s tím, aby se okruh kontrolovaných rozšířil i na komunální politiky.


Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman se prostřednictvím úterního tisku omluvil autorovi znaku ČSSD Jiřímu Novotnému za výrok, který o něm pronesl na podzim roku 1998. Výtvarníka tehdy označil za "vyžírku". Zemanův placený inzerát s textem omluvy zveřejnily deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo. Posledně jmenovaný list píše, že expremiér se měl podle pravomocného soudního rozsudku Novotnému omluvit už v dubnu 2002. Inzerát tak vychází s více než dvouletým zpožděním. Novotný vytvořil stranické logo ČSSD počátkem 90. let za 8000 korun a v roce 1998 požádal o honorář ve výši jednoho milionu. ČSSD musela v souladu s autorským zákonem výtvarníkovi zaplatit 750.000 korun za užívání symbolu. Novotný poté u soudu napadl i Zemanův výrok. Soud žalobci vyhověl a zároveň mu přiznal padesátitisícové odškodné, což později odvolací instance snížila na 20.000 korun. Zeman je musí Novotnému vyplatit. Rozhodnutí nabylo právní moci 7. března 2002, omluva měla být zveřejněna formou placené inzerce do 30 dnů od právní moci rozsudku, a to v denících, které Zemanovu větu otiskly, tedy v Právu, Mladé frontě Dnes a Lidových novinách. Podle soudního rozsudku je výrok "dehonestující". Zeman se ještě bránil u Nejvyššího soudu, ten ovšem jeho dovolání v červnu 2003 zamítl. "Lze pochopit, že pokud se někdo s rozhodnutím soudů neztotožňuje a podává si opravný prostředek, tak chce počkat, jak rozhodne Nejvyšší soud. Ale i rozhodnutí Nejvyššího soudu je už v platnosti rok, to znamená, že zde žalovaný (Zeman) nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu," řekla Právu pověřená místopředsedkyně pražského městského soudu Monika Vacková.


Logo TV Nova
Do rekordní ztráty 1,47 miliardy korun se podle Lidových novin v roce 2003 propadl držitel vysílací licence televize Nova, společnost CET 21. Příčinou prodělku společnosti, která předloni vydělala 537 milionů korun a v zisku končila i v předchozích letech, je urovnání sporů mezi CET 21 a skupinou Central European Media Enterprises (CME) amerického miliardáře Ronalda Laudera, píše list. Výsledkem loňské ztráty byl podle Lidových novin také propad vlastního kapitálu do záporných hodnot. Na druhou stranu ale CET 21 vyřešila veškeré historické vztahy a spory s CME. Letos se Nova vrátila k ziskovému hospodaření. "Pololetní zisk po zdanění výrazně přesáhl 500 milionů korun," cituje deník finančního ředitele televize Nova Pavla Horáka. Do kladných čísel se podle Lidových novin vrátil i kapitál televize.


Až tři měsíce po vstupu do Evropské unie se milovníci vína v Česku dočkali jeho výrazného zlevnění. Podle Lidových novin klesla cena některých dovážených vín až o třetinu, rozšířil se také sortiment nabízených vín. Clo na vína dovezená z evropských států sice přestalo platit už v květnu, ale obchodníci dosud doprodávali staré zásoby, připomíná deník. "Všechna vína dovážená ze zemí EU zlevnila zhruba o třetinu, protože odpadlo clo," citujr Janu Havlíčkovou z Carrefouru. Nižší ceny u dovozových vín potvrdila i Helena Jakubcová z Globusu a další obchodní řetězce. Kromě vín, která se dovážejí z evropských států, klesla cena i u zámořských. Záleží však na konkrétním prodejci. Zatímco Globus snížil cenu o pět až dvacet procent u vín dovážených z celého světa, Carrefour jen vína z Chile a jižní Afriky. Obchodní řetězce se podle Lidových novin shodují, že celkový zájem o vína proti minulým rokům výrazně stoupl. Konzumenty láká nejen příznivá cena, ale i mnohem pestřejší výběr. Zvýšený zájem je především o kvalitnější zahraniční jakostní vína, ohrožen prý ale není ani prodej tuzemských vín. Zákazníci jsou jim podle Jany Matouškové z Tesca věrní. Optimisticky vidí svou budoucnost i tuzemští výrobci vína. "Budeme bojovat kvalitou, konkurence je stejná jako všude jinde. Chtěli jsme do Evropy a nemůžeme čekat, že budeme žít ve vzduchoprázdnu," řekl Lidovým novinámředitel společnosti Víno Mikulov Jaroslav Hlaváč.