Přehled tisku

Dnes chtějí politici děti za kriminální činy trestat, vloni však stejný návrh zákona zamítli, upozorňují Lidové Noviny. O snižování trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let hlasovali poslanci v únoru 2003. Proti návrhu byl například tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross. Teď však chce návrh podpořit a trestat dokonce i třináctileté delikventy. Mezi odpůrci snížení věkové hranice byl i dnešní ministr spravedlnosti Pavel Němec, který nyní stejný návrh předkládá.

Dnes chtějí politici děti za kriminální činy trestat, vloni však stejný návrh zákona zamítli, upozorňují Lidové Noviny. O snižování trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let hlasovali poslanci v únoru 2003. Proti návrhu byl například tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross. Teď však chce návrh podpořit a trestat dokonce i třináctileté delikventy. Mezi odpůrci snížení věkové hranice byl i dnešní ministr spravedlnosti Pavel Němec, který nyní stejný návrh předkládá. Podle něj však loni šlo o nesystémový krok. Nové opatření vyžaduje řadu dalších zákonných úprav a širokou diskusi s odborníky. S tou se ale mohlo začít už před rokem, připouští Němec v Lidových novinách. Debatu o snížení věku pro trestní způsobilost vyvolaly srpnové vraždy dvou důchodkyň a objasnění smrti třináctileté školačky na Nový rok. Všechna tato úmrtí způsobily děti, které tak podle současných zákonů vyváznou bez trestu.


Šéf antimonopolního úřadu Pavel Bednář má "šrám" v trestním rejstříku, informuje Mladá Fronta Dnes. U soudu v Blansku dostal osmiměsíční podmínku za autonehodu, ke které došlo před dvěma lety a při níž zranil dva motocyklisty. Dál ale zůstává v čele Úřadu pro hospodářskou soutěž. Odvolat ho může jedině prezident Klaus, a to jen tehdy, pokud by byl "odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo narušuje-li důstojnost své funkce". Sám Bednář se ke kauze nechtěl vyjadřovat. Trest pro něj ale přišel v nejméně vhodnou dobu: za rok mu končí šestileté funkční období. Vláda se pak bude muset rozhodnout, jestli ho ve významné funkci ponechá, nebo nahradí. Sám Bednář nedávno řekl, že "má zájem pokračovat". Jde přitom o mimořádně vlivný post. Třeba za porušování pravidel při podnikání úřad nedávno tvrdě potrestal milionovými pokutami stavební spořitelny či telekomunikační firmy.


Pavel Němec  (Foto: ČTK)
V první polovině příštího roku by mohly vejít v platnost tři změny, které podle Hospodářských novin ulehčí život podnikatelům. Nové firmy by vznikaly snáz, naopak neúspěšné by snáze bankrotovaly a omezily by se i zbytečné průtahy u soudů. Vše vychází z "justiční minireformy" prosazované od jara opoziční ODS. Teď ji schválili i vicepremiéři Martin Jahn a Pavel Němec, kteří mají ve vládě tuto oblast na starosti. Podle přichystané novely obchodního zákona bude muset soudce novou firmu registrovat do pěti, nejvýš deseti dnů. Soudci budou nově jen kontrolovat, zda je žádost správně vyplněna a má všechny přílohy. Konkrétní údaje, třeba o členech statutárních orgánů, bude potvrzovat notář. Druhá změna - zákon o konkursech - především posílí postavení věřitelů. Konkursní správce jim bude muset každé tři měsíce předložit písemnou zprávu o své činnosti. Předem neplatná bude smlouva, kterou by správce uzavřel v neprospěch věřitelů. Třetím návrhem je změna občanského soudního řádu. Novela má odvolacím soudům bránit, aby případy vracely, a místo toho je přimět, aby je "dokončily" samy.


Především odbornou psychologickou pomoc nabízejí české humanitární organizace obětem teroristického útoku v severoosetském Beslanu. Jak uvedly Lidové Noviny, Česká katolická charita i Člověk v tísni chtějí v Beslanu otevřít léčebná centra pro děti i dospělé. Česká katolická charita své centrum otevírá v těchto dnech. Budou jí k tomu sloužit místnosti v kulturním centru, kde se v době únosu shromažďovali příbuzní obětí. Člověk v tísni dává dohromady tým pěti psychologů, kteří budou s lidmi postiženými beslanskou tragédií pracovat na místě po dobu jednoho či dvou měsíců. Tato společnost má dlouhodobé zkušenosti s poskytováním psychosociální pomoci například v Grozném nebo v ingušských uprchlických táborech, dodává deník.


Evropské centrum pro práva Romů podezírá Českou republiku, že nutí romské ženy ke sterilizaci. Píše o tom úterní Mladá Fronta Dnes. Centrum své podezření opírá o zjištění z loňska, kdy jeho pracovníci několikrát přijeli do Česka. Chtěli zde zjistit, zda praxe nucených sterilizaci pokračuje i po roce 1990. Podle nich existují závažné důvody k obavám, že romské ženy v Česku jsou nuceny ke sterilizaci dodnes. Ministerstvo práce a sociálních věcí však nemá o takových případech naprosto žádné informace.


Každý pátý řidič neprošel při policejní akci Kryštof, která tuto neděli skončila. Deník Právo uvádí, že během pěti dní policisté zkontrolovali před čtvrt milionu vozidel. Porušení předpisů přitom zjistili ve více padesáti tisících případech. Jen ve Středočeském kraji vybrali na pokutách na místě téměř dva miliony korun. Na silnicích během těchto dní přitom zahynulo patnáct lidí a téměř osmdesát bylo těžce raněno. Při silniční kontrole policie zadržela 97 celostátně hledaných a 46 pohřešovaných osob.


Člen Pražského filharmonického sboru byl na zkoušce fyzicky napaden kvůli svému náboženskému vyznání a nyní obviňuje světoznámý soubor z antisemitismu. Spor podle Lidových novinřeší až ministr kultury Pavel Dostál. Zpěvák Martin Fořt, který nedávno konvertoval k židovství, tvrdí, že byl kvůli víře diskriminován, vyloučen ze zahraničního zájezdu a dokonce inzultován. Ředitel souboru Petr Daněk to odmítá, podle něj se jedná o člena, který měl už dříve problémy s disciplinou i s uměleckými výkony. "Nařčení z antisemitismu je směšné, nedávno jsme se vrátili z jedenáctého hostování v Izraeli," říká Daněk. Iniciativy se naopak chopila Asociace proti pomluvám, která monitoruje projevy antisemitismu a která se Martina Fořta zastává. Celou kauzu by měl uzavřít ministr Dostál do 15. října.


Smrt Ivana Hlinky znovu otevřela otázku, zda rodina může nahlížet do lékařské dokumentace svých blízkých. Manželka tragicky zesnulého kouče naší hokejové reprezentace chtěla vidět záznamy o jeho léčbě, karlovarská nemocnice jí je však odmítla vydat. Současný zákon, který platí od roku 1966, totiž nedovoluje, aby příbuzní mohli dokumentaci vidět. Lékaři jsou podle tohoto zákona vázáni mlčenlivostí. Rodina má tak podle Mladé fronty Dnes, která na případ Ivana Hlinky poukázala, jedinou možnost, a to podat stížnost na postup lékařů. O jejím vyřízení rozhodne podle náměstka ministryně zdravotnictví Milana Špačka ministerská komise. Špaček si ale myslí, že dokumentaci by nemocnice rodině měla vydat. Stejného názoru je i ombudsman Otakar Motejl, který spor příbuzných s lékaři o vydání dokumentace řešil už dvakrát. Nahlížet do dokumentace příbuzným zřejmě umožní až nový zákon, který chystá ministerstvo zdravotnictví.


Od začátku nového školního roku zavolalo Linku bezpečí už deset tisíc školáků. Děti volaly hlavně kvůli problémům ve škole a kvůli šikaně. "Na konci srpna se děti bály začátku školního roku, protože byly před prázdninami šikanovány spolužáky. Ptaly se jak se mají zachovat, až se do školy zase vrátí. Teď volají proto, že se obětí šikany už staly" potvrzuje psycholožka linky Ilona Špaňhelová. Jak ale píše deník Právo, konzultanti na Lince bezpečí se nesnaží problém řešit za školáka, spíš s ním hledají cestu, jak by to mohl udělat sám. Snaží se mu také dodat odvahu, aby o svém problému řekl někomu ve svém okolí.


Foto: ČTK
Českou vinařskou specialitu, burčák, nyní chrání zákon. Jeho prodej je podle Lidových novin letos poprvé regulován podle přísnějších kritérií. Jako burčák se smí prodávat jen zkvašený hroznový mošt, který pochází výhradně z hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Prodej burčáku je povolen v období od 1. srpna do 30. litopadu. Prodejci musejí také uvádět oblast, kde byly hrozny sklizeny. Také producenti burčáku se musí zaregistrovat a toto nařízení se vztahuje i na domácí výrobce. Nový zákon chce ochránit dobré jméno tradičního nápoje. V minulosti totiž potravinářská inspekce zjišťovala, že burčák byl až v sedmi případech z deseti ředěn vodou či jinak ochucován.


Na další osmitisícovku se podle deníku Právo chystá skupina českých horolezců. Tibetský vrchol Šiša Pangma, vysoký 8064 metrů, chtějí přitom zdolat na jeden zátah. Horolezci si stejně jako při minulých výstupech odpustí pomoc nosiců i kyslíkových přístrojů. Zdeněk Hrubý, Radek Jaroš, Petr Mašek a Martin Minařík mají na svém kontě už dvanáct osmitisícovek. Na vrcholu tibetské hory by měli být 15. října.