Přehled tisku

Komentář Hospodářských novin kritizuje plán na vyplácení odměn managementu a dozorčí radě Českého Telecomu. Deník na titulní stránce informuje, že valná hromada této firmy schválila v červnu bez povšimnutí návrh představenstva na takzvaný Kompenzační plán. Vedení i dozorčí rada začnou dostávat od března příštího roku čtvrtletní odměny, které v celkovém součtu přesáhnou 200 milionů korun. Deník tento záměr kritizuje s tím, že vyplácení odměn v Telecomu nemá s civilizovaností nic společného.

Komentář Hospodářských novin kritizuje plán na vyplácení odměn managementu a dozorčí radě Českého Telecomu. Deník na titulní stránce informuje, že valná hromada této firmy schválila v červnu bez povšimnutí návrh představenstva na takzvaný Kompenzační plán. Vedení i dozorčí rada začnou dostávat od března příštího roku čtvrtletní odměny, které v celkovém součtu přesáhnou 200 milionů korun. Deník tento záměr kritizuje s tím, že vyplácení odměn v Telecomu nemá s civilizovaností nic společného. "Skandální už je fakt, že motivovat manažery se nerozhodli majitelé firmy, ale sami manažeři, kteří už vzorec pro výpočet svých odměn předložili ke schválení valné hromadě. Přičemž mezi odměňované zahrnuli nejen členy představenstva, ale i dozorčí rady, kteří mají mimo jiné hlídat, zda představenstvo s penězi firmy neplýtvá," uvádí list. Neuvěřitelné jsou i reakce politiků na dotaz, co si o odměnách myslí. "Ministři financí i informatiky tvrdí, že nevěděli, že se schvalují! K čemu tedy máme Ministerstvo informatiky, když netuší, co se peče v nejdůležitějším podniku v oboru? A kdo na Ministerstvu financí nese odpovědnost za práci úředníků, kteří spravují státní podíly ve firmách? Ano, samé otázky bez jasných odpovědí. O to více prostoru zbývá pro spekulace a podezření," dodává komentář Hospodářských novin.


Mladá fronta Dnes si všímá problému stárnutí české populace. Autorka komentáře upozorňuje na údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, z kterých vyplývá, že například v Irsku pracuje více než 80 procent lidí starších pětapadesáti let, v České republice ani ne polovina. Pouhá tři procenta starších zaměstnanců navštěvují v tuzemsku rekvalifikační kurzy. Tím je ohroženo ekonomické zdraví země. "Cožpak si některá rozumná země může dovolit nepotřebovat statisíce svých občanů," ptá se Mladá fronta Dnes. Kruh se podle listu uzavírá tím, že zklamaní starší lidé chtějí "staré jistoty", a to se promítá do preferencí. "Právě kvůli jistotám starších voličů se (politici) strachují deregulovat nájmy, reformovat penze i zdravotnictví, znovu zpřísnit předčasné důchody i nemocenskou, změnit vzdělávací systém včetně školného..." píše deník.


Právo se ve svém komentáři zaměřilo na úvahu ministra financí Bohuslava Sobotky, že by rozhodování o některých sociálních dávkách mělo být přesunuto do kompetence obcí, protože lépe znají místní poměry. Zabránilo by se zneužívání prostředků. Myšlenku podpořili ekonomové i opozice, ale podle deníku je mylná, protože ve velkých městech úředníci samosprávy k občanům blíže nemají a na venkově by zase místní kompetentní pracovníci mohli do rozhodování přenášet osobní spory s některými spoluobčany. Sociální systém musí podle listu být jednotný a univerzální, nikoli roztříštěný. Musí také nadržovat lidem, i kdyby tím vyživoval nemalý zástup parazitů, píše Právo.


Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder přijede začátkem října do Prahy, naši politici v této souvislosti uvažují o určitém gestu usmíření. Píše to Mladá fronta Dnes. Finanční náhrada, jejíž výše není zatím jasná, by se týkala části českých Němců, kteří nebyli po válce odsunuti z Československa, byli ale nuceně přesídleni uvnitř státu a měli také srážky z platu. "Je to příležitost, kdy se to gesto dá udělat, kdy se o tom dá mluvit. Ale musí se na tom shodnout sociální demokracie",řekl deníku v souvislosti s připravovanou návštěvou německého kancléře nejmenovaný český diplomat. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody bude rozhodující stanovisko premiéra. On sám zastáncem určitého humanitárního gesta je, zatím prý ale žádný konkrétní návrh připraven není. Svoboda deníku potvrdil, že Schröder by měl do Česka přijet 4. října, o něco později zavítá do Prahy také německý prezident Horst Köhler.


Vládě s vědou nepomůžou manažeři, ale vědci, stojí v titulku komentáře Lidových novin. Autor se domnívá, že nelze podporovat jen ty vědní obory, které při aplikování do praxe přinesou zisk. Výzkum těšící se podpoře soukromých firem se bez státních peněz obejde. Ve vládní Radě pro výzkum a vývoj řízené ekonomem Martinem Jahnem by proto měli být vědci, kteří pomohou vyhodnotit, zda státní prostředky dostávají opravdu ti nejlepší ve svých oborech. Sázka na šéfa mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislava Kulhánka je podle deníku krokem vedle.


Stát by měl domácnostem s dětmi přispět na pořízení počítače a připojení k internetu. Jak píše deník Právo, požaduje to ministr informatiky Vladimír Mlynář, který se to také snažil prosadit do programového prohlášení Grossovy vlády. I když neuspěl, bude o zavedení úlev dál usilovat. Změnou zákonů chce Mlynář docílit, aby si poplatník mohl v daňovém přiznání odpočítat od základu částku za připojení k internetu ve výši 19 procent. Tedy ve stejné, jako je daň z přidané hodnoty na telekomunikační služby. Ročně by to ale mohlo být na jednu domácnost nejvýše 2 tisíce 400 korun. Odpočet z daňového základu by uplatnil poplatník sám v daňovém přiznání a prokázal by to telefonním účtem a dokladem o zaplacení. Každý daňový poplatník má také dostat možnost odečíst si od základu své daně z příjmu nákup počítače pro vlastní, nepodnikatelské využití, uvádí Právo.


Právo také informuje, že ředitel Národní galerie Milan Knížák nebude stíhán za dopravní nehodu, kterou zavinil v červenci v Plané na Tachovsku. Řidička auta, do kterého Knížák svým mercedesem narazil, sice utrpěla lehká zranění s dobou léčení přesahující sedm dní. Podle soudního znalce z oboru zdravotnictví si ale částečně újmu na zdraví způsobila tím, že nebyla ve voze připoutaná. Vyšetřování nehody policie uzavře do konce týdne. Jednání Milana Knížáka bude kvalifikovat jako dopravní přestupek a řešit ho bude podle listu příslušný správní orgán, píše se v deníku Právo.


Lidové noviny píší, že poslanci chtějí víc peněz pro své asistenty. Platy poslaneckých pomocníků se zvyšovaly naposledy před třemi roky a někteří zákonodárci si stěžují, že je musejí dotovat z vlastních příjmů. Poslanec může v současné době mezi své asistenty rozdělit maximálně 23 tisíc 500 korun měsíčně. Tuto částku by zákonodárci chtěli navýšit alespoň o inflaci, tedy zhruba o tisícikorunu. Požadavku přidat asistentům se nebrání ani předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek, který má návrh na zvýšení platů připravit. Dodává ale, že teď není na přidávání vhodná doba.


Komentátor Práva se pozastavuje na zákonem, podle jehož výkladu má právo na informace o způsobu léčby výhradně ošetřovaná osoba a toto právo po jejím úmrtí na nikoho nepřechází. O problému se v posledních dnech diskutuje ve vztahu k tragickému úmrtí trenéra Ivana Hlinky a spekulacích o údajných problémech s poskytnutím lékařské péče. Podle Práva jakékoli utajování, vzbuzuje podezření a společnost je na to alergická. Autora soudí, že by se měli sejít zástupci ministerstva zdravotnictví a spravedlnosti a připravit novelu zmíněného zákona, který pochází ještě z dob komunistické totality.


Podmíněné tresty udělil ve středu Okresní soud v Domažlicích rodičům, kteří údajně pět let týrali svých šest dětí. Václavě Marácziové udělil soudce za týrání svěřené osoby dvouletý podmíněný trest, otci Štefanu Hepnerovi trest 26 měsíců. Píše to v příloze pro Plzeňský kraj Mladá fronta Dnes. Děti Patrik, Sabina, Aneta, Marcel, Erika a Jakub ve věku od čtyř do 12 let nyní žijí v dětském domově, devítiletý Patrik je v psychiatrické léčebně. O případ se začala podle deníku policie zajímat loni v květnu, když si Patrik ve škole stěžoval, že ho otec zbil. Při převlékání si pak učitelka všimla, že má na těle otisk boty, kterou ho prý otec mlátil. Začalo vyšetřování, při němž chlapec putoval do ústavní péče, o několik měsíců později odebral soud rodičům i zbývající děti, píše list. Podle státní zástupkyně nechávali rodiče děti doma samotné, nadávali jim a mluvili s nimi hrubými a vulgárními výrazy. Sousedé děti často viděli sedět v oknech a plakat. Matka podle žalobkyně děti bila kopřivami, podle další svědkyně Patrika ve čtyřech letech zavřeli rodiče za trest do sklepa. Děti se u soudu ocitly v roli svědků, některé odmítly proti rodičům vypovídat. Jedno děvče popřelo, že by je rodiče bili, další uvedlo, že otec Patrika bil botou. Rodiče za dětmi jezdí do dětského domova. Děti na jejich příchod na chodbě soudu reagovali radostně a objímali se s matkou, píše se v deníku.