Přehled tisku

Stanislav Gross, foto: ČTK

Kampaň politických stran před senátními a krajskými volbami byla i ve středu jedním z hlavních témat zpravodajství a komentářů českého tisku. Deníky si také mimo jiné všímají návštěvy premiéra Stanislava Grosse v Bruselu.

Stanislav Gross,  foto: ČTK
Premiér Stanislav Gross se podle Hospodářských novin představil jako opatrný a zdvořilý politik, který přemýšlí nad prosperitou celého kontinentu. Ovšem to bylo v Bruselu, kde většina lidí řeší jen evropské otázky. Naopak z pohledu občana České republiky vypadá Grossovo evropanství jinak, píše deník. Nová česká ministryně zdravotnictví nestojí o to, aby pacient měl právo vidět svou dokumentaci. Belgičan by byl udiven, stejně jako tím, že i léky, jež užívá pravidelně a nedají se zneužít pro výrobu drog, jsou k mání jen s receptem. Pro většinu unie věc nevídaná, poznamenávají Hospodářské noviny. Jako další příklad uvádějí růst policejních platů v době, kdy stát bojuje s veřejným zadlužením. Politici mívají více tváří a ta Grossova dokáže být moderní a evropská. Pokud se však nůžky mezi pohledem zevnitř a zvenčí rychle nesblíží, vynikne tvář premiéra, který nemá zameteno před svým prahem a jinde se ohání velkými vizemi, konstatují Hospodářské noviny.

Předvolební kampaň předsedy ČSSD Stanislava Grosse hodnotí Mladá fronta Dnes. Domnívá se, že si Gross zařizuje nejúčinnější reklamu jako premiér, a to nejen objížděním krajů a fotografováním se. Vrstvy voličů si získává "drobnými dárky" v podobě příplatků "z našich peněz", píše list. Připouští, že ve všech zemích mají vládní politici sklon využít své výhody, aby ve volbách zvítězili. Jenže všechno má svou míru. Jeden den si notuje s Gergardem Schröderem o tom, jak je třeba šetřit, druhý den už zas rozdává jako Mikuláš, uvažuje deník. Dodává, že taková politika točící se v kruhu je podřízena jedinému cíli, a sice být zvolen.


Nesouhlas se záměrem vlády zavést majetková přiznání státních zaměstnanců vyjádřil podle deníku Právo prezident Václav Klaus ve svých připomínkách. Ministři vnitra František Bublan a spravedlnosti Pavel Němec přesto v těchto dnech předložili vládě již hotový návrh věcného záměru zákona. Hrad podle deníku Právo odmítá veřejně sdělit stanovisko hlavy státu. "Nemohu vám takto dopředu říkat, zda prezident souhlasí, nebo nesouhlasí," řekl v úterý Klausův mluvčí Petr Hájek. Písemné připomínky prezidentské kanceláře, s nimiž se měli ministři možnost seznámit, však jsou podle listu jednoznačně proti zákonu. "Jakákoli forma přiznávání se k majetku nemůže vést k omezení korupce či daňových úniků. Nynější právní řád obsahuje dostatečné prostředky k odhalování těchto jevů, návrh bude svým způsobem veřejným vyjádřením nedůvěry státu vůči vybraným kategoriím osob," uvádí se podle listu v připomínkách. Návrh zákona o majetkových přiznáních je součástí opatření, kterými chce vláda bojovat proti šedé ekonomice. "Kontrola majetkových poměrů by měla plnit funkci dalšího protikorupčního opatření," hájí návrh Bublan. Prezident tak dal podle deníku Právo svým stanoviskem najevo, že vláda se s ním může v případě chystaného zákona dostat do křížku. Dá se podle všeho očekávat, že pokud se dostane norma příští rok do parlamentu v paragrafovém znění a bude schválena, bude ji prezident vetovat, konstatuje deník Právo.


Reforma vysokých škol nemůže podle Lidových novin fungovat bez spoluúčasti studentů na nákladech vlastního vzdělávání. Koncepce, která nepočítá se zavedením školného, stojí podle autorky komentáře na jedné noze. Ve světě jsou to přitom kupodivu právě sociálnědemokratické anebo liberální vlády, které školné v nějaké formě zavádějí. Dobře totiž vědí, že je to ve skutečnosti jediný způsob, jak odstranit elitářství neboli zaměření vysokých škol na příliš úzkou (rozuměj státem ufinancovatelnou) výseč společnosti, poznamenává komentátorka. Vysokoškolské vzdělávání podle ní musí být dotované, ale musí tam taky platit něco za něco. Když škola dává, student bere a stát platí, chybí ta nejpřirozenější vazba mezi tím, kdo nabízí a kdo bere, poznamenává závěrem komentátorka Lidových novin.


Ruské město Volgograd si nyní v Česku objednává modernizaci tramvají za 50 milionů eur, teda za zhruba 1,6 miliardy korun. Jak píšou Hospodářské noviny, jde o dosud největší kontrakt v oboru od roku 1989. Firma ČKD Pragoimex uzavřela s volgogradským dopravním podnikem předminulý týden smlouvu na modernizaci 112 tramvají z dílen bývalého ČKD a dodávku 16 nových tramvají. Dodávky výrobců zařízení pro tramvaje do Ruska v posledních letech rostou. V zemi, kde jezdí zhruba 6000 starých a také už značně poruchových tramvají, se konečně začaly objevovat peníze na jejich modernizaci, píšou Hospodářské noviny. Ruská strana dává podle listu přednost modernizaci tramvají před nákupem nových, protože tím ušetří. Zatímco nový vůz ze západu přijde na tři miliony eur, modernizace stojí čtvrtinu až pětinu této částky a životnost tramvaje se prodlouží až na 20 let, uzavírají Hospodářské noviny.


Česká republika prohrála u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku další spor se svým občanem. Soud podle deníku Právo rozhodl, že český stát musí zaplatit odškodné ve výši 3500 eur (zhruba 110.000 korun) Josefu Hradeckému, který si u štrasburského tribunálu stěžoval na nepřiměřenou délku soudního řízení. Osmapadesátiletý Hradecký byl nakonec pravomocně odsouzen na pět let do vězení za podvod a padělání veřejné listiny. Policejní vyšetřování a následně proces u pražského městského soudu se vlekly od září 1995 do srpna 2001. A přestože další instance rozhodovaly poměrně rychle, případ definitivně skončil až odmítavým rozhodnutím Ústavního soudu v prosinci 2003, tedy po více než osmi letech. Hradecký je podle deníku Právo nyní ve vězení, kam byl na příkaz soudu exkortován, neboť se vyhýbal nástupu do výkonu trestu. Podle verdiktu štrasburského soudu, který byl v úterý zveřejněn na jeho internetových stránkách, bylo porušeno právo Hradeckého na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě. Soud mu dal také za pravdu v tom, že v případě soudních průtahů české právo nedisponuje dostatečnými prostředky nápravy. Jde již o pětadvacátý případ od roku 1993, který Česká republika ve Štrasburku prohrála. Zároveň je to dvanáctá kauza, ve které byly důvodem prohry pomalost české justice. Většina případů se ale týkala délky civilních, nikoli trestních řízení, podotýká deník Právo.


Zhruba 58 procent českých dětí používá internet, což je víc, než činí průměr Evropské unie. Víc je to pouze v Estonsku, kde internet používá 60 procent dětí. Vyplývá to z průzkumu Evropské komise, jehož výsledky zveřejnily Lidové noviny. Průzkum se uskutečnil letos v únoru a březnu. Z bývalých kandidátských zemí si stejně jako dřívější evropská "patnáctka" vede v používání internetu ještě Lotyšsko. Ostatní země jsou již pod hranicí 50 procent uživatelů. Nejméně je používání internetu rozšířeno na Kypru a na Slovensku. Podle průzkumu komise používají děti do 18 let z nových zemí internet nejčastěji ve škole. To potvrdila víc než třetina dospívajících. Užívání internetu z domova se ocitlo až na druhém místě. Čeští "náctiletí" vedou ve využívání internetu ve škole, kde ho využívá téměř polovina z nich. Z nových zemí EU však na internet ve škole vyráží průměrně 35 procent dospívajících. Připojení z domova však není pro ČR samozřejmostí. Využívá ho pouze třetina dětí, což je řadí těsně za průměr starých zemí EU. V desítce nových zemí jsou stále velmi populární internetové kavárny, co kterých chodí asi deset procent dotázaných. Děti z původních zemí je ale téměř nevyhledávají, uvádějí Lidové noviny.