Přehled tisku
Tak dlouho politici hovořili o tom, že si zruší třinácté a čtrnácté platy, až to nakonec dopadlo tak, že si i příští rok vydělají úplně stejně jako dosud, konstatuje Mladá fronta Dnes. Poslanci ve středu odhlasovali zrušení třináctých a čtrnáctých platů, ale zároveň schválili, že ministři i zákonodárci o žádné peníze nepřijdou. Jde o to, že tyto peníze "navíc" nedostanou napůl v červnu a v prosinci, ale rozpočítají se jim do každého z dvanácti měsíců.
Deník Právo v souvislosti s bojem o platy bezpečnostních složek ve sněmovně uvádí, že šéf lidovců Miroslav Kalousek "předvedl podivné logické salto s vrutem, když do rozumné úvahy o důsledcích razantního zvýšení platů policistů a hasičů přimíchal nízké příjmy zemědělců. Ti sice nejsou placeni státem a nemohou se tedy s policisty hasiči hrdlit o jejich výhody, což předseda KDU-ČSL jistě dobře ví, zato je mezi nimi mnoho voličů této strany, což ví ještě lépe. Ale aby to bylo ještě zajímavější, Kalousek svoji úvahu o platech policejních a hasičských vmontoval do diskuse o platech ústavních činitelů, snad aby své kolegy navnadil, že když ubírají sami sobě, mohli by vzít u úst i jiné." Právo na druhé straně uznává, že "zvednout průměrné platy jedné kategorie státních zaměstnanců na dvojnásobek průměru a jiné nechat pod průměrem, to zavání hromadnou sebevraždou vlády. Ale vzít nyní zpět sliby, které bývalý ministr vnitra nezodpovědně nasliboval a Sněmovna už schválila, to také slibuje jen maléry." Právo zároveň také dodává, že "Miroslav Kalousek by měl své schopnosti uplatňovat tam, kde mohou jeho voličům nejvíc posloužit, tj. ve vládě. Být totiž současné předsedou vládní strany a soukromým kritikem vládní politiky je sice chytré, ale je to ten nápadný způsob chytrosti, pro který má čeština i jiná slova."
Komentář Hospodářských noviny rozebírá spor mezi Evropskou komisí a Německem kvůli ochraně automobilky Volkswagen před nežádoucím převzetím. Rozhodnutí komise zažalovat Německo proto, že zákonem chrání Volkswagen před přílišným zájmem zahraničních investorů, je podle deníku důkazem paradoxu posledních let. "Národní vlády se s oblibou zaklínají hodnotami evropské integrace a ve skutečnosti svou obhajobou vnitřních trhů a státem spoluovládaných podniků brání propojování a uvolňování uvnitř unie," píšou Hospodářské noviny. V Česku však logicky zazní otázka: Co když po případném převzetí cizím investorem by noví majitelé Volkswagenu došli k názoru, že je třeba divizi Seat nebo Škoda prodat? Pravděpodobnost takového vývoje je sice podle deníku malá, to však nemění nic na tom, že mladoboleslavská automobilka bude i nadále nucena uvažovat o všech možných způsobech, jak zvyšovat produktivitu, aby obstála v tlaku konkurence. "Polštáře chránící tahouna českého průmyslu v minulém desetiletí jsou už pryč," uzavírají Hospodářské noviny.
Cenová úroveň v Praze je o zhruba čtvrtinu nižší než je průměr devíti hlavních měst evropských zemí. Tato "česká sleva" se však bude rok od roku snižovat následkem výměny zboží na evropském trhu, jehož je ČR od května součástí. Vyplývá to z cenového přehledu banky Dresdner Kleinwort Wasserstein, jehož výsledky zveřejnila Mladá fronta Dnes. Banka pravidelně zkoumá ceny 250 druhů zboží ve vybraných městech EU. Letos poprvé byla v průzkumu zahrnuta i Praha a Varšava. Obě města jsou výrazně levnější než nejdražší Londýn. Čeká je však podobný osud jako kdysi Madrid, kde se dříve nízké ceny začaly postupně přibližovat zbytku EU. "Prahu to čeká také. Už se to projevuje v cenách zboží, jako jsou například kamery, brzy se to projeví i na službách od taxikářů až po kadeřníky," cituje deník jednoho z autorů studie Marchela Alexandroviche. Právě u elektroniky a bílého zboží se vliv jednotného trhu odráží nejrychleji, zatímco nejpomaleji se to projevuje u jídla. "Madrid se podle našeho srovnání přibližoval o jedno procento ročně, to by pro Prahu znamenalo až 26 let. Ve skutečnosti to asi půjde rychleji, ale netroufám si tvrdit, jak rychle," dodal Alexandrovich. Největší cenové rozdíly zatím panují u zboží regulovaného místními zákony, například u alkoholu nebo cigaret. Ty jsou nových zemích stále podstatně levnější než ve starých členských zemích EU. Například krabička cigaret Marlboro stojí v Praze v přepočtu 1,39 eura, zatímco v Británii stojí až 7,24 eura, uvádí Mladá fronta Dnes.
Ministr průmyslu Milan Urban chce z energetické firmy ČEZ vybudovat středoevropský gigant - informují Lidové noviny. Bude proto prosazovat, aby se firma účastnila všech důležitých privatizací v regionu. Pokud by tedy byla privatizace energetiky v Polsku - ČEZ by se zúčastnil. Debatuje se také o Kypru a Makedonii. Lidové noviny doplňují, že ČEZ se už neúspěšně účastnil tendru o Slovenskou energetiku. Skončil druhý. Nedávno ale vyhrál soutěž o bulharské distribuční firmy. Chtěl by tam získat i elektrárny. V Rumunsku také bude, podle ministra Urbana, usilovat o distribuční firmy. Kromě zahraničních akvizic uvažuje Urban o tom, že by měl ČEZ získat i Severočeské doly.
Rodiče pohlavně zneužívaných chlapců chtějí pro bývalého učitele Jaroslava Kavaliera ze Sázavy na Benešovsku vyšší trest. Dva roky odnětí svobody s tříletou podmínkou, psychiatrické léčení a pět let zákazu činnosti s dětmi, které mu vyměřil benešovský soud, je podle nich málo. Pobouřil je i výrok soudkyně Ivany Doubkové, že výchovu svých dětí nezvládli, napsala Mladá fronta Dnes ve středočeské příloze. "Vadí nám, že už po pěti letech bude moci opět pracovat s mládeží," uvedla bývalá učitelka sázavské základní školy Věra Vacková. Ze zaměstnání odešla kvůli přehlížení problémů ve škole. "Když se na zneužívání poukazovalo, nepřišel ani sociální pracovník," řekla. Rodiče s učiteli sepsali a odeslali dopis nadřízeným orgánům Okresního soudu v Benešově. Soudkyně je podle nich v závěrečné řeči nevybíravým a necitlivým způsobem nařkla, že zanedbali své povinnosti a že se měli o své děti v jejich volném čase lépe starat. Jak píše Mladá fronta Dnes, zneužití chlapci byli podle soudkyně ve svých 12 až 13 letech zodpovědní za své činy a měli rozpoznat nebezpečnost jednání svého oblíbeného a dlouholetého vedoucího atletického oddílu.
Rozpaky a zmatek vyvolalo podle deníku Právo v synovi slavného trenéra Ivana Hlinky velkolepé pojmenování hokejového stadiónu v Litvínově jménem jeho otce. Jak řekl listu, na jedné straně to chápal jako ocenění otcovy celoživotní práce pro klub, na straně druhé však prý získal také důkaz o tom, kolik falše se v klubu skrývá. Poctu Hlinkovi totiž podle něj vzdávali ti samí lidé, co před několika lety zlikvidovali firmu, kterou trenér české hokejové reprezentace založil. "Je mi z toho smutno. Otec pro litvínovský hokej udělal kus práce," uvedl Ivan Hlinka junior. Firmu Hlivan založil Hlinka starší na začátku 90. let. Dodávala a kompletovala hokejovou výstroj pro litvínovské hráče jako dceřiná společnost Hokejclubu. "Později firmu za symbolickou cenu klubu prodal, aby ho někdo nemohl obvinit ze střetu zájmů, protože byl současně generálním manažerem," dodává Hlinka ml. V dalších letech měl klub obrovské finanční potíže. Nebyly peníze na platy hráčů, výplatu prý nedostávaly ani uklízečky. "Tehdy za mnou přišel jeden z lidí ve vedení HC, zda bych Hlivan nekoupil. Měl jsem k firmě osobní vztah, a tak jsem se dohodl s dalšími třemi společníky, že ji převezmeme. Ty peníze tehdy klubu dost pomohly," doplnil Hlinka ml. Protože klub chtěl za Hlivan více než 2 milióny, čtyři noví vlastníci ho před 4 lety koupili s tím, že se na tři roky stanou výhradními dodavateli výstroje pro litvínovský hokej. Smlouva však platila jen čtyři měsíce. "Změnilo se vedení klubu a to smlouvu nerespektovalo," uvedl Hlinkův společník Martin Láter. "To rozhodnutí nás zlikvidovalo. Kdybychom ty peníze hodili do koše, vyšlo by to nastejno. Nový generální manažer se s námi odmítl bavit. Prý bylo v Litvínově už dost Hlinkova klanu," cituje dnes koučův syn slova generálního manažéra.
Na Kroměřížsku řeší policie zvlášť brutální případ pytláctví - píše Právo. Po řádění neznámých lovců našli houbaři v lokalitě Tabarky u Kostelan několik srn zastřelných kuší. Zvířata nejspíš nebyla ulovena najednou. Podle jednatele mysliveckého spolku v Kroměříži Jana Buksy srny zažily několikadenní utrpení. Se šípem v hrdle mohla zvířata přežívat s velkými bolestmi třeba i týden. Otřesné na celém případu je, že střelci nelovili ani pro maso, ani pro zisk z trofeje. Do lesa přijeli jen zabíjet. Podle myslivce ležela zvířata nedaleko sjízdných lesních cest a dá se tedy předpokládat, že pachatelé lovili z terénního vozu. Jaroslav Buksa Právuřekl, že srna je pro lovce v noci velmi snadný terč. Pokud se na ni posvítí, zůstane stát a neprchá. Myslivec už podal trestní oznámení na neznámého pachatele.
