Přehled tisku

Miloš Zeman

Pondělní český tisk komentuje hlavně situaci v ČSSD a ODS. Lidové noviny uvažují o vztahu mezi ČSSD a KSČM, Právo v komentáři nazvaném Partyzán hodnotí současnou politickou pozici bývalého premiéra Miloše Zemana. Mladá fronta Dnes zase posuzuje postavení ODS a její šance ve sněmovních volbách.

Miloš Zeman
Pondělní český tisk komentuje hlavně situaci v ČSSD a ODS. Lidové noviny uvažují o vztahu mezi ČSSD a KSČM, Právo v komentáři nazvaném Partyzán hodnotí současnou politickou pozici bývalého premiéra Miloše Zemana. Mladá fronta Dnes zase posuzuje postavení ODS a její šance ve sněmovních volbách.

Podle komentáře Lidových novin bude v příštích měsících nejsledovanější proměnou na české politické scéně vztah ČSSD a KSČM. Dilema, zda spolupracovat s KSČM, by podle komentátora mohlo vést až k rozdělení ČSSD. A nelze vyloučit, že by námluvy části ČSSD nastartovaly podobný proces v KSČM, míní autor glosy.

Komentář Práva připomíná velká Zemanova selhání: nedokázal dopředu říci, že chce na Hrad, s vlivnou částí ČSSD se rozkmotřil veřejnou kritikou Špidly v nevhodný čas, s nepochopitelným diletantstvím odmítl nastoupit do prvního kola volby." Také kvůli nim dnes není prezidentem, nýbrž partyzánem ve vlastní straně, píše autor.

Podle komentáře Mladé fronty Dnes už ODS vítězně roztrubuje, jak bude vládnout. Může to však prý být předčasné. Ochablost sociální demokracie nemůže trvat věčně. A předáci ODS udělali v posledních kampaních tolik chyb, že by je jen trochu silnější soupeř tvrdě potrestal, varuje autor glosy. Do sněmovních voleb proto musí ODS přesvědčit, že umí vládnout nejen ústy, ale i rukama, dodává autor glosy Mladé fronty Dnes.

Propad ČSSD v krajských a senátních volbách má obecné příčiny v charakteru naší politické scény a konkrétní příčiny v nenaplněných očekáváních a chybách ČSSD, řekl v rozhovoru pro deník Právoředitel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl. Obecně jde podle něj o to, že vazba občanů k politickým stranám se oslabuje - občané zastávají jen vlažné názory, a nikoli pevné přesvědčení, mnoho voličů u nás bezradně těká od jedné politické strany ke druhé a mění své názory na základě velmi slabých pohnutek. Velkou roli hrají emoce a ty se také stávají hlavní složkou předvolebních kampaní. Emotivní hnutí mysli však lze jen těžko předvídat. Volby do krajů v celostátním souhrnu ale tak výrazně překvapivé nebyly. Potvrdily rozložení politických sil, na které poukazoval výzkum STEM v červenci 2004. Největší chyby ČSSD vidí Jan Hartl v tom, že po úspěšné první fázi předvolební kampaně byly ty další mělké a prázdné. Postrádaly vůdčí téma, které by bylo schopno roztříštěné skupiny vlažných příznivců ČSSD spojit. Zejména nešťastná byla koncovka kampaně se skandály, emotivně podbarvenými bonmoty a volně nahozenými hrozbami. Emoce jsou džinem vypuštěným z lahve a lze je podnítit celkem snadno komunikačními zkraty. "Přinutit však tyto emoce, aby sloužily vám, a nikoli vašim protivníkům, je už věc obtížná a v rozvinutých zemích nebývá předmětem lehkovážné improvizace. Chybu udělá ten, kdo si bude myslet, že lidé jsou ovce," řekl v rozhovoru pro deník Právoředitel STEM Jan Hartl.


Vládní koalice začne v úterý ráno vyjednávat o největších škrtech ve státní pokladně od tzv. Klausových balíčků v roce 1997. Jak píšou Hospodářské noviny, půjde o první skutečně významné škrty od parlamentních voleb v roce 2002. Šetřit se má na nejcitlivějších místech s bezprostředním dopadem na životní úroveň: na platech a sociálních dávkách, uvádí deník. Vláda se minulý týden v tzv. Konvergenčním programu zavázala, že v letech 2006 a 2007 ušetří dohromady 70 miliard korun. Nad většinou záměrů se už koalice předběžně dohodla. "Program obsahuje přehled úspor ve výdajích. Vláda projedná do konce roku seznam úkolů pro jednotlivé členy," řekl Hospodářským novinám mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Zpřísnění životního minima a sociálních dávek má státu ušetřit sedm miliard korun. Další miliardy by měl přinést odklad zákona o státní službě. Plošné škrty o čtyři procenta ve všech výdajových kapitolách mají ušetřit 20 miliard korun. Tento návrh se však podle Hospodářských novin setkal s odporem. Plošným úsporám se měly vyhnout jen investice do vědy a vojenský a sociální rozpočet, kde se však bude škrtat ještě výrazněji. Šetřilo by se tak i na investicích do vzdělání, uvádějí Hospodářské noviny.


Stát zastaví v příštím roce úrokové dotace hypotečních úvěrů. Stane se tak v případě, že se průměrná úroková sazba z hypoték bude v lednu pohybovat pod pěti procenty. V takovém případě se přestane podpora od února vyplácet. Podle ředitele Českomoravské hypoteční banky Jana Sadila se průměrná sazba z hypoték v poslední době již pod pětiprocentní hranici dostala, informují Lidové noviny. "V poslední době jsme zaznamenali průměrný úrok pod pěti procenty. Ale koncem roku by úrokové sazby ještě mohly jít mírně nahoru," míní Sadil. Stát nyní přispívá na úroky z hypoték jedním procentem a podpora se týká pouze starých bytů. Jedinou nadějí pro udržení úrokových dotací je podle Lidových novin jejich úprava. "O změně podpory hypoték jsme zatím neuvažovali, ale můžeme to zvážit. Navrhovali jsme tyto dotace zvýšit, ale návrh neprošel v připomínkovém řízení," uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Proti bylo ministerstvo financí, a to kvůli nedostatku peněz, píší Lidové noviny.


Nová pravidla pro spojování malých a středních podniků v rámci unie mají začít platit příští rok. Hospodářské noviny píší, že se Evropská unie po dvaceti letech dohodla na změně, aby povzbudila konkurenceschopnost evropských firem. A co všechno se změní? Příhraniční fúze malých a středních firem se budou řídit podobnými pravidly jako vnitrostátní. Na sloučení budou dohlížet antimonopolní orgány obou zemí a každé fúzi musí předcházet valná hromada zúčastněných firem. Menší firmy, které chtějí proniknout jen do blízkého zahraničí nebo jen jedné jiné země, se nebudou posuzovat jako společnosti s celoevropským dosahem, jak tomu bylo doposud. Na novou legislativu těší hlavně kapitálově silné firmy z Velké Británie, Německa a Nizozemska, ale i české firmy se chystají expandovat brzy do pohraničí, uvádějí Hospodářské noviny.


Hradec Králové
Nejlepší podmínky pro život nabízí v České republice východočeské město Hradec Králové. Nejhůře jsou na tom lidé v severočeských Lounech. Praha je v žebříčku životních podmínek až na sedmém místě. Vyplývá to ze srovnání všech 77 bývalých okresních měst, o němž informuje Mladá fronta Dnes. Lidé v Hradci mají naději, že se dožijí o dva roky vyššího věku než obyvatelé Loun. Mohou se těšit z dvacetkrát čistšího vzduchu, mají o 2000 korun vyšší platy, snadněji najdou práci a méně umírají na rakovinu, píše deník. Praha sice nabízí nejvyšší výdělky a má nízkou nezaměstnanost, ale o lepší umístění ji připravily vysoké ceny bytů, obrovský počet vloupání do bytů či nadprůměrný výskyt rakoviny. První desítce vládnou města východních a jižních Čech. Na Moravě a ve Slezsku dopadla nejlépe Opava, která je devátá. Místa na konci žebříčku patří hlavně severočeským městům. Z Loun vyhání lidi hlavně nedostatek práce. Především mladí lidé se tam už po studiích nechtějí vracet. Doma je čeká plat těsně nad hranicí minimální mzdy. Jednotlivá města deník srovnával podle deseti kritérií: od výdělků, nezaměstnanosti, zdraví obyvatel až po znečištění vzduchu a kriminalitu. K pěti nejlepším místům pro život patří kromě Hradce Králové také České Budějovice, Zlín, Pardubice a Prachatice. Spolu s Louny dopadla nejhůře města Teplice, Chomutov, Sokolov a Děčín, uvádí list.