08-12-2004

Argumenty, jimiž Zemanova vláda v roce 2002 obhajovala zásah státu v někdejší Investiční a Poštovní bance, byly zkreslené, píší Lidové noviny. Miloš Zeman si tehdy vzal si na pomoc čerstvou studii americké banky JP Morgan. "Velmi vítám fakt, že renomovaná a nezávislá světová instituce konstatovala, že ztráta IPB tehdy činila přibližně 70 miliard korun," řekl Zeman 5. června 2002. To je ovšem jen jeden údaj ze studie, která byla dosud utajená a jejíž kopii se LN podařilo získat. V materiálu z dílny JP Morgan se totiž mimo jiné praví, že banka v době převzetí státem potřebovala kapitálovou injekci v hodnotě 124 miliard korun. Pokud by byla tímto způsobem očištěna, stanovila banka hodnotu IPB v rozmezí 53,7 až 58,5 miliardy korun. ČSOB, která IPB od státu koupila, za ni však zaplatila pouhou korunu a všechny náklady na očištění na sebe vzal stát formou neomezených záruk. Vláda již touto cestou za IPB zaplatila více než 170 miliard korun. Třísetstránkový dokument nazvaný Projekt Pandora neviděli ani členové bývalé sněmovní vyšetřovací komise kauzy IPB, ani ministři české vlády.

 

České rodiny utrácejí téměř každou druhou korunu ze svého rozpočtu za výchovu a výživu dětí. Z nejnovějšího průzkumu Českého statistického úřadu vyplývá, že na děti dávají celých 42 procent svých příjmů, píše MF Dnes. Za jídlo, školní pomůcky, oblečení, hračky a řadu dalších věcí vydá domácnost za jedno dítě měsíčně v průměru 6352 korun. Mnohem levnější je děti šatit než živit. Jídlo a pití, to jsou v každé rodině největší položky v péči o děti. Průměrně jde o částku 1256 korun za dítě.Nejméně peněz spolknou výdaje na zdraví dětí a na školu. Průzkum má sloužit ministerstvu práce a sociálních věcí pro rozhodování o tom, jak rodinám ulehčit. Podobně rozsáhlý výzkum s dvěma tisíci rodinami se u nás uskutečnil jen jednou, v roce 1988. Od té doby vzrostly výdaje rodin na děti o pět procent.

 

Rozruch kolem kritiky Miroslava Grebeníčka na adresu pražského vedení KSČM, jež okázale připomnělo výročí Klementa Gottwalda i se vzkříšením autentického tónu tohoto politika, který byl nešťastný sám a pomohl k neštěstí spoustě jiných lidí i mimo KSČ, není jen epizodou žabomyších válek mezi českomoravskými komunisty, píše v Právu komentátor Alexandr Mitrofanov. Jde o první signál budoucího uspořádání levice bez ČSSD. Lepší dobu než dnes si nelze ani představit. ČSSD se zmítá ve vnitřním boji, protože si neumí poradit se zásadním problémem. K moci se totiž derou vlastníci neuznávající omezení. Lidé kapitál nemající se začínají cítit stále více bezbranní. Hledají zastání u politiků, a u sociálních demokratů je nenacházejí.České specifikum spočívá v tom, že myšlenka komunismu vycházející z rovnostářství byla vždy silná a autentická. Spolu s nezapojeností, ba vypuzováním komunistů z politiky trvajícím patnáct let, a úvahami, zda by nebylo lepší je rovnou zakázat, to vytváří příznivou atmosféru pro to, aby se zraky nemajetných obrátily k sídlu v pražské ulici Politických vězňů. Že pro budoucí perspektivu strany je třeba překročit Gottwaldovu mrtvolu? Gottwaldovi je to dávno jedno a Grebeníčkovi v jeho nové podobě se takový krok může hodit.

 

Dokumentarista Martin Pulec v těchto dnech dokončuje seznam lidí, kteří zahynuli při pokusu o překonání železné opony, píše MF Dnes. "Pracoval jsem na tom pět a půl roku," říká Pulec. Spočítal, že zastřelených uprchlíků přímo na hranici bylo 145, celkem mrtvých (bez pohraničníků) tři až čtyři sta. Pět pilotů bylo sestřeleno, šestadevadesát běženců zemřelo zásahem proudem na elektrických zátarasech. Jeden uprchlík byl roztrhán psy, na nášlapných minách zemřeli dva. V roce 1986 se odehrál jeden z mnoha tragických příběhů. Německý turista Johann Dick se v roce 1986 vydal na procházku kolem československé železné opony. Pohraničníci ho zastřelili 200 metrů od hranice na výsostném německém území. Československo tehdy čelilo velké ostudě, a tak se smrt pokusilo zakamuflovat. Vrátilo jeho tělo po pitvě bez některých vnitřností, například žaludku (do něj byl Dick zasažen), a tak si ho museli Němci vyžádat. Za incident se pak omlouval také prezident Gustáv Husák.

 

Státní zástupkyně obžalovala bývalého předsedu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa (SPR-RSČ) Miroslava Sládka a bývalého místopředsedu strany Martina Smetanu, píší Lidové noviny. Oba jsou stíháni za předlužení. "Obžalobu jsem odeslala minulý týden," řekla potvrdila to včera státní zástupkyně. Spis tak nyní studuje soudce. V postavení statutárních zástupců Sládek a Smetana údajně uzavřeli nejméně 50 smluv pracovněprávního charakteru, čímž jejich straně vznikl závazek ve výši přes sedm milionů korun. Podle policie přitom věděli, že nemají dostatek peněz ani na krytí dosavadních závazků, postupně narůstajících již od roku 1998. Závazky strany nyní podle policie činí minimálně 40 milionů korun. Sládkovi a Smetanovi hrozí až pětileté vězení. Policie Sládka a Smetanu stíhá od dubna letošního roku, informaci zveřejnila v květnu. Sládek, který nyní šéfuje straně Republikáni Miroslava Sládka, jež kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu, tehdy ČT řekl: "Stává se již trapnou tradicí, že vždy před volbami jsem očerňován a kriminalizován, aby lidé věděli nebo si vzpomněli, koho nevolit." Dlouhodobé finanční potíže SPR-RSČ vyvrcholily rozhodnutím Městského soudu v Praze, který na tuto stranu 21. února 2001 uvalil konkurz. Návrh na konkurz podali zaměstnanci bývalé strany vedené Sládkem, kteří dva roky nepobírali plat. Soudu se poté přihlásilo asi 70 dalších věřitelů.

 

Milada Emmerová a František Bublan, foto: ČTKMilada Emmerová a František Bublan, foto: ČTK Zásah ministryně Milady Emmerové do lékové vyhlášky, která byla původně už v září připravena k vydání, zvýší napřesrok výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny o 600 miliónů korun, píší Hospodářské noviny. Emmerová odmítla v září vyhlášku, kterou připravila kategorizační komise ještě za jejího předchůdce Jozefa Kubinyiho. Podepsala ji o dva měsíce později, předtím do ní zasáhla na 65 místech. Ministerstvo zdravotnictví říká, že původní verze vyhlášky byla příliš přísná. Úhrady předepsané pojišťovnám by nestačily na ceny léků požadované výrobci a ti by žádali doplatky od pacientů. "Vyhláška neplnila teze vládního programu, podle něhož nelze doplatky zvyšovat," uvedl mluvčí Václav Šebor. Mezinárodní asociace farmaceutických firem (MAFS) však označila přípravu vyhlášky za málo transparentní a podala stížnost antimonopolnímu úřadu. Podle ředitele kanceláře MAFS Pavla Mazana nová vyhláška zvýhodňuje Zentivu, největšího tuzemského výrobce léků. "Ministryně jednala se Zentivou za zavřenými dveřmi. Nevadil jí ani možný střet zájmů, když ve vedení Zentivy pracuje její syn," říká Mazan. MAFS dokládá zvýhodnění Zentivy na osmi položkách, kde se této firmě podle něj bezdůvodně zvyšují úhrady, nebo zlepšují podmínky pro jejich předepisování a tím pro větší odbyt. Podle Mazana nové změny zvýší Zentivě v příštím roce zisk o 200 miliónů.

 

Zapalovač, který napodoboval teroristický útok z 11. září 2001 v USA, z výkladu krámku na Svinovských mostech v Ostravě zmizel, píše Právo."Všechny jsme vyprodali," tvrdila prodavačka. Patrně pokoutné zboží ale spíše stáhla z prodeje. Přibližně dvacet centimetrů vysoký stolní zapalovač měl tvar mrakodrapových dvojčat, do kterých naráží letadlo. Policie tvrdila, že prodej takového výrobku je spíše nemorální než nezákonný.

08-12-2004