Přehled tisku

Stanislav Gross, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře tisku se i tentokrát věnují hlavně vládní krizi. Mladá fronta Dnes premiéru Stanislavu Grossovi připomíná, že politika a podnikání nejdou dohromady. Právo zase srovnává Grosse s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou. Vrcholný politik je pro opozici lovnou zvěří a neprůhledné podnikání v rodině je něco jako velký terč na zádech, soudí Mladá fronta Dnes.

Stanislav Gross,  foto: ČTK
Komentáře tisku se i tentokrát věnují hlavně vládní krizi. Mladá fronta Dnes premiéru Stanislavu Grossovi připomíná, že politika a podnikání nejdou dohromady. Právo zase srovnává Grosse s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou. Vrcholný politik je pro opozici lovnou zvěří a neprůhledné podnikání v rodině je něco jako velký terč na zádech, soudí Mladá fronta Dnes. Pokud tedy pan Gross nedokázal tyto zásady vysvětlit své paní, dopustil se obrovské chyby. A to i v případě, že se žádné z podezření neukáže jako oprávněné, dodává komentátor. Podle deníku Právo je Gross na rozdíl od Špidly, muže s uceleným myšlenkovým systémem a pověstí poctivce, "produktem české polistopadové politické kasty, v níž prožil celý svůj dospělý život". A proto je kdykoli zranitelný stejně, jako je zranitelný každý politik bez pevného myšlenkového zakotvení, dodává komentátor, podle něhož by ČSSD neprohloupila, kdyby se vzdala Grossových předsednických služeb.


Konečně! - to by se chtělo zvolat při zprávě, že se poslanci rozhodli odškodnit oběti sovětské okupace či jejich pozůstalé, píší ve své poznámce Lidové noviny a pokračují: Konečně politická reprezentace pronesla rozhodné slovo ke smutné kapitole našich nejnovějších dějin. Zajisté nelze odškodnit všechny, kdo okupací utrpěli, protože to byla až na ochotně kolaborující výjimky celá společnost. Na násilné potlačení snahy o demokratičtější vývoj jsme doplatili všichni. Hmotného odškodnění se nyní má dostat těm, kdo utrpěli fyzicky. Zároveň je to vzkaz: nebyla to bratrská pomoc, bylo to násilné přepadení. A že komunisté pro odškodnění nebyli? To je přece přirozené! Jsou přece dědici těch, kdo pod křídly sovětské armády na společnosti páchali násilí, uzavírají svou poznámku Lidové noviny.


Vojáka Romana Lienera, o němž se mluví v souvislosti s činností utajovaného policejního týmu Mlýn, vojenská zpravodajská služba podezřívá ze špionáže ve prospěch Lukašenkova totalitního režimu v Bělorusku. Muž roky pracoval v nejtajnější, takzvané zakryté části rozvědky a nyní je prošetřován z "dvojí hry", informují Hospodářské noviny. "Je to velmi citlivá záležitost, i z diplomatického hlediska. Existují signály, že tento špion předával informace běloruské tajné službě," řekl zdroj Hospodářských novin, který je se stavem interního pátrání ve vojenské rozvědce seznámen. Přímo ze špionáže ale Liener dosud obviněn nebyl. Ředitel vojenské zpravodajské služby Miroslav Krejčík už podle listu projednával citlivý případ s poslanci Výboru pro obranu a bezpečnost. "Je to bezpochyby největší zpravodajský skandál posledních patnácti let. Celý případ ohrožuje nejen bezpečnostní zájmy státu, ale má i zahraniční dopad," řekl o něm šéf výboru Jan Vidím. Vojenská rozvědka podle Hospodářských novin zvažuje kvůli zatčení Lienera kroky, které mají minimalizovat dopad aféry na agenturní síť špionů a spolupracovníků služby v Bělorusku. Stíhaný Roman Liener měl totiž detailní přehled o tom, kdo v Bělorusku pracoval a stále pracuje ve prospěch české špionáže. "Pokud by se potvrdilo podezření, že s Bělorusy spolupracoval, znamenalo by to reálné ohrožení lidí, k jejichž jménům by se tamní služba mohla dostat. Nelze to ponechat náhodě," uvedl zdroj Hospodářských novin.


Zdroj: Evropská komise
Evropská komise vyčetla České republice a několika dalším státům, že do svého právního řádu převedly jen částečně příslušné rámcové rozhodnutí Evropské unie o zavedení eurozatykače, píše deník Právo. Brusel podle něj upozornil, že nedostatky je třeba urychleně napravit. Komisi nevyhovuje konečná podoba zákona schváleného v ČR, protože jednostranně omezuje jeho retroaktivní platnost. To je v rozporu s rozhodnutím EU a vyvolává to prý riziko, že české klasické extradiční žádosti budou jinými státy odmítány. "Omezení zpětné platnosti bylo jednou z podmínek, aby byla novela o eurozatykači v ČR vůbec přijata. Vláda ani ministerstvo spravedlnosti tuto věc vůbec nenavrhovaly, byla to iniciativa poslanců ze Sněmovny. Museli jsme tedy ustoupit, aby byl eurozatykač přijat," reagoval na kritiku Evropské komise mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Česko se ale podle EK dopustilo ještě jednoho prohřešku, kterým je požadavek, aby ostatní země EU upravily své trestní sazby podle českého práva, než uloží tresty českým občanům. Obnovuje se tím vlastně možnost dvojího obvinění. "Také zde ministerstvo spravedlnosti s takovým návrhem nepřišlo, vzešlo to opět z Poslanecké sněmovny a museli jsme s tím souhlasit, aby novela prošla. Upozorňovali jsme poslance, že se tento požadavek nemusí EU líbit," uvedl podle deníku Právo Petr Dimun.


Spekulanti objevili způsob, jak přijít při veřejných dražbách ke statisícovým sumám. Od skutečných zájemců vybírají v zákulisí dražebních síní "výpalné", tedy peníze za to, že nebudou uměle navyšovat cenu draženého majetku. Píšou to Hospodářské noviny. Scénář těchto pletich je známý, úřady přesto dosud s problémem nic nedělaly, uvádí deník. "Je to velký problém a jsme z toho hodně znechuceni," řekl listu ředitel liberecké 1. Dražební Vítězslav Hoffmann. Nejvíc pletich na dražbách je podle něj na severu Moravy a Čech. Spekulant si vytipuje vhodnou dražbu, složí dražební jistinu a tváří se, že chce nabízený majetek získat. V zákulisí osloví vážné zájemce a dá jim na výběr: buď mu zaplatí, nebo bude při dražbě přihazovat a zvyšovat cenu, popisují Hospodářské noviny. Podle deníku může inkasovat denně až statisíce korun. Policisté v roce 2002 nevyšetřili ani jeden případ pletich při veřejných dražbách, o rok později objasnili tři a loni jen jeden případ. Veřejné dražby má kontrolovat zvláštní odbor ministerstva pro místní rozvoj. Dražební společnosti uvádějí, že ministerstvo nechává problém žít vlastním životem. Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek však tvrdí, že jeho úřad s policií spolupracuje a podněty jí předává.


Jedenatřicetiletý Jiří Šmiták je teď v Chile velice slavný. Bohužel pro něj jde o popularitu nepříjemnou. Byl to on, kdo v zemi způsobil požár národního parku a od té doby zná jeho jméno celá Jižní Amerika, píše Mladá fronta Dnes. Požár v národním parku Torres del Paine v jižním Chile, který způsobil škody za více než sto milionů dolarů, dostali hasiči a záchranáři po pěti dnech snažení pod kontrolu. Park je pro návštěvníky uzavřen. Listu to potvrdila Monica Infantová, mluvčí chilské pobočky ekologické organizace Greenpeace. Požár, který zachvátil 7 tisíc hektarů pampy, vznikl, když Šmiták neopatrně manipuloval na suché půdě s vařičem. Den poté po rozhodnutí soudu musel zaplatit pokutu 200 dolarů. Škoda však dosáhla sta milionů dolarů. Byl to první velký požár v zemi na území parku. "Veřejnost v Chile si myslí, že by měl váš turista zaplatit větší pokutu, ale rozhodně ne miliony dolarů, to by bylo absurdní. Naše ministerstvo zahraničí nyní zkoumá, je-li nějaká šance, aby se vrátil a dál se z činu zodpovídal," řekla Infantová. Na české diplomaty se zatím chilské úřady oficiálně neobrátily, uvádí Mladá fronta Dnes.


Pražský hrad, sídlo českých prezidentů, budou počínaje čtvrtkem střežit i dvě ženy, píší Lidové noviny. "Jde o první ženy ve strážní jednotce v historii Hradní stráže," informoval prezidentův mluvčí Petr Hájek. Vojačky poprvé nastoupily při slavnostním střídání stráží na prvním nádvoří Hradu ve čtvrtek v poledne. "Ihned po slavnostním ceremoniálu nastoupily na strážní stanoviště u vstupní brány do Pražského hradu," dodal Hájek. Od začátku letošního roku slouží u Hradní stráže 608 vojáků. Proti počátku loňského roku klesl počet vojáků o více než 200. Všichni jsou v současné době již profesionálové. Poslední vojáci základní služby opustili kasárny, tedy i ty hradní, těsně před loňskými Vánocemi. Hradní stráž zabezpečuje ochranu Hradu a objektů, které jsou sídlem prezidenta a jeho hostů, připomínají Lidové noviny.