Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ani desetiprocentní nezaměstnanost nedonutila Čechy změnit své zvyky. Za prací se zásadně nechtějí stěhovat téměř tři čtvrtiny lidí. Řada Čechů raději přistoupí na práci načerno, bez smlouvy či za nižší plat. Vyplývá to z průzkumu agentury Dema, o kterém informuje deník Právo.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Tisk komentuje především setkání lídrů koaličních stran. "Lidovci vyvolají válku na život a na smrt, chtějí Grossovu hlavu, socialisti zas hlavy tří lidoveckých ministrů. Pak se náhle všichni uklidňují, chápou se, považují omluvy za dostatečné, netrvají na hlavách a jsou rádi, že čas zraje," píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Podle deníku se premiér Gross omluvil, není však jasné komu a za co. Problém jeho aféry pak podle listu nevězí v ostrých slovech, nebo v nějakém politickém sporu, ale v penězích jeho rodiny. Nemají smysl ani omluvy, ani politické dohody. Východiskem může být jedině "věcné rozmotání Grossových problémů".

Podle Lidových novin oslabily vzájemné ústupky jak pozici Grosse, tak předsedy lidovců Miroslava Kalouska. Kalousek nazřel, že touha spolustraníků po setrvání v lukrativních pozicích je silnější, než snaha prezentovat se coby svědomí české politiky. Ještě hůře pak ze střetnutí vyšel Gross, kterého podle deníku čeká "sebemrskačský rituál, jemuž budou přátelé ve straně přihlížet s neskrývaným zadostiučiněním". Komunisté zatím podle listu v současné napjaté situaci neuspěli, dlouhodobě na ní však vydělají.

Náhlý smír lidovců a sociálních demokratů ironicky komentuje i deník Právo. Kalousek dosáhl svého, když přinutil Grosse k omluvě, která svou mlhavostí mnoho lidí spíše rozzlobí než ukonejší. "Rozhodovat se tedy bude v sobotu na mimořádném zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD a můžeme asi předem hádat, že rozsudek nad Grossem bude milosrdný, zatímco sama ČSSD se odsoudí k návratu do tradiční rozpolcenosti," píše Právo.


Ani desetiprocentní nezaměstnanost nedonutila Čechy změnit své zvyky. Za prací se zásadně nechtějí stěhovat téměř tři čtvrtiny lidí. Řada Čechů raději přistoupí na práci načerno, bez smlouvy či za nižší plat. Vyplývá to z průzkumu agentury Dema, o kterém informuje deník Právo. Lidé si však podle průzkumu své místa váží více než v minulosti a jsou ochotnější k různým ústupkům. Tři čtvrtiny lidí by například přijaly denní dojíždění do práce. Jen málokdo by ale přistoupil na práci, ze které by se domů vracel jen na víkendy. Přijatelné je to pouze pro pětinu svobodných a mladých lidí do 24 let. Ostatní jsou rezolutní: 85 až 100 procent lidí říká ne, vyplývá z průzkumu. O stěhování za prací uvažují jen nejmladší pracovníci, a to ještě jen zhruba polovina z nich.


Porodníci z české dětské mobilní nemocnice v Galle pomohli na svět prvnímu dítěti. Deníku Právo to sdělila Hana Sklenářová, která má na Srí Lance na starosti koordinaci mezi českým zdravotnickým týmem a tamní vládou. Klinika, kterou vyslala nadace Hand for Help, je na ostrově od poloviny ledna. Nahradila zařízení, které na konci prosince zničila přírodní katastrofa. Lékaři však velkou část své práce odvádějí i v terénu mimo město Galle, kde nemocnici postavili. Nejprve se předpokládalo, že zhruba třicetičlenná mise na ostrově zůstat tři měsíce. Srílanské úřady však na konci ledna českou stranu požádaly, aby zařízení na místě ponechala minimálně půl roku.


Personální zemětřesení zažívá oddělení cizinecké policie v Chebu. Tamní zaměstnanci začali hromadně prchat do civilu. Více než polovina z nich včetně vedoucího oddělení Ladislava Šperla podalo v průběhu minulého a tohoto týdne žádost o uvolnění ze služebního poměru, uvádí Právo. Z 11 policistů chce šest odejít. Jejich výpovědi přišly v době, kdy se na referátech cizinecké policie v celé republice konaly kontroly v souvislosti s korupční aférou na karlovarském pracovišti, odkud putovali do vazby dva policisté pro podezření z nezákonných praktik při povolování pobytu cizinců. Hromadná výpověď chebských policistů zasáhla ředitelství pohraniční a cizinecké policie náhle. Zda může nečekaný odchod policistů signalizovat podobnou situaci, která vyšla najevo v Karlových Varech, nechtěl vyšetřující státní zástupce Libor Řeřicha příliš komentovat. Pokud policista odejde po nejméně deseti letech služby na vlastní žádost, má nárok na odchodné a výsluhu. Ani v případě jeho dodatečného obvinění, například z korupce, o tyto výhody zatím nepřijde. To řeší až nový zákon, který má vstoupit v platnost v lednu příštího roku.


Liberecká radnice chce prodat v dražbě obecní byty i s jejich nájemníky. S tím ale nesouhlasí levicová radniční opozice ČSSD a KSČM, podle níž jde o kupčení s lidmi, proti je i Sdružení nájemníků, uvedla příloha deníku Právo. Jak řekl vedoucí poradců libereckého Sdružení nájemníků Josef Janda, i když se pro nájemníky s novým majitelem nic nezmění, mohou prý o byt zcela legálně přijít, pokud ho nový majitel bude potřebovat pro sebe. Podle Vlastislava Vlčka z 1. Dražební, která pro město aukce pořádá, nenesou nájemníci dražby svých bytů dobře.


Nejlépe placenými zaměstnanci v Evropě jsou Dánové, jejichž hrubý měsíční příjem je padesátkrát vyšší, než kolik berou lidé v Moldávii. Jak píše Mladá fronta Dnes, Češi jsou v průměrným platem 17800 korun (asi 600 euro) na 25. místě. Berou jen 13 procent toho, co Dánové. Vyplývá to z pravidelné zprávy Federace evropských zaměstnavatelů. Ta srovnávala mzdy ve 41 zemích. Z nových členských zemí a kandidátských států EU si nejlépe vydělávají Slovinci před Chorvaty, Maďary a Čechy. Na chvostu jsou pak baltské státy, Bulharsko, Rumunsko a poslední Moldavsko. Tam pracovníci dostávají 2 procenta dánského příjmu. Podle autorů studie jsou rozdíly ve mzdách i nadále značné, ale zmenšují se. Sbližování bude však běh na dlouhou trať a nastoluje otázku, zda se někdy v úrovni platů Česko vůbec vyhoupne alespoň na průměr Unie, dodává analytik Volksbank Vladimír Pikora. Modely, založené na velmi optimistických předpokladech, naznačují, že s Německem se mzdy v Česku vyrovnají nejdříve v roce 2037.


Řešit hádky o děti, už nemá být jen doménou soudkyň, píše Mladá fronta Dnes. Ženy v talárech rozhodují o sedmi z deseti případů. Otcové, kteří se i několik roků soudně domáhají, aby se mohli stýkat se svými dětmi, zaznamenali částečný úspěch. Ministerstvo spravedlnosti jim dalo za pravdu, že většinu sporů o děti mají na starosti soudkyně a slibuje, že v budoucnu to bude už jinak. Luboš Patera, jeden z otců, který se třináct let soudí, aby se mohl vídat se svým synem, uvedl, že muži se se spory nebudou tolik "babrat", a případy se nebudou vléct celé roky. Sami soudci, kteří tyto případy řeší, si to ovšem paradoxně nemyslí. Jak dodává například Dušan Mach, soudce teplického soudu, vynesl by stejná rozhodnutí, jako jeho kolegyně. Na rozhodnutí ministerstva to však nic nemění. Má to však háček. V justice pracuje více žen a šéfům soudů se nechce příliš přeřazovat na opatrovnickou agendu soudce, kteří řeší trestní nebo obchodní žaloby.