05-04-2005

Premiér Stanislav Gross chce spojit hlasování o důvěře vládě pravděpodobně s přijetím zákona na snížení daní pro zaměstnance s platem do 20.000 korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s odvoláním na Grossova ekonomického poradce a poslance ČSSD Jana Mládka. Podle deníku by však Gross zřejmě ani s návrhem na snížení daní při hlasování neuspěl. Ruku by pro něj v současné situaci nezvedli pravděpodobně ani bývalí koaliční partneři. "Jakákoli jiná vláda, která přijde po Grossovi, bude také navrhovat nižší daně. A pro občany je výhodnější mít nižší daně a nemít v čele vlády Grosse, než mít nižší daně za tu cenu, že by Gross zůstal premiérem," řekl listu předseda lidovců Miroslav Kalousek. Podle Mladé fronty Dnes je podstatou Grossova plánu to, aby daně klesly co největšímu počtu lidí. V konečné verzi by pak mohl být návrh ještě velkorysejší, aby měla opozice ztíženou pozici, když bude zákon odmítat.

Podle Práva Gross "kapituloval" před požadavkem prezidenta, že rekonstruovaná vláda požádá o důvěru, a tím posílil Klausovo přesvědčení, že "může jít dál, aniž se setká s odporem". "Grossův ústupek je pro Klause dobrou zprávou, protože u dalších premiérů se dá očekávat větší povolnost k čestnému předsedovi ODS. Šéf ČSSD tak tlačí do experimentu s nejasným koncem nejen svou stranu a vládu, ale celý politický systém," píše Právo.

 

Zatímco vláda není schopna se dohodnout na oficiální kampani k přijetí evropské ústavy, svou bitvu za její odmítnutí právě teď startuje prezident Václav Klaus - informuje Mladá fronta Dnes. Název publikace "Řekněte své ano nebo ne evropské ústavě" sice dává čtenáři na výběr mezi ano a ne, ale celý její obsah je jasně proti schválení euroústavy. Prezident je jediným nejvyšším představitelem v zemích Unie, který se tak výrazně proti tomuto dokumentu staví. Vládní kampaň za přijetí ústavy se totiž teprve připravuje a měla by se rozběhnout až někdy v průběhu tohoto měsíce.

 

Páter Josef Koláček vzpomíná v Lidových novinách, jak učil papeže Jana Pavla II. česky. Josef Koláček, který žije ve Vatikánu už 35 let, nyní působí rádiu Vatikán. Psal se rok 1985 a papež jel na mši do Rakouska. Televize ÖRF připravovala přímý přenos, který si mohli naladit i lidé za železnou oponou na jižní Moravě. Jan Pavel II. se proto rozhodl, že na mši promluví i česky. Dal si proto zavolat Josefa Koláčka. Ten si po letech setkání vybavuje. Jan Pavel II. otevřel dveře a pronesl: Můj učitel je zde. Podle jeho slov byl papež pokorným a cílevědomým žákem. "Mátla ho polština, takže jsem musel opravovat jeho přízvuk. Těžké slovo vždy několikrát zopakoval a ptal se, jestli to říká správně," uvedl v Lidových novinách český páter.

 

Elektrické vedení a pšeniceElektrické vedení a pšenice Několik set tisíc tun obilí míří místo k pekařům do pecí elektrárenské firmy ČEZ. Jak zjistily Hospodářské noviny, rolníci se tak chtějí zbavit přebytků a pro ČEZ je současná nízká cena obilí jako zdroje paliva lákavá. Jinak ale podle listu hodnotí záměry energetiků a rolníků ekologové. Podle Martina Bursíka z ministerstva životního prostředí nemohou zemědělci ani ČEZ počítat s tím, že by ministerstvo někdy zařadilo obilí na seznam biomasy určené ke spalování v elektrárnách. Etickou otázku, jestli spalovat surovinu určenou k výživě lidí, si klade většina podnikatelů. S nadbytečnou zemědělskou produkcí totiž bojují Evropa, ale také USA a Japonsko ve stejnou chvíli, kdy ve světě trpí hlady 850 miliónů lidí. Odkládat přebytky ze Západu do chudých zemí ve formě darů se ale podle Světové obchodní organizace příliš neosvědčilo. Proti přesouvání přebytků do chudých zemí jsou i humanitární organizace. Argumentují, že ve srovnání s peněžními dary jde o značně neefektivní pomoc.

 

Elektronické mýtné se v Česku v příštím roce zavést nepodaří - píší Hospodářské noviny. Sociální demokracie, která obsadí Ministerstvo dopravy, totiž nesouhlasí s postupem, jaký pro přípravu mýtného zvolil odstupující lidovecký ministr Milan Šimonovský. Jediným řešením je - podle šéfa parlamentního Hospodářského výboru Josefa Hojdara - začít znovu. Státní pokladna ale kvůli opožděnému zavedení mýtného systému ztrácí měsíčně až 600 miliónů korun. Zpoždění znamená i ztráty, které jsou těžko vyčíslitelné - především zhoršení životního prostředí. V Česku totiž jezdí po rozšíření EU o 30 až 50 procent víc kamionů.

 

Česko má podle registru dva milióny podnikatelů - píše deník Právo. Polovina z tohoto počtu ale aktivně nepodniká, nebo s podnikáním končí. Čtvrtina živnostníků, kteří ukončili činnost, rozšířila řady nezaměstnaných. Nejvíce živnostníků je v Česku v obchodě, opravnách motorových vozidel a spotřebního zboží, následuje stavebnictví a reality. Mezi podnikateli je nejvíc těch, kteří vykazují roční příjmy do 200 tisíc korun. Víc než půl miliónu živnostníků nemá žádné zaměstnance - konstatuje deník Právo.

 

SvatebčanéSvatebčané Čechy okouzlilo manželství na zkoušku. Nejdřív společný život nanečisto a až potom svatba, takový je postoj více než poloviny mladých českých párů, uvádí Mladá fronta Dnes. To, co bylo u předchozí generace neobvyklé, je dnes něčím naprosto samozřejmým. Potvrzuje to i Národní zpráva o rodině, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Plyne z ní, že soužití před svatbou si vyzkouší asi 55 procent všech párů. Je to obrovský skok: ještě před 15-ti lety jich nebyla ani desetina - píše Mladá fronta Dnes.

 

Rozsáhlé odkaliště poblíž plzeňského Božkova, připomínající měsíční krajinu, se má do dvou až čtyř let proměnit v lesopark. Náš cíl je, aby sem lidé jednou mohli chodit na houby, uvedl pro regionální Právo Tomáš Drápela, ředitel Plzeňské teplárenské /PT/, které lokalita patří. Do rekultivace lokality, kam po desetiletí proudily statisíce tun strusky a popílku, dosud PT dala přes 100 milionů korun, upraveny už jsou dvě třetiny území. Do konce příštího roku to má ještě stát dvakrát tolik. O dotace z EU firma nežádala, vzhledem k dobré finanční situaci by zřejmě neměla šanci. Božkovské odkaliště existuje od poloviny 70. let - jeho výstavba zlikvidovala část hojně navštěvovaného polesí.

05-04-2005