Přehled tisku

Předseda Unie svobody-DEU Pavel Němec, foto: ČTK

Právo se zamýšlí nad možnými scénáři vládní krize. "Buď se Gross, Kalousek a Němec vrátí k jednacímu stolu, nebo většina vlády z vládnutí odejde a začnou se připravovat předčasné volby. Protože v prvním případě se chce Gross ke stolu vrátit s tvrdšími vyjednávači místo těch, co ho "zradili", vznikla by takzvaná vláda odborníků bez stranických špiček jen za předpokladu, že lidovci v sobě objeví klidnou sílu a vyjdou dohodě vstříc, čili že třeba Kalousek nebude trvat na účasti Šimonovského a Ambrozka ve vládě a oddálí vendetu na Svobodovi.

Předseda Unie svobody-DEU Pavel Němec,  foto: ČTK
Právo se zamýšlí nad možnými scénáři vládní krize. "Buď se Gross, Kalousek a Němec vrátí k jednacímu stolu, nebo většina vlády z vládnutí odejde a začnou se připravovat předčasné volby. Protože v prvním případě se chce Gross ke stolu vrátit s tvrdšími vyjednávači místo těch, co ho "zradili", vznikla by takzvaná vláda odborníků bez stranických špiček jen za předpokladu, že lidovci v sobě objeví klidnou sílu a vyjdou dohodě vstříc, čili že třeba Kalousek nebude trvat na účasti Šimonovského a Ambrozka ve vládě a oddálí vendetu na Svobodovi. Ve druhém případě by několik ministrů ČSSD muselo taky odejít a úřednická vláda by pak vedla zemi k předčasným volbám." Podle komentátora Práva teď vše záleží na tom, zda Klaus nenajde v Grossově posledním návrhu nebezpečí, jak by se premiér přece jen nějak dostal k variantě menšinové vlády. "Tu prezident slíbil nedopustit. A určitě nedopustí, i kdyby měl s ústavními zvyklostmi nakládat způsobem vskutku neobvyklým," píše autor a dodává. "V domácí politice nás zase čeká horký týden. Pohřbívaný Stanislav Gross prostě odmítá vlézt do hrobu."

Politikové mají letité potíže vládu sestavit, nyní jim dělá potíže kabinet "rozebrat", píšou Hospodářské noviny. "Je možné říci, že český ústavní pořádek... potřebuje celkovou revizi?" táže se list. Vzápětí na otázku odpovídá kladně. Politický systém je ochromen poměrným volebním systémem a sílící extremistickou stranou, KSČM. Extremističtí komunisté nutí ostatní strany do "ideově sporných koalic, či dokonce stabilních, leč špatných velkých koalic", píše komentátor Hospodářských novin. Ústavní reforma by se tedy podle něj měla zaměřit na změnu volebního systému a zjednodušit podmínky pro řešení patových politických situací.

"Po řadě týdnů marnosti, vytáčení a nakupené iracionality jsou jediným světlem na konci tunelu předčasné volby," uvažuje Mladá fronta Dnes. Divák nedělní televizní politické diskuse mohl od televizoru odejít, "premiéra, který nevidí dál než k zítřejšímu dni, žel vypnout nemůže", pokračuje list. "Premiér a část ČSSD jsou zkrátka přesvědčeni, že moc je statek, na nějž má vítěz voleb právo za každou cenu, v každé situaci," píše komentátorka deníku.


Policie chce obnovit vyšetřování pokusu o vraždu podnikatele a údajného věřitele ČSSD Ivana Lhotského, zjistily Hospodářské noviny. Případ z roku 1999 kriminalisté po dvou letech odložili. Teď ale získali nové informace. Podle listu hodlají prověřit verzi, podle které byla vražda politicky motivována. Předtím policie hledala objednavatele atentátu v podnikatelském prostředí. Lhotskému se stalo osudným, že před volbami 1998 souhlasil s tím, že pomůže sociálním demokratům zamaskovat původ peněz na volební kampaň ČSSD. Přes Lhotského firmu TIA se podle deníku protočily milióny, které následně putovaly na konta společnosti Omnia. Tu vlastnili správci stranické pokladny Ivo Svoboda a Barbora Snopková - spojenci dnešního premiéra Stanislava Grosse, kteří pak peníze využívali pro stranické aktivity. Pozdější vyšetřování střelby na věřitele ČSSD přineslo odhalení dalších machinací spojených s financováním strany. Včetně prozrazení roky utajovaného věřitele Karla Heinze Hauptmanna, který inkognito a bokem poskytoval ČSSD peníze v době, kdy strana měla kvůli neplacení daní obstavené účty, píšou Hospodářské noviny.


Boj s byrokracií se stává volebním tahákem, konstatuje deník Právo. Lidi totiž podle průzkumů stále složitější boj s úřady a papíry dost rozčiluje. Obrátit se na veřejnost a podnikatele s nabídkou zjednodušit papírování se proto podle listu chystá levice, pravice i střed politického spektra. Efektivní stát, jednoduchá agenda a přehledné zákony tvoří i jednu z nutných podmínek pro vzestup ekonomiky, shodují se analytici. Politologové upozorňují, že každá politická strana, která přichází se smysluplnými a hlavně realizovatelnými opatřeními proti byrokracii, má volební úspěch. Ke snižování počtu úředníků už přistoupila vláda. Počty úřednictva na centrálních úřadech se mají zredukovat o třicet tisíc osob, ročně o dvě procenta, připomíná Právo.


Vysokoškolákům prudce zdraží koleje, všímá si Mladá fronta Dnes. Po letních prázdninách se ceny za ubytování na kolejích zvýší až o trojnásobek. Ve většině případů překročí hranici dvou tisíc korun za lůžko měsíčně. Může za to nově schválený způsob rozdělování dotací, na kterém se shodlo ministerstvo školství s univerzitami a Studentskou komorou Rady vysokých škol. Dosud stát dotoval devíti sty korun měsíčně jednotlivá lůžka na kolejích, nově bude posílat peníze přímo studentům formou ubytovacího stipendia.


Dlouhotrvající vládní krize si podle Lidových novin vyžádala další "oběť". Veřejnoprávní Česká televize přijde o moderátory svého hlavního politického diskusního pořadu. Novinář Václav Moravec, jinak nadále zaměstnanec BBC, totiž ohlásil, že po více než roce odchází. A důvod? Úplně jsem ztratil motivaci," řekl Moravec Lidovým novinám a dodal, že už nechce ztrácet víkendy něčím tak iracionálním, jako je česká politika.


Právo informuje o tom, že spor se státem o doplatek mzdy za červen 2002 vyhrál další - v pořadí už šestnáctý - český soudce. Tentokrát to je kladenský soudce Tomáš Jureček. Podle verdiktu tak má nárok na doplatek ve výši téměř 40 tisíc korun hrubého a náleží mu také úrok z této částky a náhrada soudních výdajů. V patnácti předešlých případech stát podal dovolání k Nejvyššímu soud a obrátí se na něj zřejmě i teď. Podstatou sporů je podle listu otázka, jestli lze použít ustanovení služebního zákona, které nabylo účinnosti 28. května 2002, pro výpočet platové základny. Soudci míní, že podle svého výkladu služebního zákona měli za červen 2002 nárok na vyšší plat, než dostali. Čtyři z patnácti úspěšných žalob se týkají soudců Obvodního soudu pro Prahu 5, zbytek pak přímo soudců Nejvyššího soudu. Další dvě žaloby na stát kvůli mzdě zatím nebyly rozhodnuty, shrnuje deník Právo.


Zajímavý příběh provází nedávno vydanou brožurku ´Řekněme své ano či ne evropské ústavě´. Píší o tom Lidové noviny. O rozruch kolem textu, který začátkem dubna publikovalo Centrum pro ekonomiku a politiku, se postaral především český prezident Václav Klaus, který k textu napsal předmluvu. Jak nyní zjistily Lidové noviny, autor stěžejní části brožury, jeden z nejznámějších irských kritiků EU, o publikaci svého díla v České republice nic nevěděl. "Jste první, kdo mi o tom řekl. Nevěděl jsem to," řekl Lidovým novinám v telefonickém rozhovoru irský euroskeptik Anthony Coughlan. Podle svých slov pouze věděl, že Centrum pro Ekonomiku a politiku chce text "nějak použít". Loni v listopadu Coughlan poslal text Václavu Klausovi a prezident mu dopisem odpověděl, že ho jeho práce zaujala a rád by ji nechal přeložit pro potřeby CEP. "Samozřejmě jsem nic nenamítal," říká Coughlan. "Protože pan Coughlan neprotestoval proti dalšímu využití své práce, nepovažovali jsme za nutné jej o vydání nyní informovat," říká ředitel CEP Petr Mach a dodává, že CEP nepočítal ani s tím, že by Coughlanovi dal honorář z prodeje brožury. K publikaci prý totiž došlo "na přátelské bázi". "Pokud by si ale o peníze řekl, nebyl by to problém," dodává Mach. Anthony Coughlan o honorář podle svých slov žádat nebude, protože analýzu ústavy "nedělal pro peníze". Nehněvá se, že o knižním vydání své studie nevěděl ani že se jeho prací český prezident ve svém vlastním příspěvku bez jeho vědomí velmi inspiroval. "Naopak: jsem rád, že to vím, a velmi mě těší takový zájem," říká irský akademik. "Jen bych byl rád, kdyby mi Václav Klaus také jeden výtisk poslal," dodává Coughlan s tím, že o něj prezidenta poprosí. Lidové noviny ale zároveň uvádějí, že překvapená publikací brožury - byť v jiném ohledu - je i irská politoložka a profesorka na dublinské univerzitě Brigit Laffanová. Podle ní je od Václava Klause coby českého prezidenta "nanejvýš nezodpovědné", že se zařadil po bok "tak marginální a nedůvěryhodné" postavy, jakou je podle ní Coughlan. "Václav Klaus škodí sobě a škodí i České republice," řekla Lidovým novinám.