Přehled tisku

0:00
/
0:00

Česká rodina se mění, muži a ženy se více dělí o východu dětí i o péči o domácnost. Na základě nového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd to uvádí Mladá fronta Dnes. Česko se tak odpoutává od modelu rozšířeného v postkomunistických zemích a přibližuje se k fungování rodiny ve vyspělých zemích. Souvisí to podle deníku především s tím, že klesá počet rodin, kde je hlavním živitelem muž.

Václav Klaus s Alejem Vidalem-Quadrasem Rocou  (vlevo),  foto: ČTK
Všechny deníky na svých titulních stranách píší o konfliktu mezi českým prezidentem Václavem Klausem a evropskými poslanci. Klause urazily výroky dvou zastánců euroústavy Aleja Vidala-Quadrase a Jo Leinena, kteří ho kritizovali za jeho euroskepticismus. Prezident žádá omluvu a postěžoval si na ně i v dopise předsedovi Evropského parlamentu Josepu Borrellovi. "Oba europoslanci se dopustili hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky," cituje z dopisu Mladá fronta Dnes. Omluvu za výpad proti Klausovi požadují také europoslanci ODS, podle kterých jde o inkviziční tažení proti odlišným názorům. Vidal-Quadras a Jo Leinen však již dříve prohlásili, že chtěli jen zamezit dalšímu šíření lží o ústavě.

K přestřelce mezi Klausem a Evropským parlamentem se vracejí i Lidové noviny. Dopis, v němž si Borrellovi na europoslance český prezident stěžuje, už předal český velvyslanec v Evropské unii Jan Kohout. Jeho obsah nechtěl komentovat, nemyslí si však, že komentáře europoslanců jsou útokem na celou Českou republiku, jak to vnímá Klause. Podobně zareagoval i náměstek ministra zahraničí Vladimír Müller. V žádném případě nejde o útok na demokratické principy v Evropské unie a o umlčování prezidenta Klaus. A už vůbec ne o útok na suverenitu České republiku. Podle Müllera jsou názorové konfrontace obvyklé v každém parlamentu a postoje českého prezidenta jsou natolik vyhraněné, že na ně přicházejí ostré reakce, uvádí deník.


Česká rodina se mění, muži a ženy se více dělí o východu dětí i o péči o domácnost. Na základě nového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd to uvádí Mladá fronta Dnes. Česko se tak odpoutává od modelu rozšířeného v postkomunistických zemích a přibližuje se k fungování rodiny ve vyspělých zemích. Souvisí to podle deníku především s tím, že klesá počet rodin, kde je hlavním živitelem muž. Podle autorky výzkumu Jany Chaloupkové jsou však tyto změny pomalé. Stále převažuje tradiční model, kdy žena pečuje o rodinu a muž se považuje za živitele. Rozdělení rolí se promítá i v tom, jak muži a ženy tráví volný čas. Své koníčky v něm pěstuje až třetina mužů, ale jen pět procent žen. Domácí práce jim v průměru zaberou až 24 hodin času týdně.


Katarský princ, který je v Česku zadržen kvůli pohlavnímu zneužívání školaček, má podle deníku Právo ve vazbě nadstandardní výhody. Tento čtyřiačtyřicetiletý příslušník katarské královské rodiny, který v Česku už řadu let podniká, je totiž ve vyšetřovací vazbě pro mladistvé. V ní mohou být na cele jen dvě osoby a zadržení mají volnější režim, nežli je ve vazbě pro dospělé. Podle mluvčí pankrácké věznice byl Hamad as-Sání umístěn do vazby pro mladistvé z bezpečnostních důvodů, aby nepřišel do styku s ostatními obviněnými. Mluvčí současně vyloučila, že by princ mohl mladistvé ve vazbě zneužívat. O jeho dalším osudu bude rozhodovat Městský soud v Praze. Ten by měl znovu posoudit jeho případné propuštění z vazby, které minulý týden zamítla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Monika Křikavová. O propuštění Sáního z vazby předtím rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Soudkyně to však odmítla respektovat, protože podle ní nelze očekávat, že v Kataru nelze očekávat spravedlivý proces s členem královské rodiny.


Václav Kříž, který se 13 let soudil se svou bývalou manželkou o právo vídat syna, svému potomkovi smí jen psát. Rozhodl o tom ve čtvrtek pražský krajský soud. Definitivně tak završil soudní průtahy, za které letos ministr spravedlnosti Pavel Němec odvolal z funkce předsedkyni Okresního soudu pro Prahu-západ. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Křížův syn se podle znalců svého otce bojí. Soudkyně krajského soudu proto ve čtvrtek konstatovala, že osobní schůzky nejsou možné. Nevyhověla však návrhu Křížovy bývalé ženy, aby soud zamezil styku otce se synem úplně. Soudkyně zároveň slíbila, že pokud se Křížovi podaří pomocí dopisů se synem spřátelit, má naději se s ním v budoucnu i vídat. Kříž to však považuje za nemožné. "Už dříve jsem se pokoušel synovi alespoň napsat, ale matka mu dopis beztak nepředala. Dopadne to úplně stejně," řekl listu Kříž, který se kvůli sporu o syna obrátil i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.


Poslední Čech podle evropského komisaře Vladimíra Špidly zemře v roce 2401 a bude to žena, uvádí Mladá fronta Dnes. Špidlovi to podle deníku prozradil speciální program, který používá OSN ke stanovení prognózy vývoje světové populace. Pokud by Česko bylo izolovaným ostrovem, který se řídí jen svou vlastní populační dynamikou, mělo by v roce 2300 jen 65 tisíc obyvatel a za 400 let by připomínalo pustinu. Špidla, který má v Evropské komisi na starosti mimo jiné i problematiku vylidňování Evropy, ovšem věří, že se jeho zjištění nenaplní. Musí ovšem nasadit všechny páky k tomu, aby se země v srdci Evropy a celý starý kontinent v neosídlenou pustinu skutečně neproměnily, uvádí deník.


Lidem s vyšším příjmem stát zvedne nemocenskou. Naopak nižší dávky budou podle Lidových novin brát v nemoci lidi s průměrným a nízkým příjmem. Výplata nemocenské se má prostě řídit heslem kdo víc platí, měl by i více brát. Například zaměstnanec s hrubou mzdou 12 tisíc korun má po měsíční nemoci dostat na dávkách o zhruba 600 korun méně. Naproti tomu pracovník s hrubým měsíčním příjmem 36 tisíc korun by si měl při stejně dlouhé nemoci přilepšit zhruba o 3 700 korun. O změně výpočtu má v nejbližší době jednat vláda, dodávají Lidové noviny. Prvních 14 dní by měly dávky místo státu vyplácet firmy.


Získat azyl v Česku je mimořádně obtížné, zjistila Mladá fronta Dnes. Z více než pěti tisíc běženců, kteří loni požádali v tuzemsku o azyl, jich uspělo jen 140. Česko, zdá se, o uprchlíky příliš nestojí, konstatuje deník. A bude hůř - azylové řízení se má ještě zpřísnit. Podle Mladé fronty Dnes se ovšem loni ucházelo o azyl u nás nejméně uprchlíků za posledních šest let. Ministerstvo vnitra vysvětluje pokles tím, že běženců přichází méně do celé Evropy. Zklidnila se prý situace v některých zemích sužovaných dlouhodobě válkami. Ochránci lidských práv to ale vidí jinak. Poukazují na to, jak macešsky se české úřady k uprchlíkům chovají. Ti pak o naši zemi nemají zájem. I vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek ve své výroční zprávě, kterou minulý týden kabinet schválil, kritizuje například českou raritu, kdy zákony umožňují, aby s jedním člověkem běželo najednou řízení o udělení azylu i proces o jeho vyhoštění.


Policie zjišťuje, kdo vážně zranil půlroční dítě z Přimdy na Tachovsku. S těžkým poraněním hlavy převezla dítě záchranná služba do plzeňské fakultní nemocnice. Záchranku mu přivolala česká chůva, která se o něj starala. Chůva i rodiče ovšem popírají, že by dítě uhodili, nebo že by se udeřilo do hlavy pádem na zem. Píše to deník Právo. List má přitom informace, že šlo o vietnamské dítě. Zdravotníci, kteří dítě vyšetřili, se domnívají, že si kojenec zranění nemohl přivodit sám. Své podezření oznámili policii. Kojenec je stále ve vážném stavu. Podle listu má dítě rozsáhlé krevní výrony pod mozkovou plenou. Tachovský policejní ředitel Jaromír Kníže listu řekl, že policie prověřuje cizí zavinění. Vyžádala si lékařské zprávy a potom požádá soudního znalce, aby se vyjádřil k mechanismu vzniku zranění a době, kdy se stalo. Teprve potom může dělat nějaké závěry.


Kutná Hora,  foto: Štěpánka Budková
Kutnohorská radnice nezíská dotace z Evropské unie na obnovu ulic v historickém centru. Uvádějí to středočeské Deníky Bohemia s tím, že informaci potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho komise o penězích z Bruselu rozhodovala. Město žádalo o 130 milionů korun. Kutná Hora, jejíž centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, přitom s penězi téměř jistě počítala. S pomocí peněz z Evropské unie chtěla Kutná Hora rekonstruovat dlažby, osvětlení, zeleň a silnice v okolí Vlašského dvora a Václavského náměstí. Obnova centra měla být jedním z hlavních impulzů rozvoje regionu. Ministerstvo tvrdí, že hlavním důvodem, proč Kutná Hora neuspěla, je nekvalitní žádost předložená radnicí. Kvůli těmto nedostatkům skončila Kutná Hora mezi žadateli o peníze z evropských fondů na jednom z posledních míst.