17-05-2005

Bavorský premiér Edmund Stoiber, foto: ČTKBavorský premiér Edmund Stoiber, foto: ČTK Tisk se věnuje především odhalení sochy někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše před pražským Černínským palácem. Deníky připomínají některé činy českého státníka a charakterizují jeho osobnost vesměs jako rozporuplnou. Mladá fronta Dnes se domnívá se, že postoje bavorského premiéra Edmunda Stoibera i českých politiků vůči osobnosti druhého československého prezidenta Edvarda Beneše jsou "zaujaté, a tedy nepřesné". Za slabinu Stoiberova postoje považuje list "zjednodušené měření válečných událostí metrem současné evropské humanity". Nedostatkem českého stanoviska v této věci je pak podle listu to, že ignoruje právo každého jednotlivce na spravedlivý soud.

Lidové noviny připomínají některé zásadní činy někdejšího československého prezidenta a hovoří o něm v jejich světle jako o problematické osobnosti, která má mnoho různých vrstev a na kterou se lze dívat z mnoha úhlů pohledu. Deník se také domnívá, že při odhalení Benešovy sochy neměli asistovat čeští politici. "Ústavní činitelé kvůli své účasti na spolkovém životě selhávají v plnění jednoho ze svých poslání. Místo aby napomáhali společenské debatě, dali přednost 'vysílání vzkazů' hašteřivé menšině za hranicemi," uvádí Lidové noviny.

 

Gabriel Berdár, foto: ČTKGabriel Berdár, foto: ČTK Po napadení neznámými útočníky si příbramský podnikatel a fotbalový boss Jaroslav Starka a šéf Telecomu Gabriel Berdár obstarali bodyguardy. Jak píše Mladá fronta Dnes, sehnat ochranku s poloautomatickou puškou v ruce dnes není problém. Neroste však riziko, že strážci zastřelí někoho omylem na ulici? Starkův šéf bezpečnosti, bývalý policista, který pro něj ochranku vybral, říká, že ozbrojenci pracují pod hlavičkou jedné oficiální bezpečnostní agentury. On z nich pak sestavil tým Starkovi na míru. Podobná skupina není k dispozici pro každého, kdo ji zaplatí. Potřebujete i kontakty. Její členové jsou bývalí policisté ze zásahových jednotek, říká strážce. Příbramská policie se vydala bodyguardy ke Starkovu domu zkontrolovat. Má totiž podezření, že ochranka míří na lidi zakázanými zbraněmi. Výsledky kontroly ale zatím nejsou známy. Byť Starka ujišťuje, že ho hlídají profesionálové a není se čeho bát, v Česku se už před dvěma roky stal případ, kdy soukromá ochranka zastřelila dva lidi.

 

V České republice je v současné době více invalidů než lidí bez práce. Plnou nebo částečnou rentu pro postižené pobíralo loni 563.000 lidí, nezaměstnaných bylo o několik desítek tisíc méně. Stát pak v loňském roce zaplatil na úplné a částečné invalidní penze 43 miliard korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle deníku končí v invalidní penzi stále více Čechů. Před šesti lety uznaly úřady za postižené s nárokem na takový důchod 43.000 lidí, loni jich bylo 61.000. Tedy téměř o polovinu více. "Postižených přibývá mezi lidmi nad padesát. Ti, kteří ještě nemají nárok na starobní důchod, se často 'uklízejí' mezi invalidy. To je problém řady zemí," řekl Hospodářským novinám Christopher Prinz z odboru sociální politiky pařížské centrály Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Stávající situace má podle deníku významný dopad na veřejné finance. Téměř třetina z pojistných odvodů totiž míří právě na penze postižených.

 

Ministr vnitra František Bublan navrhuje zvýšit platy policistům. Polepšit by si měli i hasiči, vězeňští dozorci a celníci. Pokud se mu podaří příští týden ve vládě a v parlamentu prosadit novelu zákona o služebním poměru, mohla by se průměrná mzda příslušníků těchto složek zvýšit ze současných 27.000 korun hrubého měsíčně na 29.000 korun. Jak píše deník Právo, stejně jako v původním zákonu by každý příslušník získal nárok na rentu až po odsloužení 15 let. Policisté si budou nově moci přivydělat. Pouze však za předpokladu, že se tím nedostanou do střetu zájmů a že jim to jejich přímý nadřízený povolí. Zatím mají jakékoliv výdělečné aktivity zakázány. Policista by si mohl podle návrhu přivydělat například publikační činností, ne však působením v soukromé bezpečnostní agentuře. Odložení účinnosti původního služebního zákona, který před dvěma roky prosadil tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross, vyvolalo podle Bublana mezi policisty vlnu odchodů, píše Právo.

 

Mladá fronta Dnes informuje o tom, jak úřady chtějí vydělat na mrtvých duších. Loni stát platil 13 tisíc neexistujících zaměstnanců a vydal na ně 3 miliardy korun. Nejde ale o žádnou nezákonnou fintu, dodává deník. Úřady dostávají přidělené peníze na tabulková místa, nikoli na hlavu. Míst je většinou více než lidí, a tak se zpravidla zbylé peníze rozdělí mezi stávající zaměstnance. Přestože vláda a ministerstvo vyhlásily již v roce 2003 boj nabubřelé státní správě, počty neobsazených míst neklesají. Zeštíhlování ministerstev a dalších institucí nejde tak, jak vláda naplánovala. Loni místo plánovaných 9,5 tisíce zaměstnanců odešlo o 2000 lidí méně. Letos jich má být jen 5000, uvádí deník.

 

Půl milionu dětí u nás vyrůstá bez jednoho z rodičů. Jak píše deník Právo, neúplných rodin je v Česku nejvíce za posledních 40 let. Může za to nejen vysoká rozvodovost. Češi v mnoha ohledech napodobili trendy evropských zemí. Za posledních 15 let se snižuje nejen počet sňatků, ale současně stále více dětí se rodí a žije mimo manželství. Podle statistiků se každé čtvrté dítě rodí neprovdané matce. Tento trend není v Evropě ničím výjimečným. V severských zemích již mnohdy převažují neprovdané matky nad těmi, které vstupují do manželství.

 

V Evropě vyrostlo či vyroste v letech 1998 až 2015 osm nových letišť za přibližně 15 miliard dolarů, tedy asi 360 miliard korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Spolu s výstavbou nových terminálů a leteckých drah přesahují náklady na modernizaci evropských letišť 75 miliard dolarů. To je za desetileté období nejvyšší částka, kterou kdy za stejnou dobu vložili investoři do rozvoje letišť v Evropě, uvádí deník. Například Paříž buduje v pořadí již třetí letiště. Pro stavbu nových letišť za městem se rozhodly i Lisabon, Istanbul nebo Oslo. Český stát investuje do modernizace a dostavby ruzyňského letiště 585 milionů dolarů, tedy asi 14 miliard korun. To ho řadí v investicích na 19. místo v Evropě. Letiště v Ruzyni loni odbavilo téměř deset milionů cestujících a stalo se tak nejrychleji se rozvíjejícím letištěm v EU. Počet destinací, kam se bude z Prahy létat, má od léta vzrůst až na 112 míst.

17-05-2005