Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Dnešní noviny komentují především výsledek francouzského referenda o euroústavě. Francouzi ústavu odmítli a tisk se zamýšlí například nad dalším osudem evropské integrace. "Francouzi podle rychlých průzkumů hlasovali proti zejména z obav před nezaměstnaností," píše Mladá fronta Dnes. "Laciný polský či český instalatér je tedy pravým hrobníkem ústavy," uvažuje deník.

Foto: ČTK
Dnešní noviny komentují především výsledek francouzského referenda o euroústavě. Francouzi ústavu odmítli a tisk se zamýšlí například nad dalším osudem evropské integrace. "Francouzi podle rychlých průzkumů hlasovali proti zejména z obav před nezaměstnaností," píše Mladá fronta Dnes. "Laciný polský či český instalatér je tedy pravým hrobníkem ústavy," uvažuje deník. Podle komentátora dostala idea integrace velkou ránu. "Jenže je to rána férová a vycházející ze samé podstaty spolku, v němž platí právo veta," míní Mladá fronta Dnes.

Podle Lidových novin není důvod, aby Česko kvůli výsledku francouzského referenda o euroústavě upustilo od plánů na uspořádání vlastního plebiscitu. "Požadavek ODS v tomto smyslu je uspěchaný a nepromyšlený. Dnes už víme, jaký mají k návrhu ústavy vztah Francouzi. Ale bude přece užitečné se dozvědět, co si o něm myslíme my," uvažuje list. Debata o euroústavě francouzským "ne" nekončí, ale naopak začíná, myslí si komentátor Lidových novin.

Lidé ve Francii nehlasovali o euroústavě, ale o politice tamní vlády, zdůrazňuje Právo. Komentátor listu plebiscit ve Francii přirovnává k všeobecnému hlasování o stavbě vodovodu v malé obci. "Protože s návrhem přišel starosta, který doma mlátí ženu, lidé řeknou Ne. Vodovod se sveze se starostou," glosuje výsledek francouzského hlasování Právo.

Francouzi chtěli svým hlasováním o euroústavě potrestat svou vládu, jejich rozhodnutí však je možné vnímat také jako "NE anglosaským vlivům, NE globalizaci, NE dalšímu uvolňování obchodu uvnitř unie i mimo ni," píšou Hospodářské noviny. Ekonomika Evropy soupeří s ekonomikami Ameriky a Asie a chce-li EU zvítězit, musí liberalizovat svůj trh. Francie však v tomto směru příliš iniciativní nebude, tamní politici k tomu po referendu nemají mandát. Je však možná dobře, že euroústavu odmítli právě Francouzi, uvažuje deník. "Pro budoucnost EU je to snad lepší, než kdyby euroústavu neschválila pouze Británie, kterou by pak možná Německo a Francie začaly z unie vytlačovat," uzavírají Hospodářské noviny.


Občanská demokratická strana už má plán, jak po případném vítězství v parlamentních volbách změní řízení státu. Místo dosavadních 15-ti ministerstev jich chce šest zrušit, píší Hospodářské noviny. Ihned po sestavení nové vlády mají zaniknout ministerstva kultury, informatiky, dopravy a místního rozvoje. Část jejich agend se zruší úplně, část bude převedena pod správu jiných resortů. Další dvě ministerstva, zdravotnictví a zemědělství, mají ještě nějaký čas po parlamentních volbách fungovat, ale i ta nakonec čeká zánik. Studii popisující reformu sítě ministerstev sepsal tým lidí pracujících pod hlavičkou projektu Efektivní stát. Úkoly každého úřadu zabírají v plánech přibližně jednu stranu kancelářského papíru. Například u Ministerstva informatiky je za poznámkou "zrušit" uvedeno, že informační systémy převezme Úřad vlády, legislativu nově ustanovené Ministerstvo hospodářství a Česká pošta bude privatizována.


Lidové noviny zjistily, že z rozpočtu ministerstva obrany utíkají velké peníze. Řada českých vojáků z povolání totiž dostává dotace na bydlení, ačkoli je vůbec nepotřebuje. Nebo je aspoň nepotřebuje v celé výši. Z armádní kasy si tak vojáci vylepšují příjem. Více než desetitisícové příspěvky se týkají vojáků, kteří jsou převeleni na jiné místo, než kde mají trvalé bydliště. A vyplácejí se i v případě, že částka neodpovídá místním poměrům a přesahuje skutečné náklady na bydlení. Vojáci ale znají i další způsoby, jak armádní štědrosti obratně využít. Samo ministerstvo přiznává, že ví o případech, kdy se dva nebo tři vojáci domluví na společném bydlení a platí jeden nájem, ale stejně každý z nich dostane příspěvek na bydlení. O kolik peněz tak resort ročně přichází, neuměla Iva Ruskovská z tiskového oddělení ministerstva vyčíslit. Nejsou prý žádné kontrolní mechanismy, jak kdo s příspěvkem naloží. Systém příspěvků ale hájí. Podle ní je systém dotací na bydlení méně nákladný, než systém služebních bytů. Jiného názoru je ale ministr Karel Kühnl. Ten štědré dotování armádního bydlení kritizuje. Zároveň však paradoxně připouští, že se dávky ještě zvýší - doplňují Lidové noviny.


Zadlužení českých domácností prudce roste - konstatuje deník Právo. Jen bankám Češi dluží už přes 330 miliard korun. Další desítky miliard pak musí zaplatit i splátkovým a leasingovým společnostem. Ty teď po vzoru bank zřizují společný registr svých dlužníků, který má být spuštěn 1. července. Obě databáze, bankovní i nebankovní, se pak zřejmě propojí. Lidé, kteří si zvykli na půjčky od splátkových firem, nebo na nákupy s pomocí leasingu, si teď budou muset dávat větší pozor na to, aby své dluhy spláceli včas. Nový registr dlužníků bude totiž pastí pro občasné zpozdilce i notorické hříšníky. Těm, kteří včas nesplácejí své závazky, hrozí, že jim už nikdo nepůjčí. Právo dodává, že i po vyrovnání účtů zůstanou v registru varovné vykřičníky u jména nespolehlivého klienta další čtyři roky.


Česko se loudá za Evropskou unií, píše Mladá fronta Dnes a odvolává se na informace statistiků. Za posledních devět let udělalo Česko na cestě k dosažení životní úrovně Evropské unie ze všech států nejmenší pokrok. Alespoň jedno prvenství, které potěší, si ale Češi ve srovnání s ostatními drží. Nejméně se zdražuje jídlo. Statistici spočítali, že od roku 1995 vzrostly ceny potravin v obchodech jen o necelou desetinu. Všechny okolní státy jsou na tom hůř. Důvodem pro příznivý vývoj je příchod hypermarketů a rostoucí konkurence, která drží ceny na uzdě. Do budoucna ale Čechy zdražení čeká, pokud přijde do vlády ODS počítající s vyšší daní z jídla, píše Mladá fronta Dnes.


Mluvčí biskupů bude sloužit u policie, píší v titulku Lidové noviny. Katolický kněz Daniel Herman končí po devíti letech ve funkci mluvčího České biskupské konference. Od června bude pracovat na Policejním prezidiu. Hodnost mu však udělena nebude. "Budu se podílet na pomoci policistům, kteří jsou z důvodu výkonu služby pod tlakem, v tísni," popsal svou novou pracovní náplň Herman. Podobná pomoc duchovních se již podle něj osvědčila v armádě a vězeňství. Zájem o spolupráci s Hermanem při posilování eticko-duchovního prvku v práci české policie projevilo prý samo ministerstvo vnitra. Pražský arcibiskup Miloslav Vlk vyšel zájmu vstříc a udělil mluvčímu speciální volno, aby se mohl této činnosti věnovat na plný úvazek. Jak dodala v Mladé frontě Dnes mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová, Herman bude pomáhat i na speciální telefonní lince, která funguje už dva roky. "Na linku třeba volala policistka, která chtěla spáchat sebevraždu. Hrozilo také, že kvůli způsobu, který zvolila, zemřou i další lidé. Našim odborníkům se jí úmysl podařilo vymluvit a nikomu se nic nestalo," dodala Kosinová.