24-06-2005

Britský premiér Tony Blair, foto: ČTKBritský premiér Tony Blair, foto: ČTK Páteční tisk se věnuje především čtvrtečnímu vystoupení britského premiéra Tonyho Blaira na půdě Evropského parlamentu. Mladá fronta Dnes souhlasí s jeho výzvou k modernizaci Evropské unie. Lidové noviny se domnívají, že Blair v Bruselu přednesl plán, jak vyvést unii z krize. Hospodářské noviny pak upozorňují na nelehký úkol, který před britským premiérem stojí - zažehnat rozkol v EU.

Podle Mladé fronty Dnes se Blairovým projevem neslo varování: "EU se musí změnit, jinak dopadne špatně." Deník se domnívá, že britský premiér má pravdu v tom, že se EU musí modernizovat. "Má-li Evropa čelit výzvám budoucích desetiletí, musí se sebou něco udělat. Jinak nebude schopna držet krok s USA, a co více, může se dostat do stínu mohutných asijských ekonomik," píše Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny ve svém komentáři s názvem "Pragmatický vizionář" uvádějí, že britský premiér v Bruselu přednesl plán, jak vyvést EU z krize. "Blair svým projevem dostál pověsti státníka, který dokáže spojit politické vizionářství s pragmatismem," píše deník. Lidové noviny rekapitulují Blairův projev a domnívají se, že britský premiér při něm z taktických důvodů nezacházel do detailů. Své stanovisko však dal podle listu jasně najevo tím, když vyslovil podporu projektům, které se staly "obětí stoupenců starých pořádků.", například otevření trhu se službami. "V racionální diskusi by hlavní odpůrci, především francouzský prezident Chirac či odstupující unijní předseda Juncker, neměli proti Blairovi příliš šancí," píše list.

"Tony Blair to bude mít zatraceně těžké. Bude to asi nejtěžší britské evropské předsednictví od roku 1973," domnívají se Hospodářské noviny. Podle deníku totiž bude před britským premiérem stát úkol, jak zažehnat rozkol v EU. Na otázky, čeho a jak chce dosáhnout, dal podle deníku Blair v Evropském parlamentu jen částečnou odpověď. "Británie musí partnery přesvědčit, že to, co navrhuje, je dobré jako společný projekt," píše list. Proto podle Hospodářských novin zvolil Blair při svém projevu "smířlivý tón" a ujišťoval o "upřímném evropanství". Z tohoto důvodu také neuvedl žádné konkrétní detaily, na kterých v minulosti ztroskotala řada jednání, uvádí deník.

 

Páteční noviny se v ekonomickém zpravodajství věnují zejména personálním obměnám ve vedení Českého Telecomu, které se odehrály na čtvrteční valné hromadě. Na ní převzal vládu nad podnikem jeho nový majitel španělská Telefónica. "Nový majitel Českého Telecomu se ujal vlády rázně a zároveň elegantně," píše Mladá fronta Dnes. Nový generální ředitel Telecomu Jaime Smith je podle Hospodářských novin "nenápadný, vyšší, klasický uhlazený manažer." Změny v Telecomu podle komentáře Hospodářských novin prospějí politice i ekonomice. "Končí čas, kdy si stranické sekretariáty dosazovaly do firmy poslance, spřízněné úředníky či odboráře, kteří státem najatým manažerům bez problémů schvalovali velkorysé motivační programy. Nezapomněli pochopitelně ani na sebe. O odměnách, které stát prosadil pro dozorčí radu, si mohli nechat zdát v Nokii i Siemensu," píšou Hospodářské noviny. "Jedna z posledních velkých privatizací se vydařila," konstatuje deník. Jak ale dodává, všemi neduhy, které byly vlastní Telecomu, trpí i elektrárenský gigant ČEZ. "I u něj je nejvyšší čas na promyšlený prodej do rukou renomovaného investora," doporučují Hospodářské noviny.

 

Hned dva deníky hodnotí v komentářích čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu. Hospodářské noviny si zvolily případ důchodce Františka Kratochvíla, který půjčil své životní úspory soukromé firmě. Když do firmy přišel na kontrolu finanční úřad a narazil na tyto peníze, vyměřil mu dodatečnou daň z příjmu 240.000 korun. Podle finančních úředníků prý skrýval nezdaněné příjmy. "Je mrazivé přemýšlet nad tím, kolik takových případů může ročně být, jenomže jiní poplatníci se s nimi smíří," podotýkají Hospodářské noviny. Za pravdu dal Kratochvílovi až Ústavní soud. "Lepší povzbuzení pro principiální spory s finančními úřady si nelze přát. Bouřit se je správné; navíc to může být i účinné," uzavírá komentář Hospodářských novin.

Lidové noviny komentují také rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodl, že právo na byt po zemřelém mají mít pouze ti, kteří s ním byt sdíleli. Nikoli však, jak tomu bylo v konkrétním případě, vnučka, která v bytě nežila. Zdravý rozum napovídá, že majitel domu by měl mít zájem na tom, aby v jeho domě žil nájemník a platil mu činži. Proč tedy kauza doputovala až k Ústavnímu soudu? ptají se Lidové noviny a odpovídají: protože existuje regulované nájemné. "Komu by se chtělo platit víc, když může platit méně, třebaže pro majitele domu a bytu neplatí například žádné regulované 'opravné střechy'? Právě toto, co je proti zdravému rozumu, žene kauzu více méně banální k Ústavnímu soudu," tvrdí Lidové noviny. Ústavní soud již svůj názor na regulované nájemné vyjádřil. "Ne že je proti zdravému rozumu, ale proti ústavě. Jenže se nic nestalo a regulované nájemné vesele vytváří absurdní situace dál. Což je absolutně proti zdravému rozumu," dodává komentář Lidových novin.

 

Komentář deníku Právo rozebírá návrh odebrat České televizi reklamu výměnou za výraznější zvýšení koncesionářských poplatků. O jejich výši bude příští týden rozhodovat Poslanecká sněmovna. "Občanovi to nemůže být jedno. ČT bude žít téměř výhradně jen z koncesionářských poplatků, které se budou muset zvyšovat. Peníze, které měla ČT dosud z reklamy, zaplatí koncesionáři, a tytéž ztracené peníze si rozdělí společnosti, které nebudou mít reklamu zakázanou - soukromé televize," varuje Právo. Autorem návrhu je poslanec ČSSD Ladislav Skopal, který ho prý vydává za dohodu mezi ředitelem ČT Jiřím Janečkem a soukromými televizemi. "Jenže Janeček si zřejmě řekl, lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše, a proto souhlasil, mimochodem hodně potichu. Poslanci by ale měli myslet na to, co bude za deset let, až už Jiří Janeček ani generálním ředitelem nebude," uzavírá Právo.

 

Dopravní předpisy porušují nejen neukáznění řidiči, ale také někteří policisté. Zjistila to na počátku týdne Mladá fronta Dnes ve vybraných českých městech. Policisté podle deníku například bez zapnutého majáčku vjeli do zákazu vjezdu nebo neměli zapnuté bezpečnostní pásy. V Praze na křižovatce Anděl policisté bez zapnutých výstražných světel vjeli podle deníku do zákazu vjezdu, navíc jeli po tramvajových kolejích. V Pardubicích deník přistihnul policistu bez zapnutého bezpečnostního pásu u jedné z místních restaurací. V Brně pak vjela na pěší zónu v České ulici vězeňská sanitka. Její posádka vystoupila a šla si koupit oběd, píše Mladá fronta Dnes. Policistům i řidiči ambulance hrozí kázeňské postihy, pokud jim bude přestupek prokázán. "Věc již vyšetřujeme jako podezření z dopravního přestupku," řekl deníku k případu pardubického policisty jeho nadřízený Pavel Bleha. Také mluvčí Vězeňské služby Michaela Hájková deníku řekla, že pokud řidič sanitky v Brně pochybil, bude potrestán. Ředitel pražského policejního kontrolního oddělení Josef Svárovský uvedl, že při vyšetřování záleží na tom, jaké vysvětlení podá dotyčný policista. "Nedá se pořád houkat. Dá se to omluvit, jestli jeli plnit nějaký úkol," řekl Mladé frontě Dnes Svárovský. Policisté zaviní ročně asi 50 vážných nehod. Loni jich bylo 49, předloni 58. Dlouhodobě toto číslo neklesá, píše Mladá fronta Dnes.

 

Obyvatelé a zaměstnanci Vojenského újezdu Boletice na Českokrumlovsku si nepřejí, aby prostor opustila armáda. Své výhrady k převodu území na obce a jeho možnému turistického využití, o což usiluje Jihočeský kraj, shrnuli v otevřeném dopisu zaslaném jihočeskému hejtmanovi Janu Zahradníkovi a ministru obrany Karlu Kühnlovi. Píší o tom PrávoDeníky Bohemia. Dopis podepsalo 230 obyvatel a zaměstnanců Vojenského újezdu Boletice. "Myslíme si, že využití Vojenského újezdu Boletice pro kvalitní a náročný výcvik vojáků a dalších ozbrojených složek, zejména pro zahraniční mise, je smysluplný a nezbytný," cituje Právo z dopisu. Signatáři v něm rovněž píší, že po zrušení újezdu by křivka nezaměstnanosti na Českokrumlovsku vyletěla prudce nahoru a že by zánik armádních Boletic mohl mít dopad rovněž na životní úroveň místních obyvatel. "Věřili jsme, že plán výstavby ozbrojených sil ČR, který počítá s vojenským újezdem Boletice minimálně do roku 2011, je reálný. Na základě těchto informací řada z nás plánuje své investice, splácení úvěrů a půjček. Nevěříme slibům a hrubým odhadům pracovních míst a zaměstnanosti v cestovním ruchu po zrušení vojenského újezdu," stojí v dopise. Jeho signatáři tvrdí, že Jihočeský kraj nejeví o komunikaci s nimi zájem. "Měli bychom mít právo vyslovit svůj názor. Zatím se nás nikdo neptá, co vlastně chceme," cituje Právo. Jihočeský hejtman zareagoval rovněž otevřeným dopisem. Zdůraznil, že prvotním a nejdůležitějším záměrem Jihočeského kraje je převedení území Vojenského újezdu Boletice pod civilní správu, a to podle zákona - tedy nejprve musí být zákonem Vojenský újezd zrušen a posléze jeho území převedeno do katastrálních území okolních obcí. Shrnul důvody k transformaci Boletic: armáda nepotřebuje stejný počet újezdů, jaký měla před transformací, území je uzavřeno a lidé v něm žijí v nepřirozeném prostředí. Podle něj teprve převod pod civilní zprávu umožní obyvatelům Boleticka rozhodovat o tomto území. "Autoři dopisu tento fakt zamlžují již dlouhodobě, a svévolně tak matou zejména obyvatele boletického újezdu," upozornil Zahradník.

24-06-2005