25-07-2005

Jeden z autorů muzikálu Výtečníci, ministr kultury Pavel Dostál - archivní snímek z ledna 2004, foto: ČTK Jeden z autorů muzikálu Výtečníci, ministr kultury Pavel Dostál - archivní snímek z ledna 2004, foto: ČTK Pondělní tisk se na titulních stránkách obsáhle věnuje úmrtí ministra kultury Pavla Dostála. Zaznamenává ohlasy politiků a umělců, kteří ministra znali a měli možnost s ním pracovat či tvořit a kteří se shodují, že odešla velká osobnost českého kulturního i politického života. Lidové noviny citují ředitele Divadla Na Fidlovačce Tomáše Töpfera, podle kterého byl Dostál nejlepším porevolučním ministrem kultury."Skvěle se orientoval v oboru a měl velký respekt. Byl to báječný rovný chlap," dodává Töpfer. Mladá fronta Dnes, která Pavlu Dostálovi věnuje mimořádnou přílohu, připomíná, že nejdéle sloužící polistopadový ministr a člen ČSSD po celou dobu s nemocí bojoval se slovy "té svini se nepoddám". Věčný optimista do poslední chvíle chodil do práce na ministerstvo, zúčastnil se zasedání vlády i parlamentu.

K osobnost Pavla Dostála se tisk vrací také v komentářích. Karel Steigerwald v Mladé frontě Dnes v příspěvku nazvaném Svého druhu svobodný lev píše, že Dostál vkládal do své politické činnosti i do činnosti ministra více než politiku - dimenzi nadpolitickou, dimenzi tolerance a respektu. "Kolik je v naší rozhádané a nenávistí prosáklé politické zemi lidí, kteří si dokážou vážit současně Václava Havla i Václava Klause a přátelit se s Milošem Bimbo Zemanem?" ptá se komentátor. "Dostál představoval, co u nás málokdo umí: věděl, že vášně politické mají přísnou hranici tam, kde je slušnost, úcta a respekt, věděl, že politika je jen jedna z našich vášní, že jsou i takové věci lidské, které jsou za ní a nad ní. S radostí a úsměvem jsme se navzájem přátelsky titulovali: můj milý a nejoblíbenější nepříteli. To proto, že naše politické názory byly naprosto rozdílné, zato však naše názory na život a (řekněme) kumšt byly si velmi blízké," uvádí Karel Steigerwald v Mladé frontě Dnes a dodává: "Byl originální a přitažlivým způsobem nezávislý. Sledoval vlastní názor a vlastní cit. Dával mu přednost před politickým názorem vlastní strany. Používal v Čechách vzácného koření - rozhodoval se originálně, odvážně a riskantně....Velkým výkonem nezávislosti byl jeho hlas pro Václava Klause v prezidentské volbě. A navíc - veřejný. Říkal do řad své levice: lepšího nemáte. A šel Klausovi veřejně blahopřát," připomíná autor.

Pavel Dostál se ve strašnickém krematoriu loučí s herečkou Stellou Zázvorkovou - archivní snímek z května 2005, foto: ČTK Pavel Dostál se ve strašnickém krematoriu loučí s herečkou Stellou Zázvorkovou - archivní snímek z května 2005, foto: ČTK Právo připomíná, že Pavel Dostál vždy hodně překážel a vadil extrémistům všeho druhu. Jako opoziční poslanec za sociální demokracii se podle deníku choval státotvorně, když vstoupil do boje s republikány, které tehdejší vládní koalice přezírala jako okrajovou trapnost. V březnu roku 1997 došlo v Praze nedaleko sněmovny k nočnímu ataku, při kterém byl Pavel Dostál přepaden několika chlapy, povalen na zem a pořezán nožem v obličeji. Řidič tramvaje, který situaci viděl, protože musel přibrzdit, pak rychle zmizel, stejně tak několik dalších čumilů. "Navíc nefungovala ani bezpečnostní kamera poblíž místa činu, a tak ty vteřiny člověčí hrůzy nebyly nikdy potrestány. Nebyly ani vykoupeny pobouřenou reakcí semknuté veřejnosti, nebo aspoň společným apelem intelektuálů, kteří přece měli útok na zákonodárce vnímat varovně. I když to byl ´jenom´ poslanec z opozice. Tehdejší plošné selhání lidského faktoru ukázalo, že pud sebezáchovy si naše mladá demokracie ještě nevyvinula. Chtěli to útočníci otestovat? Současně si nožem na řezání koberců testovali i pud sebezáchovy svého protivníka. Okřížkovali ho, jako v lese strom, a mysleli, že tohle ten fotogenický frajer neustojí, že zaleze a přestane jim zavazet. Ten záměr však pachatelům, ať už náleželi k jakémukoliv klanu, nevyšel. Zraněný nepodal demisi, nevycouval, nosil svůj obvaz veřejně. Co ho to stálo, zůstane ale tajemstvím. I když byl skvělý řečník, tohle nám nikdy neřekl. Příští volby, po kterých republikáni jako podměrečné ryby zmizeli ve svých tůních, ale ukázaly, že statečnost jednoho muže, který se odmítl chovat jako oběť, přece jen zvedla ceny hlasů," píše Právo.

Pavel Dostál byl kocourem, který chodil sám. Jako z Kiplingovy pohádky. Skoro dvanáct let svého života věnoval politice, a přitom dokázal hrát roli poslance a později vysokého státního úředníka tak, že v něm vždy zůstal kus jiného světa. Píše to komentátor Práva Alexandr Mitrofanov. "Kiplingova pohádka končí slovy o tom, že kocour (v překladu, který ocituji, kočka) "plní smlouvu. Chytá myši a je hodná na děti v domě, jestliže ji netahají příliš za ocas. Ale jinak, když není v domě, a zvláště když vychází měsíc a nastává noc, stává se kočkou, která chodí sama a je jí jedno kde." Takový byl Pavel ve vztazích se svými politickými souputníky, sociálními demokraty. Těm moudřejším to nevadilo. Zato trpaslíkům vždy ležel v žaludku, protože odmítal nosit propocená stranická trika. Skončilo to výkřikem v poslaneckém klubu ČSSD, že Pavel a další ministři Grossovy vlády, kteří nepřipouštěli svou účast v případném dalším kabinetu podporovaném komunisty, ´mají držet hubu a kroků´. Tehdy jsem poprvé viděl Pavla Dostála smutného nejen kvůli nemoci, s níž v té době bojoval už naplno. Měl strach, že strana, do které začátkem 90. let vstoupil, se stane rejdištěm bývalých normalizačních komunistů. Pavel měl jasno, kde má stát tato sociální demokracie: vždy za lidmi žijícími ze své práce, ale ne za lemply, žvanily a natahovači rukou. Vždy za lidmi žijícími v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale na palubě společné evropské lodě. I proto ho národovci a rovnostáři v ČSSD nesnášeli," uvádí Alexandr Mitrofanov v Právu.

Pavel Dostál a kameraman Miroslav Ondříček (vpravo) - archivní snímek z března 2004, foto: ČTK Pavel Dostál a kameraman Miroslav Ondříček (vpravo) - archivní snímek z března 2004, foto: ČTK Šéfredaktor deníku Právo, jehož byl Pavel Dostál po zániku Československa a odchodu z federálního parlamentu několik let komentátorem, mimo jiné vzpomíná, že Dostál tehdy neměl v Praze kde bydlet. "Žil nejprve na matraci, kterou si vždycky večer rozložil na podlaze své kanceláře, později v pidigarsonce, kterou jsme pro něj vymysleli v redakční budově. Miloval ji a nechtěl se jí vzdát, ani když se stal poslancem a ministrem," píše Zdeněk Porybný v Právu.

Komentátor Hospodářských novin Tomáš Němeček míní, že Dostál byl občas nesnesitelný ve stylizaci "do ministra kumštýřů", přítele pop-hvězd od Gotta po Lustiga. "Ale když se odstraní tento balast, zůstane slušně spravovaný resort, v němž Pavel Dostál rozmotal staré případy a při výběru lidí měl často docela šťastnou ruku," dodává Němeček.

"Resort, v jehož čele stál, miloval. To zdaleka nelze říci o některých jeho předchůdcích," přidává vzpomínku pod titulkem Plebejec na kulturním trůnu Marta Švagrová v Lidových novinách. "V den, kdy absolvoval první chemoterapii, už tušil, že mu nezbývá moc času. Odmítl odpočívat, nelízal si rány. Přijel z Brna do Prahy a absolvoval dlouhé, otevřené interview pro Lidové noviny. Vypočítal, co všechno ještě musí udělat - pro film, televizi, památky, financování kultury - a co zbývá napravit, co by měl ještě pomoci prosadit. Říkal, že práce jej drží. Přiznal, že jej sice zraňují supí popisy, jež vykreslují jeho nemocné vnitřnosti, protože přitom musí myslet na děti a na ženu, ale že se nemíní takovým novinářům dát se svými pocity všanc. Bude se tvářit, že je nad věcí, a nemoci se bez boje nepoddá," píše autorka. "Teprve když těžce onemocněl, přesvědčil se Pavel Dostál o tom, že přátelství, jež s vehemencí léta živil, fungují. ´Esemesky´, které pak dostával i od svých protivníků, potvrdily, že jej lidé ´od kultury´ vzali za partnera," uvádí karta Švagrová v Lidových novinách.

 

Ruzyně - návrat českých turistů z Egypta, foto: ČTKRuzyně - návrat českých turistů z Egypta, foto: ČTK Lidové noviny se zamýšlí nad skutečností, že jednou z obětí teroristických atentátů v Egyptě je český občan. Pozastavuje se přitom nad mediálním komentářem, v němž zaznělo, že turisté, kteří tráví dovolenou v Egyptě, teď jistě litují svého "nešťastného rozhodnutí". "A pro případ, že fanatici zaútočí i v Česku, nevyjdeme na ulici?", klade autor otázku. Šťastná a nešťastná rozhodnutí v tomto případě podle něj neexistují. "Podstatné je, zda se opírají o zodpovědnou úvahu nepodléhající mýtům a vycházejí ze znalosti reálií. Bez toho si tváří v tvář teroru jen stěží uchováme mravní integritu a důstojnost," podotýká.

Mrtví Češi v Thajsku po vlnách tsunami nám drasticky připomněli, že příroda může strašlivě ničit. Mrtvý Čech v Šarm aš-Šajchu nám připomíná, že země je ve válce, uvádí Mladá fronta Dnes. "Není to nahodilá oběť. Je to do slova a do písmene první padlý v tomto boji. Je snad ještě někdo, kdo nevěří, že fanatičtí džihádisté postupují promyšleně, podle válečného plánu?" Všechno, co džihádisté dělají, má logiku, píše deník. "Nevadí jim, že zabíjejí civilisty, ženy a děti. Předně neustále argumentují tím, že Izrael a Západ to taky dělají. Nerozlišují demagogicky mezi nešťastnými civilními oběťmi válečných akcí a záměrným vražděním bezbranných....Bohužel, první Čech, který padl v této válce, těžko bude poslední," soudí Mladá fronta Dnes.

Trosky automobilů na Starém tržišti v Šarm-aš-Šajchu, foto: ČTKTrosky automobilů na Starém tržišti v Šarm-aš-Šajchu, foto: ČTK Také Právo připomíná, že spolu s prvním českým padlým ve válce s terorismem dorazilo zoufalství, dopadající pravidelně na rodiny v Iráku a v Egyptě, zoufalství rodin britských a španělských, rovněž do Česka. "Nyní už víme, že terorismus, ohrožující svět za hranicemi, se nás týká bezprostředně. Naši občané se mohou stát oběťmi jak v cizině, tak doma. Příkaz premiéra ministru vnitra, aby ověřil schopnost integrovaného záchranného systému reagovat na teroristický útok jen dokazuje, že hrozbu bereme tady v srdci Evropy konečně vážně," píše Právo. Autor zároveň uvádí, že ve stejný čas, kdy zaslechl zprávu o zavraždění mladého Čecha teroristy v Egyptě, četl v jedněch novinách celostránkový rozhovor se ´sympatickým a tichým mladíkem´ Samerem Shehadenem, činitelem muslimské obce v Česku. Původem je Palestinec, ale narodil se u nás, má české školy, vyrostl v naší kultuře. "Ten sympaťák se ani v novinovém rozhovoru neodhodlal odsoudit masakr na Manhattanu, vraždění náložemi v Izraeli lapidárně vysvětlil tím, že v té zemi je každý občan voják, a jde tedy o válku, a konec konců terorismus stejně jednou ustane, až celý svět bude muslimský, jako že by se tak mělo jednou stát. Ale zabíjet se pochopitelně nemá, protože islám je mírumilovný a sebevraždu dokonce korán zakazuje. Tiše jsem zíral do té stránky, protože to netvrdil prototyp frustrovaného mladíka z nějaké ropné země, to promlouval spoluobčan z Česka. Ale jakoby z jiné planety...," píše autor glosy v Právu. Připomíná mu to, jak se mnozí islámští duchovní tvrdohlavě zdráhají odsoudit teroristické činy proti západní civilizaci. "Tváří v tvář první české oběti mezinárodního terorismu bychom si proto měli uvědomit, že pro zákeřné vrahy nemůžeme mít jediné slovo omluvy. Zrovna jako pro sympatizanty jejich zločinů," uzavírá Právo.

Předseda vlády Jiří Paroubek v souvislosti s atentáty v Právu píše, že terorismu je třeba čelit komplexně. Podle něj musí být mezinárodní terorismus vnímán jako zločin nejen vyspělým Západem, ale i "v každém koutě naší planety". "Tak tomu zatím není," míní premiér. V komentáři dále mimo jiné uvedl, že Česká republika je připravena posílit svou pozici v boji proti mezinárodnímu terorismu a zasadit se o přijetí takových opatření, která nakonec povedou k jeho porážce.

 

Rozhodnutí o pořízení vlastního bytu či domku vzal v červnu podle Mladé fronty Dnes do vlastních rukou rekordní počet lidí. Za jediný měsíc získaly banky přes 3500 nových klientů, kteří využili historicky nejnižších úrokových sazeb a rostoucí nabídky bytů. Průměrný úrok u hypotéky klesl v červnu hluboko pod hranici čtyř procent na 3,75 píše. Za zvýšeným zájem vidí ekonomové podle deníku i fakt, že splátka hypotéky je často nižší než měsíční nájem bytu na volném trhu. Měsíční splátka hypotéky za poslední dva roky klesla o téměř tisíc korun. Podle délky fixace úrokové sazby od jednoho roku do pěti let při dvacetileté splatnosti hypotéky se splátka pohybuje od 5500 do 6000 korun. Příznivých sazeb lidé využívají i k tomu, aby si brali větší úvěry. V červnu dosáhla průměrná výše hypotéky podle Mladé fronty Dnes 1,43 milionu korun, což je dosud nejvyšší hodnota. Hypotéky výrazně přispívají k rychlému zadlužování domácností, před jehož tempem v minulosti varovala například Česká národní banka, připomíná deník. Celkový objem dluhů domácností je kolem 350 miliard korun, z čehož hypotéky se již blíží 200 miliardám, píše.

 

Hasiči staví protipovodňové zábrany, foto: ČTKHasiči staví protipovodňové zábrany, foto: ČTK Lidové noviny komentují pražské protipovodňové cvičení, které se uskutečnilo o víkendu a které podle deníku dopadlo v základních parametrech velmi dobře. Dva a půl kilometru zábran bylo postaveno za třetinu potřebné šestatřicetihodinové lhůty. "Také kompletace se zdařila, přinejmenším z pohledu přihlížejícího Pražana. Impozantní je uzávěra ústí Čertovky do Vltavy, právě tato partie jistě byla jedním z nelehkých oříšků, jež museli projektanti díla rozlousknout. Pražané mají v dobré paměti, jak se hliníkové bariéry osvědčily při povodních v srpnu 2002, a je třeba jen vyjádřit politování, že to, co stálo v Praze o víkendu, tam nemohlo stát o tři roky dříve," píší Lidové noviny. Při pohledu na monumentální rozsah zábran přihlížejícího podle deníku napadne, zda to někdy bude zapotřebí. Nicméně, jakmile jsou ochranné prostředky k dispozici, odpovědné vedení města je povinno je obstarat, přichystat a také prověřit, tak jak se to stalo o víkendu. "Je tedy dobře, že se cvičení konalo, že proběhlo bez zmatků a konfliktů. ...Magistrát si tímto výkonem udělal u veřejnosti dobré oko a bezpochyby bude vystaven podezření, že právě to byl hlavní ´smysl cvičení´, řečeno vojenskou hantýrkou. Veřejnost viděla, že zábrany existují a dají se v limitu postavit. Nicméně až povodeň by prověřila, že opravdu fungují. Ta možná nepřijde nikdy, nebo až za padesát let, nebo za sto. Projekt počítá s pětisetletou vodou." V tom ale tkví podle Lidových novin ošidný bod celé věci. "Teď totiž půjde o to, aby systém byl trvale držen v použitelném stavu po dlouhá léta, doslova desetiletí, když už si netroufnu dohlížet za limit stovky let. Na této práci nebude nic velkolepého na pohled, nic, čím by se magistrát mohl chlubit," uvádějí Lidové noviny.

 

Propuštění z práce, vysoká pokuta, odebrání řidičského průkazu a trestní stíhání hrozí vedoucímu odboru informací a komunikačních technologií západočeské policejní správy v Plzni Václavu Johánkovi. Dvaapadesátiletý civilní zaměstnanec policie minulý týden opilý havaroval a policejní hlídka ho následně převezla na protialkoholní záchytnou stanici. Informuje o tom Právo. Nehoda se podle deníku stala ve středu odpoledne v centru města. Johánek se služebním vozidlem narazil při jízdě do jiného automobilu. Při kolizi nebyl nikdo zraněn a škoda na zničených vozech se odhaduje na několik desítek tisíc korun. Dechová zkouška však ukázala, že v krvi viníka nehody kolovalo 2,72 promile alkoholu. Dechovou zkoušku má potvrdit rozbor krve, kterou si nechal Johánek později odebrat u lékaře. Podle svědků se sotva držel na nohou a neodpustil si "silácké" řeči. "V současné době je v pracovní neschopnosti. O dalším setrvání v pracovním poměru rozhodne jeho nadřízený," řekl Právu náměstek krajského policejního ředitele Jan Brázda.

25-07-2005