17-08-2005

Pro premiéra Jiřího Paroubka představuje nebezpečí předseda ČSSD Stanislav Gross, řekl Lidovým novinám bývalý předseda vlády Miloš Zeman. Uvedl také, že Paroubek je lepším premiérem, než byli jeho dva předchůdci ve funkci. Současný předseda vlády totiž podle Zemana dokázal pochopit, že může využít komunisty k prosazení některých programových bodů sociální demokracie.

Jiří Paroubek, foto: ČTKJiří Paroubek, foto: ČTK Zeman se podle svých slov obává toho, že by Gross mohl po parlamentních volbách usilovat o takzvanou velkou koalici s ODS. "Bude-li mít ČSSD po volbách 30 až 40 poslanců, budou to Grossovi lidé. A on bude mít čtyři roky pohodlný život. Jenže pokud se sociální demokracie spojí s ODS, ztratí ČSSD zbytky důvěryhodnosti a volby v roce 2010 vyhraje mírně reformovaná komunistická strana," řekl Zeman Lidovým novinám. Na dotaz, zda věří tomu, že má Gross ve straně stále tak silnou pozici a že se jím nechá současný premiér tak snadno odsunout, uvedl Zeman, že toto "nebezpečí" považuje za "reálné".

O předsedovi ČSSD Grossovi dále řekl, že "nemá žádný program" a je "obludně mocichtivý mládenec". Poznamenal také, že Paroubek je "obklíčen" nejen Grossem, ale také "zbytky Grossova klanu". "Myslím, že tento handicap lze překonat jediným způsobem. A sice dosáhnout toho, aby za kandidáty na poslance ČSSD byli nominováni lidé, kteří mají všeobecnou důvěru a nepatří mezi ty, jimž jsem poněkud nelichotivě říkal vyžírkové," řekl Lidovým novinám Zeman. Podle expremiéra by měl Paroubek z řad ČSSD tyto lidi odstranit a uvést do praxe kariérní řád, který Zeman navrhnul.

Zeman dále v rozhovoru s uvedl, že Paroubek je osobnost, která dokázala ČSSD vrátit ztracenou popularitu. Považuje ho také za lepšího premiéra než byli jeho předchůdci Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Na současném premiérovi oceňuje zejména to, "že dokázal pochopit, že může využít komunistických hlasů k prosazení některých programových požadavků ČSSD". Uvedl také že Paroubka podpoří, když bude po volbách usilovat o vytvoření menšinové vlády s tichou podporu KSČM.

 

Budoucí ministr kultury Vítězslav Jandák, foto: ČTKBudoucí ministr kultury Vítězslav Jandák, foto: ČTK Právo se mimo jiné pozastavuje nad tím, že nový ministr kultury nevzešel z řad ČSSD. Komentátor Práva také připomíná rozporuplné reakce veřejnosti na volbu nového ministra kultury Vítězslava Jandáka. Podle deníku volba nemohla padnout na jeho dva protikandidáty, kteří neodpovídali "většinovému cítění ČSSD". "Lidový, plebejský, vzpomínky na normalizační léta bezděčně vzbuzující Jandák sedl mnohem více," píše Právo. Premiér pak dal podle deníku svým rozhodnutím najevo, že v oblasti kultury "neupřednostňuje tvůrčí vzlety", ale "cítí povinnost kulturu řídit jako resort".

Ve svém dalším komentáři se Právo pozastavuje nad tím, jakou "personální bídu" ČSSD přiznala právě výběrem Jandáka. "Normální by přece bylo, aby se buď mezi poslanci, nebo v prostředí odborných komisí třásli na uvolněnou vládní funkci dva tři natěšení vlčáci ovládající do puntíku problematiku resortu. Že se v Lidovém domě nikdo takový nenašel a premiér musel člena svého kabinetu hledat přímo 'v manéži', je průšvih, varování, ukázka nekompetentní práce s lidmi," myslí si Právo.

 

Mladá fronta Dnes rekapituluje období vlády ČSSD a vytýká kabinetu sociální demokracie, že nepokročil se zásadními reformami. "Málokterý tuzemský ekonom v posledních letech nevypustil z úst okřídlenou větu - české hospodářství by mohlo růst ještě rychleji a lidé bohatnout viditelněji, kdyby vláda...," píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Deník uvádí, že sociální demokracie za dobu svého vládnutí nepokročila se zásadními reformami, například důchodů a zdravotnictví. Mladá fronta Dnes také připomíná zadlužení státu a domnívá se, že ČSSD nijak nezměnila to, co podědila po ODS. "Máme se dnes podle čísel lépe. Poděkujme se však vládám, že se nemáme ještě líp, ačkoli jsme mohli," píše list.

 

Podle Lidových novin náklady na zásah policie proti účastníkům technoparty CzechTek ukazují, že šlo pouze o "demonstraci síly". Deník uvádí, že škody, které způsobili technaři, jsou ve srovnání s náklady na zásah policie zanedbatelné. "Je nepředstavitelné, aby někdo vydal na ochranu svého majetku stokrát víc, než o kolik by mohl přijít," píše deník. Vydání peněz na policejní akci tak bylo podle Lidových novin "nesmyslné" a nést odpovědnost by měl ten, kdo o jejich vydání rozhodl.

 

V Bezpečnostní a informační službě (BIS) zastávají vedoucí funkce bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Někteří z nich prošli v minulosti i školením u sovětské tajné služby KGB v Moskvě. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Deník informaci zjistil, když pátral společně s pořadem televize Nova Na vlastní oči po okolnostech případu bývalého důstojníka BIS Jaroslava Kukačky, který je podezřelý z různých finančních machinací.

Podle Mladé fronty Dnes řídili právě Kukačku lidé, kteří v minulosti působili u StB. Jeden z nich - Bohumil Ridoško - v personálních dokumentech mimo jiné uvedl, že prošel dvouměsíčním kurzem KGB v Moskvě. Další exdůstojník StB Vladimír Paleček ve stejných materiálech prozradil, že spolupracoval s KGB na tajných operacích proti státům NATO. Třetím mužem, který spolupracoval s Kukačkou, byl Peter Burak. V minulosti byl podle deníku vedoucím oddělení na sedmém odboru StB.

Všichni tři jmenovaní muži podle Mladé fronty Dnes nyní v BIS pracují v odboru, který má chránit zemi před agenty států bývalého Sovětského svazu. Současné vedení BIS uvedlo, že s bývalými příslušníky StB dnes již nemůže nic dělat. "Obecně mohu říct, že tito lidé prošli v roce 1989 prověrkami občanských komisí. A o jejich působení v nové zpravodajské službě rozhodla legislativa z roku 1990 a následně lustrační zákon z roku 1991 umožňující udílení výjimek. K jejich dalšímu uplatnění dali souhlas ředitelé nově vznikajících zpravodajských služeb," řekl deníku mluvčí BIS Jan Šubert. Uvedl také, že nemůže komentovat, zda a proč jsou bývalí důstojníci StB ve vedoucích pozicích v tajné službě.

Bývalí příslušníci StB zaměstnaní u BIS představují například podle místopředsedy ODS a stínového ministra vnitra Ivana Langra bezpečnostní riziko. "Máme jistotu, že je takový důstojník zcela spolehlivý a že nepracuje pro obě strany, tedy i pro Rusy?," řekl Langer deníku.

Případem bývalého důstojníka BIS Kukačky, který je podle tisku podezřelý z různých finančních machinací, se bude ve čtvrtek zabývat sněmovní komise pro kontrolu BIS. Mladá fronta Dnes v červenci uvedla, že Kukačka za ochranu před vyšetřováním a odposloucháváním požadoval od podnikatelů desetitisíce až statisíce korun. Později Mladá fronta Dnes napsala, že Kukačka čelí podezření, že zneužil peníze z rozpočtu kontrarozvědky. Podle listu investoval nejméně 200.000 korun určených na tajné operace do stavby svého rodinného domu.

 

Česká bankovní asociace začala připravovat společnou databázi cen základních služeb v tuzemských bankách. Jak

Asociace začala také sepisovat slovník finančních pojmů, která má zákazníky naučit rozlišovat mezi základními typy služeb. Chystá se i kodex práv klienta, který by přesně určoval rozsah informačních povinností finančních domů u konkrétních služeb. Ministr financí Bohuslav Sobotka požaduje po bankách, aby například stejně pojmenovávaly základní služby, aby si neúčtovaly poplatky za platby státu nebo aby zavedly přenositelnost čísel bankovních účtů. Podle informací Hospodářských novin se však původní seznam 16 požadavků ministerstva financí na změny v bankách nově rozrostl až na 30. Ministerstvo financí zveřejní obsah svých nynějších požadavků ve čtvrtek a poté je rozešle bankám, aby se k němu vyjádřily. "Budeme po bankách formou ankety chtít vyjádření, které navrhované změny jsou připraveny akceptovat, o kterých jsou ochotné dále diskutovat a které jsou pro ně naprosto nepřijatelné," řekl náměstek ministra Tomáš Prouza. Další podrobnosti k požadavkům na banky však odmítl sdělit.

 

Stále víc cizinců láká možnost pořídit si rodinný dům nebo byt v ČR. Se vstupem do EU se pro obyvatele unie zjednodušila pravidla pro poskytování úvěrů na bydlení a jeho financování. Hypoteční banky hlásí rostoucí zájem cizinců a stoupají i objemy půjčených peněz. Píšou to Lidové noviny. Podle bank jsou však hypotéky pro cizince spíše okrajovou záležitostí. "Za první pololetí roku odhadujeme objem těchto úvěrů v řádu několika set milionů korun. Jedná se zhruba ale jen o pět procent celkového objemu poskytnutých hypoték," řekla Lidovým novinám Kristýna Havligerová z České spořitelny.

Přesto se zvyšuje počet občanů zemí EU, kteří v tuzemsku o hypotéku žádají. Občané EU, kteří si chtějí v Česku pořídit nemovitost, nemusí mít v ČR na základě novely devizového zákona ani trvalý pobyt. "Obecně lze konstatovat, že za poslední roky roste zájem cizinců v řádu 30 procent ročně," potvrdila mluvčí HVB Bank Petra Kopecká. Cizinci si také na bydlení půjčují víc peněz. "Průměrná výše hypotéky u cizince je asi 3,8 milionu korun. Nejčastější hypotéka v Praze se pohybuje okolo 1,6 milionu," uvedl mluvčí Živnostenské banky Ivo Polišenský. Banky se shodují, že nejvíc zahraničních žadatelů o hypotéku pochází ze Slovenska. Dalšími žadateli o úvěr jsou pak Němci, Britové nebo Italové. Největší zájem je o byty v novostavbách v Praze, část zájmu směřuje i do Středočeského kraje.

 

Brněnský podnikatel Rudolf Hošna, který byl loni odsouzen k osmi a půl roku vězení za zpronevěru, se skrývá na Slovensku a získal nyní i slovenské občanství. Muž, na kterého soud vydal mezinárodní zatykač, tak nemůže být vydán do Česka. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Tuto informaci jsme dostali prostřednictvím ministerstev spravedlnosti Česka a Slovenska. Pokud má Hošna slovenské občanství, můžou ho tam kontrolovat i třikrát za den, ale tím to taky končí. Vydat nám ho nemohou," řekla deníku brněnská policistka Dagmar Matušková z oddělení pátrání po hledaných osobách. Informaci podle deníku potvrdilo i policejní prezidium.

Devětatřicetiletý Hošna byl letos v dubnu pravomocně odsouzen k osmi a půl roku vězení. V roce 1993 odebral od mladoboleslavské Škody 130 automobilů, které nezaplatil, a připravil tak firmu o 25 milionů korun. "Slovenská strana postupuje v souladu s mezinárodními dohodami, podle kterých se vydávání osob nevztahuje na hospodářské delikty. Kdyby měl Hošna na svědomí vraždu, obchod se zbraněmi nebo jiný závažný skutek, musela by nám ho slovenská strana vydat," řekl Mladé frontě Dnes zástupce velitele kriminální policie a vyšetřování v Brně Pavel Kříž. Policie nyní čeká na to, až Hošna vycestuje do jiných států, kde by ho bylo možné zadržet na základě mezinárodního zatykače, píše deník. Hošna vlastní v Bratislavě hudební klub Babylon a má na Slovensku i jiné podnikatelské aktivity. V minulosti mu patřila mimo jiné firma Pragokoncert.

 

V kauze osm let staré půjčky ČSSD sehrál roli podnikatel Pavel Tykač, klíčová postava kontroverzní finanční skupiny devadesátých let Motoinvestu. Jeho právník Jan Mareš v červnu 1997 straně, která tehdy byla ve finanční tísni, předal půjčku 18 milionů korun. Tykač měl podle smlouvy řešit případné spory mezi věřitelem a dlužníkem, informují Hospodářské noviny.

Podle deníku nyní transakci potvrdil jak právník Mareš, tak místopředseda ČSSD zodpovědný za stranické financování Martin Starec. Mareš přitom uvedl, že v případu půjčky vystupoval pouze jako prostředník. "Je pravda, že jsem ČSSD tehdy peníze předával, ale nebyly moje. A čí byly, to vám říci nemohu, klient mi k tomu nedal svolení," řekl Mareš Hospodářským novinám. Na otázku, jestli peníze patřily Tykačovi nebo pocházely od některé z jeho firem, odmítl podle deníku právník odpovědět.

Zveřejnit jméno věřitele odmítla podle Hospodářských novin i ČSSD. Starec pak uvedl, že zdědil případ po svých předchůdcích a z dokumentů jméno toho, kdo straně peníze půjčil, nezjistí. "Já jen vím, že to bylo záhy řádně splaceno," řekl deníku Starec.

Tykač podle Hospodářských novin rozjel s Motoinvestem před deseti lety takzvanou třetí vlnu kupónové privatizace, při níž ovládl řadu investičních fondů. Z mnoha pak zmizely miliardy korun. Motoinvest také převzal kontrolu nad třemi bankami, například nad Agrobankou, která pak zkrachovala. Stejný osud potkal i Kreditní banku Plzeň.

Dva měsíce před tím, než získala ČSSD za asistence Tykače 18 milionů korun, parlamentní vyšetřovací komise vedená sociálním demokratem Jaroslavem Baštou vydala verdikt, kterým Motoinvest očistila od podezření, že se podílel na krachu Kreditní banky. Tento závěr přišel v době, kdy byl Mototinvest pod tlakem policie, která stíhala jeho představitele v souvislosti s pádem Agrobanky a Kreditní banky Plzeň. V roce 1998 převzala moc ČSSD a všechna obvinění vůči Motoinvestu byla stažena, uvádí deník.

Když na ministerstvo financí nastoupil Ivo Svoboda, který si v současné době ve vězení odpykává trest za vytunelování mělnické Liberty, propustil podle Hospodářských novin šéfa finančního a analytického útvaru Stanislava Kosíka, který měl na starosti boj proti praní špinavých peněz. Několik týdnů před svým odvoláním Kosík podal trestní oznámení na podnikatele Petra Nešetřila, jenž patřil do skupiny bývalého Motoinvestu. O několik měsíců později Svoboda zaměstnal Tykače na ministerstvu jako svého poradce, píše list.

 

Ministerstvo vnitra už má připraven návrh zákona, který stanoví přesná pravidla pro pořádání akcí typu technoparty. Návrh je v připomínkovém řízení, které by mělo skončit tento pátek. Hlavní změnou je povinné písemné oznámení každé takové akce příslušnému úřadu, informuje Právo. V tomto oznámení by podle deníku musel pořadatel mimo jiné uvést účel a program akce, místo a dobu konání, předpokládaný počet účastníků a počet pořadatelů. K oznámení by musel také předložit souhlas vlastníků pozemků, stanovisko hygieniků, hasičů, orgánů ochrany přírody i obcí či vojenského újezdu, kde by se měla technoparty konat.

Zákon by se měl podle Práva vztahovat na akce trvající déle než 24 hodin, při nichž může "nad obvyklou míru docházet k obtěžování jiných osob" a kterých se zúčastní buď více než 500, nebo podle druhé varianty více než 1000 lidí. Obávat se však podle deníku nemusí pořadatelé zavedených rockových či jiných hudebních festivalů. Zákon se totiž netýká akcí, které jsou na určitých místech pořádány tradičně. Povinnosti ukládané novým zákonem se také nemají vztahovat na kulturní a sportovní akce konané na místech k tomu určených ani na shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách. Svolavatelem technoparty může být podle návrhu osoba starší 18 let, a to i cizinec, ale i právnická osoba se sídlem v Česku. Úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž obvodu bude místo připravované technoparty ležet, může akci podle Práva za určitých okolností zakázat. Například v případě, že by se na uvedeném místě v tutéž dobu měla konat jiná akce. Zakázat bude také možné technoparty, která by mohla závažně omezit dopravu a zásobování nebo která by bránila provozu obecně prospěšného zařízení. Zákon zakazuje i akci pořádanou formou průvodu. Obec či vojenský újezd budou moci nesouhlas s chystanou technoparty odůvodnit jen ochranou veřejného pořádku nebo majetku, vojenský újezd navíc i možným ohrožením bezpečnosti státu, uvádí deník. Proti zákazu akce se bude moci podle listu svolavatel odvolat k soudu, který bude mít povinnost o věci rozhodnout do tří dnů od doručení žaloby.

V případě nedodržení zákona budou hrozit svolavateli i účastníkům akce pokuty. Nejvyšší částku - až 50.000 korun - by mohl zaplatit ten, kdo svolá technoparty, jejíž konání bylo zakázáno. Pokuta ve výši 10.000 korun pak bude například hrozit účastníkům zakázané, ale i neoznámené akce, píše deník.

17-08-2005