22-08-2005

Nedělní televizní duel sociálně demokratického premiéra Jiřího Paroubka s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem naznačil podle deníku PrávaMladé fronty Dnes proměnu vzájemného vztahu obou hlavních levicových stran od Paroubkova nástupu do funkce. Lidové noviny v souvislosti s premiérovými výroky v televizní debatě poznamenávají, že Paroubek "pokračuje v eliminaci" šéfa ČSSD Stanislava Grosse.

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda proti sobě v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce zasedli nesmiřitelní soupeři bojující o stejné voliče, nebo politici, kteří se užuž chystají stát spojenci. Politici podle autora poznámky zvládli během pouhé hodiny obě role. Sociální demokraté, povzbuzeni lepšícími se výsledky v průzkumech, už plánují, že by i po roce 2006 chtěli dál vládnout - třeba i menšinově a za cenu otevřené podpory komunistů. Jen přímé společné koalici se zatím brání, shrnuje list.

Čas vzal Grossovo premiérování, ale s ním i Greneníčkovu dominanci, poznamenává k nedělní debatě komentátor Práva. Podotýká, že Paroubek je kalibr, kterého komunistický předseda "těžko kdy vytahá za uši". A tak jsme byli svědkem Grebeníčka upozaděného, nejistého, jenž dokonce Paroubkovi přitakal k jeho "pravicovému" snížení daní soukromým osobám s nízkými a středními příjmy, všímá si autor glosy.

Lidové noviny se pozastavují nad Paroubkovými slovy o tom, že po volbách bude mít při vyjednáváních o případné politické spolupráci hlavní slovo volební lídr ČSSD. Premiér tak v neděli reagoval na prohlášení bývalého premiéra a předsedy sociálních demokratů Miloše Zemana, který ho varoval před tím, jakou roli by mohl po volbách sehrát nynější šéf strany Gross. Můžeme téměř s jistotou předpovědět, že Paroubkovy protigrossovské kroky bude provázet nejen spokojené mručení důchodce Zemana, ale i masivní podpora zevnitř ČSSD, předpovídá deník.

 

Komentáře tisku se shodují, že premiér Jiří Paroubek chtěl vytěžit politické body, když prezentoval nižší než očekávaný růst cen elektřiny a plynu v příštím roce jako výsledek jednání mezi ním, ministrem průmyslu Milanem Urbanem a předsedou Energetického regulačního úřadu Josefem Fiřtem. Popudil tím ale šéfa ERÚ, upozorňují. Podle komentátorky Hospodářských novin jistěže vypadá krásněji, vykreslí-li například premiér, jak se spolu s ministrem průmyslu zasloužil o to, že nárůst ceny plynu a elektřiny nebude tak velký, jak se čekalo. Šéf energetického regulačního úřadu může tisíckrát skřípat zuby, že se žádná jednání s politiky nevedla, že jeho úřad je nezávislý a že výši cen elektřiny a plynu neurčují konzultace se Strakovou akademií. Paroubkova logika je jasná - každý bodík na cestě k volebnímu úspěchu je dobrý. Třeba někdo přeslechne protest skutečných regulátorů a zapamatuje si jen: Paroubek zařídil nižší ceny, píše autorka komentáře Hospodářských novin. Podle ní se ale ve zvolené strategii skrývá jedno nebezpečí. Při tempu premiérových mediálních výstupů se zvyšuje i počet případů, kdy se ukáže, že jde o přestřelení, polopravdy či omyly a nedostatek informací.

 

Mladá fronta Dnes podporuje vznik černé listiny leteckých společností, o které začala hovořit Evropská komise po sérii srpnových leteckých neštěstí. Na seznamu by se objevily firmy, jejichž letadla z bezpečnostních důvodů nemohla vzlétnout, nebo musela nouzově přistát. Podle komentátora by vznik černé listiny nebyl na škodu. Konkurence nutí letecké společnosti, aby všechny potíže, zpoždění, výměny, nouzová přistání buď tajily, nebo vydávaly za banální chyby. Pokud někdo přinutí letecké dopravce vyložit karty na stůl, všem katastrofám se určitě nepodaří zabránit. Rozhodně se však zvýší svoboda cestujících a jejich možnost rozhodovat o svém osudu, píše Mladá fronta Dnes.

 

Lidové noviny ve svém komentáři konstatují, že ministr financí Bohuslav Sobotka v neděli předvedl televizním divákům názornou lekci o fungování zaopatřovatelského státu, když hovořil o kompenzacích nákladů na bydlení. Systém dotací na činži podle komentátora připomíná perpetuum mobile, jehož smysl je jasný. Je třeba lidi dostat do trvalé závislosti na státu, pokud možno každého člověka. Zvolte jinou vládu a budete mít po dotacích, tak prostoduše zní toto poselství. Pak bude mít sociální demokracie naději, že se udrží u vesla trvale a pod její vlajkou i armáda úředníků, kteří budou v počtech stále rostoucích držet tento stroj v chodu, píší Lidové noviny.

 

Foto: Evropská KomiseFoto: Evropská Komise Česká ekonomika se kvůli demografickému vývoji brzy neobejde bez starších pracovníků. Píše to deník Právo, podle kterého by proto mnohé firmy, které starší lidi pokládají za bezperspektivní, měly změnit personální politiku. "Tvrdilo se, že deset let před penzí se lidi nevyplatí rekvalifikovat a vzdělávat. Tato teorie ale teď rychle padá," cituje list profesora Michiganské univerzity Jana Švejnara. Ekonomové se podle deníku shodují, že není daleko doba, kdy firmy budou starší pracovníky přesvědčovat, aby do penze neodcházeli. Hlavní důvod je demografický. Ze zhruba 3,9 milionu českých zaměstnanců jich 1,6 milionu překročilo věk 45 let. Společnost stárne, a pokud se udrží současná věková hranice odchodu do důchodu, nastane obrovský hlad po kvalifikovaných zaměstnancích. Migrace pracovníků ze zahraničí to prý nevyřeší. "Skončit musí především schizofrenní situace, že na jedné straně se hovoří o potřebě prodlužovat odchod do penze, a současně se vytváří ve společnosti stále atmosféra, že pro čtyřicátníky už není v pracovním procesu místo," cituje předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha. Nedávný průzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí však ukázal, že více než pětina Čechů a Češek je přesvědčena, že šéfové by se starších zaměstnanců rádi zbavili. Dvě pětiny dotázaných tvrdí, že starší zabírají místa mladším. Pětatřicet procent respondentů vyčítá starším, že nechtějí při první možné příležitosti z práce odejít, a dvě třetiny dotázaných soudí, že starším pracovníkům chybějí znalosti a neumějí pracovat s moderní technikou. Patnáct procent respondentů si myslí, že nemá cenu zvyšovat kvalifikaci u lidí po padesátce, připomíná deník Právo.

 

Jak píší Hospodářské noviny, Brusel chce zpřísnit dotace pro nové členy Evropské Unie. Na podzim se podle návrhu Evropské komise rozhodne, jaká nová pravidla budou evropské finance rozdělovat. Peníze už nepůjdou hlavně do nově přijatých zemí, ale třeba do Španělska nebo do Řecka. Českou republiku bude limitovat hlavně nové ustanovení, podle kterého bude přidělování dotací záviset na plnění maastrichtských kritérií. Tedy, že schodek státního rozpočtu nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. Čeští politici ho ale odhadují asi na 4,1 procenta. Nováčkům v Unii se omezování nelíbí. Na druhou stranu ale doteď nedokázali evropské dotace opravdu využít. Češi proto, spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky, chystají vytvoření lobbistické skupiny.

 

U nadnárodních soukromých bezpečnostních agentur v Iráku působí podle deníku Právo desítky českých občanů, kteří ve válkou poničené zemi střeží soukromé objekty, osoby nebo konvoje. Jeden z českých žoldnéřů již při této práci zahynul - šlo o někdejšího vojáka cizinecké legie, který zemřel při útoku na konvoj. Listu to sdělil bývalý elitní policista, který práci v Iráku zprostředkovává. Jak ale dodal, nesetkal se s případem, kdy by do Iráku byli verbováni nezkušení mladíci a navíc museli platit za zprostředkování. "Ti kluci moc dobře vědí, do čeho jdou. Jsou to profesionálové, kteří u nás prodělali náročný výcvik a tam ho uplatňují," uvedl bývalý policista. Podle dřívějších informací tisku nemají někteří z uchazečů žádnou zkušenost s armádou či bezpečnostními složkami. Deník Právo také píše, že případ jednoho z mladíků hodlá prozkoumat Bezpečnostní informační služba. "Zasadíme jej do kontextu a uvidíme, nakolik spadá pod náplň naší práce," řekl listu mluvčí BIS Jan Šubert. Hledání dobrovolníků pro soukromé agentury není trestné; práce soukromé ochranky v Iráku je dobře placená, ale nebezpečná.

22-08-2005