24-08-2005

Adolf HitlerAdolf Hitler Navrhované vstřícné gesto vůči německým antifašistům je podle Práva aktem základní lidské slušnosti, ke kterému se měly předchozí vlády již dávno dobrat. Deník připomíná, že iniciativa nepočítá s finančním odškodněním antifašistů, ale pouze s morálním uznáním jejich odporu vůči hitlerovskému režimu a s vyjádřením lítosti nad křivdami, kterých se vůči těmto lidem dopustilo poválečné Československo. Komentátor Práva chválí premiéra Jiřího Paroubka za to, že hodlá po letech německým antifašistům alespoň poděkovat a dát 30 milionů korun institucím, které jejich činnost zachytí pro budoucnost. Na druhé straně komentátor míní, že "čestný předseda ODS a prezident republiky Václav Klaus a jeho vezírové považují akt lidské slušnosti za cosi nebezpečného." Nebezpečný je však podle autora naopak nedostatek slušnosti a u vrcholného politika obzvláště.

Podle Hospodářských novin čeká Česko nelehký úkol, pokud se rozhodne omluvit sudetoněmeckým antifašistům. Po šedesáti letech totiž podle listu nebude snadné adresáty gesta najít a rozpoznat. Experti, které deník oslovil, se shodují: gesto nemůže být cíleno na Němce, co po válce z nejrůznějších důvodů zůstali v tehdejším Československu. Důvod je prostý - v Česku dnes podle expertů žádní nebo téměř žádní antifašisté ze Sudet nežijí. Lidé s prokazatelně antifašistickým postojem se ale budou jen obtížně hledat třeba i v sousedním Německu. Právě tam přitom většina antifašistických transportů z Československa po skončení války směřovala. To, že se většina skutečně perzekuovaných omluvy nedožila, prý ale není jediný problém, s nímž se musí vědci a politici při hledání adresátů gesta vyrovnat. Obtížné bude i určit kritéria, kdo antifašistou byl a kdo ne. Jedním z vodítek by se například mohl stát dekret prezidenta republiky z 2. srpna 1945. Podle něj je antifašistou každý, kdo "se činně zúčastnil boje za osvobození republiky nebo trpěl pod nacistickým terorem". Přestože takovým lidem mělo být zachováno československé občanství, ve skutečnosti to většinou vypadalo jinak. "Po válce jsme neměli vůbec žádná práva," vzpomíná jedna z držitelek antifašistické legitimace pro loajální Němce, dnes pětaosmdesátiletá Olga Sipplová z Mnichova. Ani dobové průkazy antifašistů však nejsou spolehlivým vodítkem. "Vydávaly se živelně, navíc se v antifašistických seznamech později mohutně škrtalo," upozorňuje podle Hospodářských novin švýcarský historik Adrian von Arburg.

 

Lidové noviny píší, že katarský princ Sání se "dostal z drápů české justice" a po 340 dnech vazby se vrací do vlasti. List připomíná ujištění ministra spravedlnosti Němce, že Katar je civilizovaný stát, byť s jinými zvyklostmi, že proces s princem tam bude pokračovat, že katarská justice posoudí jeho zálibu v obcování s nezletilými dívkami. Podle Lidových novin by ovšem došlo k velmi zábavné peripetii případu, pokud by Katar nedostál slibu a prince by spravedlivě nesoudil. Pak by, jak připomíná list další slova ministra spravedlnosti, česká strana požádala o jeho vydání do Česka. Autor sloupku v Lidových novinách také soudí, že už teď se asi celým případem katarského prince dobře baví sochař Opočenský, který je za obcování s nezletilými dívkami ve vězení a taktéž sbormistr Kulínský, který v obdobném maléru lítá, "ale naneštěstí pro něho není katarským princem." Lidové noviny se zároveň pozastavují nad možností, že člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání by mohl podat žalobu o náhradu škody či ušlého zisku za dobu strávenou v Česku ve vazbě.

 

"Máme rozdílné vize, jež si odporují. Chceme se ale dohodnout. Proto budeme hledat to minimum společného." Tak se dá podle Hospodářských novin chápat úterní dohoda politiků o reformě penzí. Za patnáct let je to podle deníku druhý alespoň trochu konkrétní posun. Tím prvním bylo založení komise expertů vedené Vladimírem Bezděkem z České národní banky, která propočítala, jak životní úroveň seniorů a státní finance poznamenají představy politiků z vlády i opozice. Skutečnost, že se ČSSD nyní s pravicí dokázala shodnout na tom, že do penze se bude chodit později a že státní důchody budou v poměru vůči mzdám klesat, není podle Hospodářských novin rozhodně dohoda o zásadní reformě penzí. Jsou to ale důležité úpravy, bez nichž by státní systém zkolaboval, podotýká list. Zároveň ale konstatuje, že "představa, že se na každém detailu - od výše pojistného k částce, kterou si budou lidé platit na soukromé účty - dohodne celá sněmovna, od komunistů po občanské demokraty, je iluzí. Nestalo se to nikde v Evropě."

 

Mladá fronta Dnes posuzuje naděje nejsilnější opoziční strany na úspěch v parlamentních volbách. Přes některé nepromyšlené výroky šéfa strany Mirka Topolánka má podle ní ODS proti sociální demokracii nespornou výhodu - ovládá kraje, sympatizuje s ní elita zejména ve větších městech. Může se spolehnout na to, že ji podporují lidé, kteří ovlivňují mínění druhých. "Pokud na nich, často podnikatelích či lékařích, postaví svou kampaň, sociální demokracie nemá nic proti ní," uvažuje list. Také program ODS Modrá šance je podle Mladé fronty Dnes poměrně promyšlený soubor liberálních reforem. "Nikdo ho neumí přeložit do přitažlivé zkratky a většina voličů se jím bude zabývat asi jako Evropskou ústavou. Ale aspoň existuje." Sociální demokracie nemá podle deníku nic podobného. "Sečteme-li tedy fakta, neobjevilo se zatím - kromě Paroubkova nástupu - nic, co by ohrozilo roli ODS jako favorita voleb," uzavírá list.

 

Čeští vlastníci zemědělské půdy a lesů na Slovensku, kteří ještě nedoložili své nároky, si musejí pospíšit. Upozorňuje na to Právo, podle něhož na Slovensku totiž už 1. září přecházejí nevypořádaná půda a lesy do vlastnictví státu a obcí. Podle mluvčí slovenského ministerstva zemědělství Kataríny Czajlikové se tak děje na základě zákona Národní rady Slovenské republiky z roku 1995 u pozemků nezjištěných vlastníků, které jsou zapsané v katastru nemovitostí nejméně jeden rok. "Tyto pozemky přejdou do vlastnictví obce, v jejíž katastrálním území leží," řekla Právu. Na dotaz, jak se o vlastnictví přihlásit a jaké doklady doložit, Czajliková sdělila, že evidence pozemků nezjištěných vlastníků je přístupná na internetové adrese slovenského pozemkového fondu. www.pozfond.sk. Pokud občan zjistí, že v seznamu je i jeho pozemek, měl by neprodleně předložit na příslušnou správu katastru doklady nutné na doplnění potřebných údajů a prokazující jeho vlastnická práva. "V případě nežijících vlastníků je třeba předložit i doklady o dědickém konání," řekla Právu Czajliková.

 

Pod titulkem ´Špína v kuchyni překvapila i inspektory´ se Lidové noviny obsáhle věnují probíhajícím kontrolám v čínských bistrech a restauracích. Podle šéfa České obchodní inspekce probíhají kontroly na základě podnětů od lidí. Několik čínských bister nařídila inspekce okamžitě zavřít. Lidové noviny soudí, že zajít si na pochoutku východní kuchyně do některé z čínských restaurací může zanechat nepříjemné následky na našem zdraví. "Odborníci se totiž shodují, že takzvané čínské fastfoody nedodržují mnohdy ani základní hygienické předpisy." Deník cituje prezidentku Sdružení restaurací a hotelů Miroslavu Luprichovou, která uvádí, že na tento problém už mnohokrát upozorňovala a neví, proč se Česká obchodní inspekce zaměřila na tento typ restaurací až teď. Podle Luprichové jsou čínská bistra na každém rohu právě proto, že majitelé jednoduše založí restauraci a vůbec si nedělají hlavu se zákony a hygienickými předpisy. Luprichová v Lidových novinách zároveň upozorňuje, že tyto restaurace vytlačují klasické české hospody. "Ono totiž dodržovat hygienická pravidla znamená náklady," dodává.

 

Zapomenuté a trávou zarostlé hroby německých vojáků padlých ve druhé světové válce ve Zlíně se dočkají opravy. Žulové pomníky nechá na své náklady postavit na Lesním hřbitově německý spolek péče o válečné hroby. Historici i váleční veteráni nezastírají, že jde o citlivou věc, proti opravám však otevřeně nic nenamítají. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Váleční veteráni proti opravám německých hrobů neprotestují. "Ať si to Němci klidně udělají, když to bude za jejich peníze. Historickou pravdu to nezmění," uvedl podle Mladé fronty Dnes předseda Českého svazu bojovníků za svobodu ve Zlíně Vjačeslav Procházka.

 

Pozůstatky skoro 7000 let starého osídlení objevili archeologové v průmyslové zóně u Prosmyk poblíž Lovosic na Litoměřicku. Lovosická radnice však výzkum zastavila, protože nemá peníze na zaplacení prací na vykopávkách, píše severočeská příloha Mladé fronty Dnes. Podle zákona musí majitel pozemků platit průzkum. Lovosice však zatím nemají investora. V nejbližší době se v zóně nic stavět nebude a navíc by byl průzkum stále dražší, uvádí deník. Archeologický výzkum byl zastaven o prázdninách z rozhodnutí rady města, řekl listu vedoucí odboru regionálního rozvoje lovosické radnice Václav Pokora. Lokalita u Lovosic je pro archeology velmi cenná. Marek Půlpán z Ústavu archeologické památkové péče Most uvedl, že nálezy začínají z období neolitu, to znamená, že lidé zde nepřetržitě žili od doby před pěti tisíci lety dodnes.

24-08-2005