02-09-2005

Domy ve městě Waveland v americkém státě Louisiana zničené po průchodu hurikánu Katrina, foto: ČTKDomy ve městě Waveland v americkém státě Louisiana zničené po průchodu hurikánu Katrina, foto: ČTK Česku se nechce do sbírek pro bohaté, konstatují Hospodářské noviny. Přestože škody, které napáchal hurikán v New Orleansu jsou obrovské, není v Česku nabídka pomoci tak spontánně okamžitá jako po tragédiích v jiných částech světa. Organizace, které jindy vyhlašují sbírky, nyní váhají, jestli ekonomicky silná velmoc jejich pomoc vůbec potřebuje. Například Česká katolická charita chce svou pomoc směřovat do jiných oblastí světa. Ministerstvo zahraničních věcí podle pátečních Hospodářských novin zatím povolilo pouze dvě veřejné sbírky. První je konto Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, druhé konto pak založila nadace Adra. Sociolog Jan Spousta v Hospodářských novinách upozornil, že lidé cítí daleko větší potřebu pomáhat chudým částem světa. Přesto ale díky medializaci tématu předpokládá, že se "najde plno lidí, kteří přispějí, i když budou vědět, že to je jen kapka v moři."

Deník Právo přináší svědectví českého turisty Marka Raniše, který zažil provalení hrází kolem New Orleans. Se svým známým utíkal před stoupající vodou z hotelu v centru města. Raniš je jedním z Čechů, kteří po katastrofě využili pomoci potomka českých imigrantů Jima Hlavace. Dobrovolník totiž, píše Právo, rozeslal po místních nemocnicích a úřadech letáky s nabídkou noclehu, jídla i možnosti zavolání domů. Mezi Čechy, kteří v jeho domku v hlavním městě Louisiany Baton Rouge našli pomoc, byli turisté i studenti. Podle Hlavace může být v Louisianě i několik set českých občanů. Vzkázal jim, že dveře jeho domu jsou pro ně otevřené.

 

Předseda ČSSD Stanislav GrossPředseda ČSSD Stanislav Gross Expremiér a předseda ČSSD je pro svou stranu přítěží. Pokud povede středočeskou kandidátku, tak sociální demokracii spíše ublíží než pomůže. Shodují se na tom komentáře pátečního tisku. Podle Mladé fronty DnesPráva sice neexistují důkazy, že by byl Gross zapojen do korupční aféry kolem Unipetrolu, ale dojmy často v politice rozhodují více než fakta. Gross také dodnes neobjasnil všechny otázky kolem svého majetku. Přitom právě kvůli nejasnostem kolem majetku na jaře rezignoval na funkci premiéra.

Postavit Grosse do čela kandidátky je totéž jako nabídnout občanským demokratům obří terč a nekonečnou zásobu nábojů, píše Mladá fronta Dnes. Z pochybného rozhovoru Zdeňka Doležela a Jacka Spyry sice nevyplývá to, že Gross bere úplatky, o nic víc než například to, že kardinál Vlk prodal Chrám svatého Víta. Je však jiný důkaz, který je v souvislosti s Grossem důležitý. Případ Grossova bytu se nepohnul ani o píď. Gross nevysvětlil, odkud vzal milion na koupi bytu. Nevysvětlil ani to, odkud čerpala Šárka Grossová prostředky pro obchody s nemovitostmi. Část sociálních demokratů si podle listu nepochybně uvědomuje, jakou přítěží je zkompromitovaný muž pro volební kampaň. Strana je tak nyní v roli fotbalového týmu, jehož hráč má distanc za doping, a tak z něj udělala aspoň trenéra. Teď ho chce zase do sestavy, i když jeho trest ještě nevypršel. To je sebevražda. Co mají dělat ti, kterým se chce žít, ptá se deník.

I když Gross podle dosud známých důkazů nemá s korupcí kolem Unipetrolu nic společného, nese velký kus odpovědnosti za člověka, který Spyrovy na vyřčená obvinění přitakával a nakonec si řekl o pět milionů korun, píše Právo. Doležela, klíčového člověka aféry, si vybral do pozice personalisty na ministerstvu vnitra a poté ho přivedl do úřadu vlády. Bývalý německý kancléř Willy Brandt nebyl žádným východoněmeckým špionem, ale po odhalení, že jeho osobní sekretář špionem je, rezignoval, připomíná Právo. Tato volba se podle listu teď znovu otevírá před Grossem. Na jaře byl k demisi z funkce premiéra donucen až po týdnech trapností, pádu preferencí jeho strany a hrozbě zničení tříleté koaliční vlády. Tehdy se bránil tvrzením, že odchod premiéra by destabilizoval českou ekonomiku. Teď už premiérem není a jeho případný odchod nemůže politicky destabilizovat vůbec nic. Spíše naopak, míní Právo.

 

PKN OrlenPKN Orlen Podnikatel Robert Piksa, který je zapleten do korupční aféry kolem Unipetrolu, trvá na tom, že byl externím poradcem premiéra Jiřího Paroubka. A to přesto, že předseda vlády ve čtvrtek prohlásil, že Piksa jeho poradcem není a nikdy nebyl. "Postup pana premiéra nechápu. Byl jsem členem expertní skupiny, kterou pan premiér jmenoval a vzal ji na vědomí svým podpisem," tvrdí Piksa v Mladé frontě Dnes. Robert Piksa je třetím účastníkem schůzek šéfa kabinetu Zdeňka Doležela s polským lobbistou Jackem Spyrou, které natočila skrytou kamerou televize Nova. Na schůzkách se mluvilo o korupci a privatizaci petrochemického gigantu Unipetrol.

Piksa v Mladé frontě Dnes tvrdí, že byl členem skupiny, která pro předsedu vlády připravovala analýzy k hospodářské strategii a k privatizačním kauzám a vyjadřovala se k možnému personálnímu obsazení strategických podniků se státní účastí. Je také držitelem průkazky ve vstupu na úřad vlády. "Pan Piksa mi byl doporučen jako kádrová rezerva pro nějaký podnik. Viděl jsem ho asi třicet vteřin. Když jsem ho viděl, tak jsem řekl, že ten člověk, dokud budu předsedou vlády, v žádné výkonné funkci pracovat nebude. Jestli mu pan Doležel dal nějakou průkazku, tak to udělal o své újmě a myslím, že tohle byl jeden z důvodů, které ho stály židli," reagoval v Mladé frontě Dnes Paroubek.

O účast na schůzkách se Spyrou prý Piksu požádal Doležel. "Ze schůzky byla zpracována zpráva, kterou Doležel poskytl premiérovi. Paroubek rozhodně dostal výstup z té schůzky," tvrdí také Piksa. Dává tím podle Mladé fronty Dnes najevo, že premiér od samého začátku věděl, že existují zákulisní jednání se Spyrou.

Doležel čelí podezření, že si na jedné ze schůzek se Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun; trestním oznámením se nevyhnul ani lobbista. Polská prokuratura zřejmě v souvislosti s prodejem státního podílu v Unipetrolu koncernu PKN Orlen požádá o výslech ministra financí Bohuslava Sobotky a expremiéra Stanislava Grosse. O případ se zajímá v souvislosti s takzvanou palivovou aférou, která se týká rozsáhlých podvodů s pohonnými hmotami.

 

Rozšířit pravomoci státu při vyvlastňování znamená podle Hospodářských novin i zvýšenou možnost zneužití. "Tahle výměna prostě nevypadá jako dobrý obchod," komentuje deník požadavek ministerstva průmyslu a obchodu, aby bylo možné vyvlastňovat ve veřejném zájmu i pozemky pro průmyslové zóny. Blahodárnost průmyslových parků navíc není podle Hospodářských novin tak jednoznačná, jak tvrdí jejich optimističtí zastánci.

Definitivní podoba příslušného paragrafu ještě není úplně jasná. Má však být používán jen ve výjimečných případech, což znamená ve prospěch velkých, pokračuje autorka komentáře. "Což už samo o sobě zakládá nerovnost různých podnikatelských subjektů; a že té už vzhledem k různým formám dalších pobídek je až dost. Je čas začít se ptát, co je ještě veřejný zájem a kde už začíná vydírání velkých," píšou Hospodářské noviny.

 

Na internetových stránkách České obchodní inspekce je seznam čerpacích stanic, které prodávaly koncem loňského a začátkem letošního roku nekvalitní pohonné hmoty. Informuje o tom Právo. Podle ředitele České obchodní inspekce Jiřího Pěkného se bude seznam provinilých čerpacích stanic průběžně doplňovat. Inspekce ale může zveřejnit jen ty, které už ve správním řízení potrestala. Stanice, jimž dosud postih neuložila, zatím oznámit nemůže. Podle České obchodní inspekce nelze zveřejnit ani dodavatele vadných paliv. "Vše jsme předali policii, ta nyní věc šetří," dodal Pěkný. Čerpací stanice se špatnými palivy mohou dostat pokutu až milion korun. Inspekce podle Pěkného nyní při trestání přitvrdila. Zatímco dříve se výše pokuty pohybovala kolem 10 až 15 tisíc korun, nyní ukládá až stotisícové postihy. Podle výsledků červencových kontrol se kvalita prodávaného benzinu i nafty výrazně zlepšila. Proti minulým měsícům klesl počet vadných vzorků o polovinu. "Je to důsledek toho, že provádíme asi trojnásobné množství kontrol proti dřívější době," řekl Pěkný Právu. Otázkou podle něj je, jak dlouho se kázeň prodejců udrží.

 

V Česku by se mohla otevřít nová jednoduchá cesta, jak se dostat k penězům na svém bankovním účtu. Mladá fronta Dnes zjistila, že jestli vše půjde podle plánů ČSOB, už nebude třeba chodit na pobočku nebo k bankomatu. Hotové peníze půjde vybrat u kasy v obchodě, na pumpě nebo kdekoli jinde, kde se dá zaplatit kartou. V USA nebo v Británii této službě říkají "cash back" a už delší dobu o ní mluví i čeští bankéři. Američané nebo Britové mohou přijít do obchodu, zaplatit nákup kartou a požádat, aby jim z pokladny přidali pár bankovek a strhli si je ze zákazníkova účtu společně s cenou nákupu. České banky diskutovaly o tom, zda společnými silami takovou službu zavést i v českých obchodech. Ze společného plánu sice sešlo, ale ČSOB a pod ní spadající Poštovní spořitelna teď plánují službu do Česka přivést na vlastní pěst.

 

O neobvyklém sporu mezi včelařem Jiřím Vrzákem a zaměstnanci Temelína píší Lidové noviny. Jak si může včelař v Česku zajistit trvalý odbyt pro svůj med? Jednoduše. Stačí postavit úly hned vedle jaderné elektrárny Temelín. Aby totiž zaměstnanci Temelína dokázali, že elektrárna nijak neškodí životnímu prostředí, slibují některým místním včelařům neomezený nákup jejich medu. Chtějí tak mimo jiné reagovat na nedávné prohlášení včelaře Jiřího Vrzáka, který si postěžoval, že mu elektrárna kazí obchody. Řada lidí má totiž údajně obavy ze škodlivých účinků medu vyprodukovaného včelami v okolí Temelína. Zatím to vypadá, že slova pana Vrzáka zapůsobila především na takzvanou atomovou lobby. Včelař totiž Lidovým novinám potvrdil, že několik dní poté, co o svých potížích promluvil, přišli k němu pro med zástupci českobudějovické pobočky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Odnesli si ho tři kila.

 

Czechtek 2005Czechtek 2005 Technař, kterého při zásahu policie proti účastníkům CzechTeku trefila do obličeje slzotvorná výbuška, je po operaci levého oka. Podle lékařů však není riziko oslepnutí zcela zažehnáno. Výbuška potrhala jednatřicetiletému muži sítnici. Chirurgický zákrok podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Informuje o tom páteční Právo.

Při zásahu policie na technopraty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku poslední červencový víkend byly na obou stranách zraněny desítky lidí. Řada přímých účastníků obviňuje policisty z brutality. Policie argumentuje tím, že bránila soukromé pozemky, na které bez svolení majitelů technaři vstupovali. Zásah policie vyvolal rozruch mezi politiky a odpor části veřejnosti.

 

Prezident Václav Klaus je proti přirozenému vývoji šumavských lesů a míní, že stromy napadené kůrovcem by se měly pokácet. Ponechání lesů bez lidského zásahu je podle něj experimentem s nejistým výsledkem. Informují o tom Lidové noviny. Klaus se tak staví na stranu jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, proti kácení vystupují ekologové a odmítá ho i správa parku. Podle Klause vznikly šumavské lesy s přispěním a pod ochranou člověka a není možné v nich najednou dát přírodě volnou ruku. "Současné šumavské lesy byly od počátku obhospodařovány člověkem, a dokonce i Boubín není pralesem v pravém slova smyslu," řekl Klaus ve středu při návštěvě lesnické školy v Písku.

Ekologové ale tvrdí, že právě činnost člověka může za současné problémy Šumavy. Ta byla před 130 lety z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou, která je zejména ve vyšších polohách málo odolná vůči vnějším vlivům. Kácení stromů však napadený les nevyléčí. "Máme jen dvě řešení. Buď les vykácíme a necháme holé kopce, které se bez záruky úspěchu pokusíme znovu osázet, nebo necháme stromy zemřít vestoje," řekl již dříve mluvčí parku Radovan Holub. Pod usychajícími stromovými pahýly ale má mladý porost mnohem větší předpoklady k růstu než na holinách.

Kůrovcovou kalamitou na Šumavě se má v září zabývat Senát. Podle některých členů horní komory je situace v Národním parku Šumava natolik vážná, že vyžaduje okamžitý zásah. Pokud se podle těchto senátorů nebudou kůrovcem zasažené stromy kácet, brouk začne ohrožovat celou Šumavu. S tím souhlasí starostové některých obcí, kteří formou otevřeného dopisu vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby se zasadil o změnu ochranářské koncepce na Šumavě. Dopis podepsalo 11 šumavských starostů.

02-09-2005