13-09-2005

Miroslav Grebeníček, foto: ČTKMiroslav Grebeníček, foto: ČTK Rozhodnutí Miroslava Grebeníčka odejít z čela KSČM může souviset se záměrem učinit stranu přijatelnou pro povolební partnerství s ČSSD, domnívají se vesměs komentátoři českých deníků. Případné odstoupení dlouholetého šéfa komunistů však podle tisku neznamená, že by se strana skutečně "obrodila" a dokázala se odříznout od své totalitní a zločinné minulosti. Komentátor Lidových novin Grebeníčka ve svém příspěvku s názvem Unavený náčelník přirovnává k "pračlověku", který "dvanáct let dýchal na ohýnek pravověrného stalinského komunismu", ale zároveň "musel hrát roli civilizovaného šéfa parlamentní strany". Podle deníku kvůli tomu šéf komunistů cítil mimo jiné sílící tlaky zvenčí i z vlastních řad, a není proto divu, že jeví ochotu odejít. "Jeho odchod by uspíšil konec snu o zvratů poměrů před listopad 1989," píše list.

Podle dalšího komentáře Lidových novin Grebeníček KSČM dostal až před poslední metu, které však strana nemůže dosáhnout, pokud bude stát v jejím čele právě její dlouholetý předseda. Tímto cílem je podle deníku budoucí podíl komunistů na vládě ve spolupráci s ČSSD. "Premiér Jiří Paroubek by při případné obhajobě vládnutí s komunisty mohl sotva vysvětlovat, že jde o standardní stranu, bude-li jejím šéfem zkostnatělý komunistický mastodont Grebeníček," uvádí deník.

Také Mladá fronta Dnes se domnívá, že Grebeníčkův odchod může být krokem k "převleku strany" a že se blíží spojenectví KSČM a ČSSD. Deník uvádí, že komunisté mohou v některých lidech vyvolat pocit, že se "modernizují, poevropšťují a loučí s totalitní minulostí". Mladá fronta Dnes však v přerod KSČM nevěří a označuje komunisty za "zkušené cizopasníky, kteří se drží svého extremismu jako dobrého politického živobytí".

Hospodářské noviny si rovněž myslí, že odstoupení Grebeníčka může být vyvoláno záměrem, aby KSČM byla přijatelná pro povolební koalici s ČSSD. Zároveň ale deník nezavrhuje ani variantu, že šéf komunistů čeká na to, až ho strana "začne prosit", aby vydržel ve funkci alespoň do voleb. Do třetice je podle deníku možné, že komunisté již tak "hladoví po moci", že jim Grebeníček skutečně začíná překážet. List se však domnívá, že pouhé odstoupení šéfa strany nestačí. "Komunisté se nehodlají zříci ducha zla, své minulosti, a nepřijali ani nejširší společný jmenovatel české demokracie: Evropská unie a NATO ano, návrat před rok 1989 ne," píše deník.

Také komentátor Práva upozorňuje na to, že s odchodem Grebeníčka nemusejí nutně začít ve straně "pukat ledy". Odsoudit veřejně totalitní minulost komunistické strany a její zločiny totiž podle deníku nebude jednoduché. Tohoto úkolu by se museli ujmout lidé, pro které zmiňované období představuje opravdu to, čím ve skutečnosti bylo, totiž "neštěstí bez míry a bez hranic", píše list. "Jsou-li v KSČM takoví lidé, dveře z ghetta se pro KSČM pootevřou," domnívá se deník Právo.

 

Česká policie si vyžádá v Polsku informace o korupci, která údajně mohla doprovázet privatizaci Unipetrolu.

 

Ministr vnitra František Bublan požaduje proti schválenému rozpočtu na letošní rok více než jednu miliardu korun na krytí neočekávaných výdajů ve svém resortu. Mezi nimi je například nákup mobilních radarů, náklady na vybudování tajného vládního spojení nebo platby za odposlechy. Vyplývá to z materiálu, který vládě ministr hodlá předložit na středečním zasedání, informuje deník Právo. Podle Jany Matějusové z tiskového oddělení ministerstva jde mimo jiné o výdaje, které vyplývají ze zákonů schválených v letošním roce a se kterými nebylo možné při tvorbě rozpočtu počítat, píše list. Přesně jde o jednu miliardu a 68 milio materiálu ministerstva vyžádá dopad zákona o elektronických komunikacích, podle kterého má policie nově platit jednotlivým operátorům za odposlechy telefonních hovorů. To bude stát 300 milionů korun. Zhruba 130 milionů korun si pak vyžádá budování nového vládního utajeného spojení, o kterém kabinet rozhodl v únoru. Mělo by jít o kódované telefonní, faxové a datové spojení. Více peněz požadují na své vybavení také hasiči, konkrétně 205 milionů korun, uvádí deník Právo. V souvislosti s vládní strategií pro bezpečnost silničního provozu pak policie žádá 83 milionů na nákup mobilních radarů, stejně jako 20 milionů na pořízení čtyřiceti nových motocyklů pro jednotlivá dálniční oddělení. "Potřebujeme rovněž pokrýt náklady spojené se zaváděním schengenského informačního systému," řekla Právu Matějusová. Dalších téměř 45 milionů korun si vyžádá značné navýšení sazeb odměn za znalecké posudky.

 

Nejvyšší správní soud má na stole první spor týkající se platnosti smluv v souvislosti s přenositelností telefonních čísel mezi mobilními operátory. Jak píší Hospodářské noviny, společnost T-Mobile po soudu chce, aby ve sporu s Českým telekomunikačním úřadem rozhodl, zda smlouvy na dobu určitou mezi operátorem a klientem přestávají platit, když uživatel využije přenesení čísla. V praxi by totiž každý účastník od data zavedení přenositelnosti mohl od operátora odejít. Smlouvu by klienti mohli ukončit kdykoli podle svého rozhodnutí, třeba měsíc po jejím uzavření. T- Mobile tvrdí, že část tohoto opatření je v rozporu se zákonem, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Prezident Václav Klaus bude od října přednášet na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Klaus se tak v roli učitele vrátí na školu, kterou sám absolvoval a kde později získal i profesorský titul. Prezident bude každé pondělí třiceti vybraným studentům nejvyšších ročníků po dvě hodiny přednášet v rámci kurzu Principy ekonomického myšlení. Na závěr semestru Klaus studenty vyzkouší. "Nepůjde o kurz s novou látkou, půjde spíše o diskuse o ekonomickém myšlení," řekl listu Miroslav Svoboda, proděkan pro pedagogiku Národohospodářské fakulty VŠE. V předepsané literatuře pro Klausův kurz je možné najít například zakladatele ekonomické školy monetarismu Miltona Friedmana, sborníky seminářů Centra pro ekonomiku a politiku nebo učebnice Roberta Holmana, píše Mladá fronta Dnes.

13-09-2005