14-09-2005

Miroslav Grebeníček, foto: ČTKMiroslav Grebeníček, foto: ČTK Tisk komentuje především Grebeníčkův záměr odstoupit z čela KSČM. Středeční Lidové noviny vidí v zamýšleném odchodu Miroslava Grebeníčka z postu předsedy KSČM snahu sblížit stranu s ČSSD. Domnívají se však také, že Grebeníček svým záměrem rezignovat dostal komunisty do pozice toho slabšího, který musí plnit podmínky, za kterých je možno spolupracovat. Právo si naopak myslí, že otázka odstoupení Grebeníčka není pro ČSSD rozhodující.

Lidové noviny se domnívají, že po záměru Grebeníčka odejít z čela KSČM jsou na levici "námluvy v plném proudu". Pravice by tak nyní podle deníku měla apelovat především na ty voliče, kteří v roce 2002 podpořili "antikomunistu Špidlu". "Těm se totiž Paroubkovo laškování s KSČM líbit nebude," píše list. Lidové noviny se také domnívají, že Grebeníček svou stranu dostal tam, kde byla před nedávnem ČSSD. "Na čele s Grossem, jenž neuměl včas odejít, málem pukla v důsledku nezvládnutého vnitřního pnutí. Grebeníček se tehdy cítil tak silný, že ČSSD diktoval, jak se stát 'autentickou levicí'. Nyní se odehrává vlastně totéž. Jen v opačném gardu: socialisté sdělují své podmínky, po jejichž splnění by komunisty pokládali za reformované," uvádí deník.

"Nebýt pověsti KSČM jako strany se stalinistickými kořeny, kterých se nezbavuje, ale naopak je poctivě zalévá, pak řídí tuto zemi již tři roky většinová vláda ČSSD a komunistů," píše Právo. Deník se domnívá, že otázka, zda Grebeníček z čela strany odejde či nikoli, není pro spolupráci ČSSD a KSČM rozhodující. Pokud by totiž nynější šéf komunistů opravdu rezignoval, komunistická strana by se podle Práva asi příliš nezměnila, ale "o gesta otvírající lepší součinnost s ČSSD by patrně nouze nebyla". V případě, že by Grebeníček zůstal, by podle listu záleželo i na jeho postoji. Pokud by se projevoval "rétoricky progresivně", mohla by ČSSD spolupráci založit právě na tomto faktu. Jestliže by ale osobnost Grebeníčka nebylo možno schovat za "masku pokrokáře", ČSSD by KSČM odsoudila jako "skanzen stalinismu" a snažila by se získat co nejvíce levicových voličů. "Pak by byla možná velká koalice," domnívá se Právo.

 

Pokud se státu nepodaří dohodnout se s japonskou Nomurou na urovnání sporů kolem uvalení nucené správy na bývalou IPB, může ministr financí Bohuslav Sobotka přijít o práci. Tak to vidí komentář Lidových novin. Lidové noviny na titulní straně informují o rozporech mezi premiérem Jiřím Paroubkem a Sobotkou, který se týká právě urovnání sporu s Nomurou.

Zatímco Paroubek preferuje urovnání sporu a nepovažuje za nutné do jeho řešení zahrnout i ČSOB, která před pěti lety IPB koupila, Sobotka tento postup odmítá. Problém je podle Lidových novin v tom, že jednání o smíru je čtyřstranné a účastní se ho i zástupci České národní banky a ČSOB, která se uzavření dohody brání. Chce se pojistit proti jakýmkoli případným ztrátám vyplývajícím z eventuálního smíru mezi státem a Nomurou. Pro Sobotkovu další politickou kariéru je mnohem důležitější, zda se mu podaří přimět své spojence z ČSOB k přijetí čtyřstranné dohody. "Kdyby totiž stát v tomto sporu prohrál, pro Paroubka nebude nic snazšího, než ukázat prstem na viníka, který se nedokázal s Nomurou dohodnout. A tím by nebyl nikdo jiný, než Sobotka," píše komentátor Lidových novin.

Nomura žádá po státu až 40 miliard korun, stát naopak v jiném sporu žaluje Nomuru o 260 miliard korun. "Pár měsíců před volbami si totiž sociální demokracie rozhodně nemůže dovolit, aby se o ní psalo jako o straně, která připravila státní pokladnu o desítky miliard korun," poznamenávají Lidové noviny. "Samozřejmě nelze vyloučit ani opačný scénář, podle kterého Nomura se žalobou neuspěje. V tom případě by byl na koni spíš Sobotka," dodává deník. "Paroubek však svůj pokus o dohodu může vždy označit za snahu o minimalizaci rizik, což lze interpretovat jako správný krok rozumného hospodáře. V tom případě by největší ránu utrpěla ODS, která převzetí IPB státem vždy označovala za loupež," uzavírají svůj komentář Lidové noviny.

 

Stanislav GrossStanislav Gross Bruntálská okresní organizace ČSSD vyzvala Stanislava Grosse, aby odstoupil z funkce předsedy strany. Sociální demokraté se na tom shodli minulý týden. Za výzvou zřejmě stojí bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas. Informuje o tom Mladá fronta DnesPrávo. "Přijali jsme minulý týden takové usnesení. Máme za to, že Gross jako předseda nemá tak dobrý mediální obraz jako premiér Paroubek," řekl Mladé frontě Dnes předseda bruntálské okresní organizace ČSSD Ladislav Velebný. Podle Práva také okresní výbor strany uvedl, že Grossova "činnost ve vedení strany nepřispívá k dobrému jménu ČSSD v očích voličů".

Velebný Mladé frontě Dnes potvrdil, že v rozhodnutí okresního výboru ČSSD hrála roli i kauza kolem privatizace Unipetrolu a údajný korupční skandál, v němž je Grossovo jméno skloňováno. Předseda ČSSD však již v této souvislosti několikrát veškerá podezření odmítl. Velebný také deníku potvrdil, že na stranické schůzi vystoupil ostře proti Grossovi exministr Palas, který ho už na jarním sjezdu strany nazval "vyhořelým palivem". Palasův podíl na usnesení je zřejmý i podle Grosse. "Podle zápisu z OVV to přednesl a navrhl bývalý poslanec a bývalý ministr Jaroslav Palas, který samozřejmě má řadu svých osobních důvodů, proč se k tomuto rozhodl přesvědčit svou organizaci," řekl Právu Gross. Uvedl také, že na výzvu reagovat nehodlá. "Beru na vědomí jejich stanovisko," řekl Gross Právu. Obdobně reagoval i na dotaz Mladé fronty Dnes. Palasovo stanovisko se deníkům získat nepodařilo. Exministr Palas však podle Mladé fronty Dnes svým postupem některé sociální demokraty rozladil. "Měl by vysvětlit, proč takto vystupuje právě v této době," řekl deníku ministr financí Bohuslav Sobotka. Právo v této souvislosti připomíná spory Grosse s Palasem a také spekulace, že právě Palas upozornil premiéra Paroubka na existenci videozáznamu televize Nova o setkání polského lobbisty Jacka Spyry s bývalým šéfem úřadu vlády Zdeňkem Doleželem. Právě nahrávka, na které si údajně Doležel říká o pětimilionový úplatek, rozvířila nedávno kauzu kolem privatizace Unipetrolu.

 

Ministr financí Bohuslav Sobotka ve svém článku v Hospodářských novinách obhajuje návrh státního rozpočtu na příští rok jako úsporný a vyvážený. Odmítá kritiku, podle níž jde o předvolební rozpočet, který není úsporný. "Co se týče snižování schodku, i tento rozpočet plní, co jsme slíbili Evropské komisi. Snižuje deficit veřejných financí tak, aby omezil zadlužování a připravil zemi na vstup do eurozóny ke konci desetiletí," píše Sobotka. Česko je podle něj jedinou zemí Visegrádské čtyřky, která se může pochlubit, že kromě deficitu splňuje všechny vstupní podmínky pro zavedení eura. "Převážná většina opatření je přitom provedena na výdajové, nikoli na příjmové straně rozpočtu, a to v poměru jedna ku dvěma. Další mýtus, který je tedy třeba vyvrátit, je tvrzení, že snižování deficitu je dosahováno pouze zvyšováním daní, nikoli šetřením. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak," shrnuje Sobotka.

 

Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad tím, že se nyní bývalí příslušníci StB pokládají za nevinné a odcházeli po roce 1989 do civilu s velkým odstupným. "Důstojníci StB, socialistický druh gestapa, jsou nad vším, nad vinou i trestem, nad hříchem. Plují nad všemi s nevinností ničemů," píše deník. Místo bývalých členů StB tak veřejnost podle listu dostala "jako kořist" jejich spolupracovníky, tedy donašeče a udavače. "Zde se sekají hlavy hlava nehlava. Nikdo z nich nemá šanci na očistu, ale i nejhoršímu darebákovi tu očistu rád vystaví soud. Co udavačů už na nás mává očistným rozsudkem, píše Mladá fronta Dnes. "Jednou se dožijeme nejhoršího. Řeknou nám: Estébáci byli čestní, protože své práci věřili. Zato jejich oběti, to byly, panečku, zrůdy," uzavírá komentátor.

 

Ministerstvo financí a finanční úřady nerespektují rozhodnutí Ústavního soudu, který určil, jak se mají správcům konkurzní podstaty vracet přeplatky daně z přidané hodnoty. Píšou to Hospodářské noviny. Ústavní soud v červnu rozhodl, že stát nemůže zvýhodňovat sám sebe před ostatními věřiteli a používat peníze, které měl jako přeplatek DPH vrátit. Podle deníku je běžnou praxí, že si stát nechává daňové přeplatky krachujících firem a vyrovnává jimi dluhy, které firmy nadělaly před vyhlášením konkurzu na zdravotním nebo sociálním pojištění. Soud rozhodl již v červnu, ale ministerstvo dosud nevydalo finančním úřadům žádné doporučení, ve kterém by verdikt respektovalo. Podle konkurzních správců postupují finanční úřady u DPH i nadále způsobem, který Ústavní soud označil za špatný.

"Nevydali jsme žádné doporučení a ani metodický pokyn především proto, že v této situaci existuje rozpor mezi sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího správního soudu a nálezem Ústavního soudu," uvedl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Podle Zemana tato situace potrvá, dokud nebude jasné, jaké stanovisko obou soudů je konečné. Na Nejvyšším správním soudu leží další žaloby konkurzních správců. Tento soud má podle Hospodářských novin vydat další důležité rozhodnutí v jednom z těchto případů do konce týdne.

Ústavní soud v červnu vyhověl stížnosti společnosti Koppa, která byla správcem konkurzní podstaty továrny Textilana. Finanční úřad v Liberci jí odmítl vrátit přeplatek na DPH vzniklý po prohlášení konkurzu a místo toho z peněz uhradil nedoplatek Textilany na dani z příjmu fyzických osob z doby před krachem firmy. Krajský soud s postupem finančního úřadu souhlasil.

 

Bývalá konkurzní správkyně Zbrojovky Brno Ilona Strmisková zřejmě opakovaně porušila zákon. Vyprodávala také zbraně za podezřele nízké ceny. Podle středečního Práva to vyplývá ze znaleckého posudku společnosti Finaudit, která dostala za úkol prověřit působení Strmiskové ve zbrojovce. Posudek se podle deníku zabýval obdobím mezi říjnem 2003 a zářím 2004. Znalci v něm dali za pravdu jihomoravským kriminalistům, kteří Strmiskovou již několik měsíců stíhají pro porušování povinností při správě cizího majetku, neoprávněný zásah do práva k domu nebo bytu či nebytového prostoru a maření výkonu úředního rozhodnutí.

Strmisková například podle posudku v posledních dvou měsících roku 2003 zpeněžila výrobky podniku za téměř 80.000 korun. Stejně jako v dalších případech se však znalcům kvůli chaosu v účetnictví nepodařilo zajistit potřebné faktury, a tudíž se nedozvěděli, komu byly zbraně prodány a zda jejich cena odpovídala ceně tržní, píše Právo. "Účetnictví za dobu působení správkyně Strmiskové nevykazovalo zrovna věrný a poctivý obraz skutečnosti a je vůbec otázkou, jak se toto účetnictví provádělo a kdo ho prováděl," stojí podle deníku mimo jiné v posudku.

Znalecký posudek poukazuje podle Práva i na další podezřelé prodeje zbraní, od nichž nelze dohledat faktury. Jedním z případů je prodej výrobků zbrojovky znalci Pavlu Ryšavému, který pro Strmiskovou posuzoval cenu zbraní za účelem dalšího prodeje zákazníkům. Ryšavý například ohodnotil výrazně nízkou cenou výrobky zbrojovky, které poté sám odkoupil. Podle posudku v tomto případě přišla brněnská zbrojovka asi o 185.000 korun.

Strmisková na sebe již dříve upozornila, když neoprávněně užívala akademické tituly inženýrky ekonomie a doktorky práv. Soud ji poté zprostil funkce správkyně ve Zbrojovce Brno, kde působila od července 2003. Zbrojovku Brno poslal v březnu 2003 do konkurzu ústecký soudce Jiří Berka. Návrh na konkurz na zbrojovku už ale od roku 1999 řešil brněnský soud a konkurz prohlášený Berkou byl nakonec pro zmatečnost zrušen. Berka spolu s jím jmenovaným konkurzním správcem Luborem Kindlem čelí kvůli konkurzu na zbrojovku trestnímu stíhání.

14-09-2005