28-11-2005

Zleva místopředsedové ODS Miroslava Němcová, Petr Nečas a předseda strany Mirek Topolánek, foto: ČTKZleva místopředsedové ODS Miroslava Němcová, Petr Nečas a předseda strany Mirek Topolánek, foto: ČTK Víkendový kongres Občanské demokratické strany deklaroval jednotu této nejsilnější opoziční strany a její snahu změnit přístup k voličům, ale také potvrdil nepevné postavení předsedy strany Mirka Topolánka. Podle komentátorů deníku Právo Topolánek na kongresu ODS nevystupoval jako sjednotitel strany. List poukázal na to, že prezident a čestný předseda ODS Václav Klaus naordinoval straně semknutost, ale Topolánek dal najevo, že není ochoten se semknout s kdekým. Další komentář listu si všiml, že Klause kongresový sál vítal a vyprovázel vestoje skandovaným potleskem, vstáváním a bouřlivými ovacemi odměnili delegáti i slovenského premiéra Mikuláše Dzurindu, ale Topolánek byl po projevu konfrontován se zdvořilým potleskem. "Topolánek bezděky zapůsobil jako náplň sendviče mezi dvěma kvalitními krajíci. Přístup k němu pak připomínal triky řezníků, kteří vystavují uzeniny v chladicím boxu s růžovým osvětlením. I sebezelenější šunka vypadá nádherně," napsal komentátor Práva.

Komentátor Hospodářských novin napsal, že ODS nemá šéfa, který by spontánně pozdvihl sál ze sedadel. "I po kongresu můžeme předpokládat, že kdyby (ODS) prohrála, nějakou domluvu s ČSSD přece jen nevyloučí. Bylo by to ale už bez Mirka Topolánka. Ten si zavřel zadní vrátka: buď vítězství a vláda s lidovci, nebo nabízí funkci," napsal deník.

Předseda ODS Mirek Topolánek, foto: ČTKPředseda ODS Mirek Topolánek, foto: ČTK Lidové noviny poznamenaly, že ODS si na kongresu konečně uvědomila, jak moc jí šlapou na paty sociální demokraté, a mobilizovala zbývající morální síly. Pro vítězství to je ale málo. Strana odmítající populismus musí vsadit na kvalitu programu, podotkl list. Pokud by byl rozbředlý, pak by straně byli na nic erudovaní lidé, co "děsí soupeře". Tím spíš, že Topolánek ani o víkendu nepřesvědčil, že kromě sebevědomých hesel vymyslí i něco navíc, dodal deník.

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka se v Mladé frontě Dnes pozastavil nad kongresovým varováním před sbližováním ČSSD s komunisty. Jedno z hlavních témat ODS v příštích volbách naznačil klip režiséra Filipa Renče prezentovaný v úvodu kongresu. Autor glosy v této souvislosti připomíná politický klip Sedmikráska, který použili američtí demokraté v prezidentských volbách v roce 1964. Děvčátko si v něm na zelené louce trhalo lístky, v tom se ozvala rána a obraz atomového výbuchu. Šotem chtěli demokraté varovat před konfrontační zahraniční politikou republikánského kandidáta Barryho Goldwatera. Přes vnějškovou podobnost tu je podle autora přece jen rozdíl. Goldwater nikdy neříkal, že chce vyhlásit válku tehdejšímu Sovětskému svazu, jen tvrdil, že na sílu odpoví silou. To současný premiér Jiří Paroubek jde opačnou cestou. Už několikrát českému národu sdělil, že po volbách chce vtáhnout komunisty do politické hry a vyjít jim vstříc například ve zrušení takových věcí, jako je lustrační zákon, který zakazuje vysokým funkcionářům minulé éry, Lidových milicí a spolupracovníkům StB pracovat ve státní správě, konstatuje autor poznámky. Připomíná, že vždy, když ČSSD "zakormidlovala" směrem ke KSČM, zvedla se velká antikomunistická vlna, která socialisty donutila vzít jejich úmysly zpět.

 

Ministr zdravotnictví David Rath, foto: Zdeněk VališMinistr zdravotnictví David Rath, foto: Zdeněk Vališ Komentáře a články některých listů si všímají i situace ve zdravotnictví. Hospodářské noviny píší o tom, že v rukou ministra zdravotnictví Davida Ratha se soustřeďuje velká moc. Ministr Rath pomocí úhradových vyhlášek určuje, kolik co stojí. A pokud ČSSD a KSČM ve sněmovně prosadí zákon o neziskových nemocnicích, ministr bude fakticky určovat, s kým pojišťovna uzavře a zejména neuzavře smlouvu, napsal deník s tím, že "v podstatě už žádný bílý plášť nebude moci kritizovat Davida Ratha, který ho jediným škrtem pera může připravit o veškeré příjmy".

 

Návrh zákoníku práce, za jehož přijetí v sobotu demonstrovaly tisíce lidí, je podle Mladé fronty Dnes špatný. Pracovní zákony rozhodují o bohatství země a lidí, pro současné a příští nezaměstnané je Škromachovo dílo dokonce i nebezpečné, míní autorka komentáře. Není podle ní náhoda, že nejmenší nezaměstnanost mají právě tam, kde je zákoník práce pružný a dovoluje firmám reagovat na globální konkurenci, kde lze rychle propustit z práce flinka a dát práci dříči. "Zaměstnanci a zaměstnavatelé se přece potřebují. A práci, peníze dají lidem jen ty podniky, kterým se daří," vysvětluje komentátorka. Zákoník je i podle vládních právníků v některých pasážích protiústavní, podotýká dále. Odborovým šéfům zůstává velký vliv na chod podniků, aniž mají za podniky odpovědnost, píše Mladá fronta Dnes.

 

Inflace a nízké úroky připravily vkladatele v bankách o peníze, uvádějí Hospodářské noviny. Vklad v bance se během roku znehodnotil asi o procento a půl, vypočítal deník. Je to po loňském roce nejhorší výsledek, když ještě před třemi roky se vklady mírně zhodnotily. Hlavním důvodem jsou úroky z vkladů, které jsou nižší než inflace. Pokud například člověk uložil na počátku roku 100.000 korun na termínovaný vklad, pak při letošní inflaci odhadované na 2,5 procenta a 15procentním zdanění musí počítat s prodělkem 1310 korun. Konečná ztráta však bude ještě vyšší. Vedení termínovaného účtu stojí zhruba dvě stě korun ročně, píší Hospodářské noviny. Ještě hůře dopadnou lidé, kteří nechávají peníze na běžném účtu. Z modelových 100.000 korun na počátku roku letos reálně prodělají více než dvě procenta, což představuje ztrátu více než dvou tisíc korun. Průměrný úrok totiž dosahuje jen půl procenta, přitom za vedení tohoto účtu banky požadují od 240 do 360 korun ročně. I když vklady v bankách nic nepřinášejí a naopak ještě úspory "požírají", Češi na to výrazně nereagují, poznamenává deník. Celkové vklady domácností se stále zvyšují, letos narostly o 44 miliard korun a do konce října podle statistiky ČNB přesáhly 996 miliard korun. Za rok tak lidé znehodnocením vkladů přijdou asi o 15 miliard korun, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Vládě bude před koncem roku chybět šest až sedm miliard korun na výplatu důchodů a nemocenské. Penzisté ani lidé na neschopence ale o peníze nepřijdou, ovšem vláda se kvůli tomu více zadluží. Část peněz jí půjčí Česká pošta, kterou stát ovládá. Napsala to Mladá fronta Dnes. Úředníci ministerstev financí a práce a sociálních věcí deníku potvrdili, že s blížícím se koncem roku už je jisté, že ve státní pokladně budou chybět zhruba čtyři miliardy korun na důchody a dvě až tři miliardy korun na nemocenskou. "Peníze na důchody vyřešíme pomocí úspor při splácení státního dluhu a částečně pomocí překlenovacího úvěru od České pošty. O něm jednáme," řekl listu náměstek ministra financí Eduard Janota. List připomněl, že ke stejnému řešení se vláda uchýlila loni, kdy se také rozhodla vypůjčit si od České pošty. Deník upozornil, že ani půjčka od pošty není zadarmo a přijde vládu na desítky milionů korun na sankčních úrocích. Jednou z příčin nedostatku peněz je podle Mladé fronty Dnes to, že vláda neřeší minulé dluhy a valí je před sebou. Nad očekávání také roste objem peněz vyplácených na penze pro nové důchodce. List napsal, že celkem se letos na důchody vyplatí 246 miliard korun. Za tři čtvrtě roku přibylo 70.000 nových penzistů, jejichž průměrný důchod je 8100 korun, uvedla Mladá fronta Dnes.

28-11-2005