23-01-2006

Foto: ČTKFoto: ČTK Nakolik se podařilo nacionalistické Národní straně při její akci v Letech u Písku zviditelnit a jak obstála české společnost v této zkoušce, to jsou otázky, kterými se zabývají komentátoři pondělního tisku.

Fraška plná trapnosti, tak nazval akci Národní strany v blízkosti bývalého protektorátního sběrného tábora pro Romy v Letech komentátor Lidových novin. Soudí, že "ona patálie" splnila svou roli testu a většina zúčastněných z něj nevyšla špatně. Politici i veřejnost nesedli provokatérům na lep a vyprovokovat se nenechali ani romští aktivisté, míní list. Důsledkem bylo, že nacionalisté tváří v tvář této reakci viditelně znejistěli. Možná už tuší, že se jim opravdu podařilo "vzbudit veřejnost a otevřít jí oči ve věci zlého nápadu," jak v Letech hlásala jejich vůdkyně. Ovšem tím, že občané vidí ono zlo jinde, než jim chtěli extremisté namluvit, píší Lidové noviny.

Autor komentáře Mladé fronty Dnes se v souvislosti s akcí Národní strany v Letech zamýšlí nad tím, že omezovat vyjadřování určitých názorů zákonem není příliš účinné, a proto by se mělo trestat pouze obtěžování a výtržnictví. Rozumný člověk ví, že hajlovat před synagogou není vyjádření názoru, ale obtěžování. Strážci pořádku, nebudou-li mdlého rozumu, ten rozdíl pochopí, píše list. Jinak by však bylo podle Mladé fronty Dnes lepší lidi nechat, ať si říkají či píší, co chtějí. V zemi, kde se kvůli kuřákům vede spor o to, kde začíná a končí autobusová zastávka, totiž unikne trestu každý, kdo je trochu obratný. Pokud jsme chytřejší než lháři, nemusíme se svobody bát, píše Mladá fronta Dnes.

Deník Právo si pak všímá toho, že předsedkyně Národní strany působila při vystoupení v diskusním pořadu České televize poměrně neškodně. "Vtírá se dokonce námitka, jestli tu směšnou národoveckou skupinku nebereme příliš vážně. Naopak bohužel ji podceňujeme, jsme totiž nepoučitelní... Dovedu si představit, jak by uměla hulákat, jen co by její straně povyrostly svaly," píše autor komentáře a nabízí historickou paralelu s Německou dělnickou stranou v době Hitlerova vstupu do ní.

 

Případ údajného šikanování signatáře Charty 77 Jana Bednáře v rámci tajné akce komunistické Státní bezpečnosti (StB) nazvané Asanace zřejmě skončí u soudu. Pražský státní zástupce Jiří Kára podal v těchto dnech obžalobu proti nejmenovanému příslušníkovi StB, který akci údajně vedl, kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k emigraci. V jejím rámci byla uskutečněna i tajná akce s krycím názvem Bedna, která se týkala Bednáře. "Byl jsem tehdy student, tak mně StB zařídila vyhazov z vysoké školy ekonomické. Pak mi nedovolili sehnat zaměstnání, sebrali mi řidičák, pas. Vyhrožovali, že mě zatknou, dělali na mě nátlak, často jsem byl zadržený na čtyřiadvacet hodin," popisuje v Mladé frontě Dnes Bednář praktiky komunistické tajné policie. Po pěti letech nátlaku emigroval do Anglie.

 

Obecní důmObecní dům České a slovenské cimbálové muziky, slovenské a české hvězdy populární hudby, ale i bryndzové halušky doprovázely v sobotu první československý bál v Obecním domě v Praze, píší Lidové noviny. Slovenský velvyslanec Ladislav Ballek však při slavnostním zahájení připomněl i čtvrteční tragickou smrt 42 slovenských vojáků, kteří zahynuli v troskách letadla při návratu z mise v Kosovu. Sál je uctil tichou vzpomínkou. "Jsem přesvědčen, že se tento ples stane symbolem blízkosti našich dvou národů," řekl při zahájení český premiér Jiří Paroubek. Podle něj ve světě mají stále v paměti "starou dobrou značku Československo". Místopředseda slovenské vlády Pál Csáky zase soudí, že soužití obou národů nebylo ani rozdělením společného státu narušeno. Prvnímu tanci a krásným členkám souboru Šarišan neodolali český premiér ani ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jak připomínají Lidové noviny, tradice slovenských plesů v české metropoli po rozdělení společného státu začala v polovině 90. let. Od té doby jsou v prestižních pražských sálech navštěvovány stovkami Slováků a jejich českých přátel. Výjimečná není ani účast politických špiček z obou zemí. Organizátoři československého bálu chtějí, aby se nová tradice stala symbolem kulturní blízkosti obou národů a společné cesty v Evropské unii.

 

Pokud se vládní koalice dohodla s opoziční ODS na novém zákonu o konkurzu, který posílí práva věřitelů a pomůže konkurzy zrychlit, mohl by to být nejužitečnější zákon přijatý do voleb. Soudí tak komentář Hospodářských novin. Konkurzní zákon už byl novelizován víc než dvacetkrát, pokaždé s dobrými úmysly a často s nepředvídanými dopady, poznamenává deník. Neznáme ještě přesné odpovědi na velice důležité a konkrétní otázky: Zabrání nový zákon tak demoralizujícím případům, jako když "železářský král" Zdeněk Zemek ze svého hutního impéria obratně setřásl pětimiliardové dluhy a pokračuje v podnikání? Je v něm dost pobídek pro rychlejší práci správců a soudců? A jak institut osobního bankrotu, jejž zákon zavádí jako novinku, zasáhne zadlužující se domácnosti? - klade si deník otázky. Jak zdůrazňuje dále, mezi důležité hodnoty právního prostředí patří i stabilita. Věci by proto prospělo, kdyby nynější bankrotová novela byla na léta skutečně poslední, doporučují Hospodářské noviny.

 

Nad stavem české ekonomiky, práva a morálky se zamýšlí komentář Mladé fronty Dnes, který ji v titulku popisuje slovy "Tygr s kulhavkou". Podotýká, že podle průzkumu Transparency International patří Česko mezi vyspělými zeměmi k těm nejzkorumpovanějším. Bohatneme tedy ne proto, že bychom měli tak dobrý systém, ale spíše stávajícímu systému navzdory, míní deník. Právní a morální rámec tohoto úspěchu je však ubohý. Politické strany, které jsou za něj odpovědné, si to uvědomují, zatím však pracují pouze jejich ústa, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Tuzemský výrobce autotextilií Fezko Strakonice připravuje vstup do Ruska, kde hodlá zahájit výrobu. Zdroje blízké jednání podle Hospodářských novin potvrzují, že firma nyní jedná se strategickým partnerem, s nímž chce výrobu zahájit, a hledá vhodnou lokalitu pro umístění továrny. Podrobnosti však podnik tají. Podnik by tak podle deníku zopakoval krok z loňska, kdy v Žilině založil kvůli rozvoji automobilového průmyslu výrobní dceřinou společnost Fezko Slovakia. Firma má nové smlouvy například s automobilkou KIA a jejím novým odběratelem se stal i Ford, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Deník Právo píše, že město Praha, vedle státu a Evropská unie přispěly na pokusy českých vědců s geopolymery. Výzkum má prověřit univerzální stavební hmotu vyrobenou z druhotných surovin. Zanedlouho by tak nemusela být šílená představa, že se budou stavět byty a rodinné domy ze střepů obrazovek nebo že se panelové domy a historické památky mohou opravovat popílkem z Malešické spalovny. Praha by tak ztratila problém se skladováním odpadů, dal by se využít i odpad z čistírny odpadních vod. Geopolymer je uměle vytvořený kámen, který se svými vlastnostmi i strukturou podobá přírodním horninám. Ve světě se už používá v raketoplánech a ve vozech formule jedna, píše deník Právo.

 

Expert na přežití v extrémních podmínkách Ladislav Siegert v Lidových novinách označuje mrazy kolem 20 stupňů pod nulou, které v současnosti sužují nejen Česko, za oblevu. On sám od minus 35 přemýšlí, při minus 50 už si dává pozor. Lidem, kteří ale na velké mrazy nejsou zvyklí, radí hodně pít a při pobytu venku chránit odkryté části těla, tedy hlavně nos a uši.

23-01-2006