31-01-2006

Výjimka, která umožní zdaňovat sociální bytovou výstavbu nižší sazbou DPH, přinese ještě větší chaos do nynějších daňových předpisů a problémy s bydlením stejně neodstraní. Navíc bude svádět k různým machinacím a bude možné ji zneužít. Shoduje se na tom většina komentářů úterních českých novin.

"Snaha o levnější byty přinesla výsledky: renomé neobratného, špatně připraveného diplomata a příslib ještě silnějšího chaosu už v tak nadmíru chaotických daních," komentují výsledek vyjednávání s Rakouskem ohledně dohody Hospodářské noviny. Česko podle deníku jen kývlo na stejnou dohodu, kterou zprvu blokovalo. Jen nás Brusel taktně upozornil, že bychom si měli dobře přečíst evropské právo. Bohuslav Sobotka si nezjistil, že nižší daně z bytů se platí ve Francii, Španělsku i Británii, píše list. Horší než diplomatické faux pas je však podle deníku výsledná podoba daní. Byty, které vláda označí za sociální, budou zdaněny méně než ostatní. Otevírá se tak nový prostor pro machinace: nepřiznané příjmy a papírové zmenšování bytů, varují Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes píše, že s bydlením se socialistickým vládám nedaří. Nyní vznikne nová kasta lidí, kteří budou stavět sociální byty. Představitel takové kasty může být mladý manažer s příjmem 80.000. Vezme si dotovanou novomanželskou půjčku a hypotéku na pětimilionový byt. Vhodně ho však přepaží, takže vzniknou vlastně byty dva. Vejde se tak do kategorie s nižší daní. I s úplatkem příslušnému úředníkovi se to vyplatí. Nesociální bude naopak traktorista, který si z životních úspor postaví domek na venkově a nikomu nic nedá, dodává Mladá fronta Dnes.

Komentář Lidových novin varuje, že předpisy EU o snížení DPH otevírají prostor pro takzvanou lidovou tvořivost. V zemi úsměvů se změní republika, kde majitelé vil a šestilitrových mercedesů vykazují daňovému úřadu permanentní insolvenci, varuje deník. Pikantní na této kličce s daňovými výhodami pro sociální bydlení je to, že platila už předtím, než začala tahanice o prodloužení přechodného daňového období: ani Češi, ani Poláci nevěděli, že existuje nějaká příloha H, která manipulaci umožňuje, dodávají Lidové noviny.

Deník Právo naopak hodnotí výsledek pozitivně. Česká a polská hrozba vetem nebylo podle listu prázdné gesto. Už proto, že starým ramenatým pardálům EU připomnělo zásadu "já pán, ty pán", kterou oni rádi, když se jim to hodí, ignorují. Česko možná se svou hrozbou vetem připomínalo řvoucí myš. Řvala ale dobře, když vyřvala kompromis, míní deník Právo.

 

Ministr zdravotnictví David Rath, foto: ČTKMinistr zdravotnictví David Rath, foto: ČTK Ministr zdravotnictví David Rath utrpěl podle Lidových novin ve sporu s lékárníky drtivou porážku. List tak komentuje skutečnost, že se k pondělní tříhodinové stávce připojila většina lékáren. Rath se podle něj stává jedním z největších problémů premiéra Jiřího Paroubka. Deník poznamenává, že jeho odvoláním by ministerský předseda sice přiznal selhání při výběru "talentů", pomohl by však situaci řešit. Podle dosavadního Paroubkova vystupování lze ovšem odhadnout, že učiní něco mnohem méně rozumného: bude se snažit problémy hasit stále více osobně. Dobře mu tak, uzavírá list.

 

Hospodářské noviny píšou, že o návratu exministra Jaroslava Bureše do justice se mluví léta. Připomínají, že Bureš je pořád právní autorita, napsal vlivný komentář k občanskému zákoníku. Jenže ministerská moc a ceremoniální pocty se mu zjevně líbily. A jeho prezidentská kampaň, v níž se fotil s milovaným embéčkem, zanechala nesmazatelně obskurní dojem, podotýká list. Konstatuje, že o výměně nynější šéfky Nejvyššího soudu Ivy Brožové se hovoří také dlouhou dobu. Lze namítnout, že Brožová do justice vnáší pohled bývalé ústavní soudkyně. Jenže dřív měl Nejvyšší soud tvář Otakara Motejla nebo Elišky Wagnerové. Teď nemá žádnou, poznamenává list. Většina lidí podle deníku nevýraznou Brožovou vůbec nezná. Pokud prezident a premiér opravdu vymění Brožovou, šéf Nejvyššího soudu podle listu usedne na politické křeslo - po takovém precedentu může být v budoucnu kdykoli odvolán. Nepozná-li, co po něm vláda chce. Ale to doktor Bureš pozná, dodávají Hospodářské noviny.

 

Česku hrozí, že se na nejméně dva roky zastaví projednávání sporů o průmyslové vlastnictví. Desítky složitých sporů z celé země by měl podle nového návrhu zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví soudit místo krajských soudů pouze Městský soud v Praze, který však má na tuto problematiku jen čtyři soudce. Návrh zákona nyní leží ve sněmovně. Píše to deník Právo. Zmatek do projednávání sporů o průmyslové vlastnictví může podle deníku vnést poslanecká iniciativa, která vládní návrh rozšířila o bod s názvem Zvláštní úprava působnosti soudů ve věcech průmyslového vlastnictví. Změnu navrhl a 18. ledna schválil sněmovní hospodářský výbor. Tento bod mění dosavadní stav, kdy spory o průmyslové vlastnictví řešily krajské soudy, kde je měla na starosti zhruba desítka vyškolených soudců. Pokud poslanci změnu schválí, stane se jediným soudem, který bude tyto spory řešit, Městský soud v Praze. Podle Úřadu průmyslového vlastnictví, který sídlí v Praze, má tento krok logiku, protože se by se tyto případy soustředily do jednoho místa a byl by o nich přehled. "Tady ale logika končí," tvrdí předseda Městského soudu Jan Sváček. Podle něj v takovém případě nastane v těchto sporech kolaps. Soud navíc nemá ani peníze na to, aby přijal nové soudce, píše deník Právo.

 

Nový ředitel Národního památkového ústavu Tomáš Hájek hrozí podle Lidových novin správcům českých hradů a zámků, že je odvolá a vypíše nová výběrová řízení. Žádný konkrétní důvod, například analýzu potvrzující, že kasteláni pracují špatně, ale v ruce Hájek nemá. Podle něj je jen nutné na některých místech pročistit vzduch. "Řada kastelánů plní své funkce zodpovědně a po léta. Je ale jasné, že žádná pozice není doživotní a každá věc musí být po určité době obhájena", řekl Hájek listu. Tento proces považuje za nesmírně zdravý. Kasteláni vnímají Hájkovu snahu zbavit se jich "jen tak" jako křivdu. Navíc tento záměr naráží na zákoník práce. Správci totiž mají zaměstnanecké smlouvy a museli by dostat výpověď. Tu ale podle zákoníku práce nelze uložit bezdůvodně, upozorňuje Petra Ulbrychová z odboru ochrany památek na ministerstvu kultury. Podle ní tak rozhodně neobstojí jen přání, že by na tom místě měl být někdo jiný, uvádějí Lidové noviny.

 

Bývalý policista z Pardubic Michal Kopal dostal podmíněný trest za to, že zatajil peněženku odevzdanou na stanici jako nález. Píše to Mladá fronta Dnes, jejíž redaktorka loni v rámci testu poctivosti policistovi peněženku se 400 korunami odevzdala. Redaktoři deníku odevzdali loni v dubnu na policii na různých místech republiky 77 peněženek s hotovostí do 500 korun. Když si je poté majitelé přišli vyzvednout, 13 peněženek nemohli policisté nalézt. Poté, co se redaktoři listu představili a požadovali vysvětlení, policisté dohledali deset chybějících peněženek. Tři se ztratily zcela. Za to, že v jejich rukou zmizely peněženky s několika sty korunami, už pykají dva policisté, kteří stejně jako jejich pardubický kolega odešli od policie bez výslužného či renty, píše Mladá fronta Dnes.

31-01-2006