10-02-2006

Za místo na kandidátce ve volbách do sněmovny někteří lídři musejí platit. ČSSD musejí věnovat až 100.000 korun, aby se mohli ucházet o hlasy voličů. Desítky tisíc korun musejí zaplatit ČSSD i ti, kteří se pohybují na nevolitelných místech. Píší to deníky PrávoLidové noviny. Podobná praxe platí i u jiných stran. Podle expertů je to však nemravné. "Vytváří to zdání, že si lidé chodí do politiky prostě vydělat," řekla Lidovým novinám politoložka Vladimíra Dvořáková. Premiér Jiří Paroubek podle tisku přispěje 50.000 korunami, zlínský lídr, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, musí zaplatit 100.000 korun. Podle Šromacha se ale příspěvky platí až po oficiálních nominacích, aby se nestaly prostředkem kšeftaření. Pokud kandidát neuspěje, ČSSD mu peníze nevrátí. O opatření rozhodují jednotlivé kraje, proto například v královéhradecké ČSSD po kandidátech žádné peníze nepožadují. Podobná praxe platí u lidovců, kde rovněž záleží na krajských organizacích, píše deník Právo. Příspěvky plánuje také ODS, tam ale fungují podle Lidových novin jako vratná kauce.

 

ODS se vzdává jednoho z pilířů svého volebního programu, a to jednotné daně z přidané hodnoty. Pokud by zvítězila ve volbách, nechce zdražovat některé sociálně citlivé zboží. U potravin a léků dokonce uvažuje o jejich osvobození od DPH, napsaly Hospodářské noviny. "Chystáme výjimky z jednotné sazby DPH. Budou mezi nimi i některé potraviny. Uvažujeme o nejnižší možné sazbě, tedy i o nule. Mohla by to být nula nebo pět procent," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny stínový ministr financí Vlastimil Tlustý. Nejsilnější opoziční stranu nepřiměly podle Tlustého k úvahám o nižší dani obavy, že sociální demokraté budou ve volební kampani varovat voliče před zdražováním. "Inspirovalo mě studium "jednotného" daňového systému v Evropské unii. Teď probíhala ta složitá jednání o výjimkách DPH. Tak jsem dospěl k závěru, že v nejednotném systému být jednotný je hloupost. Součástí tlusté peněženky je sazba DPH 15 procent s výjimkami, o kterých vás právě informuji," uvedl Tlustý. Zveřejnil i další novinku programu ODS. Všechny příjmy nad třiapůlnásobek průměrného platu, tedy nad 66 tisíc korun, by měly být osvobozeny od sociálního pojištění. Laťku pro odvody slibuje i ČSSD, avšak až nad pětinásobek průměrného platu, tedy nad 94 tisíc korun. Česko je jedinou zemí EU, která dosud nemá strop pro sociální pojištění, uvedly Hospodářské noviny.

 

Prezident Václav Klaus, foto: Zdeněk VališPrezident Václav Klaus, foto: Zdeněk Vališ Nechuť prezidenta Václava Klause k zákonu o registrovaném partnerství si bere na mušku komentář Mladé fronty Dnes a upozorňuje, že Klausův odmítavý postoj je založen na chybné úvaze. Prezident se podle listu mýlí, když zákon o gayích odmítá, protože prý uděluje privilegia jako klasické manželství, které je má kvůli dětem. Zákonná privilegia mají i bezdětná manželství, namítá autor a vyvozuje z toho, že zákon o gayích by tedy měl také platit. Homosexuálové ho chtějí a nikomu jinému neuškodí, dodává autor komentáře Mladé fronty Dnes.

 

Podle premiéra Jiřího Paroubka není reálné, aby se ještě do voleb znovu jednalo o smlouvě s Vatikánem. Poslancům KDU-ČSL to ve středu slíbil ministr kultury Vítězslav Jandák. Prohlásil, že na březnové schůzi předloží k ratifikaci smlouvu s papežským státem, kterou sněmovna v minulosti odmítla. Premiér zároveň Jandáka v jeho postoji podpořil, sám prý o uzavření smlouvy také stojí. Píšou to Hospodářské noviny. "Máme na tyto věci podobné názory, mluvili jsme o tom," řekl listu Paroubek. Ministr kultury se podle něj jen "z jisté nezkušenosti" snažil celou věc příliš urychlit. "Není reálné, aby smlouva byla ještě do konce volebního období projednána," dodal premiér. Lidovci pozvali ve středu na jednání klubu Jandáka kvůli jeho nedávným výrokům, v nichž se vyslovil pro ratifikaci smlouvy s papežským státem. Poslanci KDU-ČSL chtěli vědět, zda to znamená posun v názorech celé ČSSD. Postoj sociální demokracie byl totiž dříve odlišný - nejsilnější vládní strana spolu s komunisty zabránila přijetí smlouvy s Vatikánem. Mnozí sociální demokraté poté dali najevo, že se jim Jandákův postup nezamlouvá a jeho závazky jsou nereálné. Šéf sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka z ČSSD pro list uvedl, že pro něj byly výroky ministra kultury překvapením. Jandák lidovcům také slíbil, že do vlády předloží návrh na zrušení novely církevního zákona tak, aby ji poslanci mohli v březnu projednat. Novelu lidovečtí senátoři žalují u Ústavního soudu.

 

Rozdíly v platech žen a mužů jsou v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Rozdíl v průměrné mzdě zástupců obou pohlaví činí až 6000 korun. Napsaly to Lidové noviny s odvoláním na poslední údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Je to způsobeno tím, že muži a ženy většinou vykonávají jiné druhy práce," vysvětluje Dalibor Holý z ČSÚ. Ve vedoucích pozicích, kde jsou nejvyšší platy, je totiž minimum žen. Například mezi ředitel bank není v Česku žádná žena, uvedl Holý. O diskriminaci ale ČSÚ odmítá spekulovat. "O té lze mluvit pouze v případě, že muži a ženy dostávají jiné platy za stejnou práci," řekl Holý. K rozdílům dochází i u zdánlivě stejných profesí. Například v soudnictví pracuje zhruba stejný počet žen jako mužů. Ale u nejvýše postaveného Ústavního soudu pracuje mnohem méně žen než u okresních soudů. Tam jsou ale také mnohem nižší platy. Ekonomicky aktivních žen je také méně než mužů. Z celkového počtu pracujících tvoří 56 procent muži a 44 procent ženy. Hlavním důvodem je skutečnost, že mnoho žen stráví několik let na rodičovské dovolené a péči o děti, zatímco mužů, kteří by se místo práce starali o rodinu, je stále velmi málo. V Česku tak podle sociologů stále přetrvává model muže jako živitele rodiny, uvádějí Lidové noviny.

 

125 miliard eur ročně - tedy přes tři a půl bilionu korun - tolik zaplatí ekonomika Evropské unie každý rok za jediný nešvar: pití alkoholu. Vyplývá to z nové zprávy zveřejněné v časopise The Globe, ze kterého cituje Mladá fronta Dnes. Zhruba polovina z této částky přitom připadá na snížení produktivity práce. Podle zprávy navíc stojí alkohol za každou třetí smrtelnou nehodou a za každou čtvrtou vraždou na území EU. Jak říká primář psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích Karel Nešpor, alkohol působí obrovské problémy i pokud nejde o závislost. Zatímco situace v ostatních členských státech unie je stabilní, u nás podle Nešpora objem vypitého alkoholu stále roste. Viníkem je nedostatečná cenová regulace alkoholu a jeho snadná dostupnost i pro mladé. Pivo je u nás levnější než běžné nealkoholické pití. A jak řekl Nešpor Mladé frontě Dnes, to je věc, která nemá v Evropě obdobu.

 

Do seniorského věku dozrála v Česku generace, která má dost peněz a utrácí je za cestování, kulturu a zdraví. Jak píší Hospodářské noviny, firmy začínají zjišťovat, že se vyplatí nabízet jim své zboží. Český statistický úřad teď eviduje dva a třičtvrtě miliónu lidí starších 55 let. Za pětadvacet let jich budou čtyři milióny. Cestovní kanceláře už lákají seniory na speciální pobyty u moře za polovic. Přibližně třetina klientů cestovních kanceláří jsou právě starší lidé. Na ně chtějí zacílit i mobilní operátoři. Lidé starší 55 let se stávají vynikající klientelou i pro kosmetické a farmaceutické společnosti. Jsou totiž podle odborníků aktivnější a víc na sebe myslí. Jak ale doplňují Hospodářské noviny, přesto je v Česku reklamní cílení na starší generaci ještě v začátcích.

10-02-2006