22-02-2006

David Irving přišel k soudu se svou knihou 'Hitlerova válka', foto: ČTKDavid Irving přišel k soudu se svou knihou 'Hitlerova válka', foto: ČTK Mediální rozruch kolem zatím poslední kauzy kontroverzního anglického autora knih věnovaných dějinám nacistické třetí říše má pro české prostředí velmi hořkou příchuť, píše v Lidových novinách historik Pavel Zeman. David Irving, odsouzený v pondělí vídeňským soudem na tři roky vězení za popírání šoa, totiž patří v Česku po roce 1989 mezi nejpřekládanější zahraniční autory historických knih, aniž by to na rozdíl od zahraničí vyvolalo větší pozornost. Podle Zemana není česká veřejnost informována o skutečném rozsahu Irvingových manipulací, ani o skutečné podobě revizionistické a neonacistické scény. Kdyby ji znala, nedivila by se jejímu tak striktnímu odmítání ze strany profesionálních historiků. A nebyla by ani tak shovívavá vůči vydávání knih muže, který například prohlásil, že má v úmyslu založit asociaci pro všechny lháře, kteří lidem namlouvají, že byli v koncentráku.

 

Jiří Vyvadil, foto: ČTKJiří Vyvadil, foto: ČTK Dva staré skutky vyšly na světlo v jeden den, píší Hospodářské noviny. Náměstek ministra spravedlnosti Jiří Vyvadil se tajně scházel s podnikatelem - "nepřítelem státu". A někdejšímu řediteli státní firmy Čepro Tomáši Kadlecovi, dříve šéfovi Národního bezpečnostního úřadu, se objevily na soukromém kontě peníze od lidí spojených s nejznámějším tuzemským uprchlíkem na Seychelech. Došlo k tomu "těsně předtím, než se skupina kolem Radovana Krejčíře, muže s nejhorší pověstí, pokusila obrat Čepro o miliardy. Kadlecovo vysvětlení, že šlo o ´soukromou půjčku´ od člověka, jehož jméno neřekne, je směšné. Šéfovi tak významného podniku by dala úvěr každá banka, a ráda. Kadlec, kdysi mocný šéf Národního bezpečnostního úřadu, odcházel z Čepra jako manažer, který nezvládl řízení. To se může stát. Nová informace ho však sesouvá směrem ke Krejčířovi," soudí Hospodářské noviny. Pokud jde o Vyvadila, na něj se provalilo jednání s podnikatelem Tomášem Pitrem, zatím nepravomocně odsouzeným za daňový únik, který se přetahuje s vládou o firmu Setuza. "Co se s ním má Vyvadil co scházet," klade otázku deník? Připomíná, že Jiří Vyvadil pracuje jako náměstek, je soudcem Nejvyššího správního soudu a zároveň cosi jako stínový ministr spravedlnosti ČSSD. "Tato trojjediná činorodost ho dostává, jak vidno, do potíží. Snad by bylo lépe, kdyby se prvých dvou svých osobností vzdal a věnoval se naplno té třetí."

Bývalý šéf Národního bezpečnostního úřadu Kadlec si prý půjčil dva miliony od přítele. Na účet mu je náhodou uložil bratr milenky nejbližšího přítele uprchlého a trestně stíhaného podnikatele Radovana Krejčíře. Stvrzenku našla v domě Krejčíře policie. To jsou vtipy jak z telenovely, uvádí Mladá fronta Dnes. "Všichni máme této čarokrásné bajce věřit. Jakož i všem předešlým," poznamenává deník. Na jiném místě píše, že pokud se potvrdí podezření policie, v Česku právě začíná jeden z největších korupčních skandálů v historii, protože Kadlec měl být vzhledem ke své funkci v Národním bezpečnostním úřadu nejdůvěryhodnějším člověkem v Česku - dával potvrzení o tom, že prověřovaní lidé jsou bezúhonní, neúplatní či nevydíratelní.

 

Ministr zdravotnictví David Rath na 'přepadové' kontrole lékařů, foto: ČTKMinistr zdravotnictví David Rath na 'přepadové' kontrole lékařů, foto: ČTK Podle autora glosy v Právu nemůže být připravovaná demonstrace některých profesních sdružení lékařů už ničím jiným než propagandistickým jarmarkem ve prospěch ODS. Početnější část zdravotnického stavu totiž opatření ministra Davida Ratha spíše podporuje. Občanským demokratům a jejich příznivcům ve zdravotnictví ale také selhala strategie, když se zhroutil plán, počítající s jednotným vydíráním ze strany distributorů léků. Autor soudí, že české firmě Pharmos, která to spiknutí překazila, nemohou přitom liberálové nic vyčítat. Zachovala se přece naprosto tržně, "a to tak dynamicky, že její management by zasloužil připnout medaili Friedricha von Hayeka na hruď ...Požadavky představitelů privátních lékařů, stomatologické komory a lékárníků na odvolání ministra zdravotnictví teď musí premiérovi znít jako hodně nepovedený vtip." Autor glosy v Právu si zároveň odpovídá na otázku, proč se má přesto v pátek uskutečnit na Staroměstském náměstí demonstrace. Odtroubit to po všem tom humbuku už prý nejde.

 

Voliči hlavních stran se od posledních voleb proměnili. Například ODS chtělo před čtyřmi lety volit deset procent nezaměstnaných, zatímco letos v lednu to byl dvojnásobek. Přesně o deset procent naopak u nezaměstnaných klesla obliba sociální demokracie. ČSSD si ale v poslední době naklonila ženy v domácnosti, od nich by nyní dostala o 12 procent více než před čtyřmi lety. Vyplývá to z rozboru stranických preferencí, který pro Hospodářské noviny zpracovali analytici Sociologického ústavu Akademie věd. ODS nyní věří každý pátý člověk bez práce, ČSSD by volil každý třetí nezaměstnaný. Nejvíce ale u této skupiny bodují komunisté, kteří by dostali většinu zbylých hlasů. Lidovci voliče o své schopnosti vyřešit nezaměstnanost nepřesvědčili. Úspěch zaznamenali politici ODS také u důchodců, své hlasy by k nim přesunulo o deset procent penzistů více než před čtyřmi lety. Podle průzkumů se však od ODS odvracejí její tradiční voliči - za čtyři roky přišla o sympatie deseti procent drobných podnikatelů.

 

Prodávat banány je jednou z nejlépe placených prací v Česku. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, minimálně to platí ve firmě Chiquita, která v Česku svým šesti velmi úspěšným zaměstnancům a jednomu šéfovi platí v průměru 140 tisíc korun měsíčně. V průzkumu, ve kterém deník zjišťoval výdělky ve více než dvou stovkách významných společností, přeběhli dovozci banánů počítačové experty i zahraniční bankéře. Podle Mladé fronty Dnes ale podobných firem, které jsou malé, úspěšné a platí skvěle skupinku špičkových zaměstnanců, je v Česku hodně. Existují samozřejmě i větší firmy, které platí téměř stejně jako Chiquita. Deník poprvé v Česku sestavil žebříček padesáti takových společností. V čele jsou především místní pobočky světových počítačových, farmaceutických a finančních firem. Dohromady zaměstnávají skoro 15 tisíc lidí, kteří tvoří elitu mezi zaměstnanci. Jedničkou je počítačová firma SAP, jejíž dvě stovky zaměstnanců mají ohodnocení skoro jako český premiér, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Počet bankrotujících společností se za posledních pět let snížil téměř o polovinu. Zatímco v roce 2001 v úpadku skončilo na 2500 firem, loni jich bylo jen 1380, informuje Právo s odvoláním na studii úvěrové pojišťovny Euler Hermes. Letos by podle odhadů pojišťovny měl počet bankrotujících podniků klesnout o dalších pět procent na zhruba 1330. "Především díky silnému ekonomickému růstu lze v ČR očekávat snižování bankrot zejména v letošním roce a možná i v tom následujícím," řekl Právu generální ředitel pojišťovny Euler Hermes Čescob Július Kudla. Do zvýšené odolnosti domácích firem se podle něj pozitivně promítlo i členství země v Evropské unii, dodatečná rezerva ve veřejných financích vytvořená zlepšeným výběrem daní, akcelarace spotřeby díky růstu mezd a některých sociálních dávek a také rekordní příliv zahraničních investic. Nový konkurzní zákon však podle Kudly trend zřejmě změní. Ředitel pojišťovny soudí, že efektivnější a podstatně rychlejší systém konkurzů budou chtít věřitelé více využívat a následně tím stoupne počet firem, které nakonec zbankrotují. Počet konkurzů v ČR je ve srovnání se západní Evropou stále velmi nízký, například v Belgii je jich každoročně kolem 8000, dodává Právo.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Česko přechází na systém financování výzkumu, který počítá s tím, že nekvalitní vědecké ústavy budou do čtyř let zrušeny a jejich peníze dostanou ti nejlepší. Informují o tom Hospodářské noviny. "Všichni budou mít čas se na změny připravit," řekl listu vicepremiér Jiří Havel, který ve vládní radě pro výzkum dokončuje definitivní parametry nového systému. Jeho návrh slibuje vědeckým ústavům dlouhodobou podporu pouze tehdy, pokud měly v předchozích pěti letech výsledky. U vědeckých ústavů jde především o publikaci ve světových časopisech, u vývojových laboratoří o patenty a nové technologie, které se osvědčí v hospodářské praxi. Současný model je podle vicepremiéra nedůstojný a neefektivní. Dotace na vědu rozdělují ministerstva jen podle slibů, co žadatelé o dotaci chtějí vyzkoumat. Předloni tak byla odmítnuta dotace vědcům, kteří publikují v nejlépe hodnocených evropských časopisech - především matematikům, fyzikům a biologům z Karlovy univerzity nebo elektrotechnikům z ČVUT, píše deník. Ministerstva navíc často nekontrolují, jestli mají dotované ústavy vůbec nějaké výsledky. "Je to správný model. Chceme na něm spolupracovat a doufáme, že se už letos podaří doladit kritéria hodnocení," schvaluje plán předseda Akademie věd Václav Pačes. Příznivě o ně hovoří i rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. Souhlasí s ním i opoziční ODS, píší Hospodářské noviny.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Vybíjet zvířata je zbytečné, tvrdí chovatel drůbeže v Lidových novinách. Podle něj je to všechno jedna velká kachna. "Jiná věc je, že vše si lidé zavinili sami. Za posledních deset let se kvůli ochráncům přírody přemnožily labutě. Vyhánějí divoké kachny z rybníků. A teď jsou to právě labutě, které hynou první. Ptačí chřipku známe už iks let. Dříve proti ní byla vakcína a drůbež se očkovala. Se vstupem do EU to zrušili. Že budeme žít bio. Že by očkování mohlo ovlivňovat účinnost antibiotik. Nikdo také už nenapíše, kolik loni zemřelo lidí na obyčejnou chřipku. Jestliže na Zemi zemřelo 85 lidí na ptačí chřipku, v porovnání s počtem lidstva je to směšné číslo. Nehledě na to, že v Asii, kde vznikla, žijí komunity lidí, které během svých svátků udržují určité rituály. Koupí drůbež a pijí její syrovou krev. Tak se nakazili," říká chovatel drůbeže ze Sedlčan v Lidových novinách. Strach, že by se ptačí chřipka mohla u jeho zvířat projevit, prý nemá. "Já myslím, že je to něco podobného jako nemoc šílených krav. Udělali z toho velký humbuk. Vybili hromadu zvířat. To samozřejmě hrozí i teď u ptačí chřipky. Zase je kolem toho poprask. Podle mne lidé v 21. století mozkově degenerují. Chtějí lidstvo sterilizovat, vybít všechny zdroje možných nákaz. Začínáme mydlit zvířata hlava nehlava. Napřed krávy, teď drůbež. Je to absolutně zbytečné. Pokud se dodrží určité věci, třeba, že se nebude používat syrová krev, nic se dít nebude."

 

Obchodní řetězec Hypernova nabízí ve svých pobočkách v Brně a ve Vyškově balenou minerální vodu, která má údajně lidi chránit před ptačí chřipkou. Podle hygieniků je však taková informace na etiketě lživá a jde o klamavou reklamu. Píše o tom brněnský deník Rovnost. Nápoj Fromin Aktimun má na etiketě nápis, že je prevencí proti ptačí chřipce. "Je to nesmysl. Jedinou účinnou prevencí proti ptačí chřipce je očkování proti konkrétnímu viru. V případě ptačí chřipky ovšem není tato látka k dispozici," řekla listu epidemioložka brněnské hygienické stanice Renata Vaverková. Hlavní hygienik České republiky Michael Vít si myslí, že výrobce vsadil na klamavou reklamu, aby zvýšil odbyt. Etiketa se nelíbí ani Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která prodej balené vody se zmíněnou etiketou zakázala již v lednu. Odstranění etikety kvůli nápisu, že voda působí jako prevence proti chřipce, firmě přikázali i hygienici. Firma Aquamat, jež vodu vyrábí, má podle manažera Ivana Novotného v rukou dokumenty odborníků, kteří tvrzení uvedené na etiketě podporují. "Nápoj je prevencí proti jakékoliv nákaze virového původu, tedy i ptačí chřipce," míní Novotný.

22-02-2006