14-03-2006

Václav KlausVáclav Klaus Dnes výjimečně obrátíme pozornost i k zahraničnímu tisku. Prezident Václav Klaus totiž v německém týdeníku Der Spiegel opět varoval před "plíživým procesem sjednocování" Evropské unie. Integrace v unii se podle něj prohlubuje i bez evropské ústavní smlouvy. Příznivci euroústavy podle něj pochopili, že i bez tohoto dokumentu mohou pokračovat ve sjednocování. To Klaus považuje za nebezpečnou situaci. Tento proces je navíc podle něj těžké zbrzdit. Český prezident však znovu odmítl nálepku euroskeptika. Prohlásil, že Česko by bez komunistického puče jistě patřilo k zakládajícím členům EU. "Má kritika se týká formy a metody evropské integrace," poznamenal Klaus. Vyjádřil se i ke složitosti česko-německých vztahů. Nemyslí si, že by čeští politici používali ve volební kampani při posledních parlamentních volbách v roce 2002 protiněmeckou kartu. Spiegel připomněl, že expremiér Miloš Zeman v předvolební kampani označoval sudetské Němce za pátou kolonu.

 

Společnost Stylmed H, která měla zachránit léky pro zadlužené státní nemocnice, sama nakupuje léčiva od velkodistributorů. Upozorňují na to Lidové noviny. Firma měla pomoci ministru zdravotnictví Davidu Rathovi v situaci, kdy čtyři největší distributoři léčiv odmítli kvůli vysokým nespláceným dluhům dodávat léky třem fakultním nemocnicím. Firma ale funguje jen jako prostředník, takže nemocnice z takto dodaných léků zaplatí distribuční přirážku dvakrát, velkodistributorovi a firmě Stylmed H, píše deník. Podle jeho zjištění například nemocnice na Homolce, která od Stylmedu měsíčně odebírá léky za zhruba deset milionů korun, tak za ně ročně zaplatí až o tři miliony korun více, než kdyby brala léky přímo velkodistributora. Zjištění, že Stylmed H je jen překupník, ministra Ratha zaskočilo. Potvrdil prý ale, že si Stylmed H řekl o tříprocentní marži.

 

Dva úředníci ministerstva dopravy Ludmila Schwarzová a Josef Láznička, které minulý týden zatkla policie spolu s pěti lobbisty a podnikateli kvůli podezření z korupce, dostali úplatek ve výši jednoho milionu korun. O tuto částku se oba podělili. Celkem šlo na úplatky 15 milionů korun. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Policie podle deníku tvrdí, že peníze Schwarzové a Lázničkovi předal olomoucký lobbista František Vybíral. Ten byl údajně sice ústřední postavou korupce, ale úplatek zprostředkovával od firmy Lihovar Kolín. Tento podnik totiž hledal spojence ve vládní straně, aby získal podporu v uvažovaném byznysu za miliardy korun - míchání biolihu do benzinu. V tomto případu jde tedy podle listu o získání politické podpory, nikoli o využití jejich vlivu na ministerstvu dopravy - to nemá s biopalivy nic společného. Oba stíhaní úředníci jsou členy ČSSD, Schwarzová dokonce sedí v ústředním výkonném výboru strany. Grémium ČSSD již požádalo místní organizace, aby je ze strany vyloučily.

 

Jiří Paroubek s Tony Blairem a oranžový double-decker, foto: ČTKJiří Paroubek s Tony Blairem a oranžový double-decker, foto: ČTK Dva double-deckery, které sociálním demokratům poskytli pro volební kampaň britští labouristé, budou moci jezdit po českých silnicích, aniž by jim hrozila pokuta. Píše o tom deník Právo, kterému to potvrdilo ministerstvo dopravy. Autobusy přitom neodpovídají pravidlům, platným v České republice. Oba mají řízení na pravé straně a jejich barva neodpovídá údajům v technickém průkaze. Autobusy byly totiž přemalovány z tradiční červené na oranžovou, která je volební barvou sociální demokracie. Podle úředníků ministerstva však řízení na opačné straně, nežli povolují české předpisy, nevadí, protože autobusy mají britskou poznávací značku. Pokud jde o přemalování autobusů, společnost Hotliner, která je jejich provozovatelem, zažádá v Británii o změnu v technickém průkaze. Podle volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka vyjedou oba autobusy s lídry strany již koncem března.

 

Jan KavanJan Kavan Lidové noviny se ve svém komentáři ptají, jak dlouho se mohou od jednoho významného postu k druhému potácet nesebekritičtí babralové. Poukazují přitom na případ exministra Jana Kavana. Kavan tvrdil, že Národní bezpečnostní úřad mu nemá právo dávat pokutu za protiprávní skartování utajených dokumentů. Soud ale podle Lidových novin odmítl jeho představu, že se imunita vztahuje i na pokuty za hrubé správní delikty. "Kavan si plete poslanecký průkaz se smlouvou od pojišťovny Lloyds. Věří, že si může dělat co chce a škody zaplatí jiní," soudí autor komentáře. O tom, že Kavan sám sebe pokládá za člena zvláštní třídy, podle autora není pochyb.

 

Hospodářské noviny komentují odchody policistů. Podle deníku za nimi není údajná nejistota ohledně služebního zákona, ale faktické "zesenbáčtění", které sbor postihlo za vlád ČSSD. Z práce policistů se ztrácí étos, který policie měla po roce 1989, kdy zažila příliv nových lidí. Ti představovali pravý opak starých "esenbáků". "Jedna z nejhorších věcí, které vlády ČSSD provedly, byla demotivace těchto lidí a udušení jejich elánu," soudí autor komentáře, podle něhož je sbor nyní tak zesenbáčtělý, že nejčastěji teď odcházejí pětatřicátníci, kteří v něm nevidí perspektivu.

 

Mladá fronta Dnes pak upozorňuje, že chystané zvýšení rodičovského příspěvku na 7600 korun měsíčně je sice dobré, ale představuje pro mnohé ženy i budoucí past. V oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, budou nyní ženy zůstávat doma s dítětem co možná nejdéle, upozorňuje deník. "O co delší rodičovská dovolená, o to vyšší riziko delší nezaměstnanosti. Připočteme-li i zkrácený úvazek s nižšími výdělky, pak mnohým ženám hrozí ve starším věku chudoba," varuje autorka komentáře. Rodičovský příspěvek je podle ní však možné vymodelovat jinak, například jako část ušlého zisku. Byl by pak atraktivní nejen pro ženy s vyššími příjmy, ale i pro nejednoho tatínka.

 

Český průmysl vstoupil do nového roku s nadmíru dobrými výsledky a leden tak opět potvrdil, že se české ekonomice daří. Hospodářské noviny ale upozorňují, že se česká ekonomika vyvíjí úplně jinak než ekonomiky ostatních vyspělých zemí. "Stejně jako před 50 lety totiž těží hlavně z průmyslu. Zatímco v západní či severní Evropě se všude podíl průmyslu na hospodářství snižuje a naopak posilují služby, u nás jde vývoj přesně opačným směrem," píšou. Trend v Česku se od okolních států odklonil v roce 2001, kdy začal v zemi fungovat systém investičních pobídek. Hlavně díky nim investoři do země přinesli už přes osm miliard dolarů a vybudovali tu stovky nových továren. Ty masivně vyvážejí, vylepšují obchodní bilanci, stabilizují ekonomiku. Zároveň ale zvyšují závislost země na průmyslu.

 

Ceny luxusních bytů v Praze se zvyšují, přesto zájem lidí o komfortní bydlení roste, píšou Hospodářské noviny. Z ankety deníku vyplynulo, že zatímco před pěti lety se za nadstandardní bydlení platilo do 10 milionů korun a dražší byty byly výjimkou, dnes jsou ceny luxusního bydlení nejméně dvojnásobné. Podobné byty se přitom rezervují a prodávají ještě dřív, než jsou vůbec dostavěné. Předběžné objednávky na luxusní byty má například společnost Sekyra Group, která příští rok na podzim dostaví Gallery Myšák ve Vodičkově ulici. Rezervovaný je již také byt za 19,5 milionu Kč v projektu Prague Marina na holešovickém břehu Vltavy. Bytové domy budou obklopovat přístaviště jachet, což budoucí majitele láká. Čtvrtinu bytů má již dnes rezervovánu například i společnost CPP Development, která řídí projekt Central Park Praha na Žižkově. Ceny bytů se tam pohybují od čtyř do 15 milionů korun. Zatímco dříve zvyšovali poptávku po nadstandardním bydlení cizinci, dnes jejich podíl podle HN klesá. Převažují Češi, cizinci podle deníku tvoří třetinu zájemců. Jak mezi cizinci, tak mezi českými zájemci o luxusní byty převažují podnikatelé a vyšší manažeři. Vůbec nejdražší pražský byt se podle HN nyní buduje u Karlova mostu. Z několika bytů vzniká jeden, který bude mít plochu tisíc metrů čtverečních. Cena tohoto bytu se vyšplhá na zhruba 120 milionů korun, píšou Hospodářské noviny.

 

Lidé z Broumovska na Náchodsku jsou proti otevření hraničních přechodů do Polska v Meziměstí a Starostíně i pro nákladní dopravu. Po otevření přechodů pro menší nákladní vozy přitom volají podnikatelé z Broumovska i polského příhraničí. Uvedla to Mladá fronta Dnes v příloze pro Královéhradecký kraj. Podnikatelům vadí, že se zbožím, které vezou třeba jen kousek za hranice, musejí putovat na přechod až do Náchoda. "Pro rozvoj podnikání je neúnosné, že přes hraniční přechod ve Starostíně dnes neprojede těžší auto než šestitunové, přes Otovice jiné než osobní," říká jednatel Hospodářské komory v Náchodě František Molík. Hospodářská komora v Náchodě je spolu se zástupci polských obcí, českými a polskými europoslanci a zástupci hradeckého kraje iniciátorem rozšíření provozu na broumovských přechodech pro nákladní automobily do 12 tun. Místní samospráva, jejíž souhlas je pro takový krok nezbytný, je ale proti. "Nechceme, aby tudy jezdila nákladní auta. Pokud by k rozšíření přechodu došlo, měli bychom v obci po klidu. Zdejší silnice takovému provozu nevyhovuje," řekla starostka Otovic Stanislava Vogelová. Proti rozšíření provozu na přechodu v Meziměstí se staví i tamní zastupitelé. Chtějí zachovat současný stav, kdy místní podnikatelé mohou požádat o výjimku a hranici ve Starostíně s těžším autem překročit.

14-03-2006