20-03-2006

Americký deník USA Today upozorňuje na to, že mezi Američany cestujícími do zahraničí roste obliba Prahy. Zčásti je to kvůli nízkým nákladům a zčásti díky rostoucí nabídce levných aerolinií působících v České republice a dalších východoevropských zemích. Po útlumu, který způsobily teroristické útoky na USA v září 2001, očekává americká komise pro cestování do Evropy, že Atlantik letos překročí alespoň 13,12 milionu Američanů, což je dosavadní rekord z roku 2000. Vliv na rostoucí zájem Američanů o Evropu mají i události, jako jsou fotbalové mistrovství světa v Německu či Mozartovo a Rembrandtovo výročí připomínané v řadě evropských zemí. Lákadlem pro cesty do Evropy může být pro Američany podle USA Today i film Šifra mistra Leonarda odehrávající se v turisticky atraktivním prostředí evropských muzeí a památek.

 

Pondělní deníky se ve svých komentářích vracejí k páteční londýnské arbitráži, v níž Česká republika prohrála svůj spor s japonskou bankou Nomura. "Nomura vyhrála arbitráž kvůli padlé IPB a státu hrozí rekordní pokuta. Opozice i část médií panikaří, jako by zemi napadla Godzilla nebo jiné monstrum z japonských filmů. Ale prohraná bitva, nikoli ještě válka, si žádá pevné nervy," píše komentátor Hospodářských novin. Připomíná, že o výši odškodného arbitři teprve rozhodnou. "Uvidíme, zda vezmou v úvahu, že IPB byla špatně vedená a hluboce vytunelovaná a že Nomura se z jejích peněz obsloužila dosyta. Když na žalobu Nomury až o 40 miliard korun odpověděl český stát curyšskou arbitráží až o 263 miliard, docela trefně tím vystihl poměr vzájemné újmy," uvádí se v Hospodářských novinách.

Příběh Nomury a IPB byl zamotaný od začátku složitými transakcemi, které mezi sebou prováděly desítky dceřiných společností a fondů sídlících na exotických ostrovech, píše Mladá fronta Dnes v souvislosti s tím, jak Nomura koupila pivovary z portfolia IPB. "Už to je podezřelé a Nomura, která sama mimochodem IPB nekupovala, protože k tomu použila svou dceru Saluku, nemůže tvrdit, že šlo o běžný obchod," dodává. Deník však míní, že asi jedinou možností, jak může stát odvrátit hrozící platbu Nomuře, je smír obou stran.

Podle Lidových novin londýnská arbitráž jasně konstatovala, že český stát Nomuru diskriminoval a vytvořil prostředí, které vedlo k jejímu pádu, zatímco jiné banky zachránil silnou finanční injekcí v objemu miliard korun. Až budou arbitři rozhodovat, kolik peněz má Česko Nomuře zaplatit, budou muset vycházet z vlastního nálezu. "Jestliže do Komerční banky nateklo ze státní pokladny 75 miliard korun, Česká spořitelna dostala 45 miliard a Agrobanka 50 miliard a ČSOB po převzetí IPB rovnou stovku miliard korun, pak prostě Nomura nemůže v Londýně vysoudit nulu," píšou Lidové noviny. Premiér Jiří Paroubek i ministr financí Bohuslav Sobotka to podle deníku velmi dobře vědí. "Jenom nás před volbami pořádně vodí za nos, jako bychom všichni byli úplně hloupí," konstatuje autor poznámky. V analýze Lidové noviny uvádějí, že druhá arbitráž, v níž ČR požaduje po Nomuře 111 miliard korun, nemá příliš nadějí na úspěch. Je nepravděpodobné, že by curyšští arbitři rozhodli jinak než jejich londýnští kolegové, soudí list. Podle dalšího komentáře Lidových novin je prohraná arbitráž výsledkem "českého budování kapitalismu po socialisticku". Komentátor se domnívá, že prvotní příčinou všech problémů českého bankovního sektoru, a tím i české ekonomiky, byla neschopnost Klausových vlád zprivatizovat bankovní sektor.

 

Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTKPremiér Jiří Paroubek, foto: ČTK Deník Právo komentuje nedělní televizní vystoupení premiéra Paroubka. Deník se domnívá, že předseda vlády v souvislosti s klesajícími preferencemi ČSSD "šlápl na brzdu" a snažil se o vytvoření solidnosti. "Jako by se vrátily první dny v premiérské funkci, kdy záměrně a účinně tlumil svou tendenci k nabubřelosti," píše deník. Paroubek se přesto podle listu nedokázal vyhnout několika úskalím. Jedním z nich byl například okamžik, když premiér v nedělním televizním duelu obhajoval vyloučení členů ČSSD, kteří jsou podezřelí z korupce ve státní správě, ale zatím jim nebyla vina prokázána.

 

Lidové noviny ocenily úmysl ministra zahraničí Svobody zpřísnit kontrolu cizinců z USA, Kanady a Austrálie, tedy z těch zemí, které odmítají návštěvníkům z Česka zrušit vízovou povinnost. Každý turista z těchto zemí by měl podle Svobody dostávat na hranicích vstupní a výstupní razítko. Úředník by měl také vždy zkontrolovat, jestli cizinec má na pobyt v Česku dost financí, a zjistit, zda tu nechce načerno pracovat. Podle Cyrila Svobody existuje vážné podezření, že se tato pravidla masově porušují. Deník ministrovy návrhy kvituje. Američané, Kanaďané či Australané podle něj jistě ponesou nelibě frontu u okénka, kde jim dají razítko do pasu. "Tato drobná nepříjemnost má ovšem daleko do vízového martyria, zdlouhavého a nákladného, které čeká českého občana," píše se v Lidových novinách.

 

BIS nezíská právo na údaje o telefonních hovorech, píše deník Právo. Vláda totiž už poněkolikáté narazila ve sněmovně s požadavkem, aby poslanci rozšířili pravomoci Bezpečnostní informační služby. Domácí kontrarozvědka má ze zákona možnost zjišťovat údaje o telekomunikačním provozu. Někteří provozovatelé ale toto právo BIS zpochybňují a odmítají jí údaje poskytovat. Vláda proto chtěla změnit zákon v tom smyslu, že by se možnost změnila na právo. Koalice však neměla v sále dost poslanců k tomu, aby přehlasovala občanské demokraty a komunisty. Těm se nelíbí, že vláda by rozšířila pravomoci tajné služby, aniž by zajistila její důkladnou parlamentní kontrolu. Policie navíc jen za loňský rok dluží operátorům za odposlechy kolem 300 milionů korun.

 

Soukromí lékaři se rozhodli v rámci své profesní organizace založit názorovou platformu. Jak napsala Mladá fronta Dnes, prezidentovi České lékařské komory Milanu Kubkovi vyčítají, že bojuje více za zájmy lékařů zaměstnaných v nemocnicích. Zastánci tohoto proudu by také chtěli iniciovat vznik komory soukromých lékařů. "Vedení komory nechápe, že jiné zájmy mají lékaři zaměstnanci a jiné problémy máme my, s vlastními praxemi," řekl zakladatel názorové frakce, praktický lékař z Bělé nad Radbuzou Zdeněk Král. Petici za vznik platformy podepsalo podle deníku za pět dnů 1200 lékařů. Nová platforma chce po volbách iniciovat změnu zákona o komorách tak, aby vznikla komora lékařů zaměstnanců a komora soukromých lékařů. Kubek se domnívá, že štěpit komoru, která zastupuje asi 44.000 lékařů, z nichž je zhruba 16.000 soukromých, je nesmysl. Rozbití stavovské organizace by podle něj přineslo prospěch pouze politické reprezentaci a zdravotním pojišťovnám, které by pak lékaře snáze ovládaly.

 

Rakušané do Česka dál pašují odpad. Upozorňují na to Lidové noviny. Narozdíl od německých firem, které sem dovážejí odpady v kamionech, však Rakušané vozí své odpadky do České republiky po pytlích. To lze podle deníku jen obtížně postihnout. Hrozba až padesátimilionové pokuty, kterou schválila sněmovna, totiž platí pro takzvané velkodovozce. Jihočeské obce se však potýkají s hromadami odpadků z domácností, které sem řidiči z Rakouska vozí ve svých osobních autech v igelitkách. Ty pak vyhodí v lese za hranicemi. Problém je v tom, že celkový počet takových pytlů v příhraničních lesích je prakticky stejný, jako by sem odpadky vozily kamiony. Například v Bujanově tak musejí ročně z rozpočtu obce za úklid cizího odpadu zaplatit až šedesát tisíc korun. Přitom se podle starosty obce dá podle nápisů na odpadcích dobře dokázat, že pochází právě ze sousedního Rakouska. Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová potvrdila, že tento druh odpadu novela zákona, kterou musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, skutečně nepostihuje. V pravomoci obce ale je, že může odhazování odpadu na divoké skládky potrestat v přestupkovém řízení. Musela by ovšem pachatele přistihnout přímo při činu.

 

Poradní sbor nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké jednal v pátek o postupu ministra spravedlnosti Pavla Němce v kauze dvou odsouzených funkcionářů společnosti Madokar. Jak uvádí deník Právo, Němec jim bez vědomí soudu odložil nástup výkonu trestu a rozhodnutí vydal, aniž by si vůbec vyžádal jejich soudní spis. Šéfka státních zástupců Vesecká tají, k čemu poradní sbor dospěl. Tvrdí, že jeho závěry jsou neveřejné, a proto o něm nebudou podávány žádné informace. Pro Český rozhlas však Vesecká uvedla, že sbor hodnotil, zda může nejvyšší státní zastupitelství posuzovat takovýto postup ministerstva.

 

Turisté objevují jinou Prahu, píšou Lidové noviny. Trvalý růst zájmu turistů o návštěvu Prahy potvrzují každoroční statistiky České centrály cestovního ruchu. Prahu podle nich vloni navštívil rekordní počet cizinců, před 6,3 milionu.Podle statistiků navíc s počtem turistů výrazně vzrost i počet nocí, které strávili v hotelech a ubytovnách. To podle odborníků dokládá, že se turisté do metropole vracejí i několikrát za rok. Sami cizinci přiznávají, že je do Prahy k opakované návštěvě láká zábava a místní hospody a kluby. Postupně také objevují místa, kam se turisté zatím příliš "nehrnuli" - Žižkov, Vinohrady nebo Vršovice. V těchto čtvrtích dnes dokonce vznikají bary, herny a hospody, kde se u piva debatuje téměř výlučně anglicky, píší Lidové noviny.

 

Otto WichterleOtto Wichterle Největším Středomoravem je světoznámý prostějovský vynálezce měkkých kontaktních čoček Otto Wichterle. Vyplývá to z výsledků stejnojmenné ankety, kterou vyhlásila loni na podzim Vědecká knihovna v Olomouci. Informuje o tom pondělní vydání středomoravské Mladé fronty Dnes. Chemik Wichterle získal v anketě 22,5 procenta hlasů a o více než deset procent porazil Josefa Drásala, legendárního 242 centimetrů vysokého hanáckého obra z Chromče. Třetí skončil s téměř devíti procenty hlasů biskup z 12. století Jindřich Zdík. Elitní pětici doplnili fotbalový trenér Karel Brückner a olomoucký redaktor a překladatel Václav Burian. Lidé mohli hlasovat na internetových stránkách Vědecké knihovny. Zaslali kolem 500 hlasů. Knihovníci sice očekávali větší zájem, přesto se ale jedná o dosti reprezentativní vzorek. Knihovna se nechala inspirovat k vyhlášení ankety podobným celostátním televizním projektem Největší Čech. Ankety Největší Středomoravan se mohly zúčastnil osobnosti, které se významně zapsaly do historie území spravovaného současným Olomouckým krajem, pocházely z něj nebo v něm delší dobu žily.

20-03-2006