22-03-2006

Nový trestní zákoník sněmovnou neprošel, protože politici před volbami myslí na sebe, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku bude mít odmítnutí zákona spíše záporné důsledky. Právo považuje za správné, že trestní zákoník nebyl ve své nynější podobě schválen. Domnívá se, že paragraf o postihu tunelování je důležitý a není jisté, zda by ho jiné právní předpisy mohly nahradit.

Mladá fronta Dnes se ptá, jestli má kvůli nepřijetí trestního zákoníku občan jásat nebo lomit rukama, a myslí si, že obojí by bylo "hysterické". Deník přirovnává situaci kolem zákoníku k politické atmosféře, která doprovázela boj o přijetí registrovaného partnerství. "Kvůli obojímu bylo v poslední době víc povyku, než být mělo," myslí si Mladá fronta Dnes. Podle listu podobně jako v případě homosexuálních svazků není schválení či neschválení formule o "zneužití informací v obchodním styku" tragédií. "Strany, které o paragraf bojovaly jako o hradby, nebojují o věc samu, nýbrž o svou prestiž. Těsně před volbami nechce nikdo dostat psí hlavu ochránce zlodějů," píše list. Mladá fronta Dnes píše o výhodách i slabinách nové normy a komentuje politické pozadí, které rozpoutalo diskusi o přijetí trestního zákoníku. "Nejsme bez zákona, nemáme jen lepší zákon. Bylo by dobré, kdybychom ho měli. Před volbami však politiky daleko víc zajímají výhody pro ně samé než tresty pro vrahy," uzavírá deník. "Pokus vyoperovat z trestního zákona takzvaný paragraf o tunelování bylo politické uličnictví," uvádí Právo. Podle deníku jsou nepřesvědčivé námitky, které hovoří o tom, že je paragraf zbytečný, protože lze zneužívání informací v obchodním styku stíhat podle jiných právních předpisů. Vyjmout paragraf o tunelování z trestního zákoníku je podle listu problém nejen právní, ale i morální a společenský.

 

Ministr zahraničí Cyril SvobodaMinistr zahraničí Cyril Svoboda Ministr zahraničí Cyril Svoboda bude u Běloruska protestovat kvůli incidentu, při kterém byl v neděli napaden a zbit redaktor Mladé fronty Dnes. Novináře útočníci ztloukli na opoziční demonstraci v Minsku. "Vzhledem k okolnostem, za jakých byl Jan Rybář napaden, považuji tento incident za velmi vážný. Počkám si ještě na zprávu vyslance (Vladimíra) Rumla, ale už teď mohu říci: budeme u Běloruska protestovat," řekl Mladé frontě Dnes Svoboda.

Rybář už dříve ČTK řekl, že si myslí, že ho zbili agenti běloruské tajné policie KGB. Nemá však pro to žádné přímé důkazy. "Kopali mě do hlavy a vzali mi počítač," řekl novinář. Také Ruml si podle Mladé fronty Dnes myslí, že za útokem stojí KGB. V tomto duchu také informoval lotyšskou velvyslankyni, která v Bělorusku zastupuje Rakousko, zemi předsedající EU. "Velvyslanci zemí Unie jsou atakem na reportéra Rybáře znepokojeni. Lotyšská velvyslankyně proto o velmi neobvyklém útoku uvědomila okamžitě Brusel," řekl deníku Ruml. Pro verzi, že Rybář byl zmlácen a oloupen o přenosný počítač a satelitní telefon běloruskou tajnou policií, svědčí podle vyslance například to, že útočníky nezajímaly peníze a že zprvu na reportéra křičeli, kde má pas. "Neumím si představit, že by gangsteři prahli po totožnosti oběti," řekl Mladé frontě Dnes Ruml.

Variantě o KGB nasvědčuje podle Rumla také to, že z uloupeného přenosného počítače lze získat informace o novinářských kontaktech Rybáře. Podezřelé je rovněž, že přepadení se stalo v době voleb a nedaleko demonstrace. "Zloději by si na reportéra určitě nikdy netroufli v bezprostřední blízkosti stovek tajných i uniformovaných policistů, kteří tu sledují demonstranty protestující proti volebnímu vítězství běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka," řekl vyslanec deníku.

Přepadení reportéra v centru Minsku se věnuje i běloruský chargé d'affaires v Praze Mikalaj Barysevič. Mladé frontě Dnes řekl, že Bělorusko incident mrzí. "Oloupení vašeho reportéra je jediným podobným incidentem se zahraničním novinářem, který se při volbách odehrál," řekl deníku. O podílu tajných služeb na přepadení Rybáře odmítá Barysevič spekulovat.

 

Bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus se zapojil jako poradce do volební kampaně sociální demokracie. Informuje o tom deník Právo. Kraus v lednu z politiky odešel kvůli své cestě do Ghany, kde před čtyřmi lety vyjednával o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů. Mluvčí volebního týmu ČSSD Anna Veverková Právu řekla, že Kraus oficiální součástí volebního štábu není. Podle Práva Kraus zastává funkci poradce pro ekonomickou strategii a taktiku. Měl by rovněž fungovat jako ekonomický expert.

Právo také uvedlo, že by Kraus mohl být mezičlánkem mezi premiérem a centrálním volebním týmem vedeným Jaroslavem Tvrdíkem. Z tohoto postavení by měl případně možnost korigovat rozhodnutí volebního týmu. V ČSSD se podle deníku také šíří informace, že by Kraus mohl Tvrdíka, kterého nedávno Paroubek kritizoval, nahradit. Stát by se to však mohlo jenom v případě, když by se prokázalo, že Kraus neporušil zákon v souvislosti se svou cestou do Ghany.

Policie se začala takzvanou kakaovou aférou zabývat v půli ledna. Poté, co na podivnou obchodní cestu Krause, nyní odsouzeného podnikatele Františka Riga a rakouského podnikatele Alfreda Augustina do Ghany upozornila Mladá fronta Dnes. Kraus kvůli aféře rezignoval na funkce předsedy poslaneckého klubu ČSSD i rozpočtového výboru sněmovny a složil také poslanecký mandát.

 

Foto: CzechTourismFoto: CzechTourism České firmy stále více myslí na zdraví svých pracovníků, zjistily Hospodářské noviny v anketě mezi padesátkou nejvýznamnějších společností. Vede je k tomu i fakt, že od příštího roku budou muset zaměstnancům platit první dva týdny jejich nemoci. Dosud šly tyto peníze z veřejného zdravotního pojištění. Některé firmy poskytují svým zaměstnancům takzvané benefity. Z nich si mohou hradit léky, lázně, návštěvy fitness center. Nejčastěji firmy dávají zdarma vitamíny či hradí očkování proti chřipce. Podle odborníků právě taková prevence může nejlépe zabránit kratším nemocem lidí, za něž pak podnikatelé budou muset platit nemocenskou. Téměř v polovině všech případů totiž lidé v Česku stonají s nemocemi dýchacího ústrojí - rýmou, angínou, chřipkou.

Podle statistik bývají Češi nemocní zhruba dvakrát déle než lidé v sousedním Rakousku či Německu a o třetinu víc než na Slovensku. V tuzemsku je denně na nemocenské skoro sedm lidí ze sta. To je další výstrahou před spuštěním nového systému placení nemocenské, podotýkají Hospodářské noviny. Postihovat pracovníky za to, že o své zdraví nedbají, se zatím podle zjištění deníku žádná společnost nechystá. Náklady na investice do zdravotní péče firmy nevyčíslují. V souhrnu však jde o stamilióny korun, píše list.

 

V systému rozvojové pomoci připravuje Česko zemětřesení. Podle Mladé fronty Dnes je ten dnešní totiž kuriozitou. Na rozvojové pomoci se podílí devět ministerstev a každé si ji občas představuje jinak. Nový systém má umožnit, aby pomoc určovaly potřeby obdarovaných zemí, a ne momentální zájmy českých ministerstev a spřízněných firem. Znamená to, že by se rozhodování a řízení pomoci soustředilo pod jednu střechu.

Mladá fronta Dnes přináší příběh z Jemenu, kde Češi před pár týdny rozjeli projekt na přípravu pitné vody. Ministr zemědělství ho ale nakonec zrušil. Přihlásilo se ale ministerstvo průmyslu a obchodu a potvrdilo, že projekt běží dál pod jeho hlavičkou. Mladá fronta Dnes dodává, že nový systém pomoci by byl průhlednější, účinnější, zajistil by kontinuitu a vyloučil překvapení podobná tomu jemenskému.

 

S blížícími se volbami začínají lidé sázet na politiky jako na dostihové koně a své štěstí neváhají pokoušet velkými sumami peněz, píší

Nejdřív ale musí posoudit, jestli jeho návrh není v rozporu s etikou nebo zákonem. Kurzy sázkových kanceláří vypsané na volební výsledky řídí nejen počet sázkařů, ale také momentální průzkumy veřejného mínění. Bookmakeři pravidelně sledují preference jednotlivých politických stran, doplňují Lidové noviny.

 

Lidé, kteří ve svém okolí nechtějí další obchody, začínají být překážkou jejich výstavbě. Podle Hospodářských novin se s nimi nechce smířit čím dál více lidí. "Opravdu je to trend. Lidé si už uvědomují, že Česko je supermarkety přesyceno, a začínají je chápat jako problém," řekl deníku Milan Štefanec se sdružení Nesehnutí, které před pěti lety rozjelo projekt Zaostřeno na hypermarkety. Například lidé z pražského barrandovského sídliště zablokovali stavbu velkoobchodu, který jim měl vyrůst pod okny. Drobní obchodníci z Bystřice pod Pernštejnem prosadili, aby se na obecních pozemcích nestavěl plánovaný supermarket, uvádějí Hospodářské noviny. Obyvatelé brněnských Ivanovic zase podle výsledku referenda nechtějí hypermarket pro kutily. Někdy lidem vadí vzhled obchodů, jindy dopady na přírodu nebo dopravní komplikace, poznamenává deník. Martin Fadrný z Ekologického právního servisu Hospodářským novinám řekl, že pokud je však vůle radnice opačná, zpravidla se občanům stavbu zastavit nepodaří.

 

Agent 007 má v Praze problémy, hlásá titulek Lidových novin. Natáčení nejnovější bondovky Casino Royal provází v české metropoli jedno úskalí za druhým. Radní Prahy 1 totiž neschválili žádost filmařů, kteří si na konci dubna chtěli zabrat park na nábřeží Ludvíka Svobody. Je to již druhá nepříjemnost, která filmaře v Praze potkala. Před několika týdny si obyvatelé Prahy 12 stěžovali na hluk a zvýšený provoz automobilů, který údajně vyvolalo natáčení v bývalé modřanské továrně. "Nyní agent 007 James Bond, který si na filmovém plátně poradí s jakýmkoli nepřítelem, neprošel přes radní Prahy 1," poznamenávají Lidové noviny. Radnice totiž měla strach z toho, že proti sobě poštve Pražany, když jim uzavře jejich oblíbený park. Radní při hlasování ale nebyli jednotní. A například místostarosta Čestmír Nekovařík si myslí, že filmová společnost o pronájem parku požádá znovu a napodruhé uspěje.

22-03-2006